* Petře, veřejnost tě zná předevím jako obránce lidských práv, co tě za totality stálo devět let kriminálu. Zároveň se o tobě ví, e má výrazně levicové názory. Setkává se se situacemi, kdy se tyhle dva ivotní postoje v tobě dostávají do sporu?
Vidím, e tě hned na úvod překvapím: já sám se a tak moc za levičáka nepovauju.
* Nepovídej! Od kdy?
Pokud je levicovost v Čechách spojována s paternalismem, s autoritářstvím, s obavami ze veho cizího, s protiněmectvím a s protievropanstvím, s nátlakem na asimilaci menin veho druhu a tak dále, tak jsem levicový nebyl vlastně nikdy.
* To přece nemá s levicovostí nic společného; vechny ty postoje, které jsi vyjmenoval, najde stejně na levici jako na pravici.
Právě proto si myslím, e ta pravolevá kategorizace je zavádějící. Podívej, sám jsi řekl, e mě mají vichni zařazeného jako levičáka, ale jestli jsou důraz na lidskou důstojnost, na jedinečnost kadého člověka, na lidská práva a na právní stát pravicové, tak jsem byl vdycky naopak pravičák. A pravicový byl v tom případě dokonce i Karel Marx, protoe to byl on, kdo napsal, e společnost bude svobodná teprve tehdy, a zajistí svobodu kadému jednotlivci.
* Já levici a pravici chápu jako pojmy související s přístupem k ekonomickému a sociálnímu uspořádání.
Podle mne se s nimi ani tam nedá vystačit. Můe mi říct, zda třeba prodlouení věkové hranice pro odchod do důchodu je levicové, nebo pravicové? Já to nevím. Je pravicový, nebo levicový poadavek Strany zelených, jejím členem jsem u čtyři roky, aby byl privatizován státní podíl v ČEZ - v situaci, kdy ten ČEZ díky svému monopolu na trhu s elektřinou vytahuje občanům z kapes miliardové nemravné zisky? Já prostě takhle neuvauju. Nekladu si otázku, zda je něco levicové nebo pravicové, ale zda to je správné, uitečné.
* Správné a uitečné pro koho? Pro celou společnost, nebo jen pro některé skupiny? Pro větinu, nebo pro meninu? Pro zaměstnance, nebo pro zaměstnavatele? Pro majitele domů, nebo pro nájemníky? Která práva jsou pro tebe dnes důleitějí - vlastnická, nebo sociální?
Ta i ona; s trochou sebeironie ti opět odpovím, e právě od Marxe jsem se kdysi naučil hledat v protikladech dialektickou jednotu. Ty klade proti sobě zájem společnosti a jejích jednotlivých skupin, ale tu společnost přece tvoří vechny ty skupiny, čili je třeba hledat taková řeení, která v maximální moné míře respektují práva těch i oněch.
* Proč jsi před těmi čtyřmi lety dal Straně zelených přednost před ČSSD? Mě to u tehdy udivilo, protoe jsi na mě vdycky dělal dojem člověka, který je v srdci sociální demokrat.
Na to jsem ti u vlastně odpověděl: protoe Strana zelených pro mne představuje přijatelnějí kulturní alternativu i vůči té sociální demokracii. Protoe není nacionalistická ani xenofobní, protoe je vstřícnějí vůči meninám, protoe je mnohem proevroptějí. V ČSSD - i kdy připoutím, e moná ne v jejím nynějím nejuím vedení - v podstatě stále převládá tradiční duch národního obrození; o některých problémech, například o zacházení s německým obyvatelstvem po druhé světové válce, se tam prakticky nedá diskutovat. Ve Straně zelených ádná taková tabu nejsou, tam se cítím jako svobodný člověk.
* Neměl jsi přece jen vstoupit spí do sociální demokracie a snait se zevnitř, aby se z ní stala taková strana, jaká by se ti líbila?
