To jediné, co žádáme, je, aby Evropa dala Řecku šanci

Autor: Yannis Dragasakis <(at)>, Téma: 02. Články, statě, projevy, Zdroj: Financial Times, Vydáno dne: 18. 03. 2015

Článek tří klíčových ekonomických ministrů nové řecké vlády pro anglosaské publikum ve Financial Times:
Riskujeme odsoudit celou generaci k budoucnosti beznaděje, píše Yannis Dragasakis

Ptáci nad AkropolíBěžně se věří tomu, že se řecká vláda snaží dosáhnout zvláštního zacházení v porovnání s ostatními členy eurozóny, kteří jsou pod ekonomickým tlakem. O to se ale my nesnažíme; my hledáme rovné zacházení.

Od začátku krize se naše ekonomika se zmenšila o 26 procent; nezaměstnanost stoupla z 8 na 26 procent a mzdy poklesly o 33 procent. Tyto výsledky jsou horší než v jakékoliv zemi během třicátých let minulého století a mnohem horší, než předpokládaly dva programy řeckých opatření. A právě to je ten důvod, proč řecká vláda tyto programy kritizovala.

Naše fiskální opatření byla větší než v jiných zemích. Od roku 2009 byly provedeny škrty ve výdajích a zvýšení daní ve výši větší než 45 procent disponibilních rozpočtových příjmů. V Portugalsku to bylo jen 20 procent; v Itálii a Irsku 15 procent.

Nejen že byla větší fiskální opatření, ale s každým procentním bodem konsolidace se ekonomika dále smršťovala. To proto, že řecká ekonomika je méně otevřené než ostatní; každý pokles poptávky zasáhne více doma vyráběné zboží než dovozy. Postupná kola úsporných opatření proto smršťování hrubého domácího produktu zhoršovala. A jakmile poměr dluhu k HDP vzrůstá, nedá se dynamika dluhu zvládnout. Řecko si půjčuje stále více, jen aby splácelo starší dluhy.

Do krize jsme my vstoupili s velkým vnějším deficitem. Při inflaci blízké nule však za snižování relativních cen, potřebné pro zvýšení konkurenceschopnosti, musely všechny země eurozóny pod ekonomickým tlakem zaplatit vysokou cenu. Hospodářský výstup se nutně smršťoval, generoval deflaci a zhoršoval dynamiku dluhu. Velké dluhy se těžce stabilizují, když reálnou hodnotu dluhu zvyšuje deflace. Ve 20. letech minulého století třeba Spojené království produkovalo vysoké primární rozpočtové přebytky, přesto však deflace zvýšila poměr dluhu k HDP.

Zatímco krize situaci pro Řecko a další zhoršila, měla nezamýšlené - ale pozitivní - důsledky pro země "jádra" eurozóny. Německo a další země profitovaly z měnových a úrokových sazeb, které jsou nižší než ty, jimž by byly bývaly čelily, kdyby měly své vlastní měny.

Program nákupu cenných papírů Evropskou centrální bankou měl za cíl snížit náklady na půjčky u zatěžovaných zemí tím, že koupí jejich státní dluh. Navíc v podstatě odstranil řecký dluh držený bankami patřícími jádru. Naproti tomu řecké banky nadále držely velké množství tohoto dluhu a náklady restrukturalizace musel zaplatit řecký daňový poplatník.

Kapitálové toky z namáhaných zemí odčerpaly likviditu z jejich bankovních systémů a zároveň zvýšily úvěrovou kapacitu bank jádra. Exodus kvalifikované pracovní síly snížil výrobní kapacity zatěžovaných zemí. Účinky tohoto jevu se budou odstraňovat generaci nebo déle.

Projektanti eura původně předpokládali měnovou unii připomínající klasický zlatý standard, za nějž bylo nastavení mezi zeměmi s vnějšími přebytky a zeměmi s vnějšími schodky symetrické. Při reálném euru však břemeno nastavování spočívá na zemích se schodkem. Mezi lety 2008 a 2014 se salda zahraničního obchodu v namáhaných zemí prudce změnila z obrovských deficitů do přebytků. Vnější přebytky jádra však zůstala beze změny.

V důsledku toho je naše země v pozici Sisyfa - muže odsouzeného valit balvan na vrchol kopce, jen aby ho viděl valit se znovu dolů. Řekové zavedli úsporná opatření a trpěli mnohem více, než se očekávalo. Mnozí z 60 procent mladých lidí bez práce budou jednoho dne zařazeni mezi dlouhodobě nezaměstnané. Riskujeme odsoudit celou generaci k budoucnosti bez naděje. Abychom tomu zabránili, žádáme od našich partnerů v eurozóně, aby zacházeli s Řeckem jako s jim rovným a aby nám pomohli uniknout ze Sisyfovy pasti.

Autor je místopředseda vlády Řecka. Spoluautory jsou Yanis Varoufakis, ministr financí, a Euclid Tsakalotos, ministr pro mezinárodní ekonomické záležitosti.

Financial Times, 17. 3. 2015
http://www.ft.com/intl/cms/s/0/75f74926-cc07-11e4-aeb5-00144feab7de.html
pro SDS přeložil Milan Neubert