Na sjezdu se mezi zástupci ze šestnácti členských a sedmi pozorovatelských stran sebevědomě pohybovala dvanáctičlenná delegace KSČM vedená předsedou jejího ÚV Vojtěchem Filipem. Sebevědomě proto, že ve spektru zúčastněných subjektů představuje vlivnou organizaci.
Zaznělo to na čtvrteční tiskové konferenci věnované tomuto tématu. Jak řekl místopředseda ÚV KSČM Karel Klimša, umožnilo to velmi aktivní účast v průběhu sjezdu, při všech tematických sekcích, z nichž jedné předsedal strategický poradce zahraničního oddělení ÚV KSČM Josef Skála. KSČM byla tak jedinou stranou s pozorovatelským statutem, která měla tuto možnost.
Klimša připomněl, jaký smysl KSČM v SEL hledá: Od zrodu nám jde o to, aby sjednocovala, a nikoliv dělila, aby nebyla sevřená a uzavřená do hranic EU, ale aby byla stranou evropské levice od Atlantiku po Ural bez jakýchkoliv selektivních přístupů a omezení. Že tomu tak není, dokládá prý i to, že na sjezdu chyběly některé silné, vlivné a akceschopné strany. Například Komunistická strana Portugalska, Řecka, Kypru, Ruské federace, Ukrajiny, a dalších zemí bývalých sovětských republik, ale také komunistické strany z Balkánu a Skandinávie. Naší snahou je, aby všechny tyto strany a proudy našly společnou řeč. Naplnění hlavního sloganu sjezdu Strany evropské levice, který zní 'Můžeme Evropu změnit', vyžaduje společný aktivní postup všech levicových, protikapitalistických a sociálních subjektů, pokračoval a dodal: KSČM vnímá SEL jako jeden z možných a nadějných projektů posilování akční jednoty, jako užitečné fórum setkávání, výměny názorů, koordinace vzájemné spolupráce, solidarity a jednotného postupu proti ofenzivě neoliberalismu a globálního kapitálu, který sjednocen je.
Klimša ale také uvedl, kde se SEL setkala s podporou KSČM. Přivítali jsme iniciativu, aby se Evropa stala kontinentem bez jaderných zbraní, aby byla vypracována evropská charta sociálních a politických práv. Podporujeme výzvu k odmítnutí tzv. Bolkensteinovy směrnice, která otevírá dveře k široké privatizaci služeb a veřejného sektoru a dalším omezením sociální a právní ochrany zaměstnanců v Evropě. Souhlasili jsme s velmi ostrým odsouzením americké agresivní politiky ve světě, vyjmenoval.
Charfo: SEL trpí demokratickým deficitem
Vedoucí oddělení mezinárodních styků ÚV KSČM Hassan Charfo poukázal na demokratický deficit SEL, který se podle něj projevil i při sjezdu. Faktická rozhodnutí o tom, které dokumenty a v jaké konečné podobě budou schváleny, se přijímala mimo všeobecnou rozpravu i pracovní skupiny, řekl. Jako příklad uvedl situaci, kdy dva zásadní dokumenty KSČM k mezinárodním otázkám našly plnou podporu tématické pracovní skupiny po drobných vstřícných úpravách odsouhlasených během diskuse. Těsně před jejich prezentací plénu sjezdu se však na české účastníky obrátil představitel italské Strany za komunistickou obnovu s tím, že se dostanou na program Výkonného výboru SEL až po sjezdu. Důvodem byl prý nedostatek času, jež by měli mít delegáti k jejich prostudování. Oba dokumenty ale byly SEL zaslány ve značném časovém předstihu. Navíc z iniciativy SEL byla sjezdem přijata řada rezolucí, s nimiž byly delegace seznámeny jen ústně až v průběhu zasedání, jež o něm hlasovalo, zdůraznil Charfo a dodal: Představitelům KSČM, žádajícím vysvětlení tak selektivního přístupu bylo sděleno, že jde o rozhodnutí VV SEL, jež mělo být dokonce prezentováno na poradě vedoucích delegací v předvečer sjezdu. Nic podobného však na jejím pořadu nebylo. Ani o žádném podobném rozhodnutí VV SEL nemáme sebemenší informace.
Dalším dokladem demokratického deficitu je přístup ke stanovám. Ty předpokládají rotaci ve vedoucích pozicích. Sjezd však znovu zvolil stávajícího předsedu SEL Fausta Bertinotiho. To se setkalo s kritickou odezvou i ve vystoupení předsedy české Strany demokratického socialismu Milana Neuberta. Lze říci, že selektivní přístup v praxi této strany se projevuje i vůči svým stanovám, upřesnil Hassan Charfo.
Nejsme rozbíječi jednoty. Naopak
Že je KSČM skutečně reprezentační silou evropské levice potvrzuje to, že jejímu zástupci bylo svěřeno řízení klíčové pracovní skupiny pro mezinárodní politiku a zahraniční linii SEL. Je to jeden ze střípků mozaiky, které ilustrují, že KSČM není prosebníkem před branami SEL, chudým příbuzným, který se čehosi musí doprošovat, ale hraje velice aktivní důstojnou úlohu, potvrdil Josef Skála, který skupině předsedal.
Upozornil na to, že někdy vzniká dojem jako by SEL v nynější podobě sjednocovala všechny síly nalevo od sociální demokracie v Evropě a ti, kdo ji kritizují - tedy i KSČM, jsou rozbíječi a nepřející strany či organizace. Tak tomu samozřejmě není, rezolutně pronesl. Pro ilustraci uvedl text jedné z významných platforem italské Strany za komunistickou obnovu. Zatímco evropské sociálně demokratické a konzervativní strany pracují společně na celém kontinentu včetně Ruska, vedoucí skupina největších stran SEL působí jakoby existovala berlínská zeď. Ignoruje další část Evropy a vylučuje z procesu spojování evropské levice na základě veta a předsudků ideologické povahy některé velké komunistické strany a strany antikapitalistické levice, přečetl.
V prohlášení také je, že by nemělo docházet k vyostřování vztahů evropské levice, ale naopak se vrátit k základním diskusím ve snaze koordinovat na základě jednoty, dávat pozor na předsudky a zákazy každého druhu. Podle něho je třeba otevřít se všem silám komunistické a alternativní levice kontinentu pro společné přijetí jednotlivých řešení. To je přesně naše pozice. Jestliže máme kritické výhrady k SEL, není to z jakési ideologické předpojatosti - samozřejmě každá ze zúčastněných stran má svaté právo na své pozice, jako máme my, pouze nechceme, a v tom se shodujeme s desítkami dalších stran Evropy, aby si někdo osoboval právo hovořit za jiné a stavil je před hotovou věc, řekl k tomu Skála.
Odmítl, že by se kritici snažili zakládat trucpodniky. Jestli nám to někdo v médiích připisuje, je totálně vedle, zdůraznil. Čeští komunisté podle něj naopak chápou sjednocování všech sil nalevo od sociální demokracie jako objektivní proces. Ale i on má své předpoklady a fáze, které nelze uměle urychlovat. Bylo by velmi snadné dát dohromady patnáct, dvacet či třicet stran třeba vysloveně komunistické orientace a vytvořit jakési alternativní centrum. To ale nikdo neplánuje, byla by to zásadní chyba, prohlásil na závěr.
Haló noviny, 5. listopadu 2005, (jan)