Celá Evropa, ale i bezstarostní Američané a Kanaďané dostali varování díky kapitulaci Syrizy před Jedním procentem mocných. Zpráva z kolapsu Syrizy zní, ľe systém sociálního státu bude na celém Západě demontován.
Řecký premiér Alexis Tsipras souhlasil s tím, ľe Jedno procento bude na řeckém lidu rabovat výdobytky sociálního státu, kterých Řekové dosáhli ve 20. století po druhé světové válce. Penze a zdravotní péče pro seniory jsou nenávratně pryč. Jedno procento ty peníze potřebuje.
Chráněné řecké ostrovy, přístavy, vodárenské společnosti, letiątě, celá paleta národního dědictví se má prodat Jednomu procentu. Samozřejmě za výhodné ceny, ale následné účty za vodu už tak výhodné nebudou.
Jedná se o třetí balíček úsporných opatření uloľených Řecku, úsporných opatření, která vyľadovala spoluúčast vlastních vlád Řeků. Úsporná dohody slouľí jako zástěrka pro rabování doslova vąeho, co patří řeckému lidu. MMF je jedním členem Trojky, která úsporná opatření ukládá, a to navzdory skutečnosti, ľe ekonomové MMF řekli, ľe se úsporná opatření ukázala být chybou. Řecké hospodářství bylo úspornými opatřeními sraľeno k zemi. Proto se zadluľenost Řecka zvýąila jako břemeno. Kaľdý balíček úsporných opatření činí dluh méně splatitelným.
Ale kdyľ Jedno procento rabuje, fakta nejsou zajímavá. Úsporná opatřená, coľ je rabování, pokračují navzdory skutečnosti, ľe je ekonomové MMF nedokáľou ospravedlnit.
Řecká demokracie se prokázala jako impotentní. Rabování pokračuje i přes týden staré hlasování, v němľ ho řecký lid zamítnul. Takľe v Alexisi Tsiprasovi spatřujeme zvoleného předsedu vlády, který nereprezentuje řecký lid, ale Jedno procento.
Úlevný výdech Jednoho procenta byl slyšet po celém světě. Poslední evropská levicová strana, nebo která je chápána jako levicová, byla sražena na kolena, stejně jako britská Labour Party, francouzská Socialistická strana, a všechny ostatní.
Bez nosné ideologie je evropská levice mrtvá, podobně jako Demokratická strana v USA. Po smrti těchto politických stran již lidé nemají žádný hlas. Vláda, ve které nemají lidé žádný hlas, však není demokracií. V Řecku to jasně vidíme. Týden poté, co se řecký lid v referendu rozhodně vyjádřil, vláda svůj lid ignoruje a vyhoví Jednomu procentu.
Americká Demokratická strana zemřela na offshoring pracovních míst, který zničil finanční základnu strany ve výrobních odborech. Evropská levice zemřela se Sovětským svazem.
Sovětský svaz byl symbolem, že ke kapitalismu existuje socialistická alternativa. Rozpad Sovětského svazu a „konec dějin“ zbavil levici hospodářského programu a zanechal levému křídlu, alespoň v Americe, jen takové „sociální otázky“, jako jsou potraty, homosexuální manželství, rovnost pohlaví a rasismus, což podkopalo tradiční podporu levice dělnickou třídou. Třídní boj zmizel ve válčení mezi heterosexuály a homosexuály, mezi černými a bílými, mezi muži a ženami.
Dnes, když západními národy čelí novému nevolnictví a když svět čelí jaderné válce v důsledku toho, že se američtí neokonzervativci prohlašují za dějinami vyvolený lid s nárokem na světovou hegemonii, tak se americká levice zabývá nenávistí k bitevní vlajce Konfederace.
Kolaps poslední evropské levicové strany Syrizy znamená, že pokud nevzniknou více odhodlané strany v Portugalsku, Španělsku a Itálii, přejde štafeta k pravicovým stranám - na Strany nezávislosti Spojeného království Nigela Farage, na Národní frontu Marine Le Penové ve Francii a do dalších pravicových stran, které vystupují nacionalisticky za ukončení členství v EU.
