Principy, nebo účelovost?

Tak to zase prezident Zeman pěkně schytal. A stačilo k tomu jen to, že se při návštěvě podniku, který má čilé ekonomické vztahy s Uzbekistánem, dotkl také uplatňování politiky ochrany a prosazování lidských práv v praxi.

V zásadě řekl jen tolik, že lidská práva ano, ale všeho s mírou. Že jejich prosazování by nemělo a nemuselo jít nějak brutálně proti zájmům ČR. A že těžko budeme o dodržování lidských práv moci diskutovat s kýmkoli, když se s ním odmítneme vůbec bavit právě s odkazem na nedodržování lidských práv (samozřejmě u nich). Musím říci, že za to schytal pěknou »sodu« a nejméně po dva dny toto téma, přinejmenším počtem minut věnovaných mu v médiích, obsazovalo hezkou druhou příčku hned po Ukrajině. Škála reakcí byla široká, od vulgárních a hysterických až po diplomatičtější kritiku.

Nechci komentovat reakce komentátorů, ani reakce pánů Schwarzenberga a Kalouska, ani reakce z vládních kruhů. Chci jen poznamenat, že jsme se znovu mohli přesvědčit, že česká politika lidských práv byla, je a zřejmě i s novou vládou i nadále zůstane selektivní a že je používána spíše jako klacek ve vnitropolitických půtkách a rozmíškách než k proklamovaným účelům. A jak tak jdou naši politici v zájmu svého zviditelnění po krku jiným našim politikům kvůli lidským právům někde v zahraničí, ignorují zpravidla škody, které svým chováním způsobují zájmům státu, ale i ostatních spoluobčanů.

Vzpomněl jsem si přitom na jiný případ. V nedávných dnech byla zrušena vzájemná vízová povinnost pro občany sedmi islámských knížectví sdružených ve Spojených arabských emirátech a asi třinácti zemí EU. Myslím, že je to správný krok, plně jej podporuji a myslím, že Česká republika na něm vydělá mnohem víc, než kolik prodělá na zrušených poplatcích za víza. Potud všechno v pořádku. Ale jen tak pro pořádek. Úroveň dodržování politických, sociálních a dalších práv občanů, přistěhovalců a nejrůznějších menšin v těchto emirátech jistě neodpovídá běžným evropským standardům v této oblasti, o právech žen ani nemluvě. Myslím dokonce, že ve většině zemí, které si naši specialisté na lidská práva berou zpravidla na paškál, je situace v tomto směru bezesporu lepší. Nezaregistroval jsem ale ani jednu výhradu, ani žádnou kritiku, že jsme měli takovou dohodu podmínit radikálním zlepšením v oblasti dodržování lidských práv. Co víc k tomu říci.

Lubomír LEDL, místopředseda SDS, kandidát do Evropského parlamentu za KSČM