Jak je to s mírou zisku?

Autor: Milan Neubert <neubert(at)sds.cz>, Téma: Okolní události naąima očima, Vydáno dne: 13. 11. 2010
Velmi častým předpokladem řady ekonomických studií, ale i teorií je předpoklad vyrovnanosti míry zisku mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími, často se skrývající za předpokladem dokonalé konkurence. Cílem tohoto příspěvku je podívat se na realitu hospodářského života a oprávněnost zmíněného předpokladu potvrdit nebo vyvrátit.

Pokud totiž neexistuje všeobecná míra zisku nebo alespoň tendence k ní, pak jsou všechny ekonomické teorie založené na tomto předpokladu principiálně vadné. Typický příkladem takové teorie je dnes dominující neoklasická ekonomie. Většina čtenářů bude jistě vědět, že jejím základním předpokladem je existence trhů, které se samy automaticky čistí a které spějí k rovnováze, pokud jim v cestě nestojí překážky dané především státní regulací. Právě státní regulace je podle neoklasických ekonomů odpovědná za většinu nerovnováh v reálné ekonomice.

Rovnou přiznávám, že druhým důvodem mého zájmu byla okolnost, že se otázkou všeobecné míry zisku zabýval i Marx, byť jen okrajově ve třetím svazku Kapitálu dopsaného Engelsem. Marx přidává předpoklad tendence k homogenizaci míry zisku ke svému základnímu modelu kapitalistické produkce až v pozdní etapě své analýzy jako systémovou „poruchu“, kterou řeší modifikací původního modelu, založeného na představě cen zboží, blížících se ideálním cenám úměrným jejich hodnotám. V modifikovaném modelu respektujícím dodatečný předpoklad rovné míry zisku napříč ekonomikou transformuje Marx původní ideální ceny do nových ideálních cen, kterým říká ceny produkce. Tato modifikace získala název transformační problém a byla následně předmětem mnoha diskusí.

Vraťme se však nyní k samotné otázce reálnosti rovné míry zisku. Abych uvedený předpoklad prověřil, snažil jsem se získat relevantní data, z nichž bych mohl porovnat míru zisku v různých průmyslových odvětvích v nějakém rozumném časovém období. Nakonec jsem se dostal k údajům Českého statistického úřadu, speciálně ke zprávě Vybrané ekonomické výsledky malých a středních subjektů ČR v letech 2002 až 2006, která mi umožnila určit míry zisku v odvětvích podle OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností). Tato zpráva byla výjimečná tím, že určení odvětvových měr zisku v popřevratové české ekonomice umožnila poprvé a zatím naposledy tak široce. Již o rok později nebyly údaje některých odvětví k dispozici [poznámka c)].

Pro přiblížení celkové situace čtenáři následuje tabulka statistických údajů (v mil. Kč) o výkonech všech českých ekonomických subjektů, sdružených podle produkčních odvětví, a to v letech 2002 až 2007:

    Ekonomické subjekty - výkony celkem
     
    2002 2003 2004 2005 2006 2007
  Průmysl celkem, v tom: 2 571 199 2 730 960 3 032 664 3 155 954 3 885 855 4 138 262
C Těžba nerostných surovin 67 828 69 380 70 763 71 768 80 915 83 074
CA Těžba energetických surovin 55 732 56 740 56 373 56 791 64 856 66 861
CB Těžba ostatních nerostných surovin 12 096 12 640 14 390 14 977 16 060 16 213
D Zpracovatelský průmysl 2 204 857 2 355 405 2 637 686 2 721 043 3 215 589 3 456 325
DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 333 729 325 782 313 016 290 115 307 096 326 409
DB Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků 77 967 76 059 73 987 66 684 69 566 68 268
DC Výroba usní a výrobků z usní 7 752 7 067 6 410 5 312 5 961 c)
DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku 69 171 75 376 73 737 77 587 87 195 94 669
DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk 105 347 109 318 115 680 116 105 126 237 135 369
DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 51 886 65 823 63 261 83 257 128 893 c)
DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 117 775 124 151 147 187 145 968 168 121 166 347
DH Výroba pryžových a plastových výrobků 121 941 142 861 159 267 173 231 215 051 236 617
DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 124 600 128 962 134 914 134 821 151 474 157 242
DJ Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 306 787 333 667 432 843 429 010 495 637 525 887
DK Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 174 620 190 385 213 503 241 661 300 305 347 940
DL Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení 291 367 334 981 407 240 386 999 477 708 537 527
DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 330 192 353 255 399 924 470 012 570 670 636 359
DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 91 723 87 720 96 718 100 280 111 677 121 131
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 298 513 306 175 324 215 363 143 589 350 598 863
               

Popišme si nyní, s jakými statistickými údaji se pracovalo. Za základ byly vzaty v tabulce výše uvedené údaje o výkonech (V), definovaných jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků, tržeb (příjmů) za prodej služeb, tržeb (příjmů) za prodej zboží, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace, to vše snížené o náklady (výdaje) vynaložené na prodané zboží.

