UZ: Poslední vývoj v Řecku vede k novým parlamentním volbám 25. ledna. Jak půjde KKE do volebního boje? Dokáže se KKE vyrovnat s očekávanou polarizací údajného scénáře „pro EU“ a „proti EU“?
Giorgos Marinos: Takovou polarizaci nelze očekávat, protože obě strany, které bojují o sestavení příští vlády (Nová demokracie – ND a SYRIZA), se hlásí k EU. Předseda SYRIZy Alexis Tsipras, jednoznačně prohlásil: „My patříme k západu, do EU a NATO. To je pro nás vyloučené“.
Proto se bude žádoucí polarizace stáčet k následujícím bodům: na jedné straně ke strachu z možné katastrofy, který rozdmýchává ND, pokud se opustí současná politika nepřátelská vůči lidem, a na straně druhé k využívání rozhořčení lidu SYRIZou, která si libuje v iluzích o správě kapitalistického systému. Přitom stojí za zmínku, že i přes své vysoké preference SYRIZA nijak nepřispívá k rozvoji dělnických bojů.
Naše strana ukazuje pracujícím svými významnými boji a širokou osvětovou prací, že ať už se provádí správa buržoazního systému v rámci EU, NATO a kapitalistického způsobu rozvoje jakoukoliv variantou, není to ku prospěchu pracujícího lidu a ostatních vrstev obyvatelstva. Jediným řešením je posílit všude KKE, a to i v parlamentu, aby boje lidu posílily a aby se otevřela cesta pro zásadní změny.
UZ: Média v Německu malují na zeď pád Řecka pro případ, že volby vyhraje „radikální levice“, tedy „SYRIZA“. EU se již teď silně míchá do předvolební kampaně. Jaká očekávání máte od politiky, která by se dala očekávat s Alexisem Tsiprasem?
Giorgos Marinos: To je možné, že se v Německu takové obrázky malují, jako to mimochodem také dělá vládnoucí strana ND v Řecku. Přesto se části kapitálu vyjadřují zcela odlišně a otevřeně podporují možnou vládu SYRIZy.
Podívejte se, mezi oběma stranami (ND – SYRIZA) jsou pravděpodobně rozdíly, které odrážejí stávající diference mezi zeměmi eurozóny i v rámci koncernů, buržoazie, podnikatelů. Jeden názor, který právě převažuje v Komisi, v EU, v Německu, hovoří o restriktivní politice, o pokračování přísných opatření, díky nimž se každá země dostane z krize a do krize nesklouzne celá eurozóna. Na druhé straně je zastoupen názor, který hovoří o expanzivnější politiky, jak se také vyjádřil prezident Evropské centrální banky Mario Draghi: rozpočtově politická tolerance, aby se zvýšila likvidita, tím se poskytnou řadě podniků finanční prostředky pro investice a ekonomika se může „nadechnout“, jak tvrdí SYRIZA. Jenže na tyto peníze nedosáhnou lidé, ale budou ku prospěchu různým částem plutokracie, monopolům.
Takže když SYRIZA a ND soutěží o to, kdo lépe posílí ziskovost kapitálu, konkurenceschopnost ekonomiky, splácení dluhů, nemůže existovat žádné očekávání politiky přející lidem prostřednictvím vlády SYRIZy, která se transformovala na stranu sociální demokracie. Život ukázal, že „levicové vlády“ jak v Řecku, tak v Evropě jen „přemosťují“ ještě „pravicovější“ politiku.
UZ: Jakou cestu navrhuje KKE, pokud jde o dluhy a Evropskou unii?
Giorgos Marinos: KKE prokázala, že za vznik dluhu nenese vinu lid, ale kapitál a jeho vlády. Ve zkratce: za dluh je zodpovědný vstup země do EHS, potažmo EU, který zničil tradiční sektory ekonomiky, a celkově kapitalistická cesta rozvoje, neboť stát se zadlužil, aby sloužil výnosnosti kapitálu, a nyní volá na pracující, aby účet v hospodě zaplatili. My vyzýváme lidi, aby tento dluh neuznali.
Toto neúnosné finanční břemenu lidu nezmírní ani plán ND na „protahování“ umořovacího období (které sdílejí i osobnosti ze SYRIZy), ani oficiální cíl SYRIZy a MMF dluh snížit, aby byl „udržitelný“. Žádný z těchto stanovených cílů nemůže kompenzovat finanční ztráty, které utrpěl pracující lid od vypuknutí kapitalistické krize, ani nemůže zpomalit opatření namířená proti lidu.
