Kapitalismus je kořenem zla. Chudoba, korupce a úpadek morálních hodnot jsou kazem neoliberalismu a globalizace. Jediná naděje tkví ve světě založeném na sociální solidaritě, prohlašuje venezuelský prezident Hugo Chávez (51). Svou utopickou vizi centralizovaného hospodářství uvádí krok po kroku do praxe. Bývalý podplukovník parašutistů má na socialistické reformy k dispozici pokladnu plnou ropných peněz z „nepřátelských“ Spojených států. Venezuela je pátým největším vývozcem ropy na světě a současně čtvrtým nejvýznamnějším do USA.
Půda patří lidu
„Chudí lidé mě volili, a jsem tedy chudým odpovědný,“ prohlásil prezident koncem srpna a uvedl v život pozemkovou reformu uzákoněnou v roce 2001. Zřejmou inspiraci nalezl Chávez u politických kolegů v jižní Africe (viz TÝDEN č. 37/05). Pozemkový zákon umožňuje zestátnit nevyužívanou půdu farmářům, kteří vlastní více než pět tisíc hektarů. Zabrané pozemky budou darovány farmářským rodinám. Osmdesát procent venezuelské půdy je ve vlastnictví pouhých pěti procent latifundistů.
„Musíme přebudovat naši zemi a půdou začínáme,“ ohlásil prezident balíček reforem nazvaných Socialismus jedenadvacátého století. Mezi prvními zahořekoval jeden z nejbohatších Britů lord Samuel Vestey (64), jehož rodině patřily rozsáhlé pastviny a pozemky po mnoho generací. Rod Vesteyů vynikl dovozem mraženého hovězího masa do Spojeného království. Na lordův ranč El Charcote, ležící nedaleko hlavního města Caracasu, o rozloze třináct tisíc hektarů bylo nastěhováno více než patnáct set farmářů v doprovodu padesáti členů národní gardy. „Toto je soukromý pozemek. Všude na světě by měl být soukromý majetek respektován,“ zlobil se obchodník na prezidenta. Marně. „Bohatí si dělali příliš dlouho, co chtějí, na úkor většiny lidí,“ dostalo se mu od Cháveze odpovědi. Zhruba 160 tisíc hektarů nevyužívané půdy bude přiděleno více než polovině obyvatel, jež žije ve Venezuele pod hranicí chudoby.
„Všechna moc sovětům“
Podle zásady Na kapitalisty kladivo! ničí Chávez domácí i zahraniční soukromé společnosti jednu po druhé. Počátkem roku zvýšil dvojnásobně daňové zatížení pro zahraniční firmy: důsledkem bylo zavření osmdesáti restaurací McDonald’s, hypermarketů Makro, značkové prodejny Hewlett Packard, pobočky Kodaku a stejně tak 34 distribučních center Coca-Coly. „Každý den se více blížíme komunismu Fidela Castra. Ekonomická pohroma začíná,“ naříká opoziční poslanec Demokratické akce Jesús Garrido Pérez. V souvislosti s Chávezovými reformami emigrovalo ze země podle odhadů více než 1,2 milionu lidí.
Minulý týden vláda oznámila, že hodlá zrušit všechny smlouvy a koncese soukromým i zahraničním firmám na těžbu zlata či diamantů. Dále připravuje zákon, který by zavazoval soukromé banky, aby do výkonných výborů přijaly dva zástupce státu. Ve vybraných státních i soukromých společnostech budou spolurozhodovat o chodu firmy z pětiny sami dělníci. „Venezuelský problém je, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly,“ říká Tony Herrera, člen venezuelsko-americké obchodní komory.
Týden, 26. září 2005, Jan P. Novák