V. sjezd Evropské levice, Berlín, 16.-18. 12. 2016

Pod heslem „Vytváření spojenectví za solidární Evropu“ se v Berlíně před Vánoci po třech letech sešel V. sjezd Strany evropské levice. Zúčastnilo se ho 224 delegátů z 25 členských stran (včetně SDS) a 4 pozorovatelských (včetně KSČM) ze 17 zemí, 106 zahraničních hostů sjezdu ze 40 mimoevropských států a dalších 26 hostů pozvaných jednotlivými členskými stranami.

V průběhu sjezdu byla rodina Evropské levice rozšířena o osm nových členů, z toho dva jako plnoprávní členové, tři pozorovatelé a tři v kategorii partnerské strany.

Během diskuze, které se účastnila celá řada delegátů, byl nosným tématem především Politický dokument Evropské levice, který analyzuje podmínky a stanovuje cíle, kterých chce strana dosáhnout do dalšího Sjezdu. Každá ze zúčastněných stran měla k dispozici určité množství minut, díky čemuž mělo možnost vystoupit více delegátů než dříve. S ohledem na aktuální situaci se ozvalo mnoho názorů na vztah Evropy a NATO. Sjezd se shodl na tom, že agresivní přítomnosti NATO v Evropě je třeba se postavit a že tento boj musí vést k rozpuštění NATO. Předmětem kritiky se stala také aktuální tvář a fungování Evropské unie, zejména s ohledem na její militarizaci, byrokratičnost, nedemokratičnost a netransparentnost rozhodování. Přesto většinový názor byl, že proces evropské integrace jako celek a existence Evropská unie jsou žádoucí, jen je třeba je postavit na novém základě. EU by měla usilovat i o mírovou Evropu, a tohoto cíle nelze dosáhnout bez spolupráce s Ruskem. Je samozřejmé, že pozornost nebyla věnována pouze záležitostem EU a Evropy jako celku, ale také těm nejžhavějším světovým problémům. K tomu přispěla vystoupení hostů z celého světa, která podnítila diskuzi a byla centrem všeobecného zájmu. Důkazem zájmu o světové problémy bylo také setkání Evropské levice a Fóra Sao Paulo, které sjezdu bezprostředně předcházelo.

Kromě politického dokumentu schválili také delegáti celkem 14 rezolucí, které se vyjadřují k různým aktuálním tématům a problémům regionů po celém světě. Důležitým bodem byla i úprava stanov strany, která jednak reaguje na požadavky stran a jednak reaguje na měnící se legislativu jak evropskou, tak belgickou. Za zmínku v této souvislosti možná stojí, že významnou zásluhu na úspěchu tohoto komplikovaného procesu měl místopředseda SDS Jiří Hudeček, který byl následně téměř jednomyslně zvolen předsedou komise pro stanovy. Kromě toho Sjezd také zvolil pětičlenné předsednictvo v čele s novým předsedou, kterým se stal i u nás dobře známý německý politik Gregor Gysi. Mezi sjezdy praktické úkoly řídí Výkonný výbor složený ze dvou zástupců za každou členskou stranu, a jednoho za každou pozorovatelskou. Zástupci za SDS v tomto období budou Miroslava Hornychová a Jiří Hudeček, za KSČM se zasedání Výkonného výboru bude účastnit Josef Skála.