Lid by si měl vytvořit podmínky uvnitř společnosti, aby si otevřel cestu k jednostrannému zrušení dluhu, k odchodu Řecka z EU a z NATO, k vytvoření ekonomiky, založené na potřebách lidu a ne na rentabilitě kapitálu.
K tomu je zapotřebí moc dělníků a lidu. Základním předpokladem je obnovení dělnického a lidového hnutí, vytvoření lidového svazku dělnické třídy s dalšími vrstvami lidu, kterého může být dosaženo zásadním posílením KKE.
UZ: KKE odmítá členství ve „Straně evropské levice“. Jaké jsou vaše motivy? Neexistují důvody, které hovoří pro nějaký druh spojení?
Giorgos Marinos: KKE má za sebou 96 let nepřetržitého boje. Od svého založení byla a zůstává stranou internacionální. Mezinárodní setkání komunistických a dělnických stran začala před 16 lety v Aténách z iniciativy KKE. KKE se aktivně podílí na mezinárodních aktivitách jiných stran a chápe se iniciativ pro koordinaci akcí na mezinárodní a regionální úrovni. Proto naše neshody se „Stranou evropské levice“ (EL) nespočívají v otázce nutnosti koordinace činností, nýbrž v jejich zaměření.
KKE vychází z toho, že by měly být posíleny společné akce proti imperialistickým válkám a intervencím, proti kapitalistické cestě rozvoje, proti opatřením, namířeným proti pracujícím a lidu, proti imperialistickým spolkům EU a NATO, proti všem imperialistickým spolkům. Naším cílem by mělo být vytváření moderní revoluční strategie na mezinárodní úrovni.
To není možné pomocí EL, jejíž založení a výstavba se vyvozuje z rozhodnutí EU. Všechny takzvané „evropské strany“ včetně EL přijímají a podporují ve všech svých dokumentech Evropskou unii a těší se její mnohostranné podpoře.
Na evropské úrovni se KKE vyslovuje pro novou formu spolupráce a spojení komunistických a dělnických stran, které se dohodnou na společných zásadách. 29 stran, které nejsou řádnými členy EL, se již účastní „Iniciativy komunistických a dělnických stran k výzkumu a rozvoji evropských témat a ke koordinaci svých aktivit“.
Opíráme se o principy vědeckého socialismu. Spojuje nás vize společnosti bez vykořisťování člověka člověkem, bez chudoby, sociální nespravedlnosti a imperialistických válek. Jasně se přiznáváme k boji proti EU, kterou považujeme za volbu kapitálu. EU přijímá a podporuje opatření ve prospěch monopolů, posiluje svou charakteristiku jako imperialistický hospodářský, politický a vojenský blok proti zájmům dělnické třídy a lidových vrstev, zintenzivňuje procesy zbrojení, autoritářská opatření a státní represi. Stavíme na právu každého národa zvolit si samostatně svou cestu rozvoje, včetně práva na odtržení od složité závislosti na EU a NATO, jakož i práva na cestu socialistického rozvoje.
Život sám povede nevyhnutelně každou stranu, která chce vyhovět svému historickému poslání jako strana dělnické třídy a socialistické perspektivy, aby se připojila k naší společné frontě proti monopolům, proti kapitalismu a jeho sdružením, jako např. EU a NATO. Jinak taková strana sklouzne, otevřeně či skrytě, k marným snahám o „humanizaci“ EU a kapitalismu a ztratí svou komunistickou identitu. Tím dá také falešné odpovědi na historické otázky „Socialismus nebo barbarství?“ a „reformy nebo revoluce?“, které ve svých dílech nastolila německá revolucionářka Rosa Luxemburgová. Taková strana se tím, jako dnes mj. Evropská levice, postaví proti zájmům lidu a pracujících.
UZ: Přejeme vám mnoho úspěchů ve volbách, ale i v bojích, které vám přinese rok 2015!
K překladu byl použit článek „Die griechische KP zu den Neuwahlen“, zveřejněný Německou komunistickou stranou (DKP) ZDE. V perexu článku se deklaruje, že text rozhovoru pro tištěný Unsere Zeit 2/2015 byl lehce zkrácen s ohledem na rozsah čísla.
Řeckou verzi rozhovoru naleznete na stránkách KKE.