na Standově lavce.
Mám ty lidi rád a právě proto je člověku smutno, když je vidí, jak se prohřešují proti pravidlům vědeckého přístupu k realitě. Já je celkem chápu - tak moc by si přáli, aby samospráva byla progresívnější než typické kapitálové formy, že ohýbají empirii jako kus plechu podle tohoto přání.
VÝSLEDKEM změn snad samospráva jednou bude - ale aby to byl PROSTŘEDEK a řešení typu jako když kdysi kapitál (tržně investiční soukromý majetek) nahradil rentně-mocensko-fiskálně užívaný soukromý majetek předkapitalistických časů - na něco takového klíčového samospráva tedy rozhodně nevypadá. A existuje už trochu dlouho, aby se projevily její přednosti zjevně a aby triumfálně táhla světem jako kapitál v době místodržícího Republiky nizozemských provincií Mořice Oranžského ... A nějak nic takového nevidím

Môj prvý podnet k časti „Význam marxismu pro model socialismu“.
Text: „Model socialismu pro jednadvacáté století by měl být vytvářen z predikce současného globálního kapitalismu....“ Na čo sme budovali 70 rokov socializmus podľa návodu Karola Marxa, keď budúcnosť chceme hľadať tam kde ju už hľadal K. Marx. Buď Marxovi a jeho metodike veríme a potom definujme „základnú bunku socializmu“ a hľadajme východisko v jej odstránení a nie v kapitalizme!!!
Text: „tajemství lepší společnosti je skryto nikoli v produktu, ale v procesu, ve stálém zlepšování „metabolismu“ společnosti....“ Ak v predchádzajúcej vete bol hodený cez palubu výsledok Marxovho učenia tak v tejto celá jeho metóda „základnej bunky“ a vyzdvihnutá „systémovo - sieťová metóda“.
Text: „S tím souvisí další důležitá okolnost, tj. že se blíží závěr oné fáze civilizace, která je založena na práci.....“ Zrejme sa blíži doba keď nám budú padať „pečené holuby z neba“ a my sa budeme len zabávať!!!? Otázkou však ostáva či budú padať aj pre 6mil. deti umierajúcich ročne od hladu?
Text: „Utvářela by se z dělnické třídy – především z nositelů obecné společenské práce, z cognitariátu. Do podílnictví a do jeho vyšší formy, samosprávných vlastnických struktur, by byly vtahovány i další společenské vrstvy a skupiny, včetně některých skupin drobných a středních podnikatelů....“ Posledný klinec do rakvy „marxizmu“ – žiadne spoločenské vlastníctvo ako základ pre hľadanie cesty k spravodlivej spoločnosti ale pluralita vlastníctva (zmes štátneho, skupinového a súkromného vlastníctva) ako základ pre „malomeštiačky a malopodnikateľský kapitalizmus“! Namiesto veľkého imperialistického TRHu malé TRHy (malí ekonomický bojovníci a malé ekonomického bojiska – aký bude strop?). Boj v tej či inej podobe je len a len boj (živelnosť) a nie konanie založené na ľudskosti (vede), teda na ľudskom myslení v súlade s jeho ľudskými kritériami.
Text: „Dominovat však bude v pod

Môj prvý podnet k celému materiálu.
Po prečítaní prvej časti som reagoval spontánne bez toho aby som si prečítal ďalšie 4 časti. Po ich prečítaní musím konštatovať, že nič nové pod slnkom a plne platí to čo som napísal k časti 1. Považujem však za rozumné doplniť nejaké poznámky a urobiť celkový záver.
Text: „Existují však i objektivní poznávací obtíže. Příčin neúspěchu první historické formy socialismu v ČSSR bylo pochopitelně více. Některé z nich vyplynuly z daných historických okolností (nebyly chybami jednotlivců nebo hnutí), jiné byly skutečně způsobené omyly, chybami prace či vnitřními mocenskými boji...“ nadväzujúc na môj prvý podnet k časti jedna nutne musím postaviť otázku či autori vedia čo je to metóda základnej bunky a či majú vôbec záujem ňou pracovať, teda byť verní marxizmu na ktorý sa odvolávajú!!!?

