Přiznávám, že trochu z této radosti jsem pociťoval a stále pociťuji i já. Navíc také proto, že Hillary zadupala do země "mého" kandidáta, socialistu Bernie Sanderse, který patrně mohl nad Trumpem zvítězit, který ovšem následně stáhl ocas a sociálně demokraticky se zařadil.
Ukazuje se, že v tlaku na lidi selhala dosud používaná pravdoláskařská, maloburžoazní ideologie. Skutečná levice by si ale měla pozorně všimnout toho, že konzervativní pravice začíná dávat této ideologii nálepku "neomarxistická", i když ta s marxismem nemá absolutně co dočinění. Pro marxismus jsou klíčové materiální podmínky našeho života.
USA už dnes nejsou s ohledem na globální hospodářský vývoj v situaci, že mají velký prostor pro svobodné činy. Jejich jednání je určováno existujícími gradienty, které jsou stále příkřejší. Prosazuje se nutnost, která vře a řve pod povrchem. Mediální šarvátky při prezidentské kampani a emoce po kampani jsou jen pěnou na norné řece, která je v pohybu.
Významné centrum globální moci kapitálu má trhliny pod čárou ponoru. Ti, kdo loď skutečně řídí, to vědí a snaží se centrum zachránit. Samozřejmě že chtějí zachránit především sami sebe.
Bojím se bojím, že za pár měsíců bude hodně lidí v šoku z rozdílu mezi Trumpovými slovy v kampani a jeho prezidentskými činy. A nebude to bůh, který mu v tom dopomůže.
Přečtěte si Jardu Čejku:
http://jaroslavcejka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=565992