Upřímně řečeno nevím nakolik je reálný Wagarův scénář. Mohu pouze říci, e i dnes existuje i jiná Amerika ne je Amerika Bushe a Riceové a není zrovna slabá. Je tvořena lidmi, kteří nesouhlasí s politikou své země, kteří si uvědomují bezperspektivnost civilizace dolarů a koltů. Zkrátka kteří jsou přesvědčeni, e jiný svět je moný.
Zrovna tento víkend jsem jich potkal 1700. Přesně tolik demonstrantů se selo v New Paltz na shromádění proti okupaci Iráku. Na městečko s desetitisíci obyvateli to je dost sluný počet. V porovnání s 300 demonstranty v Praze dokonce zázrak. A pro zahraničního návtěvníka závan naděje, e jsou i jiné USA. Přili ovem také příznivci druhé strany. Několik tučných chlapíků v kiltovkách s vyholenými zátylky rozvinulo americké vlajky a pokřikovalo hesla typu: Odplavte na Kubu. A na plakátech, které dreli, byly nápisy typu: To bůh vám dal právo zpívat vae komouské písně. Ostatní je ale ignorovali.
Povím vám o dvou jiných Američanech. Mladý pár 27 a 22 let bydlí v pronajatém domku. Erika studuje grafiku, Mitsch dosáhl bakalářský stupeň v sociologii a pracuje nyní jako taxikář, aby si vydělal na dalí studia. Tento mladý mu je natolik v dluzích za studium (asi 60 tisíc dolarů), e je u dávno nesplácí a jen doufá, e ho nezavřou do vězení pro dluníky. Jeho kreditní karta je obstavena a získání jiného zaměstnání pro člověka se patnou platební morálkou je prakticky nemoné. Kadý den přichází z práce unavený a plný obav z budoucnosti, take nemá chu na nic jiného, ne na hraní videoher, sledování filmů a kouření konopí. Jeho dívka se obává, e moná u nikdy nebude pokračovat ve studiích. Oba mladí lidé shodně cítí nechu k současné vládě a doufají v socialistickou budoucnost Ameriky. Oba dva hodně cestovali, co není vůbec obvyklé, čtou, hrají na hudební nástroje a pracují v organizaci Studenti proti impériu. Erika vypráví, proč je na levo: Má matka je grafička a vdy se zajímala, jak pomáhat jiným. Můj táta mi vdycky vechno zakazoval, nelíbilo se mu jak se oblíkám, nesměla jsem a do sedmnácti chodit na rande, ani dnes bych nemohla doma říct, e iju s přítelem a nečekám se sexem a do svatby. Hlavní ivotní hodnotou táty je vydělat peníze. Vypráví mi o svém mládí. Jak byli vichni na gymnáziu posedlí luxusními věcmi a datingem (americké rituální chození spolu, spíe ne o city jde o sebeprezentaci na střední kole). Pro ty kteří byli tlustí, okliví nebo neměli drahé věci, bylo toho nejkrásnějí období ivota skutečnou noční můrou. Zatímco její spoluačky řeily zda jít na kolní ples na konci roku s chlapcem, který si nemůe dovolit objednat luxusní limuzínu, aby je tam dovezla, ona si sama vyráběla aty a četla kníky. A její otec se jí posmíval, e je lesba a komunistka. Mitsch dodává: Vdycky nám říkali, e s vysokou kolou máme dveře vude otevřené. Já je měl otevřené k povolání taxikáře.
Erika mě pozvala ke svým rodičům, abych si prohlédl ivot amerických vyích středních tříd. Dům mají zařízený luxusně, v kadém pokoji je telefon a televize, spousta moderní techniky v kuchyni, jen příli nazdobené obrázky na stěnách, porcelánová zvířátka a vázičky ve vitrínách skříní ukazují, e rodině chybí vkus a potřebná dávka zděděné kultury. Ostatně, vdy se prý takto vypracovali a v posledních pěti letech. A samozřejmě vude na stěnách visí zarámované fotografie jejich dětí, jak absolvovali střední kolu, jak absolvovali základní kolu, zarámovaný je na stěně článek z místního tisku, jak syn hrál skvěle rugby a osvědčení, jak dcera úspěně absolvovala krouek kreslení. V Americe je zvykem zkrátka vyprávět vem návtěvám, jak jsou vae děti úasné.
