S jistotou méně svobody

Autor: Katja Kipping <(at)>, Téma: 02. Články, statě, projevy, Vydáno dne: 04. 01. 2005

Lipský institut pro výzkum trhu zjistil v jednom sociologickém průzkumu právě k 15. výročí pádu berlínské zdi, že by řada západních Němců ráda převzala některé vymoženosti z Východu: třeba polikliniky a celodenní péči o děti. Že jsme se tehdy ve sjednocovacím opojení tohohle východoněmeckého věna zřekli, to by se dalo vysvětlit ideologickými klapkami na očích. Byli jsme však aspoň připraveni získat pro celé Německo poučení z bolestných východoněmeckých zkušeností s centralismem, se sledováním tajnou policií a s omezováním individuálních práv a svobod? Bohužel ne.

Již počátkem 90. let bylo téměř zrušeno azylové právo, byl legalizován odposlech, byla omezena nedotknutelnost obydlí. Do módy přišlo skryté pátrání a kontroly nezávislé na podezření, rozšířilo se i videosledování. Po 11. září dosáhly jak centralizace, tak zásahy do práv a svobod (Schilyho balíčky) zatím svého vrcholu. Zatímco předtím musela ještě k omezení základních práv existovat alespoň záminka „organizované kriminality“, odvoláváme se dnes především na boj proti terorismu.

Tento civilizační ústup se těší velké popularitě. Když jde o bezpečnost - a tím pádem o blaho všech - tak by se přece mohla individuální práva a svobody trochu upozadit, tak se argumentuje. Kdo nemá co skrývat, ten se přece také nemá čeho bát. Tahle rétorika by neměla být poučeným občanům NDR neznámá. Již tehdy se přece argumentovalo: dokud je společnost na vývojovém stupni před dosažením komunismu, potud má ochranná funkce práva přednost před svou funkcí tvůrčí. Platilo, že je třeba udržet mír a chránit společnost před návratem ke kapitalismu. Jen s touto ochranou mohla být zajištěna výstavba socialismu pro blaho všech. A proto se člověk smiřoval s potlačením svých individuálních práv.

Z reálného socialismu bychom si měli vzít toto poznání: potlačení individuálních svobod kvůli kolektivní bezpečnosti se nakonec stává pro společnost bumerangem. Škoda že jsme si ve sjednoceném Německu vzali tohle poučení tak málo k srdci. Konec konců dnes taky centralizace informací, např. na Spolkovém úřadu pro vyšetřování, zvyšuje nebezpečí jejich zneužití. Mimoto už ve skutečnosti ztroskotala snaha chtít zvýšit bezpečnost užitím více represe a dozoru. Vězení jsou plnější než kdy jindy, ale kriminalita se neomezila a pocit bezpečí se nikterak nedostavil. Naopak: videosledování může zpočátku živit iluzi totálního bezpečí, avšak dlouhodobě se dostaví opačný efekt. Vznikne dojem, že se kriminalita rozšířila už tak, že člověk musel sáhnout k takovým drastickým opatřením.

Vzhledem k této bilanci bychom měli využít 9. listopadu a připomenout si, že je velmi nebezpečné obětovat základní práva a svobody na oltáři zdánlivé bezpečnosti. Protože co už kdysi pochopil Benjamin Franklin, to platí dnes ještě víc: „Člověk, který je připraven vzdát se svobody, aby získal bezpečí, ztratí oboje.“

Fejeton „Mit Sicherheit weniger Freiheit“ (2004) přeložil Milan Neubert 4. 1. 2005


Poznámky překladatele:

  1. Katja Kipping (* 18. 1. 1978) studovala slavistiku, amerikanistiku a práva na univerzitě v Drážďanech. Od dvaceti let je členkou PDS, v roce 1999 byla zvolena poslankyní saského zemského sněmu a od loňského spolkového sjezdu PDS je místopředsedkyní strany.
     
  1. Citovaná slova Benjamina Franklina (1706-1790) znějí takto:
  • People willing to trade their freedom for temporary security deserve neither and will lose both.
  • Lidé, kteří chtějí vyměnit svou svobodu za dočasnou bezpečnost, si nezaslouží ani jedno a ztratí obojí.

Citát se objevuje v různých mutacích a mnohdy se připisuje i Thomasu Jeffersonovi. Levicoví aktivisté v USA ho používají proti současnému „zeštíhlování“ základních práv. Kdo chce, nechť si TADY stáhne jejich nástěnný plakát do kanceláře Johna Ashcrofta, generálního prokurátora (ministr spravedlnosti USA).

Podobný Franklinův citát (doložený v dopise pro Josiah Quincy z 11. září 1773) zní takto:

  • They that can give up essential liberty to obtain a little temporary safety deserve neither liberty nor safety.
  • Ti, co se mohou vzdát základní svobody, aby získali trochu dočasného bezpečí, si nezaslouží ani svobodu ani bezpečí.