V pátek vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová řeckého premiéra Alexise Tsiprase k přijetí „velkorysé“ nabídky věřitelů. Tsipras ale návrhy po setkání s ní a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem odmítl jako „vydírání“, které není v souladu s principy Evropské unie a které by stejně přes velké restrikce nevedlo k hospodářské obnově země.
V noci na sobotu pak Alexis Tsipras oznámil, že se rozhodl uspořádat 5. července referendum o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Podle Tsiprase „tyto návrhy, které zjevně porušují evropská pravidla a základní práva na práci, rovnost a důstojnost, ukazují, že záměrem některých partnerů a institucí není funkční dohoda pro všechny strany, ale zřejmě ponížení celého národa,“ Uvedl rovněž, že návrhy věřitelů představují pro Řecko neúnosnou zátěž, a vyzval Řeky, aby byli při svém rozhodování hrdí a vlastenečtí.
Někteří významní představitelé Syrizy a řecké vlády, jako např. státní ministr Nikos Pappas nebo ministr životního prostředí Panajotis Lafazanis, jsou přesvědčeni, že Řekové dohodu navrženou věřiteli odmítnou.
Ministr financí Yanis Varufakis upřesnil, že referendum nemá být „o euru“, protože neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voliči dostanou jednoduchou otázku: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ A dodal, že po referendu je řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, a to v souladu s přáním lidí.
Budoucí podpis smlouvy připustil fakticky i premiér Tsipras, který oznámil, že Atény vzhledem k referendu požádají o několikadenní prodloužení záchranného programu pro Řecko, který má vypršet 30. června.
Výsledek referenda je nejasný – Řekové budou podle mého odhadu volit především mezi eurem jako symbolem příslušnosti k Evropské unii a mezi odmítnutím ponižující nadiktované politiky škrtů ve veřejných i osobních výdajích. Netroufnu si povědět, který z těch dvou faktorů zvítězí, tedy jestli pocit jistoty nebo hrdost. Jasno má ale institut Alco, který provedl v období od 24. do 26. června pro řecký list Proto Thema sociologický průzkum, podle něhož je 57 procent lidí pro dohodu a 29 procent pro ukončení jednání s věřiteli.
Když píšu tento příspěvek, řecký parlament stále ještě projednává přijetí zákona o referendu. Stálo by něco přes sto milionů eur a bylo by platné, kdyby hlasovalo nejméně 50 procent zapsaných voličů. Padne-li rozhodnutí o referendu, zůstane další vývoj nejasný. Nejen proto, že existují temné vzpomínky na řeckou vojenskou juntu.
Euroskupina odmítla v sobotu řecký požadavek na prodloužení současného záchranného programu pro Řecko, který tak končí v úterý v noci. Během soboty se pak v Aténách vytvořily fronty u bankomatů a Řekové začali v nejistotě vybírat své vklady. Není jasné, jak dlouho může takový tlak ustát řecká centrální banka bez pomoci Evropské centrální banky. Řecko zůstává členem eurozóny, takže má patrně nárok na pohotovostní finanční výpomoc. Před klíčové rozhodnutí se tak v dalších 24 hodinách dostane jak Angela Merkelová, tak prezident ECB Mario Draghi.
Co k věci dodat z našeho pohledu? Řecká dluhová krize je jen střípkem mozaiky, jejímž celkovým vyzněním je uzavírající se a současně drolící se hnědnoucí Evropa plná vnitřních tlaků a s potenciálními válečnými konflikty na svých hranicích. Řecká krize je jen jedním z důsledků dlouhodobého konfliktu mezi demokracií a zájmy kapitálu a zároveň urychlovačem ostatních procesů. Budoucí řešení těchto konfliktních procesů bude ovlivněno způsobem řešení řecké dluhové krize. Proto musíme stát za Syrizou – máme-li si vybrat mezi demokracií a kapitálovými zájmy, vybíráme si bez váhání demokracii.