Poprask kolem rezoluce odsuzující komunismus

Čeští senátoři ve čtvrtek podpořili návrh rezoluce, která odsuzuje komunistické zločiny a kterou ve středu schválilo parlamentní shromáždění Rady Evropy. Vyjádření k rezoluci zařadili senátoři hned na začátek schůze - nikdo se nepostavil proti, zákonodárci za KSČM (Vlastimil Balín a Eduard Matykiewicz) se zdrželi hlasování.

Rezoluce, kterou navrhl švédský poslanec, křesťanský demokrat Göran Lindblad, mimo jiné vyzývá všechny komunistické a postkomunistické strany, aby přehodnotily svou minulost a pokud tak neučinily, aby se jasně distancovaly od zločinů totalitních komunistických režimů.

Hlavní motiv: usmíření

Podle předkladatelů dokument povede k usmíření a dá impuls historikům, aby se daným obdobím zabývali.

Rezoluci shromáždění schválilo - ne však doplňující návrh konkrétních doporučení, který měl Radu Evropy zavázat k dalším krokům.

Před budovou RE ve Štrasburku včera demonstrovali „rudí“ odpůrci rezoluce i antikomunisté. Šéf ruských komunistů, Gennadij Zjuganov, prohlásil, že jde o „hanebnou provokaci“ a dodal: „Je to návrat ke studené válce!“.

Lindblad naopak řekl: „Stále chybí celkové odsouzení komunistických zločinů. Evropa nesmí opakovat své chyby. Je třeba pamatovat na oběti a jejich příbuzné, je třeba jim poskytnout alespoň morální satisfakci.“

Mnoho řečníků pak připomínalo, že komunistický totalitarismus pustošil zhruba polovinu členských zemí Rady Evropy, další zmiňovali režimy, kde různé typy komunistických stran stále vládnou, dopouštějí se zločinů a potlačují lidská práva, ať už jde o Čínu, Kubu či Severní Koreu.

Zločinná ideologie, které se drží čeští komunisté

V rezoluci doslova stojí, že komunistické zločiny byly ospravedlňovány „ve jménu teorie třídního boje a zásady diktatury proletariátu.“

„Interpretace obou principů legitimizovala 'eliminaci' těch, kdo byli považováni za osoby škodící budování nové společnosti a tedy za nepřátele totalitních komunistických režimů.“

„Obrovské počty obětí v jednotlivých zemích byli vlastní občané těchto zemí. To byl příklad zejména národů bývalého SSSR, které počtem obětí daleko převyšovaly jiné národy.“

Zmíněných marx-leninských principů (třídní boj, revoluční dikatura atd.) se dodnes drží Komunistická strana Čech a Moravy a její představitelé je souhlasně zmiňují, když citují jako svého „klasika“ Vladimíra Iljiče Lenina, či dokonce když se odvolávají na J. V. Stalina nebo Klementa Gottwalda.

Návrh rezoluce obsahoval také přehled obětí komunismu. Autoři kolem Görana Lindblada napsali, že podle opatrných odhadů (přesné údaje nejsou k dispozici) lze počet lidí zabitých komunistickým režimem stanovit podle jednotlivých zemí a regionů tak, jak je vidět v rámečku.

Tyto číselné údaje zahrnují „celou řadu různých situací: popravy jednotlivců a hromadné popravy, úmrtí v koncentračních táborech, oběti hladomoru a deportací“.

KSČM: Je to jednostranný zavádějící útok

Čeští komunisté vnímají rezoluci s podobně tvrdým nesouhlasem jako předák ruských komunistů Zjuganov. Označují ji za „projev mccarthysmu“ - a poslankyně za KSČM Kateřina Konečná říká: „Rezoluce je zcela nepřijatelná. Jde o jednostranné hodnocení na základě nějakých pochybných čísel o obětech.“

Hlavním českým odpůrcem rezoluce je místopředseda KSČM a poslanec Václav Exner, který k tématu chystá zvláštní tiskovou konferenci. Vedení KSČM nicméně dokument odmítlo jako celek. Přijalo prohlášení, v němž stojí:

„Autoři návrhu (především z Evropské lidové strany) se nesnaží o dosažení historické pravdy, nýbrž o politický soud nad dějinami a o stavění ideologie komunismu a fašismu, obětí a zločinců, osvoboditelů a dobyvatelů na stejnou rovinu.“

„Rezoluce... tím, že kriminalizuje ideologii hlásící se k sociálnímu pokroku a k humánní ideji socialismu, míří proti základním demokratickým právům a svobodám myšlení a politického přesvědčení.“

Česká petice

Čeští demokratičtí politici mají zcela opačný názor. Podle místopředsedkyně poslanecké sněmovny a ODS Miroslavy Němcové „je třeba stále připomínat, co komunismus přinesl lidstvu, jaká zvěrstva napáchal. Dnes jsou nemyslitelné nacistické strany, ale komunistické jsou stále pro mnoho lidí přijatelné.“

Předseda Senátu Přemysl Sobotka je rád, že horní komora podpořila rezoluci v tak hojném počtu: „Senát považuje tuto rezoluci za významnou a elektronickou poštou bude výsledek našeho hlasování...oznámen do Štrasburku.“

V Česku se na podporu rezoluce dokonce podepisovala petice, která je k dispozici na internetových stránkách http://www.svetbezkomunismu.cz  a kterou podepsali například filmoví režiséři Václav Marhoul a Ondřej Trojan, architekt David Vávra, scénárista Petr Jarchovský nebo hudebníci Jiří Dědeček a Jaroslav Hutka.

BBB česká redakce, 26. 1. 2006, Adam Drda analytik BBC