Společné vítězství - Odna poběda

Když jsem se na počátku dubna z médií dozvěděl, že se na cestu po Evropě chystají Noční vlci, měl jsem z toho smíšené pocity. Bylo nad slunce jasné, že si na tomto tématu česká média smlsnou a že téhle motorkářské aktivity využijí k dalšímu zhoršení mediálního obrazu Rusku mezi českou populací. Její vztah k motorkářům všeobecně je totiž spíše negativní. Lidé si spojují motorkáře nejen s láskou ke svobodě a k pohybu ve větru, ale i s vyšší mírou nezodpovědnosti a agresivity.

Nevěřil jsem tomu, že by ruský národ, pro který vítězství nad nacismem vždycky představovalo významnou položku společenského vědomí, vyprodukoval při 70. výročí pouze takovou, z propagandistického hlediska velmi hloupou a kontraproduktivní akci. A nespletl jsem se. Po krátkém hledání jsem narazil na expedici automobilových veteránů Poběda (GAZ M20), jejímž hlavním mottem je myšlenka: „Společně jsme zvítězili nad nacismem, toto vítězství je jedno pro všechny“. Výprava má plán trasy, na níž jsou významná místa, spojená s obdobím Velké vlastenecké války a s památníky sovětských, ale i jiných hrdinů. Expedice, kterou kromě historických vozidel představuje především skupina téměř třiceti mladých lidí, urazila obrovskou vzdálenost po území Ruské federace. Když jsem se s jejími účastníky spojil, právě opouštěla svou vlast lodí z Krymu do bulharské Varny.

Milovníky autoveteránů určitě potěší následující fotografie z bulharského Plovdivu pod místním památníkem vítězství nad nacistickými vojsky.

V České republice se expedice „Odna poběda“ pohybovala bez velké mediální propagace ve dnech 26. – 28. dubna. V Brně se zastavila na jednu noc právě v den 70. výročí osvobození tohoto důležitého hospodářského a dopravního uzlu. V Praze pak k jejímu programu přispěla jak naše Strana demokratického socialismu, tak spřátelené iniciativy Ne základnám a Skuteční přátelé Ruska.

Setkání v Praze jsme zahájili návštěvou Čestného pohřebiště na Olšanských hřbitovech, kde jsou hroby rudoarmějců, padlých při osvobozování Prahy. Tam se expedice setkala také s bývalým generálním konzulem v Petrohradě a členem naší strany Vladimírem Seidlem (79), který si s nimi zavzpomínal na dobu osvobozování Prahy, kterou zažil jako malý chlapec ze Žižkova.

Dalším společným programem byla návštěva sochy maršála Koněva. Tam jsme položením květin uctili památku velitele armády, která osvobozovala Prahu, ale na náměstí Interbrigadistů jsme se věnovali ve skupinkách i diskusi na nejrůznější témata spojená s minulostí a současností.

V srdečných rozhovorech jsme se zcela shodli, že vedle uctění památky všech padlých během druhé světové války je dnes hlavním aktuálním úkolem poukazování na fašizující tendence v Evropě, boj proti válečnické propagandě a neustálé připomínání potřeby míru jako základního lidského práva. Symbolicky jsme proto předali expedici „Vítězství je jedno pro všechny“ dvě vlajky.

Vedoucí expedice nám při předání slíbil, že obě vlajky projedou rozvinuté jak při průjezdu Berlínem, tak i Moskvou. To jsme my zástupci všech tří partnerských uskupení chápali jako skvělou možnost poslat jasný vzkaz Evropské unii i Ruské federaci.

Když pak expedice vyrazila autobusem na návštěvu Lidic, vyrazili jsme my Češi samozřejmě na prohlídku zaparkovaných Poběd:

Na posledním obrázku se mimochodem můžete seznámit i s další trasou celé expedice. Jede přes Norimberk a Drážďany do Berlína a potom přes Polsko do Moskvy, aby se 9. května mohli její účastníci podívat na slavnostní přehlídku na Rudém náměstí. A my zase budeme sledovat, jestli se tam někde neobjeví předané vlajky.

Už se chýlím k závěru. Asi nikoho nepřekvapí, že jsme se mládežníky sešli ještě večer v centru Prahy, kde dlouho do noci probíhala bouřlivá přátelská diskuse, jejíž průběh je naprosto zbytečné jakkoliv medializovat. Slavili jsme zkrátka společné vítězství.

Pro čtenáře skončím tento příspěvek odkazem na youtube, kde najdete krátký oficiální spot o pobytu expedice v Praze, který vytvořili sami účastníci,

a na krátký článek v Haló novinách.

Milan Neubert, 29. dubna 2015