Pokračování článku Stanislava Holubce (první část
ZDE).
Závěr
Pro vysvětlení pravidel fungování moderního světového systému, lze podle Sandersona formulovat následující teze:
- Moderní svět je především kapitalistickým světem a princip kapitalistické akumulace je v několika posledních stoletích hlavním (ačkoli ne jediným) zdrojem sociální evoluce.
- Kapitalistický svět vytvořil extrémně nerovné poměry. Ty společnosti, jež měly z těch či oněch důvodů lepší startovní pozici, měly možnost si tuto pozici nadále zlepšit, zatímco společnosti, jež neměly tak dobrou pozici, končí dnes v ještě horší - často jako klienti či závislí na společnostech, jimž se lépe daří.
- Pozice společnosti v systému je daná a její postavení má značnou trvalost. Přesto jsou zde příklady společností, jež stoupají, ačkoli obvykle jen v určitých hranicích.
- Navzdory faktu, že propast v národním důchodu mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi se zvětšuje, většina nerozvinutých zemí zažila přesto ve srovnání se svou minulostí hospodářský rozvoj.
- Ačkoli se nerozvité země ve srovnání se svou minulostí rozvíjejí, jejich obrovská většina nikdy nedosáhne úrovně rozvinutých zemí a ve skutečnosti může ve srovnání s nimi jen ztrácet krok. Svět se nemůže rozvíjet rovnoměrně, není to možné jen z hlediska ekonomického fungování kapitalizmu, ale též z ekologického. Svět nemůže udržet 175 společností na vysokém ekonomickém stupni.
- Není možné pochybovat o tom, že by vztahy mezi rozvinutými a nerozvinutými zeměmi nebyly a stále nejsou charakterizovány vysokým stupněm ekonomického vykořisťování (Sanderson, 1995:287).
- „Jako u všech systémů vede lineární prodlužování jeho trendů k tomu, že tyto trendy narážejí na určité limity, načež se systém příliš vzdálí od rovnovážného stavu a začne bifurkovat“ (Wallerstein, 2005:165). Každý systém má v sobě zakódovaný zánik, který může vést ke stavu všeobecného chaosu (entropie), nebo naopak ke konstituci systému nového.
Ať už přijmeme Wallersteinovu koncepci beze zbytku nebo s výhradami, je nutné jí připsat několik zásluh: Wallerstein byl jedním z průkopníků obracení pozornosti západní sociologie z úzkého horizontu vlastních společností ke globálním problémům. V tomto smyslu je jedním z předních teoretiků globalizace. Wallerstein obohatil sociologii o novou ucelenou teorii vzniku a fungování kapitalizmu, která kráčí ve stopách k Marxe a školy Annales, ale zároveň přispěla řadou vlastních myšlenek. Obzvláště je cenný je jeho historický a geografický pohled. Wallerstein vytvořil svou teorií světového systému také koncepci globální sociální struktury a poskytuje nám obraz světa, v němž má každý obyvatel planety své místo. Jeho teorie světového systému představuje jedno z možných vysvětlení vzniku a fungování tak odlišných fenoménů jako jsou formy náboženství, sociálních hnutí, byrokratizace, způsobu modernizace, utváření kultury a mentality. Vysvětlení těchto fenoménů pomocí teorie světového systému nemusí být absolutní, je však podstatným příspěvkem do diskuse o nich. Konečně Wallerstein se vždy pokoušel vytvářet ze sociologie angažovanou vědu (Wallerstein, 2005: 163 - 164), která poukazuje na nespravedlnosti a nerovnosti tohoto světa a snaží se poskytovat těm, kteří stále věří, že „jiný svět je možný“ ucelené a myšlenkově propracované alternativy.
PhDr. Stanislav Holubec, 7. 7. 2005
Seznam literatury
- Abu-Lughod Janet, Before the European Hegemony, The World System Ad 12050-1350, Oxford University Press, 1989.
- Barber Benjamin, Dschihad gegen McWorld, Coca Cola und heiliger Krieg, Scherz Verlag, 1996
- Frank Andre Gunder, Gills Barry K., ed., The World Systems, Four Houndred Years or Five Tohusand Years, London & New York: Routledge, 1993
- Chase-Dunn Christopher, Social Evolution and the Future of World Society, research paper, 2004
- týž US Hegemony and Biotechnology: The geopolitics of new lead technology, research paper, 2002
- Halada Andrej, Český film let devadesátých, NLN, Praha, 1997
- Jenner Gero, Ende des Kapitalismus, Triumph oder Kolaps des Wirtschaftssystem? Fischer Taschenbuch Verlag, Frankfurt am Main, 1999
- Lenin Vladimír Iljič, Imperializmus jako nejvyšší stadium vývoje kapitalizmu, in Vybrané spisy ve dvou svazcích, svazek 1, SNPL, Praha, 1954
- Marx Karel, Fridrich Engels, Manifest komunistické strany, 1848, in Marx, Engels, vybrané spisy, SPNL, Praha, 1954, svazek 1.
