Pravice opět neprosadila školné

Poslanecká sněmovna včera smetla ze stolu další pokus o zavedení školného na vysokých školách, s nímž tentokrát přišli pravicoví senátoři. Placení za vzdělání ve sněmovně obhajovali taktéž pouze pravicoví poslanci, proti naopak vystupovali zákonodárci z řad KSČM a ČSSD.

Rozsáhlá diskuse se táhla ve středu několik hodin a zákon sněmovna devadesáti devíti hlasy proti dvaačtyřiceti zamítla až včera ráno.

Z komunistických lavic nejčastěji vystoupila Kateřina Konečná. Hned na počátku své první řeči podotkla, že kdyby v návrhu zákona nebylo školné, bylo by o něm možno diskutovat. Objevují a řeší se v něm totiž skutečnosti, které veřejné vysoké školy ve velmi krátké době vyřešit potřebují, uvedla. Novela však s placením za vzdělání počítala. Vysoké školy by podle ní měly mít možnost vybírat školné od všech studentů, ne jako nyní jen od těch, kteří si tříleté nebo pětileté studium prodlužují. Realita dnešních dnů je navíc taková, že přestože tento zákon neprošel ještě ani prvním čtením sněmovny, slýcháme ze všech stran, jak by se školné mělo upravovat dále, a to od sumy deset tisíc po téměř třicetitisícové školné ročně, připomněla Konečná, že by jeho přijetí by uvolnilo bariéru, po níž by se školné pravděpodobně zvyšovalo.

Kritizovala také úvahy pravicových zákonodárců o tom, že by na školné student mohl získat relativně zvýhodněnou bankovní půjčku. Zadluženost mladého člověka, ještě než vstoupí do produktivního života, je naprosto nepřijatelná. Mělo by to být přece v zájmu nás všech, aby vzdělaný člověk založil rodinu a měl děti, ne aby čekal, až splatí dluhy, řekla.

Ve svém vystoupení poslankyně citovala amerického vysokoškolského profesora Harta, který v The New York Times napsal: Zavedení školného může dopadnout také tak, že poměr šikovných chudších dětí na vysokých školách je stejný jako hloupých bohatých.

Pravicoví poslanci, zejména z řad ODS, se snažili své kolegy ze Senátu podpořit, narazili však na silnou bariéru parlamentní levice. Je jasné, že levicová část spektra bojuje za symbol. Za symbol, který je jasný. Je to takový mýtus, kterému se říká zdarma školné, zdarma školy, zdarma zdravotnictví, dotkl se poslanec Petr Bratský (ODS) základních levicových tezí. Poslanec a stínový ministr školství Walter Bartoš (ODS) ve svém vystoupení neskrýval, že pravice nazírá na školství ryze tržním okem. Studenty nazval platícími klienty, kteří by v případě přijetí zákona měli zájem dostat za své peníze kvalitu. Proč teď bráníme mladým lidem tímto způsobem investovat? adresoval svým levicovým kolegům, kteří však vzdělání považují za jedno ze základních práv, nikoliv za zboží.