Celá Praha nevychází z údivu

Najednou se všichni diví. Tak by se asi dal nazvat stav, ve kterém se na konci léta v Praze nacházíme. Primátor se diví, co mu to provádějí jeho vlastní ovečky v Dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ty se zase diví, čemu se diví primátor, když mu to přece říkaly. Bývalý ředitel DP se diví, proč byl odvolán on, když vlastně jde o svržení primátora.

Oba koaliční partneři se diví, proč je někde nějaké pnutí, když je koalice pevnější, než kdykoliv byla. Všichni se diví, že policie reaguje na trestní oznámení rychle a tak dále. Nejvíce se ale diví Pražané, co všechno lze vydávat za změny k lepšímu v MHD. Udivuje je například tvrzení, že příprava těchto změn je pečlivá a transparentní a že je o nich radnice dobře informuje.

Ale není se vlastně co divit. Nová pražská „vláda“ (Rada hl. m. Prahy) si totiž od listopadu loňského roku velice rychle zvykla na to, že jí média, a zprostředkovaně i veřejnost, zobou z ruky. Předpokládá, že cokoli udělá, bude vykládáno jako další krok v boji proti korupci a za Prahu krásnější a transparentnější.  A tak od svého vzniku vyházela postupně ze všech řídících a kontrolních orgánů nejrůznějších pražských institucí  všechny představitele opozice, ale i „zlobivé“ členy ODS a uvolněná místa obsadila výhradně členy TOP09. Kontrolní výbor zastupitelstva upravila tak, aby v něm koalice (poprvé od dob primátora Koukala) měla převahu dvě ku jedné. A členy zastupitelstva začala zvykat na to, že taky nemusí  vědět všechno. A pokud je zajímá, co se v Praze chystá, jaké budou změny třeba kolem bytů, sociální politiky, územního plánu nebo i ve zmiňované městské dopravě a v dopravním podniku, tak mají číst noviny a sledovat televizi. A nemají potom obtěžovat na jednání zastupitelstva výtkou, že se projednává něco, k čemu nemají zastupitelé všechny podklady, nebo že  se něco upeklo v zákulisí a podobně.

Komické je, že v poslední době se v pozici takových neinformovaných, jen hlasujících statistů stále častěji ocitali i zastupitelé z „vládního tábora“.  Zkrátka podle hesla „proč poslouchat jiné názory, když ten můj je ten nejlepší a nikdo tomu stejně nerozumí lépe než já“.  Nač se potom zdržovat s nějakou demokracií, zvažovat různé varianty a brát ohled třeba na názory veřejnosti, konzultovat různá opatření s městskými částmi a s těmi, koho se budou dotýkat, když stačí dodržet formální pravidla a neporušit přitom zákony a jednací řád. A to nemluvím o skutečnosti, že za chod dopravního podniku nese odpovědnost jeho dozorčí rada, ale i Rada hl. m. Prahy, která není nic méně, ale také nic více než „jen“ valnou hromadou akciové společnosti Dopravní podnik hl.m. Prahy a primátor „jen“ jedním z jejích členů.

Když se takové chování stane normou – proč by potom měli zástupci „vládních stran“ v dozorčí radě dopravního podniku informovat své kolegy ve vedení města o každém bodu, který budou projednávat, a ptát se jich, jak se mají rozhodovat. Vždy si to nakonec přečtou v novinách, stejně, jako je tomu jindy v opačném směru.

Až potud by to možná byla legrace a člověku by se chtělo říci – dobře jim tak, co zaseli, to sklidili, nebo něco obdobně vtipného o božích mlýnech. Problém ale spočívá v tom, že tyto hrátky odnesou Pražané, kteří služby dopravního podniku používají, zpravidla na rozdíl od těch, kdo o nich rozhodují. A média věnují samozřejmě daleko větší pozornost těmto hrátkám, místo aby se zajímala o to, proč tak důležité změny přicházejí téměř bez vlivu zastupitelstva, pražských městských částí i veřejnosti.

Takže snad doporučení aktérům. Když už nepovažujete za nutné brát ohledy na opozici, na výbory zastupitelstva, ani na vlastní spolustraníky, snažte se alespoň více dbát názorů veřejnosti. Možná se pak nebudeme všichni muset tak často divit.

Lubomír Ledl , člen Zastupitelstva hl. m. Prahy