Sao, to je nad síly jednoho člověka. Koneckonců, já jsem tam přece v roce 1998 fakticky vstoupil, tím, e jsem dva a půl roku dělal v Zemanově vládě zmocněnce pro lidská práva. Asi si vzpomene, e jsem tu funkci sloil, kdy byla moje ena zvolena zástupkyní ombudsmana. Ale moná neví, e jsem ji sloil s velkou úlevou, protoe jsem zjistil, e větina lidí v té vládě má jinou krevní skupinu ne já. Stejnou ji měli snad jedině Honza Kavan, Pavel Rychetský, částečně Pavel Dostál a Milo Kuvart... Větina ostatních byli lidé, kteří chtěli betonovat Labe, lidé, kteří jeli v různých temných klientelistických záleitostech, lidé, kteří byli zaklíněni v národovecké tradici a to, e jdeme do Evropy, přijímali se skřípěním zubů. A teď si představ, e tohle byla takříkajíc osvícená pička. A e kdybych do té strany vstoupil, stal bych se členem její obvodní organizace tady v Praze 2, kde bydlím. Čili organizace, v jejím čele stojí oddaný zemanovec pan Daek. Proč bych pak raději neměl vstoupit rovnou do KSČM nebo do ODS?
* Můu to shrnout tak, e tě zajímají více obecně lidské vztahy ne samotná sociální spravedlnost?
Ne, já tohle od sebe neodděluju. Na předlistopadovém reimu mi nevadilo pouze to, e potlačoval občanské svobody, ale i to, e sice lidem zaručoval některé sociální jistoty, ale nezaručoval jim ádná sociální práva. Čili to ve skutečnosti nebyl socialismus... co říkám jako člověk, který se i dnes k socialismu hlásí. ČSSD v tomto ohledu urazila velký kus cesty kupředu a já ji v tom samozřejmě fandím. Její pojetí sociální solidarity a sociálních práv ale stále zůstává na můj vkus příli etatistické, nedostatečně propojené s občanskou společností, s iniciativou lidí. Take pokud můj postoj k ČSSD nechá shrnout mne, řeknu to takto: z těch čtyř ostatních stran, k nim se SZ v přítí Sněmovně patrně přidruí, je mi sociální demokracie svým programem nejblií. Ale mnoha svými konkrétními postoji je to stále strana té části české kulturní tradice, kterou bychom měli postupně překonat. Kdy to řeknu natvrdo, je to v tomto smyslu pro mne strana zkostnatělých dědků.
* Pojďme se podívat, jak blízký je ti program Strany zelených. U víme, e jsi pro privatizaci ČEZ; nevadí ti ani to, e SZ chce sníit objem hrazené lékařské péče?
To je pro mne novinka. Pokud je mi známo, součástí naeho programu je naopak poadavek na zvýení částky, kterou stát vydává na tzv. státní pojitěnce. Nevím, jak ty počty nakonec celkově dopadnou, ale připoutím, e určité spoluúčasti pacienta, zejména pokud se jedná o léky, jimi se straně plýtvá, ale i u některých slueb, se nevyhneme. Samozřejmě je to třeba zařídit tak, aby to nebolelo ty, kteří na to nemají.
* Jaké sluby má na mysli?
Ty hotelové při pobytu v nemocnici, které de facto nejsou součástí zdravotní péče - myslím, e na ně bychom skutečně měli přispívat, zdarma by měly být pro důchodce, sociálně slabé.
* Člověk, který onemocní, má u tak výrazně nií příjem - tak mu z něj jetě něco ukousneme? To bych fakt nikdy nevěřil, e něco takového uslyím zrovna od tebe!
Uklidní tě, kdy ti řeknu, e jsem pro to, aby se stále zvyovaly nemocenské dávky? A jak se dívá na tu změnu, kterou u schválila Sněmovna - e prvních čtrnáct dnů tu nemocenskou zaměstnancům budou platit zaměstnavatelé? Je to podle tebe levicové, nebo pravicové?
* O tom jsem neuvaoval, ale pokud jde o to připlácení na pobyt v nemocnici, vrátím ti, co jsi mi řekl před chvílí: je mi fuk, jestli to je levicové nebo pravicové, podle mne to je prostě patné!