Text: „reálný socialismus v Československu ztroskotal proto, že nesplnil očekávání převážné části obyvatelstva ve dvou základních směrech:... nedokázal zajistit trvalý vzestup životní úrovně obyvatelstva v míře, srovnatelné s evropskými kapitalistickými zeměmi...“ prečo si autori nepoložia otázku „Čo dokázal kapitalizmus za 15 rokov budovania v postsocialistickom priestore“? Ak chceme posudzovať socializmus, tak nestačí ho vyhodnocovať v Čechách a naviac nemožno porovnávať neporovnateľné. Bohaté štáty nezbohatli z vlastnej práce ale preto, že na nich robil a robí zbytok sveta, ktorému naopak socialistické (samé v prevažnej miere chudobné)pomáhali. Autori sa uchýlili k politickej konštatácii, použitej pri zdôvodňovaní perestrojky, bez náležitej ekonomickej analýzy!!! 15 rokov budovania kapitalizmu je dosť dlhý čas na to aby si tento politický pamflet autori overili. Ak by to urobili, museli by konštatovať, že národy boli podvedené, pretože ak počas 40rokov životná úroveň raz viac raz menej sa vždy zvyšovala, tak za 15 rokov u väčšiny obyvateľstva v postsocialistickom priestore neustále klesá!!!
Text: „Pracovní vztahy neumožňovaly vytvářet socia

Návrat do historického bludiska 3.
Text: „...tzv. reálný socialismus v Československu ztroskotal proto, že nesplnil očekávání převážné části obyvatelstva ve dvou základních směrech: nedokázal zajistit dostatečný, pro občany přijatelný stupeň občanské svobody a demokracie, a nedokázal zajistit trvalý vzestup životní úrovně obyvatelstva v míře, srovnatelné s evropskými kapitalistickými zeměmi.“
Toto a ďalšie nie je pravdou!!!
Skutočnou príčinou likvidácie socializmu bola vedecká nemohúcnosť „komunistov“, ktorí sa držali pri moci bez toho aby mali na to dostatok poznania. Aby si udržali moc, marxizmus nerozvíjali ale ho deformovali (materialistickú metodológiu) na náboženstvo tak, aby pravdu mal vždy ten kto bol pri moci. Celý tento problém sa plne prejavuje aj v tomto „Manifeste demokratického socializmu“ čo som už naznačil v I. a II. Komunisti zmiešali Marxom definovanú základňu spoločnosti s nadstavbou v jeden nedeliteľný celok a touto špinavou metlou už na školách i praxi vymetali ľuďom hlavy.
Dôkazy:
Socializmus v ČSFR nelikvidovali masy ale samotný komunisti a to zákonom č.98 zo dňa 15.júna 1988 kedy cestou Národného zhromaždenia poštátnili národný majetok a tak ho pripravili na rozpredaj. Štát bol v socializme len správcom národného majetku (majetku v bezpodielovom vlastníctve všetkých občanov) a preto ho nemohol rozpredávať. (pozri Ústava ČSR z 11.7.1960 Čl.11 predmetnej Ústavy /platnej pred prijatím Z. č.98/ ods.1 hovorí: "Štát zriaďuje hospodárske organizácie, najmä národné podniky, ktorým zveruje časti národného majetku do správy, ako samostatným právnickým osobam a ďalšie Čl../
Spoločenské vlastníctvo (socializmus) tvorilo plne objektívnu platformu na ekonomickú komunikáciu medzi ľuďmi (len základ pre budovanie sociálne spravodlivej spoločnosti ale nie spoločnosť ako celok) rovnako ako vzduch na dýchanie, alebo slobodný človek - základ pre kapitalizmus.
Likvidácia tejto platformy (vlastníctva všetkých a nikoho) a jej prevzatie subjektom zv

Pane Sabliči, jako pracovník TAP ÚV KSČM jsem v jistém smyslu podílníkem na textu, který kritizujete. V mnoha bodech však s tímto textem nesouhlasím, protože je příliš poplatný stalinskému ideologickému komplexu a musí přihlížet k politické přijatelnosti pro členy KSČM. Zejména pasáže o minulosti. Podle mne však Váš způsob uvažování je stalinismu poplatný ještě více a má v základní metodologii s marxismem málo společného. Nejvíce je to vidět na tomhle posledním textu.
Kde hledáte příčiny krachu reálného socialismu (já dávám přednost termínu "protosocialismus")? Ve vědomí (případně nevědomí) a v dalších subjektivních faktorech, ještě zbývá, abyste se odvolal na tlak kapitalismu a na zradu Gorbačova a můžete jít s úspěchem diskutovat na ideologickou konferenci OV KSČM Praha 1, kde jsou stoupenci stalinismu zahnízděni.
Podstatné a primérní příčiny jsou přece především ve vnitřním vývoji systému, v dialektice výrobních sil a výrobních vztahů, v charakteru protosocialistického vlastnictví a v třídní struktuře, která na tomto vlastnictví stála, pak dále odvozeně i v charakteru poklitiky, kterou prosazovala své zájmy vládnoucí třída systému - řídící aparát a samozřejmě také v ideologii této vládnoucí třídy, která nebyla skutečným marxismem, ale pseudomarxismem - všechno ostatní je už dále a dále odvozeno. Ale tato hierarchie příčin jednozančně vyplývá z logiky klasiků, stalinistům se nelíbí, proto klidně tuto hierarchii obracejí na hlavu a hledají příčiny především ve vnějších faktorech (nepřítel byl příliš zlý a silný) nebo v nedokonalém poznání (jako čistě izolovaném faktoru, který nemá už další systémové příčiny) nebo v politických chybách, které ovšem často vyznáívají do naprosto idealistické polohy - - dělali jsme špatnou kádrovou politiku, nedávali jsme do funkcí vhodné lidi, lidi nebyli dost zralí, nepochopili nás, případně - byli jsme moc málo tvrdí.
Toho, kdo by se chtěl opravdu poučit o příčinách zániku minulého systému, zvu na stránky KS

