Ve dnech 29.-30. 10. 2005 se má v Aténách uskutečnit první sjezd Strany evropské levice (SEL). V této souvislosti je třeba zaujmout stanovisko k charakteru a vnitřnímu fungování SEL, přičemž na základě srovnání požadavků vznášených KSČM vůči SEL na straně jedné a jejich ignorování a odmítání ze strany SEL na straně druhé je nutné formulovat stanovisko KSČM týkající se dalšího vystupování KSČM vůči Straně evropské levice a statutu KSČM v rámci SEL.

České komunisty obchází strašidlo J. V. Stalina
Čeští komunisté se dostali do ohniska sporu v současném komunistickém hnutí o to, jaký by měl být obsah a další směr integrace evropské i mezinárodní komunistické a radikálně dělnické levice. Možná jsou i jeho rukojmím. Něco naznačil už průběh ustavujícího sjezdu Strany evropské levice (SEL) loni v květnu v Římě, kam jela KSČM se záměrem stát se jejím členem.

Místopředseda Dolejš se v příspěvku, který vyšel v Haló novinách 27. srpna, věnuje nadcházejícímu sjezdu Strany evropské levice a postoji, který k této straně až dosud zaujímá KSČM. Více než rozboru dosavadních praktik SEL se však věnoval opakovanému strašení stalinismem.

Námět, který byl oznámen, „Dezinformace a válka v Zálivu“, je vlastně trochu uľąí, neľž o čem bych rád mluvil. Dostanu se k tomu za okamžľik. Rád bych naznačil trochu ąirąí kontext, zabývaje se touto otázkou. Kontext má skutečně co dělat s jakýmsi druhem světa a jakýmsi druhem společnosti, ve které chceme žľít, a zejména v tom smyslu demokracie, chceme-li, aby to byla demokratická společnost.

Omlouvám se, že vedle zavedení tématu členství KSČM v SEL a úvodního slova k němu, jsem navíc již jako druhý diskutující. Ale prostě, když jsem navštívil webové stránky Haló novin a viděl nebývalé množství (60) čtenářů, kteří samozřejmě hodnotili na stupnici 1 až 7 článek J.Dolejše (kde 1 je nejhorší a 7 nejlepší) celkovou součtovou známkou 2,85, nemohu mlčet o celé této story, tak typické pro fungování KSČM zejména po jejím VI. sjezdu.

S nadcházejícím I. sjezdem Strany evropské levice nabývá na aktuálnosti ujasnit si postoj KSČM k této organizaci, která byla založena v květnu 2004 na ustavujícím sjezdu v Římě. KSČM tehdy vyslala do Říma svoji delegaci s cílem vstoupit do této organizace, pokud budou zohledněny naše požadavky. Výsledek je známý - KSČM se nestala členem SEL a následující jednání ÚV KSČM potvrdilo statut pouhého pozorovatele s tím, že je třeba dále jednat.

Krize sociální demokracie jako politické síly je evidentní, a to v měřítku celoevropském. Problém ovšem není v tom, že by se její politici chovali snad méně morálně než politici jiných stran. V tomto ohledu se sociální demokracie od jiných stran odprava až úplně doleva nijak neliší. Řešení tedy nelze hledat v jakési morální osvětě sociálně demokratických politiků, jak by snad někoho mohlo napadnout po přečtení článku polského kolegy.

Všechny rozhodující změny ve společnosti se ohlašují proměnou jazyka. Například největší přelom v dějinách průmyslové modernosti, vznik postindustriální společnosti v 60. letech, se ohlásil na Západě i u nás novým jazykem - v USA nastupuje beat generation, mládež čte Kvílení Allena Ginsberga, On the Road Jacka Kerouaka, u nás Škvoreckého, Hrabala, Kunderu, Literárky, zpívá písničky S+Š. Začíná se mluvit jinak než dříve, mnohem volněji.

Předseda vlády České republiky Jiří Paroubek pokládá za nezbytné znovu zaujmout stanovisko k událostem CzechTek v průběhu minulého víkendu. Je především přesvědčen, že tato akce splňovala všechny atributy shromáždění a jako taková podléhala režimu zákona č. 84/1990 Sb., o shromažďování.

Letošní technoparty rozehnaná policií vzbudila na naší politické scéně velké vzrušení. Je docela zábavné sledovat, jak ti samí politici, kteří vloni obviňovali vládu a policii z neschopnosti poradit si s náletem tančících kobylek, obviňují dnes vládu a policii za to, že si poradila.

Poslední parné letní dny rozvířila atmosféra kolem technoparty CzechTek na Tachovsku. Pomalu, ale jistě, se z celé události stává součást předvolebního boje.

Vysvětlení Ladislava Jakla, že jeho poděkování jménem prezidenta republiky krajně pravicové a nacionalistické straně Národní sjednocení za podporu v Klausově sporu s europoslanci byla pouhá zdvořilost na slušný dopis, vypadá logicky, za slušné dopisy se sluší poděkovat.

V listopadu 1989 mi bylo jedenáct let a navštěvoval jsem 4. třídu základní školy. Byl jsem tedy ve věku, který se rád a snadno identifikuje s různými mýty o boji dobra a zla. Černobílý střet zavrženíhodné diktatury s náhle se probudivším a po svobodě toužícím lidem jsem rychle vzal za svůj. Lačně jsem nasával velká hesla jako PRAVDA a DEMOKRACIE.