Ledy na levici se hnuly. Nikdo sice neví, s jakou vyhlídkou, přesto lze tvrdit, že tak daleko od sebe jako dnes dlouho sociální demokraté a komunisté nebyli. Za vším vězí prezidentská volba.

Nic tak v poslední době nezčeřilo hladinu veřejného mínění a politických diskusí jako premiérské ocenění Mašínů i Paumera, a průběh volby prezidenta republiky. Pochopitelně se to odrazilo i v záplavě reakcí, nejrůznějších stanovisek a prohlášení zaslaných do naší redakce. To se muselo, a také tomu tak bylo, odrazit i v námi publikovaných názorech jak na této stránce, tak i stránkách dopisů čtenářů.

Občas stojí za to, vrátit se při posuzování některých otázek a problémů do minulosti a konfrontovat tehdejší názory se současností. V otázce Kosova může podobně posloužit i tato stať, publikovaná Henry Kissingerem 5. dubna 1999 v časopise Newsweek.

„Mezinárodní bankéři smetli státníky, politiky, žurnalisty a právníky na jednu stranu a vydali své příkazy velitelským tónem absolutních monarchů“ (Po podepsání paktu ve Versailles a St. Germain, 1919, britský předseda vlády Lloyd George)

Docela dlouho jsem váhal, zda říci svůj pohled na volbu prezidenta ČR. Po veskrze pozitivním hodnocení chování vedení KSČM a poslaneckého klubu při volbě prezidenta na posledním zasedání 18. zasedání ÚV KSČM 16. 2. 2008 (viz. více1 v přijatém stanovisku ÚV KSČM). Chtěl jsem tak učinit, protože jsem byl delegován na jednání OK KSČM v Litoměřicích a nemohl jsem oficiálnímu stanovisku oponovat na uvedeném zasedání.

Fejeton Pavla Dostála (z dob, kdy ještě nebyl ministrem) je velmi vtipným komentářem k českým dějinám a jejich "houpačce". Ačkoliv už přes deset let starý, neztratil podle mého soudu nic na aktuálnosti (jh).

Únor s velkým Ú, osudové události, v jejichž výkladu se mnozí tak liší. Liší se generační zkušeností, přístupem a hodnotovými východisky. I po 60. letech vyvolává Únor silné emoce komplikující objektivní historickou analýzu. V krajních polohách je to pro jedny uctívaný symbol vítězství, pro druhé zdroj absolutního zla a brána do totality.

Předseda vlády Miroslav Topolánek se při své návštěvě USA v těchto dnech rozhodl vyznamenat svou zvláštní, nedávno zřízenou medailí bratry Josefa a Ctirada Mašínovy, kteří se na začátku padesátých let minulého století rozhodli pro ozbrojený odboj proti komunistickému režimu zahrnující násilné činy.

Čas od času dojde ve společnosti k události, která v ní vyjeví výrazněji než každodenní její život nové nastupují jevy a procesy. Tak tomu bylo také při letošní volbě prezidenta, včetně předcházející prezidentské kampaně.

Jak vnímali převratné události roku 1948 ti, kteří se nezapsali do „velkých dějin“
Po šedesáti letech se v českém historickém vědomí sváří tři paměti února: paměť vítězných komunistů, paměť poražených demokratů a potlačované vzpomínky bývalých komunistů.

Vítězství prezidentského kandidáta strany AKEL, Dimitrise Christofiase, je vedle pozoruhodného vzestupu německé LEVICE dalším faktorem posilování levice v Evropě. Zajímavá srovnání nabízí také projev vítěze po oznámení výsledků voleb.

Vzpomínám si na Menzelův skvělý film Skřivánci na niti. Jeden z hlavních hrdinů, kladenský dělník a přítel Antonína Zápotockého, se táže, kam se nám poděla pravda.Někdo ji snad ukradl?

Dovolte mi, abych vám objasnil současný postup Komunistické strany Čech a Moravy při druhé volbě prezidenta republiky a snad i širší program naší strany, ze které tento postup logicky vyplývá. Naše strana je stranou marxistickou, vychází z dodnes nepřekonané analýzy raného kapitalismu, kterou podal Karel Marx již v XIX. století, a je nástupnickou stranou někdejší Komunistické strany Československa.