Chci Vám všem poděkovat, že s námi sdílíte tento pro nás tak mimořádný okamžik.
Chci poděkovat, že je zde s námi pan Valeri Gudimenko, autor obrazu, který bude ode dneška zdobit čelo tohoto salonu. Vděčíme za to právě jeho velkorysosti. V roce 2002, u příležitosti 74. výročí narození Che Guevary, daroval své dílo našemu velvyslanectví a od té doby bylo vždy vystaveno v některém z našich salonků. Při tvorbě obrazu umělec vycházel z nejznámějších snímků hrdinného bojovníka, kdy ho kubánský fotograf Korda zachytil během lidové manifestace, na které Fidel vyhlásil socialistický charakter kubánské revoluce - při příležitosti pohřbu obětí útoků, jež předcházely Girónu.
Děkuji také našemu kolektivu kubánských i českých pracovníků a kubánským spoluobčanům žijícím v této zemi, bez jejichž pomoci, nadšení a obětavosti by nová úprava tohoto salonu a naše dnešní emotivní setkání zde bylo nemožné.
Za několik dnů uplyne čtyřicet let od chvíle, kdy bylo rozstříleno zraněné těla výjimečného muže - vzoru člověka z jiných časů. Ti, kdo jeho zavraždění nařídili, věřili, že současně zabijí jeho ducha, jeho vůli, jeho ideje. Ukryli jeho ostatky, aby zabránili šíření jeho příkladu.
Podcenili však tohoto muže, podcenili sílu jeho vzoru, podcenili kubánský lid, který nikdy nepřipustí, aby Ché zemřel, podcenili i utiskované národy z Latinské Ameriky a z mnoha dalších částí světa.
Fidel to vyjádřil oné smutné noci před truchlícími davy:
Che bude žít v milionech mužů a žen z celého světa připravených učit se od něho. Učit se z jeho příkladu, z jeho smyslu pro spravedlnost, z jeho spartánského ducha, z jeho nezkrotné vůle, z jeho duchovního bohatství, z jeho smyslu pro věrnost, z jeho smělosti a nekonečné statečnosti. Bude žít, pokud nezradíme jeho principy, pokud se poučíme ze svých chyb, pokud budeme posilovat svou schopnost odporu, pokud budeme připraveni pracovat a umírat pro jiné lidi v kterékoli části světa.
Vše, co Che znamená pro Kubánce, bylo oné noci shrnuto ve větě: „Chceme-li vyjádřit, jakými bychom chtěli mít své děti, musíme říci bez sebemenšího zaváhání: Nechť jsou jako Che!“.
Pravdu měl básník:
„Chí je všude“.
Nic nám nemohlo zabránit, abychom ho nalezli.
Na svém ohnivém oři se vrátil do Santa Clary, města, kde svedl hrdinné boje na úsvitu revolučního triumfu.
Vrátil se, aby se přesvědčil, že „Naše Amerika dnes kráčí jednotně a vítězně“.
Aby pocítil hrdost národa, který ho přijal za svého syna.
Aby nám dokázal nesmírnou sílu idejí.
Aby se přesvědčil, že pět kubánských bojovníků proti terorismu, kteří dnes nespravedlivě strádají v amerických věznicích splnilo závazek, který na sebe jako děti vzaly: Být jako Che!
A také proto, aby nám připomněl, že svět je ještě plný nespravedlností, které je třeba napravit.
Nyní, kdy slavnostně otevíráme tento salon nesoucí jeho jméno - na kousku Kuby na českém území - znovu potvrzujeme svůj slib věrnosti jeho odkazu.
Hasta la victoria siempre! Až do konečného vítězství!
Barbara E. Montalvo Álvarez, 2. 10. 2007