Ptám se kde jsou kníky. Prý v garái. Dalí chyba. Představil jsem si uklíbnutí přísluníka skutečné americké vyí střední vrstvy, ktery by sem přiel na návtěvu. Tatínek prý vystudoval egyptologii a dříve dost četl, jakmile ale odeel do byznysu, vyhodil vechny ty krámy. (Studium egyptologie na college ovem v USA neznamená, e zvládnete hieroglyfy, znamená to, e jste absolvovali est semestrů humanitně zaměřené vysoké koly a velká část předmětů, které jste navtěvovali, měla cosi společného s Egyptem. Skutečný egyptolog srovnatelný s absolventem studia na Ústavu egyptologie UK by zde byl asi absolventem postgraduálního studia egyptologie (PhD.).) Maminka Eriky neabsolvovala college ale pouze patnou high school, co znamená, e je skoro pologramotná. Prý vůbec nikdy nečetla a má-li napsat úřední dopis, musí ji pomoci její manel.
Ale zpátky k politice. Erika i její přítel mi také říkají, v čem je podle nich americká levice slabá: Bush není viník veho zla. Je jen symptom. My vechno vidíme skrze velké osobnosti. Spousta lidí si myslí, e by bez Bushe v bílém domě ádná válka nebyla. Nevěřím tomu, rozhodnutí o válce padlo jinde ne v oválné pracovně. Levice je zde příli ovládána teoriemi spiknutí. Kolik zbytečného času bylo stráveno nad diskusemi, jestli bílý dům věděl o připravovaném útoku na dvojčata či nevěděl, nebo ho dokonce sám plánoval. Málokdo z diskutujících si uvědomuje malou důleitost této otázky. Co na tom, kdo to byl, důleité jsou předevím následky této události a ani ty nelze patrně přeceňovat. O válce proti Iráku bylo pravděpodobně rozhodnuto dříve a u předtím existovala tendence okrajovat americkou svobodu, take Patriot Act (tzv. vlastenecký zákon okleující některá občanská práva schválený po jedenáctém září) by přiel asi tak jako tak. Překvapuje mě, proč je na akcích americké levice vidět tak málo Afroameričanů. Ti co se zajímají o politiku a jsou radikální, propadají větinou černém nacionalismu. Levice je pro ně příli bílá. Ale to je přesně, co vládnoucí chtějí - mít rozdrobené ty dole, říká Erika.
I přes vechny těkosti a překáky jsou Erika a Mitsch určitým pramínkem naděje, e vznikne nová Amerika. Říkají mi, jak mi závidí, e jsem z Evropy, kde existuje silná levice. Krotím trochu jejich nadení, e moje země je malá a slabá a kdyby se pokusila o jinou cestu, jistě by nám strejda Buík dal okusit dobrodiní humanitárního bombardování. I kdy si na jednu stranu stěují, e jediný rozumný kandidát na prezidenta Ralph Nader dostal jen 2% hlasů, chápou, e případná změna v USA by znamenala skutečný posun oproti změně v malé zemi kdesi ve východní Evropě. Proto je těko říci, zda je jejich pozice skutečně o tolik horí, neli pozice mladých lidí v Evropě. Říkám jim: Vae profesorka na vysoké kole se studentům vyznává z jistého obdivu ke Castrově Kubě, e posílá zdarma tisíce lékařů do rozvojových zemí. V její pracovně visí fotografie Che Gueveravy. Něco takového si v Čechách nepředstavím. Nakonec docházíme k názoru, e úsilí o dobrou věc není marné nikde na světě.
z cyklu Cesta do hlubin tudákovy due