Dalšími vstupními údaji byly

Tyto údaje byly použity k výpočtu průměrné míry zisku (MZ) v jednotlivých odvětvích a letech. Nejprve bylo třeba odhadnout relevantní náklady produkce (NP), které jsou v první přiblížení rovny součtu výkonové spotřeby (VS), osobních nákladů (ON) a účetních odpisů dřívějších investic. Vzhledem k tomu, že při analýze údajů o pořízení dlouhodobého majetku (DHM) nebyly shledány žádné mimořádné fluktuace, a vzhledem k tomu, že pořízení hmotného majetku v rámci celé ekonomiky podstatně převyšuje pořízení nehmotného majetku, nahradili jsme neznámé odpisy v rámci celého odvětví známým pořízením DHM, takže bylo možné odhadnout náklady produkce jako

NP = VS + ON + DHM = V - PH + ON + DHM      (1)

Zisk (Z) v rámci odvětví jsme určili jako rozdíl mezi výkony (V) a náklady produkce (NP), takže s ohledem na předchozí vztah jsme vzali

Z = V - NP = PH - ON - DHM                                 (2)

Míra zisku (MZ) v jednotlivých odvětvích pak byla určena poměrem

MZ = Z / NP                                                             (3)

Výsledky výpočtu míry zisku podle odvětví a jednotlivých let jsou vyjádřeny v následujícím grafu, kde pořadí jednotlivých odvětví či jejich seskupení odpovídá předchozí tabulce.

 

Pro lepší orientaci jsou graficky propojeny body odpovídající rokům 2002 a 2006.

Z grafu je na první pohled patrné, že se míra zisku významně liší odvětví od odvětví a že je mírně rostoucí časový trend míry zisku hnán vzhůru především nárůstem zisku v odvětví těžby energetických surovin. Směrodatné odchylky měr zisku počítané přes jednotlivá průmyslová odvětví jsou v letech 2002 až 2007 rovny po řadě 4.2%, 3.9%, 5.3%, 4.5%, 5.6%, 5.6%, takže relativní směrodatné odchylky (RSO), charakterizující nejlépe „homogenitu“ míry zisku jsou 77%, 59%, 71%, 60%, 70%, 72%. Průměrná hodnota RSO 68% klesne vypuštěním nejvíce se měnícího odvětví těžby energetických surovin pouze na 60%.

Aniž bychom se pokoušeli výsledky interpretovat, skončíme tuto část konstatováním, že odvětví průmyslové produkce v České republice v letech 2002 až 2007 rozhodně nevykazují meziodvětvově vyrovnanou míru zisku a ani tendenci k ní. Ekonomické teorie vycházející z vyrovnané míry zisku tedy nelze na hospodářský vývoj v České republice fakticky použít. q.e.d.

* * *

Dostupnost ekonomických údajů o jednotlivých produkčních odvětvích v České republice nám umožnila odhadnout, nakolik je použitelný původní Marxův model založený na tvorbě nadhodnoty.

Odhadněme nejprve velikost nadhodnoty (NH) vytvořené v jednotlivých odvětvích tím, že od přidané hodnoty (PH) odečteme mzdy (M) a odpisy, v našem případě pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), tedy

NH = PH - M - DHM                                               (4)

Následně spočítáme míru nadhodnoty (MNH), tedy Marxem zavedený „stupeň vykořisťování“ jako poměr vytvořené nadhodnoty k vyplaceným mzdám:

MNH = NH / M                                                       (5)

Výsledky shrneme jako v minulém případě do následujícího grafu:

Výsledek je na první pohled fascinující - ve většině odvětví se pohybuje kolem Marxovy běžně používané míry nadhodnoty 100%. Bližší pohled nás ale v úvahách zabrzdí. Vertikální měřítko je kvůli velkému rozptylu hodnot u dvou odvětví (odvětví výroby koksu, jaderných paliv a rafinérského zpracování ropy, odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody) značně necitlivé. Provedeme proto kvantitativní charakteristiku jako v případě míry zisku.

Směrodatné odchylky měr nadhodnoty počítané přes jednotlivá průmyslová odvětví jsou v letech 2002 až 2007 rovny po řadě 53%, 50%, 91%, 89%, 85%, 78%, takže relativní směrodatné odchylky (RSO), charakterizující nyní rozptyl míry nadhodnoty jsou 56%, 46%, 76%, 74%, 62%, 59%. Průměrná hodnota RSO v letech 2002 až 2007 je v tomto případě rovna 62%, tedy jen mírně lepší než u míry zisku, která byla 68%. Situace se však radikálně zlepší, pokud vypustíme obě zmíněná odvětví. RSO míry nadhodnoty je pak 31%, tedy podstatně nižší než podobně získaná hodnota 60% u míry zisku.

Za této situace si už podle mne můžeme dovolit pronést následující dvě závěrečná tvrzení:

Milan Neubert, 13. 11. 2010