se svým demokratickým deficitem fungování ?

KSČM zřejmě vyznává starou zásadu, že "drzé čelo je lepší než poplužní dvůr".

A ten pluralismus všeho co je nalevo od socinterny ?

Takže kdyby se SEL rozšířila na Stranu světové levice, tak třeba člen SDS by musel akceptovat, že je ve stejném hnutí jako Korejská strana práce nebo dědicové Pol Pota či Světlé stezky ?
To, že jde o evropský projekt nic nemění na principu : existuje dost evropských uskupení, vůči kterým je Zifčák demokratický socialista per excelence.

KSČM je prostě silná, SEL k ničemu nepotřebuje, naopak SEL by spíš potřebovala KSČM stejně jako např. kyperskou AKEL a vůbec strany silné (německá Linkspartei to nevytrhne)

Proto si bude KSČM klást podmínky, podepíše supliku, aby prosebník dostal z fondů nějaké peníze a tuto milost, kterou dělá, použije jako argument, aby SEL přehodnotila své námitky proti podivné argumentaci KSČM ve věci stalinismu

Před římským sjezdem SEL KSČM předem vzkazovala, že je podmíněně pro svůj vstup do SEL - a nevstoupila.
Letos před Athénami vzkazuje, že ještě nevstupuje, ale podává SEL ruku (tedy že pro rok 2006 nebude komplikovat schválení veřejné podpory pro SEL z europeněz).
Jaký taktický manévr KSČM se skrývá za new speakem komentáře Haló novin ? Trvá pozice KSČM mezi dveřmi a co tím sleduje ? Chce překážet nebo držet dveře otevřené ?
Astream si všímá požadavku překonat jakýsi deficit ... řeč je o demokratičnosti v přístupu a jakéhosi zúženého pojetí.
O jaké nedemokratičnosti a zužování je řeč - myslí se tím ústupky SEL ve sporu o minulost (ustoupit programově stalinistickému křídlu hnutí) nebo ústupky "autentických" komunistů ve věci budoucnosti (tj. otevřít radikální levici i nekomunistickým stranám) ?
A podle jakých pravidel - v případě obousměrných ústupků bude rozmanitost tak velká, že pojetí konsensu jako právo veta pro každý subjekt bez ohledu na jeho velikost a vliv znamená konec SEL jako transnacionálního projektu. Spor o individuelní členství pak už vypadá jen jako pouhá malichernost.