SYRIZA nemohla uspět, jakmile nedokázala znárodnit řecké banky v reakci na odhodlání EU nechat je selhat. Řecké Jedno procento má své banky a média a řecká armáda nevykazuje známky toho, že stojí s lidem. To, co vidíme, je nemožnost změny mírovou cestou, jak vysvětlovali Karel Marx a Lenin.
Revoluce a zásadní reformy jsou zmařeny nebo zrušeny Jedním procentem, které zůstalo naživu. Marx, frustrovaný porážkou revolucí v roce 1848 a vycházející ze svého materialistického pojetí dějin, dospěl k závěru, stejně jako Lenin, Mao a Pol Pot, že ponechat naživu členy starého řádu znamená kontrarevoluci a návrat lidí do nevolnictví. V Latinské Americe je každá reformní vláda je náchylná ke svržení ekonomickými zájmy Spojených států, které působí ve spojení se španělskými elitami. Tento proces dnes vidíme probíhat ve Venezuele a Ekvádoru.
Lenin a Mao podle pokynu eliminovali starý pořádek důsledně. Třídní holokaust byl mnohonásobně větší než cokoli, co zažili Židé během nacistického rasového holokaustu. Jen tam na to není žádný památník.
Západ dodnes nechápe, proč Pol Pot vyprázdnil městské oblasti Kambodže. Západ odmítá Pol Pota jako psychopata a masového vraha, jako psychiatrický případ, ale Pol Pot prostě jednal na základě předpokladu, že jeho revoluce bude svržena, pokud dovolí zůstat zástupcům starého režimu. Chceme-li použít právní pojem, zakotvený režimem George W. Bushe, Pol Pot provedl preempivní úder na kontrarevoluci, dříve než nastala, a odstranil třídu kontrarevoluci nakloněnou. Třídní genocidy spojené s Leninem, Maem a Pol Potem jsou pak jen kolaterální škodou revoluce.
Anglický konzervativec Edmund Burke řekl, že cestou pokroku je reforma, nikoli revoluce. Anglická elita, ačkoli se to dost táhlo, přijala nakonec reformu místo revoluce, a dala tak Burkemu za pravdu. Jenže dnes, když je levice tak totálně poražena, Jedno procento souhlasit s reformami nemusí. Jedinou alternativou je chovat se v souladu s jejich mocí.
Řecko je jen začátek. Řekové vyhánění z vlastní země zhroucenou ekonomikou, zánikem sociálního státu a mimořádnou mírou nezaměstnanosti si budou brát chudobu do jiných zemí EU. Členové EU nejsou vázáni národními hranicemi a mohou volně migrovat. Uzavření systému podpory v Řecku zavede Řeky do systémů podpory jiných zemí EU, které pak Jedno procento zprivatizuje.
21. století se začalo uzavírat.
* * * * *
Pro SDS přeložil Milan Neubert z originálu
http://www.paulcraigroberts.org/2015/07/15/greece-sound-fury-signifying-much-paul-craig-roberts/
Překladatel soudí, že název článku má připomínat citát z Macbetha
(páté jednání, výstup pátý):
„Život … je jen povídka, plná hluku a vzteku, kterou vypravuje idiot a která
nic neznamená.
* * * * *
Dr. Paul Craig Roberts byl náměstkem ministra financí USA pro hospodářskou politiku a spolupracovníkem listu Wall Street Journal. Publikoval komentáře pro Business Week, Scripps Howard News Service a Creators Syndicate. Měl řadu univerzitní funkcí. Jeho internetové sloupky měly po celém světě mnoho čtenářů. Robertsovy nejnovější knihy jsou Selhání kapitalismu volného trhu a hospodářský zánik Západu (The Failure of Laissez Faire Capitalism and Economic Dissolution of the West) a Jak byla zničena Amerika (How America Was Lost).