Nacistické tábory nejhorší kapitolou dějin

PRAHA - V letech 1933-1945 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, podle odhadů newyorského Muzea židovského dědictví asi 15 000 vyhlazovacích, koncentračních, pracovních nebo sběrných táborů a jejich poboček, které se staly jednou z nejhorších kapitol dějin lidstva. Přesný počet všech obětí nacistických táborů nelze zjistit, ale hrubý odhad šplhá až k 11 milionům.

Vraždění v táborech smrti nejvíce postihlo evropské Židy; během holocaustu jich zahynulo dohromady na šest milionů. Většina z nich skončila v plynových komorách vyhlazovacích táborů v Polsku. K dalším obětem řádění nacistů patřili Romové, váleční zajatci, političtí vězni a příslušníci protifašistického odboje, příslušníci náboženské společnosti svědkové Jehovovi, duševně nemocní, homosexuálové nebo asociálové.

Vyvražďování Židů a dalších osob zahájily jednotky Einsatzgruppen v červnu 1941. Od začátku roku 1942 vznikaly v rámci Operace Reinhard (na počest Reinharda Heydricha) vyhlazovací tábory (Belzec, Sobibor, Treblinka) s plynovými komorami, ve kterých byl používán k vraždění kysličník uhelnatý z výfukových plynů nebo z tlakových lahví. K popravám a úmrtím kvůli nelidským podmínkám také docházelo v koncentračních táborech a v ghettech. Operace Reinhard byla ukončena koncem roku 1943 a hlavním vyhlazovacím centrem se poté stal tábor v Osvětimi, kde byl k vraždění již plně používán jedovatý plyn cyklon B.

Výběr nejznámějších nacistických táborů mimo území ČR (řazeno abecedně):

Vyhlazovací tábory:

BELZEC - první vyhlazovací tábor; vznikl v listopadu 1941 u východních hranic generálního gouvernementu (okupované polské území); od března do prosince 1942 zde zavražděno 600 000 lidí (většinou Židů).

CHELMNO NAD NEREM (též KULMHOF) - otevřen v západním Polsku v prosinci 1941, v březnu 1943 uzavřen, v roce 1944 opět otevřen, v lednu 1945 opuštěn před příchodem sovětské armády; zahynulo zde podle odhadů 150 až 300 000 osob, většinou Židů.

MALÝ TROSTINEC - zřízen u Minsku v první polovině roku 1942; zahynulo zde na 206 000 osob.

SOBIBOR - založen v březnu 1942 východně od Lublinu (od 1943 koncentrační tábor); zlikvidován po povstání v říjnu 1943; zahynulo zde na 250 000 osob, převážně Židů.

TREBLINKA - vybudován v polovině roku 1942 severovýchodně od Varšavy; zrušen po vzpouře v srpnu 1943; počet zavražděných se odhaduje na více než 800 000, převážnou část z nich tvořili Židé (po Osvětimi si tábor vyžádal nejvíce mrtvých).

Vyhlazovací a koncentrační tábory:

MAJDANEK - vybudován na okraji Lublinu koncem roku 1941; fungoval do července 1944; polovinu z 230 000 obětí tvořili Židé.

OSVĚTIM - vybudován v dubnu 1940; v březnu 1941 postaven pobočný tábor v Březince (Birkenau) - Osvětim II. Březinka; zahynulo zde až 1,5 milionu osob, převážně Židů; v lednu 1945 byl již téměř evakuovaný tábor osvobozen Sověty.

Koncentrační, pracovní a sběrné tábory:

BUCHENWALD - otevřen v červenci 1937 u Výmaru; osvobozen Američany v dubnu 1945; z 250 000 vězňů zahynulo na 56 000.

DACHAU - první koncentrační tábor; založen u Mnichova v březnu 1933; v dubnu 1945 osvobozen Američany; počet obětí se odhaduje na 32 000 ze 190 000 vězněných osob.

FLOSSENBÜRG - otevřen v květnu 1938 u Norimberka; osvobozen v dubnu 1945 Američany; táborem prošlo na 100 000 lidí, zahynulo minimálně 30 000.

KOLDIČEVO - zřízen v roce 1942 nedaleko obce Baranoviči v Bělorusku; zahynulo zde na 22 000 osob.

MAUTHAUSEN - vybudován v březnu 1938 východně od rakouského Lince; osvobozen Američany v květnu 1945; zahynulo zde více než 100 000 lidí.

NEUENGAMME - postaven v prosinci 1938 nedaleko Hamburku; v květnu 1945 byl osvobozen Američany; táborem prošlo 106 000 lidí, asi 55 000 zahynulo.

PLASZÓW - zřízen na předměstí Krakova v roce 1942; v roce 1944 změněn na koncentrační tábor; evakuován v lednu 1945; zahynulo zde asi 8000 lidí.

RAVENSBRÜCK - koncentrační tábor pro ženy; založen na podzim 1938 asi sto kilometrů na sever od Berlína; v dubnu 1945 osvobozen sovětskou armádou; táborem prošlo na 132 000 žen a dětí, zahynulo v něm 92 000 lidí.

GROSS-ROSEN (ROGOŽNICA) - zřízen v roce 1940 jihovýchodně od Wroclawi; v únoru 1945 evakuován, zbytek vězňů osvobodila sovětská armáda v květnu 1945; prošlo jím na 125 000 osob, počet obětí se odhaduje na 40 000.

SACHSENHAUSEN - postaven v létě 1936; v dubnu 1945 evakuován a poté osvobozen sovětskými vojáky; táborem prošlo na 200 000 vězňů, zahynulo jich zde asi 35 000.

STUTTHOF (SZTUTOWO) - zřízen na podzim 1939 u Gdaňsku; v únoru 1945 evakuován, osvobozen v květnu sovětskou armádou; deportováno sem bylo 110 000 osob, 65 000 z nich zahynulo.

TRAWNIKI - zřízen na podzim 1941 asi 40 kilometrů od Lublinu; deset tisíc židovských vězňů bylo v listopadu 1943 zastřeleno; táborem prošlo asi 20 000 Židů.

Haló noviny, 27. ledna 2005, (čtk)