Živnostníci budou moci snadněji podnikat v EU

Trh služeb v EU se částečně otevře. Čeští živnostníci i firmy budou moci jednodušeji podnikat v EU. Směrnici o liberalizaci služeb, která to umožňuje, schválil ve středu Evropský parlament. K představě, že například podnikatel ve stavebnictví přijede do zahraničí a místním nabídne, že jim postaví dům, přičemž se bude řídit pravidly jako ve své domovské zemi, má ale směrnice velmi daleko.

ŠTRASBURK - Europoslanci totiž před časem z návrhu vypustili takzvanou zásadu země původu. V podstatě tak zabránili tomu, aby poskytovatelé služeb podléhali svému domovskému právu. Proti zásadě země původu byly hlavně velké země, které se obávaly, že by živnostníci z nových členských zemí mohli nabízet své služby levněji než domácí podnikatelé. Největší obavy panovaly ohledně kadeřnických, kosmetických služeb a z nabídky čistíren oděvů. Směrnice začne platit ihned po uveřejnění v Úředním věstníku EU, ale jednotlivé státy si vymínily, že budou mít tři roky na její převedení do národního práva.

Pasáž o zemi původu, kterou mnozí ekonomové označovali za naprosto zásadní a jež jde opravdu směrem otevření trhu služeb, nahradila "svoboda poskytování služeb". Několik zdánlivě obecných frází v podstatě jednotlivým členským státům Evropské unie umožňuje, aby zahraničním živnostníkům a firmám přístup na své trhy značně znepříjemnily. O to pravidlo bojovali zejména socialisté v Evropském parlamentu, kteří současný návrh označují jako svůj "obrovský úspěch".

Živnostník nemusí mít sídlo v zemi podnikání

Státy EU budou muset nyní po schválení směrnice zrušit řadu překážek, která brání ve vstupu na trh podnikatelům ze zahraničí. V současnosti musí živnostníci a další podnikatelé mít většinou sídlo v zemi, kde chtějí podnikat, musí získat zvláštní registraci, nesmí vytvářet sklady a jiné zázemí a musí požádat o povolení k pobytu a podobně. Tyto překážky nyní padnou.

Směrnice se původně měla týkat všech služeb s výjimkou finančních, dopravních a telekomunikačních. Nakonec byly do výjimek zařazeny i hazardní hry a sázky, zdravotnictví, agentury zprostředkující práci, bezpečnostní služby, audiovizuální služby, zdravotnictví nebo sociální péče. Takže těchto služeb, zařazených do výjimky, se liberalizace netýká.

Členské státy EU nesmí požadovat po živnostníkovi či podnikateli

• povinnost být na jejich území usazen
• povinnost získat od jejich příslušných orgánů povolení, včetně zápisu do rejstříku nebo registrace u profesního subjektu nebo sdružení na jejich území
• povinnost, aby si na jejich území zřídil určitou formu nebo druh infrastruktury, včetně kanceláří
• použití zvláštních smluv ujednání mezi poskytovatelem a příjemcem
• povinnost být držitelem průkazu totožnosti vydaného jejich příslušnými orgány
• požadavky, které ovlivňují používání zařízení a materiálu
• omezení volného pohybu osob

Služby na které se směrnice vztahuje, tedy služby, které bude možné snadněji poskytovat v rámci EU:

• manažerské poradenské služby
• správa budov včetně údržby kanceláří
• reklama
• služby náboru pracovníků
• služby obchodních zástupců
• právní nebo daňové poradenství
• služby v oblasti nemovitostí, například realitní kanceláře
• stavebnictví včetně služeb architektů
• distribuční odvětví
• organizace veletrhů
• pronájem vozidel
• cestovní kanceláře
• služby v oblasti cestovního ruchu včetně služeb turistických průvodců
• služby pro volný čas
• sportovní střediska
• zábavní parky
• podpůrné služby pro domácnost, například péče o starší občany

Služby, na které se směrnice nevztahuje:

• péče o děti, sociální bydlení či služby pro rodiny a lidi v nesnázích
• finanční služby jako bankovnictví, úvěry, pojištění
• služby a sítě elektronických komunikací
• služby v oblasti dopravy
• služby agentur na zprostředkování dočasné práce
• zdravotní služby
• audiovizuální služby, včetně kinematografických služeb
• hazardní hry
• sociální služby v oblasti sociálního bydlení
• soukromé bezpečnostní služby
• služby poskytované notáři

Novinky, ČTK, 15.11. 2006 13:08 - 14:25 Aktualizováno