Jak společnosti rozhodují o svém přežití či zániku, ptá se Jared Diamond v podtitulu své knihy Kolaps (Collapse, Viking 2005, německy Kollaps, S. Fischer 2005). Proč vyhynuli Mayové či grónští Vikingové, zatímco společnost na Nové Guineji existuje nepřetržitě 46 000 let? Jaké naděje na přežití máme my?

V pátek 30. ledna skončilo ve Španělském sále na Pražském hradě plenární zasedání ÚV KSČ. Od 28. ledna projednávalo kádrové otázky, otázky hospodářské politiky strany, zprávu o činnosti předsednictva ÚV KSČ a otázky upevnění jednoty a zvýšení akceschopnosti strany v souvislosti s výměnou členských legitimací.

Čeští senátoři ve čtvrtek podpořili návrh rezoluce, která odsuzuje komunistické zločiny a kterou ve středu schválilo parlamentní shromáždění Rady Evropy. Vyjádření k rezoluci zařadili senátoři hned na začátek schůze - nikdo se nepostavil proti, zákonodárci za KSČM (Vlastimil Balín a Eduard Matykiewicz) se zdrželi hlasování.

Je to zvláštní. Někdy se zdá, jako bychom se od listopadu 1989 ničemu nenaučili. Tehdy skončil komunistický režim, který mnoho lidí ponižoval. Touha po zadostiučinění se pak stala na dlouhá léta dominantním faktorem české politické scény.

PRAHA - Nezávislí demokraté bývalého ředitele televize Nova a europoslance Vladimíra Železného se dnes spojili se Stranou za životní jistoty (SŽJ). Předsedkyně SŽJ Marcela Kozerová se po sloučení stala členkou republikové rady Nezávislých demokratů. Její strana jako politický subjekt dneškem zanikla.

odpověď na polemiku Ondřeje Slačálka v A-Kontra 03/05/2005

V posledním čísle časopise Revo^[1], vydávaného stejnojmennou skupinou revoluční mládeže, starostlivě ideologicky opečovávané svými trockistickými rodiči ze Socialistické organizace pracujících (SOP), vyšel další z řady trockistických textů, které se pokoušejí dokázat nesmyslnost anarchismu. Nesmyslnost něčeho určitě dokazují, pisatel těchto řádek si ale nemyslí, že anarchismu.

Anarchismu náleží nepopiratelně zvláštní místo v revoluční tradici – v pozitivním či negativním smyslu. Dle svého názvu odvozeného od řeckého „an arché“ – bez vlády – vystupuje proti všemu, co brání lidské svobodě, a zároveň se staví proti nerovnosti lidské společnosti. Úhlavním nepřítelem je pro anarchisty stát. Brání lidské svobodě a je nástrojem nadvlády vládnoucí třídy vůči třídě podřízené.

Na konci tohoto měsíce bude plenárnímu zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) ve Štrasburku předložen návrh rezoluce nazvané Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů. KSČM se obává, že tento návrh tvoří základ k extrémně nebezpečnému vývoji, který by měl narazit na odpor všech demokratických sil v Evropě.

Mezi českými publicisty se šíří obavy o budoucnost svobody v zemi. Tím, kdo by ji měl ohrozit, je pak předseda vlády Jiří Paroubek. „Vláda Jiřího Paroubka s velkým úsilím pracuje na mnoha změnách naší skutečnosti, které mají hluboký a trvalý význam,“ píše se v prohlášení, které podepsali například Petruška Šustrová nebo Emanuel Mandler.

Slib z novoročního prezidentova projevu vydržel 10 dnů a rozplynul se, jak dosvědčují jeho poslední mediální vystoupení, jež, ač se tomu brání, měla jednoznačné zaměření. Sdělil nám: Nevolte nikoho, kdo by podporoval ideu sociálního státu, protože už sociáldemokratismus je pro Evropu, jak řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, zhouba.

Myslí si snad čtenář, že našel chybu v názvu a že sovětský systém a diktatura proletariátu jsou jednou a tou samou věcí? Ne. Jsou to dvě radikálně odlišné myšlenky, které, vzdáleny tomu, aby se vzájemně doplňovaly, si jsou vzájemně protikladné. Pouze nezdravá stranická logika může akceptovat jejich splynutí, když to, co tu je ve skutečnosti, je jejich nesmiřitelný rozpor.