Profil voliče SDS

Autor: Milan Neubert <neubert(at)sds.cz>, Téma: Okolní události naąima očima, Vydáno dne: 12. 05. 2007

Na přelomu listopadu a prosince 2003 se konal sociologický průzkum, vedený Klubem sociologů a psychologů (KSP), v němž byla mimo jiné uzavřená otázka ohledně voleb do Evropského parlamentu. S ohledem na spolupráci mezi Společností pro evropský dialog (SPED) a KSP byla jednou z možných odpovědí i Strana demokratického socialismu.

Průzkum probíhal formou dialogu vyškoleného tazatele s respondentem; dotazník obsahoval celkem 29 strukturovaných otázek, z toho 5 identifikačních. Dotázáno bylo více než 1000 respondentů, což umožnilo jak kvantifikovat preference SDS, tak provádět srovnání s ostatními skupinami. Volební preference SDS leží v souladu s naším dlouhodobým očekáváním kolem 0,8%, odhad volebního výsledku je asi 1,2%. Zajímavější je ale charakteristika voliče SDS.

Voličská základna SDS pokrývá rovnoměrně celé území České republiky; výjimkou je silnější pozice ve Středočeském kraji. Většina našich voličů je z vnitrozemí – v hraničních oblastech dominuje KSČM. Mezi voliči jsou zastoupeni rovnoměrně muži i ženy, jejich věk je rovněž rovnoměrně mezi 30 a 60 lety. Někteří se hlásí k dělnickým profesím, ale většina se považuje za jiné zaměstnance. Třetina je vyučená, třetina má maturitu a třetina vysokoškolské vzdělání. Nikdo z dotázaných příznivců SDS nebyl členem žádné politické strany.

Volič SDS se subjektivně hlásí k levici, avšak s různou intenzitou, rovnoměrně od středu s dosahem až ke krajní levici. V průměru je to pozice přesně uprostřed mezi voliči KSČM a ČSSD. Jeho vztah k těmto stranám je však rozdílný. Vůči ČSSD zaujímá relativně stejnorodé rezervované, mírně odmítavé stanovisko, zatímco vztah ke KSČM je mnohem bohatší od bezvýhradné podpory až k velmi rezervované pozici, přičemž u většiny jde o pozitivní vztah s výhradami. Překvapením je stejnorodý neutrální postoj k ODS.

Levicově orientovaní respondenti dostali otázku týkající se možností spolupráce levice v České republice. Polovina z nich považuje za podstatné, aby spolupráci levice iniciovala KSČM, čtvrtina si myslí, že by se měly malé strany a hnutí sjednocovat a jen 9% je toho názoru, že žádné širší levicové hnutí není třeba vytvářet. Oproti těmto názorům všichni levicově ladění voliči SDS považují za nutné, aby spolupráci iniciovala KSČM.

Myšlenku evropské integrace podporuje mírná většina voličů SDS, ale celá třetina si není jista. I zde leží střední pozice mezi odmítavým stanoviskem voličů KSČM a podporujícím stanoviskem ČSSD, ale rozptyl názorů je výrazně vyšší. V souladu s celým vzorkem respondentů platí i pro SDS zásada, že integraci podporují více voliči s vyšším vzděláním.

Pokud jde o důsledky vstupu do Evropské unie pro Českou republiku, je stanovisko voličů SDS téměř identické s voliči KSČM, pokud jde o otázku bezpečnosti země (nezvětší se), částečné ztráty suverenity, možnosti lepšího pracovního uplatnění (nezlepší se), zvyšování cen či volného pohybu po EU. Jejich stanovisko je naopak bližší stanovisku ČSSD, pokud jde o hospodářství (nečeká se tolik problémů) nebo kulturu (neočekává se ztráta kulturní svébytnosti). V otázkách právních a sociálních jistot, ekonomických výhod, nezaměstnanosti a celkové životní úrovně leží stanovisko voličů SDS mezi stanovisky KSČM a ČSSD. Oproti oběma těmto stranám však voliči SDS hodnotí jinak možnost snížení korupce (téměř vylučují) a neočekávají tak velký příliv cizinců do ČR.