- Matějček Jiří, Machačová Jana, Vzory chování v českých zemích v 19. století, in Studie k sociálním dějinám, 7/1997
- Maur Eduard, Horská Pavla, Musil Jiří, Zrod Velkoměsta, Academia, Praha 2002
- Prokok Vladimír, Vývoj politických stran a teorie dlouhých vln, Současný stav a perspektivy zkoumání politických stran na našem území, sborník referátů konference, Gloria, Rosice - Olomouc, 1999
- Průcha Václav, Faltus Josef, Hospodářské dějiny, VŠE 1992
- Sanderson, Stephen K. 1995. The Great Transformations. The general Theory of Historical Development. Blackwell Publishers.
- Wagar W. Warren, A Short History of the Fututre, Univ. of Chicago Press, 1992
- Wallerstein Immanuel, Geopolitics and Geoculture
- týž, The Capitalist World-Economy. Cambridge: Cambridge Univ. Press; Paris: Ed. de la M.S.H., l979.
- týž, The World System after the Cold War, Jurnal of Peace Research, 30/1, 1993
- týž, Úpadek americké moci, Slon, Praha 2005
- týž, The Modern World-System, I: Capitalist Agriculture and the Origins of the European World-Economy in the Sixteenth Century. New York & London: Academic Press, l974.
- týž, The Modern World-System, II: Mercantilism and the Consolidation of the European World-Economy, l600-l750. New York: Academic Press, l980.
- týž, The Modern World-System, III: The Second Great Expansion of the Capitalist World-Economy, 1730-1840's. San Diego: Academic Press, 1989.
- Wilkinson David, Central Civilization, in: ed. Sanderson Stephen K., Civilizations and World Systems, 1995, Altamira press
- World Population Data Sheet 2004 http://www.prb.org/pdf04/04WorldDataSheet_Eng.pdf, článek am. politologů o nerovnosti
Texty I. Wallersteina dostupné v češtině na internetu:
Další krátké články od I. Wallersteina je možné nalézt na www.blisty.cz
Poznámky
[1] Ruský ekonom N. D. Kondratěv (1892 - 1938) rozpracoval teorii hospodářských cyklů, podle které spočívá vývoj kapitalistických ekonomik v tzv. dlouhých vlnách trvajících 40 - 60 let. Každá z těchto vln má svou fázi A a B. Ve fázi A dochází k růstu výroby, k inovacím, k nebezpečí válek, vzniku diktatur a revolucím v rozvinutých zemích, ve fázi B naopak klesá tempo růstu, vzrůstá sociální nerovnost lae také klesá počet stávek a aktivita širokých vrstev. Dikatatury se prosazují spíše v chudších zemích (Prorok, 199: 120 - 132).
[2] Přesvědčení, že tvar, reliéf zemí a kontinentů má zásadní vliv na historický vývoj společnosti zde žijící.
[3] Podle vlastních slov se zaměřuje především na Jižní Koreu a Tchaiwan, neboť Hong Kong a Singapur nejsou zeměmi, ale jen městskými státy, na něž musí být uplatňována zcela jiná měřítka.
[4] Je pravděpodobné, že kdyby se Československu podařilo zůstat koncem 40. let dvacátého století politicky nezávislé např. v postavení Jugoslávie, přineslo by nám to taktéž velký ekonomický profit. Možná to byla skutečná šance, jak se dostat ze staleté pasti semiperiferie do centra. To že se v českých zemích realizovala strategie vzestupu „spolehnutí se na vlastní síly“ bylo záležitostí jako domácího tak zahraničního rozhodnutí.
[5] Často zmiňované zprávy o hladomoru v Severní Koreji bývají dokonce záměrně rozšiřovány jejími představiteli, aby země získala humanitární dávky OSN.
[6] Jedním z rozšířených mýtů ekonomické transformace bylo tvrzení o hospodářském rozkvětu českých zemí před rokem 1948 a následné „komunistické devastaci“. Teorie světového systému stejně jako empirická data ukazují jednostrannost podobných názorů. Podobným mýtem je neorouseauovská představa krásného - českého člověka, jehož charakter a schopnosti byly v tomto období na dlouhou dobu zničeny a problémy transformace pramení především z této skutečnosti.