Zdravotnictví suují, i vinou ODS a ČSSD, jako pijavice farmaceutické společnosti a zdravotní pojiovny. A na úkor pacientů i státu se z něho snaí mít neoprávněný zisk i mnozí zubaři, lékárníci a lékaři. Dobrá řeení neexistují. Zelení navrhují řeení, která jsou méně patná ne jiná.
* Podepisuje se pod poadavek SZ, aby byla zruena minimální daň pro ivnostníky?
Ne. Příli tomu nerozumím a měl jsem nějaké námitky, na ně jsem nedostal uspokojivé odpovědi, take za tento poadavek se postavit nemohu. Ale nepovauji ho za tak zásadní, abych proti němu musel vystupovat.
* Dalí věc, o kterou chce tvoje strana usilovat, je zruení registračních pokladen...
To se mi taky nelíbí, protoe kontrola těch příjmů je podle mne namístě. A kdy u ty pokladny byly zavedeny, připadá mi hloupé je zase ruit.
* Lidovým novinám jsi řekl, e jediná věc v programu SZ, s ní nesouhlasí, je poadavek na zkrácení adopčních lhůt. Teď to vypadá, e těch věcí je přece jen víc.
Ano, asi jich je víc, ale výrazně nesouhlasím opravdu pouze s těmi adopčními lhůtami, protoe dobře vím, e tam často dochází ke kupčení s kojenci. Těm ostatním věcem rozumím méně, proto jsem jim také věnoval mení pozornost.
* Probíhá ve vaí straně diskuse mezi příznivci povolebního spojenectví s ČSSD a s ODS?
Já v podstatě neznám ve Straně zelených nikoho, kdo by touil po spojení s ODS. ODS je strana, která je odpovědná za celou řadu patných věcí, k nim tady dolo v průběhu privatizace, navíc je to strana protievropská a xenofobní. V tomto smyslu stojíme na opačných pólech. Na druhé straně jsou v SZ lidé, kterým sociální solidarita neleí tolik na srdci jako mně; ti mají k ODS přece jen o něco blí ne k sociální demokracii.
* Je jich hodně?
My to nepočítáme. Ty věci jsou v pohybu. Představme si, e po volbách u v čele těch dvou velkých stran nebudou pánové Topolánek a Paroubek, to se můe klidně stát... A já znám řadu členů ODS, nejméně deset, kteří tam mají významné funkce a s nimi bych dovedl spolupracovat - umím si představit i to, e bych zvedl ruku pro vládu, ve které by byli. Neumím si ale představit, e bych ji zvedl pro kabinet, ve kterém by seděli lidé jako pan Topolánek, Langer, Tlustý, Bendl, Nečas, Říman...
* To máme téměř celou současnou pičku ODS. Jsi tedy jednoznačně proti koalici SZ s ODS s jejím nynějím vedením?
V této chvíli ano, ale podívej, já nevím, jak ty volby dopadnou a co bude po nich. Upřímně říkám, e jsem přesvědčen, e s lidmi, jako je hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, hejtman Ústeckého kraje Jiří ulc, primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič, Bedřich Moldan nebo europoslanec Jaroslav Zvěřina, bych se na mnoha věcech shodl. A proto by ode mne bylo ideologicky předpojaté, kdybych předem říkal: Ne, s ODS bych nespolupracoval nikdy!
* Hmm, z toho moc moudrý nejsem. Celé roky jsem si přál, aby unás vládla rudozelená koalice -a teď abych se bál, e kdy budu volit tebe, pomůu zároveň ODS. To jsou teda paradoxy.
Nezlob se, Sao, ale tohle je demagogie.
* Co je demagogické na tom, kdy chci vědět, k čemu bys pouil můj hlas?