Pokračuji v předchozím textu. Zvu na stránky KSČM/naše politika/odborné zázemí/TAP - kde mám obsáhlou studii o protosocialismu, a tamtéž(diskuse/Nebojme se utopií - kde se pokouším o vlastní model socialismu.
Ještě k těm příčinám krachu protosocialismu - jen nahazuji: nedokonalá úroveň výrobních sil (mechanizace, industrialismus) - nedokonale společenské vlastnictví státně byrokratického typu - skutečným vlastníkem je třída řídícího aparátu - nikdo, ani tato třída, není zainteresovánja na optimalizaci dílčích vlastnických funkcí, formální těžkopádný systém řízení, dělnická třída e necítí vlastníkem a proto moc nepracuje, případně pracuje neokoordinovaně - systém je neefektivní, nezachycuje VTR a intenzifikaci - nadto v nadstavbě - řídící aparát není dost suverénní, proto musí vystupovat politicky monolitně, centralismus, vedoucí úloha strany ovládané aparátem a vedoucí ideologie deformované pseudomarxistické ideologie aparátu, dušení iniciativy, nedemokratičnost až perzekuce, chybí zpětné vazby.To se promítá v nedostatečné soudržnosti a integraci socialistických zemí a velmocenské politice sovětského řídícího aparátu. Zdroje se vyčerpávají, systémové mechanismy přestávají fungovat, roste nespokojenost lidí, různé části třídně sociální struktury prosazují své různé dílčí zájmy, tohoto rozkladu a nespokojenosti zneužívají skutečně protisocialistické skupiny napojené na kapitalismus zvenčí. Nakonec část sovětského řídícího aparátu hledá záchranu v domluvě s kapitalismem, zhroucení, většina řídícího aparátu v jednotlivých zemích přechází na stranu kapitalismu, využívá svých pozic při výkonu vlastnických funkcí, mění se v buržoasii a své vlastnictví v kapitalistické. Část aparátu, zejména toho menšího a věkově staršího, v důchodovém věku, se stahuje kolem komunistických stran a silně je ovlivňuje jakýmsi neostalinským obranným náboženstvím, který si vytvořila (nesahejte nám na minulost, na Stalina apod.)
Z toho všeho vyplývá logický závěr: Kapitalismus rozh

Poslední část mého textu:
Kapitalismus rozhodně musí odejít, protosocialismus ho nemůže nahradit, protože to byla jakási vedlejší a konec konců slepá(i když nutná) linie dějin.Co zbývá jiného než samospráva? Odpor k samosprávě má 3 kořeny: 1) odpor buržoasní ideologie (nemůže potřebovat alternativu ke kapitalismu),2) zuřivý odpor stalinismu (chce se vrátit k státně byrokratickému vlastnictví a diktatuře aparátu,3) omezenost běžného vědomí, které se zatím nemůže opřít o praktickou zkušenost, a proto si nevidí dál než na špičku nosu.
K budoucímu modelu: Jednou vznikne stav, kdy ve společnosti budou vedle sebe koexistovat různé typy vlastnictví (kapitalistické globální i menší, maloburžoasní, státní i samosprávné.Samosprávné bude dominující sektor - nebudou to nějaké malé rozsekané družstevní podničky, ale mohutné propojené a celospolečensky regulované nadnárodní komplexy. Bude vládnout široká demokraxcie, třídní struktura bude také pluralitní, ale hlavní třídou bude třída samosprávných vlastníků, která bude mít převahu ve vlivu na stát a bude kolem sebe seskupovat řadu dalších tříd a skupin nekapitalistického charakteru i některé skupiny buržoasie /malí a střední).Politický systém bude pluralitní a strany budou spíše názorové kluby, které budou své členy vysílat do nejrůznějších forem voleb, zastupitelské demokracie a samosoprávy. Podrobněji viz můj článek Nebojte se utopií na stránkách KSČM/naše politika/odborné zázemí/TAP/Diskuse.
Omlpuvám se za obsáhlost.

