Jak číst Marxův Kapitál

Nedávno jsem se díky internetu dostal k sérii třinácti přednášek Davida Harveye (profesor na City University of New York), které provádějí posluchače prvním dílem Marxova Kapitálu a které byly zaznamenány na video (http://davidharvey.org/reading-capital/). Doporučuji. Pro stránky SDS jsem přeložil krátkou pasáž, v níž Harvey učí posluchače, jak číst Kapitál nejlépe. (MN)

Pozn.: Snímek z videa na pravé straně textu ukazuje tabuli, na níž Harvey komentuje vztah mezi zbožím (commodity), užitnou (use value), směnnou hodnotou (exchange value) a hodnotou zboží (value).

…

V téměř každé sekci [Marxova Kapitálu] myslete na to, jak je konstruován koncepční aparát a jak spolupůsobí. Teď jsme narazili na něco, co se dá popsat takto: například tady máme zboží a řekli jsme, že zboží má duální charakter. Zboží má užitnou hodnotu, ale současně má směnnou hodnotu. Směnná hodnota ale něco reprezentuje (zastupuje, představuje). Reprezentuje hodnotu. Ale hodnota nemá žádný smysl, pokud není spojena s užitnou hodnotou.

A nyní - co je hodnota? Společensky nutná pracovní doba.

Máte-li dům, zajímá vás víc užitná hodnota nebo směnná hodnota? Určitě vás zajímá obojí. Ale mezi směnnou hodnotou a užitnou hodnotou je určitá opozice. Chcete-li u něčeho realizovat směnnou hodnotu, nebude moci využívat jeho užitnou hodnotu. Chcete-li naopak využívat užitnou hodnotu, jen těžko přímo využijete směnnou hodnotu. …

Ale vraťme se ke struktuře: zboží je singulární koncept, který má dva aspekty. Zboží ale nejde rozdělit na na dvě části, kde by jedna část byla směnnou hodnotou a druhá užitnou hodnotou? Ne, je tady jednota. A uvnitř této jednoty je duální aspekt. A tento duální aspekt nás opravňuje definovat hodnotu jako společensky nutnou pracovní dobu, přičemž nositelem této hodnoty je užitná hodnota zboží.

Aby byla hodnota hodnotou, musí být užitečná. A tady jsme u záležitostí souvisejících s poptávkou a nabídkou. Je-li nabídka velká, hodnota bude klesat, je-li nabídka malá, hodnota se bude zvyšovat. Tady je ta vazba, o kterou se ale Marx nijak strašně nezajímal. Řekne, že to, o co se zajímá, je situace. kdy jsou nabídka a poptávka v rovnováze. …

V rovnováze je hodnota zboží pevná, daná společensky nutnou pracovní dobou, ať už je ta společenská nutnost jakákoliv.

To co tu tedy máme, je forma, která nám umožňuje hovořit o hodnotě zboží. …

Vidíme tady v praxi marxistickou dialektikou metodu. Řekli byste, že směnná hodnota je příčinou hodnoty? Řekli byste že směna hodnota je příčinou užitné hodnoty nebo že užitná hodnota zapřičiňuje směnnou hodnotu? Že jedno je příčinou druhého? Je to analýza, která není kauzální. Tady jde o vztahy, o dialektické vztahy. Můžete mluvit o směnné hodnotě, aniž mluvíte o užitné hodnotě? Nemůžete. Můžete mluvit o hodnotě, aniž mluvíte o užitné hodnotě? Nemůžete. Nelze mluvit ani o jednom pojmu, nemluvíte-li o všech ostatních.

Proto jsem mluvil o pojmovém aparátu jako o cibuli. Jde o organickou, spolu související soustavu vztahů mezi jednotlivými pojmy. Ale taky jsme viděli, že mluvíme o pohybu, o tendenci, o tvorbě věcí, o pracovním procesu, který se objektivizuje v užitné hodnotě, která je vyjádřena ve směnné hodnotě. Máme tu zajímavý pojmový rámec, v němž vůbec nejde o kauzalitu, ale o vzájemné vztahy. A taky vidíme určitá už zmíněná napětí, třeba mezi užitnou a směnnou hodnotou. Stojíme často před těžkou volbou, mít užitnou hodnotu nebo realizovat směnnou hodnotu, nebo vzdát užitnou hodnotu a mít směnnou hodnotu. To jsou každodenní rozhodnutí, když přicházíme na trh. …

Marx tady nastavil něco, co už dokáže něco jiného vysvětlit. A i když on vysvětluje, vůbec neříká, že jedno způsobuje druhé. To není kauzální analýza. ... Vnímejte to jako dialektický charakter argumentace. Odhaluje to tady druhy volby, které děláte, když jdete do supermarketu. A taky druhy věcí, které v supermarketu vidíte.

Vidíte v supermarketu reprezentaci lidské práce, nevidíte tu vlastní práci, ale jen její reprezentaci. Ale s tou reprezentací můžete nakládat, protože (práce) je objektivizována a protože je reprezentována. Proto můžete dělat rozhodnutí týkající se směnné a užitné hodnoty. Takhle můžeme lépe situovat, co lidé každodenně dělají.

Takže když se na tento aparát takto podíváte - Marx ho nepopisuje, jak ho popisuji já -, okamžitě vidíte, v čem vám dokáže pomoci. Není to jen formální abstrakce. [Marx] se snažil odstranit maso z kosti tím, že se díval skrze něj. Vždyť co vlastně [hodnoty] znamenají? Jak mi to pomáhá rozumět věcem kolem mne? To je klíčová otázka, kterou předchozí analýza nastoluje.
…

Koho David Harvey zaujal, může se podívat i na jiná jeho vystoupení, např. pro Royal Society for Arts o krizi kapitalismu http://www.youtube.com/watch?v=26o22Y33h9s z května 2010 nebo jeho diskusi s Chrisem Harmanem o marxismu http://www.youtube.com/watch?v=YYQb0fthNfI z července 2009. (MN)