„Dělat, že ten problém neexistuje, že se nás to netýká, není možné.“ Ne, necituji šéfa lidovců Miroslava Kalouska, který se nyní takřka identickou větou dožaduje výměny premiéra v čele koaliční vlády.

Situace před sjezdem ČSSD
Kritika Stanislava Grosse ze strany některých politiků a médií má nejasné zákulisí. To neznamená, že nemusí mít připravenou koncovku.

Představa, že kapitalismus a demokracie jsou dvojčata, je iluzí
J. Palas v deníku Právo z 8.1. 2005 vybízí ČSSD, aby se učila u britských labouristů „lidské řeči“ v komunikaci s občany - voliči. Zdůvodňuje to tím, že hlavním tématem příštích voleb a strategickou vizí SD bude „pozitivní evropanství a modernizace naší společnosti“.

Budeme platit ztrátou sebeúcty tváří v tvář žvástům?
Ne, nebojte se, nebudu moralizovat o hnízdečku páně premiérově. O tom už dneska píše a mluví skutečně kdekdo a snaží se z toho vytřískat kapitál.

Petr Uhl se v několika článcích zastal komunistů proti organizátorům petice Zakažme komunisty, kteří se nyní v Senátu snaží podat návrh na zákonnou úpravu, jež by definovala užívání názvu komunistický v názvu strany jako trestný čin. Autor správně upozorňuje na infantilnost názvu petice i na absurditu návrhu na změnu trestního zákona.

„Marx se podobá onomu zavražděnému králi, který obcházeje po hradbách Elsinoru, uvede ve zmatek Hamletův život: pro naši západní, depresivní společnost, jež neustále halasně vyhlašuje smrt revoluce, aniž by se jí podařilo - naštěstí, podle mého názoru - vymýtit ducha revoluce, pro tuto společnost se z něj stal přízrak.

Existuje jedna společenská hra, jejímž smyslem je vyzkoušet naši důvěru v druhé. Postavíte se, zavřete oči a pak se nakláníte dozadu, až ztratíte rovnováhu a padáte naznak jako Charlie Chaplin ve starých groteskách. Ostatní účastníci hry stojí za vámi a jejich úkolem je zachytit vás, než si ublížíte. Není důvod jim nevěřit. Nebo že by přece?