Integrace levice na Slovensku

Autor: Milan Neubert <neubert(at)sds.cz>, Téma: Okolní události našima očima, Vydáno dne: 14. 12. 2004

Na Slovensku probíhají nevratné kroky vedoucí ke vzniku nové levicové strany. Jejím kondenzačním jádrem se stává v současnosti celostátně nejúspěšnější strana Smer, vedená Robertem Ficem.

Smer bude posílen členskou základnou i představiteli tří současných levicových stran SDź (Strana demokratické levice), SDSS (Sociálně demokratická strana Slovenska) a SDA (Sociálně demokratická alternativa). Nejvýznamnějším přínosem pro Smer budou ovšem zastupitelé integrujících se stran v obcích a krajích. Smyslem integrace levice je hodnotové spojení sil a vytvoření silného subjektu, který se stane protiváhou k neoliberální politice Dzurindovy vlády. Po integraci přijme patrně nová strana název „Smer - sociálna demokracia“. Již na počátku roku se stane Smer členem Socialistické internacionály - tím se patrně omezí jeho dosud čistý pragmatismus.

X. sjezd SDź už o spojení rozhodl, když 151 delegátů hlasovalo pro „Dohodu o spojení se stranou Smer“ (viz Desiatky a trinástky v živote SDź). SDź přestane existovat k 31. 12. 20004 - přesto ale řada delegátů s usnesením nesouhlasí a chystá se s podobně smýšlejícími členy dalších integrujících se stran (SDSS, SDA) vytvořit další politický subjekt. Nejsmutnější skutečností asi je, že se nikdo vážně nezabýval otázkou, proč vlastně došlo k vývoji, končícímu likvidací SDź . Zdá se, že hlavní příčinou je ztráta hodnot (viz Poučenie zo SDź), skutečnost, že se z SDź měla stát strana čistě „programová“, která bude každé čtyři roky nově definovat svůj volební program podle aktuálních potřeb.

Vedle toho existují samozřejmě i další důvody, za všechny jmenujme třeba vnitrostranické půtky, zahleděnost do sebe (viz SDź (1991 – 2004)) nebo účast SDź na vládách, které rozhodně neměly levicový charakter. To ostatně umožnilo Robertu Ficovi, aby oficiálně požádal bývalé ministry a vysoké parlamentní funkcionáře z doby první Dzurindovy vlády, aby se integrace levice ve Smeru osobně nezúčastňovali. Jasně prohlásil: „Nemôžeme predsa bojova proti pravicovej vláde v spolupráci s tými, ktorí s Mikulášom Dzurindom spolupracovali a podporovali ho.“

Integrační rozhovory na levici probíhaly na Slovensku minimálně dva roky, ale jejich výsledek byl minimální. Spíše docházelo k dalšímu tříštění sil. Strana Smer stála po většinu doby stranou a čekala podle svých slov (přečtěte si rozhovor s místopředsedou Smeru Dušanem Čaplovičem) na partnera, který z integrace levice vzejde. Teprve ve chvíli, kdy bylo patrné, že toho ostatní subjekty nejsou schopny, přišla sama s nabídkami.

Situace na levici je komplikovaná v celé Evropě. I z toho důvodu jsou integrační procesy probíhající na Slovensku zajímavé. Všem zájemcům o tuto problematiku lze doporučit rozhovor se sociologem Jánem Stenem, který byl v letech 1993-1998 poradcem prezidenta Michala Kováče a poté pracoval v sekretariátu předsedy NR SR Jozefa Migaše. Odpovídá v něm na takové otázky, jako např.:

To všechno jsou dobré otázky, které by měly být pokládány v celé Evropě a i v Čechách.

Pečlivému čtenáři jistě neujde, že ani v odkazech, uvedených výše, nenajde pořádnou zmínku o Komunistické straně Slovenska. To mne vede k zamyšlení: je dnes Slovensko v politickém vývoji dál než Česko nebo je tomu naopak?

Milan Neubert, 14. 12. 2004