Pokusíme-li se o analýzu očekávání důsledků vstupu ČR do EU, musíme především konstatovat, že nejsme schopni rekonstruovat příčinné vztahy, ale pouze vysledovat korelace přístupů jednotlivých respondentů. Zvolili jsme hladinu významnosti 5%. V tomto smyslu ti voliči SDS, kteří očekávají větší hospodářské problémy, očekávají současně nižší právní jistotu, větší ztrátu suverenity, větší ohrožení sociálních jistot a větší ztrátu kulturní svébytnosti. Druhým markantním vztahem je soulad očekávání ekonomických výhod se zvýšením životní úrovně a větším přílivem cizinců. Konečně třetím (relativně triviálním) vysledovatelným vztahem je souvislost mezi očekáváním růstu nezaměstnanosti spolu s nižším pracovním uplatněním. Zvolená hladina významnosti nám neumožňuje další závěry. Pro úplnost je třeba poznamenat, že ani podpora myšlence evropské integrace nekoreluje jednoznačně s očekávanými pozitivními znaky po vstupu ČR do EU.

Respondenti byli dotázáni i na jejich očekávání přínosu členství v EU pro ně osobně. Pro voliče SDS byl relativně významný pocit nejistoty v zaměstnání i očekávání nižšího osobního bezpečí, současně však i malá obava ze snížení životní úrovně a nevíra v růst jejich platu. Prokazatelně závislými prvky u voličů SDS byl pouze pocit nejistoty v zaměstnání a nižší osobní bezpečí.

Průzkumem se dále ukázalo, že volič SDS má nadprůměrný zájem o diskuse týkající se Evropské ústavní smlouvy. Referendum o ústavě podporuje v rámci průměru podobně jako ČSSD (významně méně než KSČM), ale z více než 50% dosud není rozhodnut, jak bude hlasovat. Zde se výrazně liší od příznivců jak KSČM (převládá proti), tak ČSSD (převládá pro).

Nadprůměrné znalosti prokázal volič SDS i pokud jde o Světové a Evropské sociální fórum. Mezi přívrženci ostatních stran i nerozhodnutými měl nejnižší procento neinformovanosti (13%) a nejvyšší procento (38%) se domnívá, že se jedná o prospěšnou aktivitu. Nejhorší výsledky má v tomto ohledu překvapivě skupina přívrženců Strany zelených.

Zajímavá byla odpověď na otázku, které mezinárodně politické orientaci ČR by dali respondenti přednost. 50% uvedlo Evropskou unii, 7% Rusko, 6% USA, jiné země 11% a 26% se nemohlo rozhodnout. Výsledky uvádí tabulka:


 

EU

Rusko

USA

jiné

neví

ČSSD

69%

4%

3%

6%

17%

KDU-ČSL

84%

0%

4%

4%

8%

KSČM

33%

21%

1%

16%

27%

ODS

69%

1%

19%

6%

5%

US-DEU

61%

0%

26%

13%

0%

SZ

57%

2%

7%

5%

29%

SDS

63%

0%

0%

25%

13%

jiná

50%

0%

17%

11%

22%

neví či nepůjde

42%

3%

3%

12%

40%

průměrně

50%

7%

6%

11%

26%

Zajímavý je rovněž postoj voličů SDS k problematice cizinců v ČR. V porovnání s KSČM a ČSSD spíše připouštějí nutnost přijímat více cizinců kvůli bídě, nemyslí si tak intenzivně, že žadatelé o azyl u nás žijí na naše náklady, více než ostatní připouštějí, že cizinci obohacují náš život. Stejně jako ostatní si myslí, že by se měli cizinci více přibližovat našim zvyklostem. Přesto však téměř jednotně prohlašují, že počet cizinců v ČR by se měl snížit.

Pokud jde o reformu financí, vnímají voliči SDS nedostatek financí jako částečně kritický. Postup vládní koalice chápou jako spíše až úplně nesprávný. Jsou proti rovnoměrné zátěži občanů i proti půjčkám – stát by měl podle nich brát finanční prostředky od bohatých, měl by šetřit a hledat jiné zdroje.

Konečně posledním zajímavým aspektem je sebeidentifikace respondenta s okolím. Jen 63% se identifikovalo s obcí či městem (u KSČM a ČSSD je to shodně 80%), 20% s okresem či krajem (KSČM i ČSSD jen 10%). Jen pro dokreslení – s ČR se identifikovalo celkově 8% respondentů, s Československem 4% (i tady existoval jeden volič SDS).

Milan Neubert, 27. prosince 2003, interní dokument SDS