Poznámky k modelu socializmu pro 21. století, 1. část

Sporné pasáže:
"Nesprávný výklad vedoucí úlohy KSČ." Marx nikde o vedoucí úloze strany nemluví. To je až interpretace Lenina. Vedoucí úlohu musí mít podle Marxe především dělnická třída / pracující. Vedoucí úloha odporuje demokratickým zásadám. V případě, že by se občané demokraticky rozhodli pro jinou politickou sílu, je třeba toto respektovat. KSČM se navíc zřekla nároku na vedoucího úlohu a ani jej do budoucna neuplatňuje.
Navíc na jedné straně autorům nevadí vedoucí úloha, na druhé straně jim vadí monopol moci následující bod). To je protimluv.
"Neodůvodněné projevy nespokojenosti obyvatelstva." Jak odlišíte odůvodněný projev nespokojenosti od odůvodněného? Předpokládám, že to bude vláda, kdo rozlišení provádí. V případě že jsou občané neodůvodněné nespokojenosti, by asi lepší si najít takové občany, kteří by byli spokojeni nebo maximálně nespokojeni odůvodněně. Nejsou vlastně lidé v ČR dnes nespokojeni také neodůvodněně? Vždyť skoro nikdo nemá hlad, každý má televizi a demokracii, že?

Za nejslabší považuji kapitolu Společenské vědomí.
Nesmyslná je věta: "Jsme si vědomi, že cesta přechodu k socializmu v ČR bude probíhat složitými procesy….a bude vyžadovat systémovou změnu." Sama cesta k socializmu je systémovou změnou, takže ji nemůže vyžadovat. Nebo myslí autoři systémovou změnou něco jiného? Revoluci? Měli by každopádně vysvětlit co myslí pod pojmem "systémová změna".
"Je zřejmé, že v socialistické společnosti stoupne funkce venkova." Marx nazýval zemědělce pytli brambor. V socializmu především stoupne důležitost vědy a technologií. Venkov bude pravděpodobně využíván jako alternativní životní místo, ale ekonomická hodnota zemědělství bude v socialistické společnosti mizivá. Zemědělství se změní spíše na krajinotvorbu a zemědělci na ekology.
Pasáž končící větou "bude také pokračovat trend jiného pojetí rodiny a vstupu do manželství a při

"3) omezenost běžného vědomí, které se zatím nemůže opřít o praktickou zkušenost, a proto si nevidí dál než na špičku nosu"

argumenty nenahradíte.

Víte, já bych to celkem bral, kdyby tu už samospráva neexistovala dlouho v nejrůznějších alespoň zárodečných formách a kdyby byl zaznamenatelný pohyb naznačující sílení a expanzi této formy.
Ale to se neděje. Samospráva není silnější než před deseti lety.
To, co sílí, není samospráva. To, co sílí, je role lidského kapitálu což zdaleka není totéž. Že role lidského kapitálu sílí se přitom shodují prakticky úplně všichni, kdo se prognózováním zabývají. Jenže toto není nějaký naprosto demokratický trend - je rozporný a má i zpočátku silně elitářské rysy. Jeho demokratické vyústění silně závisí na předpokladu, že si lidé jsou z hlediska inteligenčněního potenciálu co nejvíce rovni a takový předpoklad je velmi nejistý. Pak zbývá optimističtější, i když skromější předpoklad, který by se splnit mohl - že půjde - i když si nejsou lidé v tomto rovni - alespoň o velmi masovou záležitost.
Proto se domnívám, že samospráva se nakonec stane dominující organizační formou a rozšíří se z oblastí se silně dominujícím lidským kapitálem (protože tady je role pracovníka zjevně suverénější a pozor - toto sílí na rozdíl od samosprávných zárodků) jako vedlejší produkt těchto procesů do společnosti. Za nositele změny ji ale nepovažuji.

Pane Astreame, "omezenost běžného vědomí" není nadávka, ale filozoficko-sociologické konstatování omezenosti té roviny vnímání světa, ve které převládají bezprostřední každodenní zkušenosti individua a jeho nálady (je to u Marxe,Engelse i Lenina).Každé takové omezené běžné vědomí je dirigováno ideologickou formou odrazu světa, t.j. většinou ideologií vládnoucí třídy, v dané situaci do jisté míry i ideologií vládnoucí třídy minulé. Ideologický odraz z pozic neprivilegovaných vrstev je dnes chabý. Takže proto vypadá vědomí o samosprávě tak, jak vypadá.
Jinak k Vašemu hodnocení vývoje samosprávy - tento vývoj není lineární, sílil v době sociálního státu (mimochodem sílil i v době rozkladu protosocialismu - vývoj družstevnictví typu Slušovice), oslábl po vítězství drsného globálního kapitalismu, který se vydal jinou cestou - cestou ždímání pracovní síly na základě surfování po světě. Tato cesta se jednou vyčerpá a kapitál bude muset opět hledat formy aktivizace pracovní síly na bazi zavádění prvků samosprávy - samozřejmě mu to dojde tím snáze, čím více na něj bude tlačit uvědomělé hnutí neprivilegovaných vrstev (což mimo jiné znamená - čím dříve se komunistické hnutí zbaví reziduí stalinismu, který samosprávu nenávidí).
Ale jinak s Vámi souhlasím, že samospráva a růst úlohy lidského kapitálu (v mé terminologii růst úlohy všeobecné práce - práce založené na vědě a cognitariátu, který je s touto prací spojen) jsou spojité nádoby. Čím rychleji bude probíhat proces VTR a informační revoluce, čím více bude mizet klasický industriální proletariát a nahrazován cognitariátem, tím více se bude vzmáhat samospráva.

