Lucii k MDŽ

Požádal jsem včera Adélu, svou dceru, ještě delší dobu školou povinnou, jestli by mi nenakreslila nějaké kvítí, které bych mohl já k dnešnímu Mezinárodnímu dni žen virtuálně nadělit. Jak můžete vidět, s mým záměrem souhlasila.

Z mé strany - to musím otevřeně přiznat - se jednalo o plán okamžitý, snad by bylo lépe říci, že šlo o nápad nebo o vteřinové hnutí mysli. Když už byla Adéla, doma též přezdívaná Adidaska, v pilné práci, začal jsem uvažovat nejprve o tom, zda to je či není v pořádku, když jsem si ke spolupráci na přípravě virtuální oslavy MDŽ přibral osůbku, která - když snad ještě ne dnes, tak určitě za nějakou dobu - bude spadat do kategorie oslavence.

Ještě jsem ten problém nevyřešil a už se vynořil další - tentokrát obecnější, téměř ideologický: má vůbec stoupenec radikální levice, tedy vyznavač emancipace člověka ve všech směrech podporovat svátek, dokonce mezinárodní, který na jistý nezanedbatelný a složitě odstranitelný rozdíl mezi lidmi otevřeně ukazuje? Nebude se nakonec jednat o harašení? Tuhle otázku jsem zaplašil z důvodů naprosto pragmatických - Adidaska mi totiž předala dva své výtvory s otázkou, kdy že je vlastně na netu uvidí. Cesta zpět už nebyla možná, každý tatínek to jistě pochopí.

A pak mi došlo, že vlastně nevím, komu bych ty květiny formálně věnoval. Všem ženám? Vždy je stejně všechny neuvidí, a i kdyby viděly, stejně nebudou rozumět češtině. Navíc věnovat je všem, když jsou kytky jenom dvě, to je pěkná hloupost. Kromě toho "všem ženám" - to je skoro jako nějaké "obecné ženě", tedy jejímu obrazu ve mně, téměř sám sobě.

Všechno špatně. A tak jsem se rozhodl jednu konkrétní ženu vybrat. Nějakou, kterou znám i neznám současně. Květiny budu předávat veřejně, tak a z toho nemám doma zbytečný problém. Rozhodl jsem se pro Lucii, která se čas od času účastní diskusí na našem fóru - takže Lucie, přeji hezký den, hezký týden a celý další rok.

Milan Neubert, 8. 3. 2006

PS 1: Došlo mi, že Lucie může být klidně chlap a naopak takový Garfield holka k pohledání :-)))

PS 2: Vracím se proto k tradici: vše nejlepší k MDŽ přeji všem ženám (a si kytky rozeberou podle vlastního uvážení....)

PS 3: Po roce - tyhle virtuální kytky mají výhodu, že nevadnou. Ještě že jsem je vlastně pořídil loni - letos už se na Adidasku plně nalepila kamarádka P., a tak by žádost o kytky mohla taky dopadnout všelijak. Kamarádka P. - tak říkáme s Adélou pubertě, to jen tak naokraj.