Dobře, tak se zeptej Paroubka, zda se ti zaručí, e neudělá koalici s Topolánkem. Já ti můu říct, e to, e Strana zelených půjde do vlády s ODS, povauji za málo pravděpodobné. Pravděpodobnějí je, e tady vznikne vláda velké koalice. My se ale nesniujeme k tomu, abychom voličům říkali: Nevolte sociální demokraty, volíte tím Topolánka.
* Za jak pravděpodobné povauje, e půjdete do vlády s ČSSD?
Sao, já se těmihle úvahami nezabývám. Pro tebe to je asi nepochopitelné, protoe tu předvolební kampaň vidí jako velkou reality show pod taktovkou Václava Moravce. Já to tak nevidím, pro mne volby nejsou soutěí v tom, která strana si dokáe objednat víc esemesek, ale soutěí politických programů, které poloíme na stůl a budeme přemýlet, zda je moné je zkombinovat. A zda ti lidé, kteří jsou na kandidátkách, budou schopni některou z těch kombinací realizovat. Proto jsem velmi opatrný a znovu ti říkám: Ano, ČSSD je mi mnohem blií ne ODS, ale to nev znamená, e za vech okolností budu prosazovat, abychom s ní li do koalice nebo abychom ji podporovali. Uvidíme, jaké budou monosti.
* Zdá se ti rozumné, e jste si ty monosti zúili usnesením republikové rady, které Straně zelených zakazuje nejen vstoupit do vlády, v ní by byli komunisté, ale i do vlády, která by při hlasování o důvěře potřebovala jejich podporu?
Já nejsem členem republikové rady, protoe jsem členem Rady ČT a zákon o České televizi mi zakazuje zastávat politické funkce. U přijímání toho usnesení jsem ale byl, take vím, e se tam také navrhovalo, aby se ten zákaz spolupráce vztahoval i na ODS. Tento názor se ale ukázal jako meninový. Kdy se ptá na můj názor na to usnesení, tak musím říct, e ta první část, e nepodpoříme vládu, v ní by seděli členové KSČM, mi nedělá ádný problém. Ta druhá část, e nevstoupíme do meninové vlády podporované KSČM, mi u připadá problematičtějí, a to i z čistě technického pohledu. Hlasování o důvěře probíhá po jménech a nikdy nemůe předem najisto vědět, kdo pro koho bude hlasovat. Navíc vládě k té důvěře stačí získat větinu přítomných poslanců, take třeba i jen 61, pokud tam těch poslanců bude jenom 120. Čili mé pocity z toho usnesení jsou smíené. A řekl bych, e pokud to bude aktuální, tak se republiková rada k tomuto tématu jetě vrátí.
* Co říká tomu, e vá předseda Martin Bursík k těm dvěma klauzulím přidal jetě třetí: e SZ nepodpoří při hlasování o důvěře ádnou meninovou vládu, která by závisela také na podpoře KSČM?
Toto jeho vyjádření jde asi nad rámec onoho usnesení republikové rady. Je to jeho názor, který stranické orgány mohou korigovat.
* To je formální pohled; mě zajímá, co si myslí o tom postoji?
Já bych pro jednobarevnou meninovou vládu ČSSD, závislou na podpoře komunistů, asi taky ruku nezvedl. Povauju ji za patné řeení, i kdy přece jen lepí ne vládu velké koalice ODS a ČSSD.
* Proč?
Protoe KSČM povauji za protievropskou a xenofobní stranu - v podstatě za nejkonzervativnějí vlivnou kulturně-politickou sílu v této zemi. A to by se určitě v jejím chování k té meninové vládě projevovalo.
* Vojtěch Filip na této stránce naznačil, e KSČM by neměla velký problém s tím, kdyby meninová vláda ČSSD hledala v zahraničněpolitických záleitostech podporu jinde ne u ní. Kromě toho, proč byste tu vládu nemohli spolu s komunisty podret při prvním hlasování o důvěře, kdy byste i pak měli její osud pořád v rukou?