Nemám s čím nesouhlasit ve Vašem posledním odstavci.
Ostatně, když nad tím tak uvažuju, tak je celkem jedno, jestli mezi oběma "spojitými nádobami" vidíte Vy spíš ekvivalenci a já třeba spíš implikační, ne zcela rovnocenný vztah a podobné jemnosti nebo jestli třeba např. R.Valenčík má k samosprávě jenom vlídně lhostejný vztah, když mezitím někteří Vaši vlastní soudruzi - zejména z bývalé hospodářské elity reálsocu jako takový O.Schwarz - Váš postoj vidí jako nebezpečný, kontraproduktivní a hůř - u těchto lidí totiž je určité nebezpečí, že když Vás budou považovat za člověka nějaké chybné SUBJEKTIVNÍ iluze, tak to u nich zároveň může znamenat OBJEKTIVNÍHO třídního nepřítele, který tím, že se subjektivně mýlí, objektivně někomu napomáhá ... no a čemu asi tak můžete OBJEKTIVNĚ napomáhat než "staré dobré" buržoazii a nejlíp rovnou nadnárodnímu velkokapitálu ... prostě, kdo trvá na něčem nesprávném (nesprávném podle nich), ten se nejen mýlí, ale OBJEKTIVNĚ VZATO (what wonder and splendid word tohleto krásné příslovce, což ?) třídně zrazuje.
Jak ale předpokládám, tak dominantní vliv takto uvažující členové asi už v KSČM přece jen nemají ... Nebo jó ?

Nedá mi to, abych se jako (dnes již cca 3 roky) předseda samosprávného (byť nevýrobního, pouze bytového družstva) nepřipojil k určité skepsi v tomto směru - ač jsem patříval k zastáncům představ o samosprávě. Jistě, taková praktická zkušenost je typicky "omezená", ale zato je tak trochu penězi k nezaplacení (něco podobného, zdá se mi, musel zažívat třeba Owen). Snad se to zmiňovaným vývojem změní, zlepší atd., ale to je pouze velké SNAD, těžko lze praktickou zkušenost v tomto směru obvinit z omezenosti. Nevidím ani moc skutečných dokladů toho, jak přechod ke kognitariátu zvyšuje tlak na samosprávu např. ve velkých korporacích. Zajímalo by mne např., jak je to se samosprávným prvky v Microsoftu (a to myslím zcela bez ironie).

V Microsoftu má Gates sice většinu, ale ti druzí mají řádově (ale dohromady) dvě třetiny jeho podílu žadné kosmetické desetinky ..... jenže to je ten cognatariát .... a to jsou ještě firmy, kde zaměstanci drží víc než zakladatel
Ono je to s tou samosprávou všechno takové "plichtovní", jakoby nerozhodnuté. Nesílí to, ale ani nějak nezaniká. Žádné prohlášení : bylo to fiasko nelze udělat. Je to taková nějaká záhadná stagnace, o které nevím, co si myslet.
Já prostě jako nositele změny považuju očekávanou změnu síly faktoru práce ať už v jakékoli konfiguraci a formě. Bude-li mít práce navrch z hlediska "výrobněsilového", ovlivní to výrobní vztahy (tedy vlastnictví, resp. ekonomická základna)
Fiasko Owenovy New Harmony v třídně panenské Americe : komunita si myslela, že hodnota je práce (přímo) ztělesněná ve zboží, ale až Marx provedl na úseku pracovní teorie hodnoty "odpozitivnění" a nezbytnou strukturalistickou derivaci /SPOLEČENSKY NUTNÁ práce ztělesněná ve zboží - čili ne všechno, co tam "napumpoval" konkrétní pracovník bez dalšího, ale ta část, kterou tam napumpoval, ale která je společensky ustálená u konkrétní užitečné práce a pokud mu bude naopak stačit k témuž výsledku méně, je hodnota vyšší než konkrétní ztělesněná (šikovná) práce a díky tomu získá přirážku, protože náklady jeho konkrétní práce budou nižší, než ty společensky akceptované/. Poslední anglický panovník z "Bílé růže Yorků" prý kdysi zvolal "Království za koně". Ve shora uvedené souvislosti by se dalo zvolat : "Ukažte mi déledobě samosprávně fungující komunitu, která NEMÁ mimoekonomickou nebo podpůrně fiskální vazbu - ani náboženskou, ani nacionálněsionistickou, ani daňového zvýhodnění ala ESOP prostě jen mechanismus, který by byl přijímán jako výhodný sám o sobě."Doufám, že aspoň Modragon to splňuje

Poznámka :
Podpora ESOPu v USA nejde vůbec po linii pravice-levice : mimochodem jako daňově výhodný projekt byla jako hlavním iniciatorem prosazena kdysi (60.-70.léta XX.st.) republikánem a i náš profesor Zelený, v ČR propagovaný kdysi ČSSD a LSU /kdo už zapomněl : koalice národní socialisti, zelení a agrárníci/, měl na prosazování zaměstnaneckého vlastnictví funkční kontakt zejména s jedním republikánským senátorem (Krebs nebo tak nějak) a myslím, že byl voličem Slona.

