Historický den

Sobota, 14. května 1955. Den, který navždy bude zapsán historií boje lidu celého světa za udržení míru a odvrácení hrozby nové války. Den slavnostního podepsání smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi osmi evropskými mírumilovnými zeměmi.

Již dlouho před desátou hodinou ranní se do bílé důstojné moderní budovy státní rady Polské lidové republiky na Stalinově aleji sjíždějí automobily. A ve sloupovém sále presidia státní rady je už vše připraveno k historickému aktu. Dlouhý, světle šedý sál, tlumené světlo skleněných lustrů stojících mezi sloupy jako podivné rozkvetlé květiny tropů, již šumí nebývalým zájmem filmařů, fotografů a novinářů. Objektivy filmových kamer zachycují celé slavnostní prostředí. Pestré koberce na parketové podlaze, palácové stolky kolem s kyticemi rudých karafiátů, bílých růží a jiných květin.

Přicházejí první delegace. Čestná stráž důstojníků polské armády u jemně tepaných dveří do sálu stojí nepohnutě v pozdravu vzácných hostů. A v 9,55 hodin vážně přichází delegace sovětská: předseda rady ministrů SSSR soudruh N. A. Bulganin, ministr zahraničních věcí soudruh V. M. Molotov, ministr národní obrany maršál Žukov a vrchní velitel spojených ozbrojených sil vyčleněných států, které smlouvu slavnostně podepíší, maršál Sovětského svazu Koněv. Reflektory filmařů, bzučení kamer provází sovětskou delegaci až mezi představitele ostatních států.

* * *

Nad Varšavou klene se modré vysoké mírové nebe. V parku V Lažieňkách děti obdivují labutě a spokojeně mhouří oči před slunkem. Na stavbě festivalového stadionu rychle dokončují podzemní práce a na Starém městě zedníci opravují vnitřek dalšího kostela. Mír se klene nad Varšavou a kypí ve varšavských ulicích. S dalším posílením pro budovatelskou práci lidu svých zemí odjíždějí vládní delegace z Varšavy a všem zemím v Evropě varšavská konference nabízí společné, opravdu přátelské jednání o zajištění míru - toho nejdůležitějšího, co lidstvo má.

Mladá fronta, 15. května 1955