Jak k socialistické budoucnosti

V Praze se sejdou zástupci 37 komunistických a levicových stran
PRAHA - Pod heslem Za bezpečnou a socialistickou Evropu pořádají KSČM a GUE/NGL u příležitosti 60. výročí nad fašismem mezinárodní konferenci komunistických a levicových stran.

S jejím programem seznámili včera novináře místopředsedové ÚV KSČM Václav Exner a Jiří Dolejš a vedoucí mezinárodního oddělení Hassan Charfo.

V pražském hotelu Olympik budou v sobotu a v neděli diskutovat zástupci 37 komunistických a levicových stran z celého světa. Za deset let jde už o osmou mezinárodní konferenci k aktuálním evropským a světovým problémům. Jsou to konference, které usilují o akční jednotu komunistických a levicových stran, a to na základě svobodné výměny názorů a dobrovolného názorového přiblížení a sjednocování, sdělil Hassan Charfo. Letošní konference je organizována ve spolupráci se skupinou Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (GUE/NGL) Evropského parlamentu. Na této konferenci nemáme v úmyslu pouze připomenout 60. výročí vítězství nad fašismem, nýbrž se první den chceme v diskusi soustředit na to, jak dosáhnout socialistické společnosti 21. století. Druhý den se budeme zabývat otázkami, které trápí svět, aktuálními otázkami bezpečnostní a obranné politiky, doplnil Charfo. S hlavním projevem vystoupí v sobotu na téma Jak k socialistické budoucnosti předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček. Téma druhého dne zní: Aktuálně k bezpečnostní a obranné politice v Evropě. Hlavní referát bude mít místopředseda ÚV KSČM Václav Exner.

Socialismus je pro nás strategický cíl

Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš připomněl, že VI. sjezd strany uložil propracovat vizi možného socialistického uspořádání společnosti, protože to je jedna z významných charakteristik, kterou se lišíme od jiných politických subjektů, dokonce i od ostatních politických subjektů na levici . Pokud jde o vazbu tématu na konec druhé světové války, Dolejš poznamenal, že porážka fašismu vyvolala ve společnosti mnoho otázek, jak lépe pokračovat dál. I negativní zkušenosti z vývoje před válkou vedly k tomu, že po válce se vytvořila výrazná poptávka po socialistických idejích i po tom, jak převést představy do praxe. Je možná třeba vzpomenout i vazbu na to, že komunisté, socialisté a dokonce i sociální demokraté jsou politické síly, které k sobě svým způsobem patří a v žádném případě je nelze spojovat s tím, co se někdy nazývá nacionálním socialismem a co je prostým nacismem. Zkrátka rudá a hnědá k sobě v žádném případě nepatří, protože nacismus je učení, které je jednoznačně protiindividualistické, jednoznačně elitářské, rasistické a už ve své podstatě totalitární, zdůraznil Dolejš. Sdělil, že výsledkem konference nemají být žádné definitivní soudy.

Socialistické hnutí je staré dvě stě let. Zahrnovalo a v budoucnu jistě bude zahrnovat celou škálu různých teorií, tradic, přístupů. Tudíž je i přirozeně rozporné. Ale tato rozpornost je i určitou výhodou do budoucna, protože jí umožňuje oživovat, inspirovat různými přístupy, předefinovávat samo sebe i své cíle na základě nové historické zkušenosti, konstatoval. Zdůraznil, že pro KSČM je socialismus od vzniku strany v roce 1990 strategický cíl, který vychází z tradic marxistického myšlení. Žádného dogmatizovaného učení, končícího na různé koncovky - ismus, ale tradic marxistického myšlení. Chceme spojovat historickou zkušenost oněch 200 let socialismu včetně pochopení selhání režimu před rokem 1989 s analýzou nových trendů a formulovat představu o typu socialistické společnosti, která by byla schopná soutěžit s globálním kapitalismem. Jde nám o nový typ, o nové pojetí socialismu. Někdy hovoříme o moderním socialismu, řekl Dolejš.

Pro nový socialismus musí platit zásada plurality

Tento nový typ podle něj nemůže vznikat nějakou jednorázovou mocenskou změnou, nastolením něčí diktatury nebo něčího mocenského monopolu. Výrazem tohoto podstatného pochopení je, že pro nový socialismus musí platit zásada plurality. Pluralitní společnosti včetně plurality vlastnických forem. Zahrnuje to samozřejmě takové pojmy jako je socialistický trh a socialistická konkurence, posun od autoritářského státu k jeho funkcím, jako je organizace, podpora motivace a garantování všech lidských práv - nejen politických, ale také sociálních, vysvětlil místopředseda ÚV KSČM. Připomněl, že KSČM jasně deklarovala a do budoucna trvá na tom, že nepřipustí žádné omezování demokracie. Diskriminaci nebo depresi za názory a vytváření podmínek pro kult osobnosti. Zkompromitovaná praxe se nesmí a nemůže opakovat. Ta byla podle Dolejše v absolutním rozporu se socialistickým ideálem.