Vážený pán Heller!
Pridelil Ste mi nálepku "stalinista" pretože si myslite, že si ja myslím to čo si myslite Vy.
Nabudúce sa spýtajte čo si ja myslím a potom ma posudzujte!
Bez dlhých reči: Marxizmus je postavený na metodológii základnej bunky ktorú Marx stanovil ako "súkromné vlastníctvo" a z nej plynúceho základného riešenia pre spoločenskú formáciu vyššieho radu - "spoločenské vlastníctvo". Marx nikde nepovedal, že celosvetová komunistická revolúcie bude jeden jediný krok a raz naraz (zo dňa na deň) vhupneme do komunistickej beztriednej spoločnosti. Lenin asi preto pomenoval spoločnosť ktorú začal formovať ako socialistickú. (Prečo meníte historický názov na protosocializmus?)
Stalin a ďalší teoretici si povedali, že socializmus je prvá etapa beztriednej spoločnosti ktorá už nebude mať "zápornú základnú bunku" a tak metodológia základnej bunky je pre ňu bezpredmetná a nepoužiteľná (bola to dokonala „teoretická“ ochrana socializmu pred jej revolučným odstránením a stratou moci) . Preto sa hľadala príčina problémov socializmu v ľuďoch, zahraničí, politike, revizionizme, skupinkárení a pod.. Obviňujete stalinistov ale robíte to isté. Vy nehľadáte základnú bunku problémov socialistickej spoločnosti, teda neuplatňujete marxistickú metodológiu ale spisujete problémy tak ako Vám to vyhovuje a medzi nimi sa nachádza aj "spoločenské vlastníctvo".
Uvedomujete si, že po kastrácii marxizmu tými ktorým hovoríte stalinisti (likvidácii jeho metodológie) vy túto kastráciu dokončujete likvidáciou výsledku ku ktorému sa Marx dopracoval (spoločenskému vlastníctvu)?!!! Čo Vám z Marxa ostalo po týchto kastráciách? Filozofické a politické barličky ktorými si Marx vypomáhal vo svojej hlavnej vednej disciplíne – politickej ekonómii aby prekonal hluché miesta v poznaní a preložil ju do reči tých, pre ktorých bola politická ekonómia prizložita. To sa chcete dopracovať k ekonomický spravodlivej spoločnosti cez politické rozprávky?

Vážený pane, pořád jste se neozýval, tak jsem už přestal sledovat diskusi, tímto se omlouvám za zpoždění mé odpovědi.
Bráníte se nálepce „stalinista“, že prý si myslíte něco jiného než já si myslím, že Vy si myslíte.Vážený, já nemohu reagovat na to, co si Vy myslíte, ale jen na to, co napíšete a tady je věc jasná. Vaše charakteristika příčin zániku minulého systému je objektivně velmi podobná charakteristikám, které užívají stalinisté (např. uvnitř KSČM).Argumenty, které používáte, jsem mnohokrát slyšel z jejich úst a musím přiznat, že jsem už na ně alergický.
Připomeňte si svou odpověď: podle Vás byla skutečnou příčinou zániku minulého systému vědecká nemohoucnost komunistů u moci, nedostatečné poznání, vytváření pseudonáboženství těch u moci, jakýsi zákon z r.1988 atd. – čili jaké jsou to faktory? Vědomí,politika, právo – všechno z oblasti nadstavby, ekonomika a jí podmíněná třídně sociální struktura jako by neexistovala. Považujete se za marxistu – kde Vám zůstalo materialistické pojetí dějin?
Když jsem Vám odpovídal, byl jsem limitován prostorem chatové diskuse, musel jsem užívat zkratek. Přesto jsem podal určitý komplex charakteristik protosocialismu (nazývám ho protosocialismem, protože to nebyl socialismus podle představ klasiků, ale jakýsi nepříliš vydařený prototyp), které zároveň byly příčinami jeho zániku. Nebyl to žádný náhodný shluk charakteristik, ale postupoval jsem přesně podle kategorie společensko-ekonomická formace (což byste měl jako marxista poznat) – začal jsem s ekonomikou (dialektika VS a VV), pak s třídní strukturou, politikou, ideologií. Výslovně jsem zdůraznil, že podstatnými a primérními příčinami je dialektika výrobního způsobu, protosocialistické vlastnictví a třídní struktura, která na tomto vlastnictví stála (jinými slovy vládnoucí třída řídícího aparátu)– tak proč mne nesmyslně obviňujete, že ignoruji základní buňku společnosti a vykosťuji marxismus a ponechávám jen politické apod. berličky – to přece děláte Vy? Srovnání

