Donedávna jsem si říkal, že po zkušenostech s VI. sjezdem si uložím bobříka mlčení, pokud jde o přípravu VII. sjezdu, který má proběhnout na jaře 2008 v Hradci Králové. Zážitky z roku 2004 vyznívaly jasně: přes okresy žádná skutečně významná změna nemůže projít.

Kdykoli se musíme v životě rozhodovat, setkáváme se s otázkou o smyslu tohoto rozhodování. Politické rozhodování je ovšem mnohem více než jen přetavení teorie do praxe. Je to také zpřítomnění historické zkušenosti, úspěchů a chyb vlastních dějin.

Stále dostávám otázky: k jakému kandidátovi na funkci prezidenta se přikloní komunisté? Především, kromě ODS žádná strana nedeklarovala podporu nějakému kandidátu. Jména, která padla, jsou spíše zkušebními balónky politiků, zvláště ČSSD.

Aby nebylo mýlky, nechci nahradit české vlastenectví evropským patriotismem. Ale chci tu promluvit o určitém úhlu pohledu na Evropskou unii, který se příliš nevzpomíná. Evropská unie není jen to, že Němci a Francouzi spolu neválčí, že se financují velké projekty, které nám mají pomoci v konkurenčním boji, že náš desetimilionový stát dostal zázemí pětisetmilionového trhu a že paradoxně může (budeme-li svou roli zvládat) naše suverenita vzrůst. O tom psali jiní.

Evropská válka, kterou po celá desetiletí připravovaly vlády a buržoasní strany všech zemí, vzplanula. Růst zbrojeni, krajní zostření boje o trhy v epoše nového, imperialistického stadia vývoje kapitalismu v pokročilých zemích, dynastické zájmy nejzaostalejších východoevropských monarchií musely nevyhnutelně způsobit a také způsobily tuto válku.

V 40. čísle „Social-Demokrata“ jsme oznámili, že konference zahraničních sekcí naší strany se usnesla, aby jednání o heslu „Spojených států evropských“ bylo odloženo, dokud nebude prodiskutována v tisku hospodářská stránka věci.

Tak to vidím já
Soudruha Hábu znám už takřka dvacet let. Sešel jsem se s ním poprvé ještě před rokem 1989, kdy jako člen-korespondent Akademie věd byl vedoucím činitelem při diskusi o ekonomické reformě, která měla oživit naše ekonomické a politické perspektivy v ČSSR. Byli jsme oba členy skupiny, která v Kolodějích pracovala na příslušném návrhu.

Ruský publicista a spisovatel Viktor Andrijanov vydal v populární ruské knižní edici Život slavných lidí knihu o dlouholetém sovětském premiérovi Alexeji Kosyginovi, kterého v jedné kapitole nazývá hlavním inženýrem SSSR . Jde o příkladně korektní a dokumentárně obsažný pohled nejen na tuto svého času nejpopulárnější sovětskou osobnost, ale i na významné období sovětského státu mezi vládou Nikity Chruščova a Michaila Gorbačova.