Vystoupení Miloše Zemana ze sociální demokracie nejspíše otevřelo oči mnohým sociálním demokratům, kteří bývalého předsedu vyzývali k návratu do politiky a očištění ideálů sociální demokracie od nánosů kariérismu a podezření z korupce. Zůstala hořká pachuť v ústech a poznání kariérismu osamělého jezevce z Vysočiny. Zůstala pachuť organizované zrady a pokusu o vnitrostranický puč.

Redakce Reportéra projevila zájem o můj názor na průběh předvolební kampaně a na očekávané výsledky voleb. Neposkytnu žádnou prognózu těchto výsledků v členění podle politických stran a hnutí, a to nejenom proto, že zpracování takové prognózy je obtížné a vyžaduje informace, které často nemám, ale především proto, že podle mého mínění v těchto volbách ještě zdaleka primárně nejde o rozdělení voličské přízně mezi třiadvacet či kolik uchazečů.

Na únorovém zasedání ÚV KSČM a v posledním čísle Alternativ jsem se pokusil naznačit některé směry naší budoucí činnosti. Pochopitelně, šlo po dohodě ve vedení strany jen o směry našeho dalšího uvažování. Ne všechno, co jsem vyslovil, může být realizovatelné v krátké době, leccos asi po diskusi budeme muset upravovat tak, aby vyhovovalo podmínkám v místech a krajích.

Rok 2006 znamenal pro KSČM řadu porážek. Prohrála parlamentní i senátní volby a nijak nezářila ve volbách komunálních. K tomu se přidala i kauza zpackaného prodeje stranického sídla. Lze říci, že od roku 1993 tu nebylo pro KSČM tak špatných dvanáct měsíců.

Někdo tomu říká taktika, někdo diplomacie, někdo vyčuranost. Život nás prostě svádí, abychom cestu k prosazení svých představ dláždili všelijakými lichotkami a úlitbami těm, co spolurozhodují o našem osudu. Platí to ve vztahu manžel-manželka, šéf-podřízený i předseda partaje-straníci.

Minulý rok, rok trojích voleb, nám přinesl mnohé zkušenosti a poučení. Zklamání z jejich výsledků bezesporu ovlivnilo mnohé z nás. Očekávali jsme, a průzkumy veřejného mínění tomu nasvědčovaly, mnohem větší úspěchy především v parlamentních volbách.

Je to dnes skutečně tak, že o životě společnosti, myšlení lidí, jejich chování, o prioritách v jejich životě do značné míry rozhodují sdělovací prostředky a noviny, především bulvární.

Vážení členové Strany zelených! S politováním Vám oznamuji, že dnes vystupuji ze SZ. Byl jsem jejím členem od listopadu 2002. Byla to jediná politická strana za 65 let mého života. Stále se ztotožňuji s postoji evropských zelených. K rozhodnutí českou SZ opustit mě vede její zaměření, prosazené předsedou Martinem Bursíkem.

Diskuse o podstatě komunismu je stále živá. Příčinou této aktuálnosti není jen to, že stále dobře nerozumíme tomu, co to vlastně komunismus, ale především snaha využívat tu či onu interpretaci minulosti ke zcela současným účelům. Velmi často se pak v těchto diskusích sledují jen bezprostřední osobní a politické zájmy, příp. je autor determinován svými osobními, náhodně získanými předsudky, pro něž se následně snaží nalézt argumenty.

Vystoupení Christiane Reymannové, členky Výkonného výboru Strany evropské levice (EL) za Levicovou stranu.PDS, na konferenci "Komunisté a další demokratické síly za lidská práva a demokracii v Evropě", pořádané KSČM 25. a 26. 11. 2006 v Praze