Srovnání našich textů to jasně potvrdí každému nezaujatému čtenáři.
Neměl jsem v tom omezeném prostoru možnost vyložit celou strukturu fungování protosocialistického vlastnictví a z ní vyplývající zájmy vládnoucí třídy – proto jsem se odvolal na své práce vyvěšené na stránkách KSČM (vidím, že jste si je neobtěžoval přečíst).
Přesto se kvůli Vám pokusím o minimální výtah. Jak už jsem řekl, protosocialismus byla jakási první zárodečná forma nekapitalistické společnosti, jakési nakročení dopředu, které zdegenerovalo a uhnulo z hlavní linie dějinného pokroku. Nebyl to ani kapitalismus, ani socialismus podle představ klasiků, byla to syntéza (nikoli pouhá formální směsice) prvků z obojího, která měla konec konců blíže ke kapitalismu než k socialismu. To platí především o protosocialistickém vlastnictví, které sice nebylo kapitalistické, ale také nemělo ten společenský ráz, jaký předpokládali klasikové v Gothaji nebo ve Státu a revoluci. Příčinou této nedokonalosti vlastnictví byla nedokonalost výrobních sil (baze industriální výroby) a přetrvávající stará společenská dělba práce (tohle Marx i Lenin do jisté míry předpokládali a Marx před tím varoval v Ekonomicko-filozofických rukopisech). Tato dělba práce odlišovala zásadně postavení velkých skupin lidí (fyzická - duševní, řídící – řízená, zemědělská-průmyslová, výrobní a nevýrobní atd., navíc tu ještě další dělba odlišovala úlohu různých skupin lidí v různých rezortech, podnicích, institucích apod.) Za této situace si společnost nemohla přivlastňovat bezprostředně společensky, ale jen přes složitý zprostředkovací systém, kde různé kolektivy lidí měly svěřeny určité dílčí funkce (např. podnik, Masna, OPBH, ministerstvo, OV KSČ apod.). Při výkonu těchto funkcí měl klíčovou roli řídící aparát. Jednotlivé dílčí vlastnické funkce byly velmi nedokonale pospojovány dohromady. Nefungoval tu univerzální tržní mechanismus, zákon hodnoty se prosazoval složitě a komplikovaně, velkou roli hrály přímé direktivy jednotl

jednotlivých řídících štábů, navíc ani řídící aparát nebyl jednotný, tvořil sice centralizovaný hierarchický celek, ale v něm probíhalo živelné střetávání úloh jednotlivých článků, které se rovnalo přes stranické orgány apod. A to všechno bylo základní systémovou vadou socialismu. Z dílčích vlastnických funkcí vyplývaly dílčí lokální zájmy řídících kolektivů, příslušníci řídícího aparátu byli jakýmsi velmi nedokonalými vlastníky, kteří mohli, ale také nemuseli jednat v rozporu se společenskými zájmy (a tak jednali spíše v rozporu s těmito zájmy, všelijak kolem nich kličkovali, naplňovali je formálně apod.) Přesto měli ve společnosti vedoucí úlohu.Dělníci brzy pochopili, že žádnými skutečnými vlastníky nejsou, že vlastně moc nezáleží na jejich dobré práci a tak se podle toho zařídili. Řídící aparát postupně nasbíral i různá sociální privilegia, navíc ovládl stranu a politické instituce, vytvořil si to náboženství, o kterém se také zmiňujete – tj. pseudomarxistickou ideologii atd. Takhle bychom mohli pokračovat ještě dlouho. To, co jsem teď vyložil, je vlastně určitá politická ekonomie protosocialismu, daly by se definovat obsahy takových kategorií jako je „protosocialistické zboží“, „protosocialistická nadhodnota“, „protosocialistická forma koupě a prodeje pracovní síly“ atd. Je tohle materialistický výklad systému nebo není?
Ještě bokem – myslím, že to máte nějaké popletené i když píšete o Stalinovi – stalinská ideologie netvrdila tak jednoznačně, že socialismus je beztřídní společnost.Za prvé podtrhovala přežívání role buržoasie a maloburžoasie, dále pak uplatňovala to známé schéma – třída dělníků, družstevních rolníků a sociální skupiny inteligence. Ta beztřídnost se objevila výrazněji až v 60 letech a pak zejména za normalizace a paradoxně se inspirovala západními stratifikačními teoriemi. A mimochodem, ani stalinská ideologie nepodceňovala úlohu vlastnictví, měla ovšem zkreslenou představu, že jedinou možnou formou takového vlastnictví je státní vlast

