V týdnu nabitém povolebními událostmi, spekulacemi a řečmi kraluje v ústech politiků velmi případně slovní obrat „v tuto chvíli“. V tuto chvíli se sestavuje pravicová vláda Topolánkova, v tuto chvíli by občanští, sociální a křesťanští demokraté to či ono rozhodně nebo prozatím (ne)podpořili, případně si (ne)umějí představit.

Každá vláda, která vznikne z demokratických voleb, má povinnost zastupovat a plnit přání všech občanů, nikoliv jen těch, kteří pro ni hlasovali. Moc pochází z lidu. Občané legitimizují vládu, nikoliv obráceně. Politika, vláda a parlament nemohou být nástroji pro vzájemné čachry osob, které se na této scéně promenují. Povinností veřejně činných lidí je plnit tužby řadových občanů.

Chápu, že stanovisko grémia soc. dem. k výsledkům voleb, které v sobotu přečetl Jiří Paroubek a v němž je zmínka, že demokracie utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, se mnoha občanům nelíbilo a že je považovali za nepatřičné. (Ostatně Paroubek se za část svého vystoupení omluvil.) Pro Martina Bursíka se tato slova dokonce stala záminkou, aby mohl veřejnosti sdělit, že zelení nebudou jednat s ČSSD.

Hovořili jsme v pražském klubu o atheismu. Z pohledu katolíka, atheisty-humanisty a atheisty-filosofa. Očekávali jsme zajiskření, které nás zavede k hlubině otázek. Skončili jsme však v poklidných vodách vzájemné tolerance.

Atmosféra v České republice se radikálně zhoršuje. Pravice rozdmýchává nenávist jako hlavní politický argument. Levice je líčena jako skupina naprosto zavrženíhodných individuí s těmi nejhoršími myslitelnými charakterovými rysy. Takto vedená předvolební kampaň se již dostala za hranice demokratického politického boje.

Situace, kdy mají levice a pravice ve Sněmovně stejný počet křesel, vytváří nejistotu kolem vytvoření nové vlády. Kdo za to může?

POLITIKA V SITUACI 100:100.
Především kvůli volebnímu systému a ostrému rozdělení politické scény hrozí zablokování vzniku nové vlády. Také činnost parlamentu může být blokována. Jak k tomuto stavu došlo? Jak se dá vzniklá situace řešit?

Volby jsou již doslova za dveřmi. Úměrně s jejich přibližováním stoupá nervozita ve štábech všech politických stran, zejména však ODS a ČSSD. Volební kampaň byla přes všechna předchozí ujišťování razantní, obhroublá a neslušná. Rovným dílem se o to zasloužily právě ODS a ČSSD, které by rády, aby již tyto volby byly soubojem jen dvou stran.

Zuřivé útoky na Davida Ratha, dnes už dokonce fyzický, prvního ministra, který se odvážil začít čistit Augiášův chlév v českém zdravotnictví, zmlácení kandidátky zelených Kateřiny Jacques a poslance Jiřího Dolejše, který důsledně trvá na fungování své strany v demokratickém procesu a distancuje se od zločinů minulosti.

Brzy půjdeme k druhořadým volbám v druhořadé zemi jako druhořadí občané. Pokud ovšem vezmeme za bernou minci slova americké demokratické senátorky Barbary Mikulské, která předevčírem oznámila schválení - zatím jen Senátem USA - legislativního dodatku rušícího vízovou povinnost pro Poláky.

Policie chrání neonacisty, premiér zase komunisty
V noci na středu 27. dubna neznámí muži zbili místopředsedu komunistů Jiřího Dolejše. A na 1. máje policista bez služebního čísla zmlátil dvojku pražské kandidátky Strany zelených Kateřinu Jacques, vrchní ředitelku Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády České republiky. Strany obé využily v předvolební kampani.