Otevřenost vůči novým inspiracím

Jde v této fázi spíš o cestu k socialismu, o vytvoření podmínek pro to, aby skutečně nová kvalita společnosti mohla být vážně diskutována a vážně připravována. Proto je na této cestě důležité, aby se i komunistická a socialistická levice zaměřily na obranu a současně i racionalizaci sociálního státu, na praktický rozvoj samosprávy a ekonomické demokracie už v podmínkách kapitalistické společnosti, odpověděl Dolejš na otázku, do jaké míry je reálná vize socialismu. Dodal, že komunistům nejde pouze o materiální blahobyt, ale o cesty k vyšší seberealizaci člověka, o hodnoty životního prostředí, jejichž váha bude nepochybně dále narůstat bez deformací jako je konzumerismus. Svět čeká nelehké období, globální ohrožení a sociální napětí určitě vyvolají novou poptávku po spravedlivějším uspořádání společnosti, po socialismu. A my musíme být připraveni, podtrhl.

Informoval, že teoretické pracoviště ÚV KSČM pod jeho vedením připravuje studie k modelu socialismu, jak to uložil sjezd strany. Nemáme ambici definovat jakýsi jediný správný, náš definitivní model socialismu. Nároky na vědecký socialismus nelze sevřít do stranických kazajek a my musíme být otevřeni diskusi napříč celé levici, napříč celé intelektuální frontě a být otevřeni i novým inspiracím, řekl. Dolejš je přesvědčen, že k tomu patří i ujasnění si vztahu ke stranám Socialistické internacionály. Je třeba vědět, jak by socialismus viděly i ony. Musíme být kooperující levice a socialismus musí být v zájmu širších uskupení politických sil, doplnil. Za výrazný směr, kterému by KSČM měla být otevřena, označil Dolejš i dosti silné křídlo v zeleném hnutí , které vnímá, že snahy o zlepšení životního prostředí souvisejí i se změnami společenského systému. To, že společnost postavená pouze na zisku nemůže být zelenou společností, nemůže mít zelenou ekonomiku. A tyto změny ve společnosti, které oni sami nazývají ekosocialismem, jsou pro nás také hodnotnou inspirací, řekl. Doplnil, že některé tyto strany zelených jsou součástí konfederace, která tvoří frakci GUE/NGL v Evropském parlamentu.

Levicové síly by měly koordinovat své programy

K bezpečnostní a obranné politice v Evropě se na tiskové konferenci vyjádřil místopředseda ÚV KSČM Václav Exner. Tímto tématem se mezinárodní konference organizované KSČM zabývají už tradičně.

Udržování ozbrojených sil států a jejich možné spolupráce je žádoucí jen na nezbytné úrovni k odvrácení napadení, k ochraně lidí a majetku a k sebeobraně. Ve smyslu čl. 51 Charty OSN s mezinárodní kontrolou a dalším posilováním důvěry mezi státy, uvedl. Zdůraznil mj., že účast a trvalé posilování podílu občanů na rozhodování a řešení bezpečnostních otázek včetně obrany vlasti je jedna z důležitých podmínek toho, aby v této oblasti skutečně došlo ke změně. Aparát veřejné správy včetně státu nemůže stát proti občanům nebo mimo ně. Bez spolupráce občanů není možné zvláště ve vnitřní bezpečnosti mnoho problémů úspěšně řešit, řekl Exner.

Na konferenci se bude přirozeně diskutovat nejen o představě KSČM, ale také o tom, s čím KSČM nesouhlasí a k čemu má zásadní výhrady - pokud jde o současnou praxi v této oblasti. S podobnými náměty a stanovisky jako KSČM ostatně vystupují zástupci veřejnosti různé politické orientace včetně představitelů vlád různých evropských států. Nejde jenom o přesvědčení levicových stran komunistické orientace. Bohužel, zatím úsilí o prosazení základních myšlenek je podmíněno současným stavem, kdy nedochází k jednotnému ani důraznému vystupování právě v tomto směru, zalitoval Václav Exner. Informoval, že cílem pražské konference je to, aby nejširší levicové, demokratické a antiimperialistické a protiválečné mírové síly si sjednotily trochu své noty, aby se paralyzovala jejich roztříštěnost a nedostatečná akční a programová koordinace. Věří, že konference k tomu přispěje. Víkendová konference je jednou z akcí z kalendáře Strany evropské levice, v níž je KSČM pozorovatelskou zemí. Zúčastní se jí více než čtyři desítky zahraničních hostů a dvojnásobek z České republiky. Přijede deset předsedů komunistických a levicových stran. Uspořádání této konference a velký zájem o ni je výrazem uznání pozice KSČM nejen v ČR, ale i v rámci Evropské unie, evropského rozměru a v mezinárodním měřítku celkem, sdělil závěrem místopředseda ÚV KSČM novinářům.

Haló noviny, Marie Kudrnovská, 22. 4. 2005