Nesmírně důleitý soud, který po prvé v dějinách se snaí dokázati zločin útočné války proti vemu lidstvu, byl zahájen v ovzduí přísné a chladné legality ve starodávném norimberském paláci spravedlnosti. 22 muů usedlo na lavici obalovaných za nepřítomnosti dvou spoluvinníků, z nich jeden je Ernest Kaltenbrunner a druhý Martin Bormann. Kaltenbrunner je nemocný a Borman se pohřeuje.
Obhájci vystupovali jako komitét a s připravenou resolucí po skončení čtení obaloby. Protestují v ní proti obvinění z poruení mezinárodního zákona obalovanými namítajíce, e mezinárodní právo neexistovalo v době, ve které měly být zločiny, z nich jsou obalovaní obviněni, spáchány.
Oumělí, strachem pronásledovaní mui se musí odpovídat světu za ivoty více ne 20 milionů lidí na bojitích a v koncentračních táborech. Zvedli se tváří v tvář svým soudcům v 10 a 3 minuty tohoto rána, Goering s velkou jedničkou na prsou zbavených vyznamenání a řádů byl prvý, který veel do soudní síně. Za ním následoval lutě vyhlíející, hubený Rudolf Hess, oblečený v edivý vycházkový oblek. Sotva opatrně usedl na lavici obalovaných veel Julius Streicher, usedl těce, opřel se dopředu s rukou v boku, arogantně přehlíeje soudní dvůr. Obalovaní se ivě zajímali o průběh líčení, kroutíce krky, aby zahlédli nově příchozí, hrajíce si se součástkami překladatelských pomůcek na uích a ivě se radíce s obhájci.
Národní osvobození, 21. listopadu 1945