Tvrdí to Věnek ilhán, který po invazi a vysočanském mimořádném sjezdu KSČ Alexandra Dubčeka, který byl internován, zastupoval v čele komunistické strany.
Rozkaz k vypracování invaze vojsk do Československa byl ve Varšavském paktu podle Šilhána vydán 12. února 1968. Když Brežněv navštívil Prahu při výročí února 1948 a objímal se s Dubčekem, musel vědět, že jeho maršálská kamarila už rozpracovává plán invaze.
V srpnu se pak statisíce vojáků daly do pohybu, protože příprava 3. světové války, kterou považovalo sovětské vedení stále za reálnou, zahrnovala i obsazení ČSSR. Není náhoda, že tzv. moskevský protokol, který měl invazi legalizovat, má na jednom z prvních míst armádu. Byli tu 20 let, a kdyby se blok nerozpadl, tak by tady byli dodnes, zdůraznil.
Brežněvovo vedení se podle Šilhána opakovaně pokoušelo v Československu umístit několik sovětských divizí už v době, kdy byl prezidentem Antonín Novotný. Ten to ale odmítal s tím, že by lidé nepochopili, proč tu mají být sovětští vojáci, když Československo vydává tolik peněz na více než dvěstětisícovou armádu. Novotný věděl, že se kolem něj tvoří klika, která by ho chtěla donutit k souhlasu, proto byl nakonec rád, že odchází.
O těchto snahách museli vědět i protagonisté Pražského jara 1968, soudí Šilhán. Snažili se proto nedráždit medvěda. Ten medvěd ale už byl rozhodnutý, že po tom selátku skočí a že ho roztrhá.
Právo, 4. 8. 2008, Věnek Šilhán