To nemá úplně pravdu, protoe svrhnout vládu je obtínějí ne ji jen neschválit. Ale jedno připoutím: pokud by programové prohláení té hypotetické meninové vlády ČSSD obsahovalo jasný závazek, e se v těch a v těch záleitostech bude opírat o podporu jiných stran ne KSČM a e se jejími xenofobními postoji nenechá ovlivnit, mohl by to být důvod, abych svoji pozici přehodnotil.
* To je ale zatím dost akademická debata, viď - taky proto, e na praské kandidátce SZ jsi a na estém, prakticky nevolitelném místě. Čím to, e tě nedali vý, to má v té straně tak slabou pozici?
Ta kandidátka vznikla z tajného hlasování delegátů krajské konference, a pokud mám být upřímný, tak to, e jsem se dostal na to esté místo, mě příjemně překvapilo, spí jsem počítal s nějakým dvanáctým nebo patnáctým. Důvod je jednoduchý: praská organizace Strany zelených spolu s brněnskou byly batami starého stranického vedení, které na zářijovém sjezdu SZ padlo. A já jsem byl jeden z těch, kteří k tomu pádu nejvíc přispěli. Co je paradox -
* - protoe ideově jsi měl k Janu Beránkovi a Jakubu Patočkovi blí ne k Martinu Bursíkovi?
Ano, dá se to tak říct.
* Já jsem taky doufal, e potáhnete za jeden provaz, protoe Patočka odjakiva usiloval o to, aby se zelení strategicky orientovali na spojenectví se sociální demokracií.
Jene mně lo vdycky hodně taky o to, jakým způsobem lidé o něco usilují; s Patočkou a Beránkem jsem za jeden provaz táhnout nemohl, protoe si počínali jako sektáři a nerespektovali vnitrostranickou demokracii. Tedy: Praáci a Brňáci mi a do sjezdu zazlívali, e chci, aby ti dva odeli ze svých funkcí, říkali, e tím stranu rozbíjím... Proto říkám, e jsem potěen, e ani ne o půl roku později mě ta praská organizace zařadila na esté místo z 36 kandidátů.
* Já ti to potěení přeju, ale nebylo by fajn dostat se taky do Sněmovny?
Pokud získám dost preferenčních hlasů, tak se tam dostat můu.
* Má pocit, e jsi u voličů tak oblíbený?
Nevím. Vlastně bych se svými spolukandidáty ani nechtěl v tom kroukování soutěit a jsou tam i dalí známé osobnosti, předevím Martin Bursík, a pak taky Jaroslav Hutka, kterého jsem velmi prosazoval, ačkoli není naím členem.
* Jestli se nepletu, větina praských sympatizantů Strany zelených jsou mladí lidé, hlavně studenti, kteří sice nemilují ODS, ale přesto politicky tíhnou spí doprava. Nechci tě strait, ale obávám se, e tvoje jméno mezi nimi nemá ten nejlepí zvuk.
To je tvůj názor, třeba se potvrdí a třeba ne, uvidíme. Já svou anci vidím v tom, e jsem u od edesátých let člověk alternativ. Take věřím, e lidé, kteří hledají nějaké alternativy k současnému klientelismu, korupci, paternalismu a státnímu dirigismu, by mohli mé postoje ocenit.
* Moná ocení i ten tvůj vývoj...
Zleva doprava? Sao, já tuto optiku zpochybňuju u třicet nebo čtyřicet let. Kdy uváím, jak dlouho se osobně známe, tak mě trochu udivuje, e to neví.
* Tak teď u to vím. A taky vím, e u nejsme redakční kolegové.
Nejsme, k poslednímu březnu jsem přeruil pracovní poměr, abych měl ty zbývající dva měsíce volnou ruku na volební kampaň. Pokud se dostanu do Sněmovny, budu do Práva samozřejmě psát dál, ale za to, co napíu, bude redakce mít odpovědnost u jen v tom smyslu, e zveřejňuje názor poslance Uhla. Pokud se tam nedostanu, moná se v té redakci budeme zase setkávat tak často, jako doposud. Nechme to budoucnosti.
Právo, 4. 4. 2006