Přijetí deklarace, kterou americký Senát schválil při veřejném hlasování zdvižením ruky jednomyslně, přihlíželo v noci na dnešek na 200 potomků obětí, jež pocházely především z amerického Jihu.
Přítomen byl rovněž jednadevadesátiletý James Cameron, který je považován za jedinou přeživší oběť lynčování. Cameron byl v roce 1930 zatčen ve státě Indiana a společně se svými dvěma přáteli uvězněn za vraždu bělocha a podezření ze znásilnění bělošské ženy.
Do káznice však vtrhl dav, Cameronovy přátele oběsil a i jemu, tehdy 16letému čističi bot, hodil smyčku na krk. Zachránil ho prý hlas jednoho z účastníků, který tvrdil, že je nevinen. Cameron se vrátil do vězení a byl odsouzen jako spoluviník vraždy. V roce 1993 se dočkal omilostnění.
Lynčováním se označuje nezákonné potrestání údajného pachatele anonymním davem. Přestože většinu zmíněných obětí lynčování tvořili podezřelí zločinci, byli i tací, kteří doplatili na pouhý spor s bělochem, podotýká agentura AP.
V Kongresu bylo v první polovině dvacátého století předloženo téměř 200 návrhů zákona zakazujícího mimosoudní popravy, tři z nich Sněmovna reprezentantů schválila. Přestože však zákon podporovalo po sobě sedm prezidentů, Senát všechny návrhy zamítl. Proti stáli zpravidla zákonodárci z Jihu.
Iniciátoři deklarace, senátoři Mary Landrieuová a George Allen, uvedli, že je částečně motivovala nedávno vydaná kniha "Without Sanctuary, Lynching Photography in America", v níž autor James Allen shromáždil fotografie lynčování pořízené většinou účastníky těchto násilných činů.
<a target="_blank" href="http://www.cn.cz/>ČTK, 14. 6. 2005