vlastnictví a tak křivila reálné ekonomické poměry.
Tedy úhrnem – pochopitelně, že v marxismu jde na prvním místě o vlastnictví, nový systém potřebuje nové, skutečně společenské vlastnictví, které nebyl schopný vytvořit protosocialismus, proto zanikl. Je třeba se poučit z podstatných chyb a jít na to jinak, přes vytváření společenského vlastnictví v lůně kapitalismu formou rozvoje samosprávného vlastnického sektoru na bazi rozvoje procesů vědecko-technické a informační revoluce. Politika tomu ovšem musí aktivně napomáhat. Podrobně jsem to vyložil v obsáhlém materiálu Nebojme se utopií, který visí na stránkách KSCM/Naše politika/Odborné zázemí/TAP/diskuse.

Vážený pane Hellere,
¨Já si materiály TAPu přečetl a to postupně všechny. Vaši koncepci znám. Považuji ji za celkem výstižnou, i když sociální skupiny, u kterých máte tendenci používat termín "třídy", spojuji spíš se zvláštní deprivatizovanou stratifikací sui generis, kterou za třídní nepovažuji /leccos podobného lze nalézt v řádových státech, v katolické církvi i řádu a pochopitelně v asijském výrobním způsobu/, takže - i když jsem určitě "pravicovější" než Vy - vlastně mám k tomu normalizačnímu pojetí blíž - ale jen ohledně kategoriálních forem, s obsahem Vaší kritiky minulého režimu souhlasím.
Ale v jedné věci Vám přece jen nerozumím : říkáte /i na tomto fóru vebsajtu SDS/, že systémový problém byl - mimo jiné - že vlastnictví nebylo dostatečně společenské, že dělníci a vůbec pracující byli, řečeno komplexním termínem, odcizeni od výrobních prostředků, aparát že převzal roli třídy vládnoucí a skorovlastnící výrobní prostředky jako celek, ale se zájmy dílčími ...
A řešení, které nabízíte, resp. vidíte v samosprávách rostoucích v nemilosrdné tržní soutěži, tam má být snad celospolečenský charakter silnější než ten za normalizace ? Nebude spíš slabší ?
Já vím, co mi hned řeknete - že nebudou jen střetávající se samosprávy, že samospráva bude jako princip srůstat a prorůstat přirozeně jako krystal postupně celou ekonomikou a vlastnickou strukturou společností, jako síť samosprávných jednotek a tak bude "přirozeně jednotná" ... Vážený, ale to zdejší normalizační společenské vlastnictví taky nebylo "jugoslávské", ale tvořilo formálně hierarchický celek.
Předem daná centralizovanost státního /i družstevního i když méně/vlastnictví byla formální. A jak si představujete to síťové srůstání samospráv ?

Samosprávy si samozřejmě nebudou rovny, rozhodovací vektory při tom přirozeném srůstání budou znamenat, že konfederované seskupení samospráv a jejich koncentrované finanční zdroje budou záviset na vyjednávacích pozicích silných uvnitř, kteří budou vládnout i koncentrátům /můžu ovládat i 20x větší majetek, když mám 5 % a zbytek je totálně rozptýlen/ a ty s mnohem větší silou budou diktovat /jako zvětšovací sklo - kdo byl JENOM trochu silnější ovládne rozhodování koncentrátu, který bude MNOHEM silnější/.
Mně toto problém nedělá, protože já pro postkapitalistickou formaci nemám žádný organizační obleček - ani námořnický ani samosprávný - do kterého by se musela vejít.
Já ostatně ani nevím, jestli půjde vůbec o socialismus, pouze vycházím ze syndikalistické představy, že se zvýší vyjednávací pozice zejména tvořivé práce natolik, že vlastnici výrobních prostředků budou jednou něčím jako Marxovi landlordi - vlastníci půdy - budou těžit rentu z vlastnictví, kdežto zisk bude vznikat při vzájemném spolupůsobení práce (schumpeterovkou podnikatelskou nevyjímaje) a sebesezhodnocujících se nejen soukromých, ale i sebesezhodnocujících se veřejných fondů (ne hlavně přerozdělujících, jako to funguje dnes).
Jaké organizačněformové kvádro si na sebe tyto mechanismy vezmou, nevím - může to být samospráva a jistě bude jako princip nakonec převažovat. Jestli ale bude samospráva realizovat celospolečenský zájem, jestli se bude proto shlukovat do nějakých vyšších celků tak, aby tyto celospolečenské zájmy realizovala, nevím.
Mně jako levicového liberála a nesocialistu zajímá v podstatě hlavně emancipace ovládaného. A jestli ten mechanismus a prostředek k dosahování takových emancipačních cílů bude centralizovaný nebo celospolečenský nebo případně ne, je mi skoro jedno .... nebo řekněme, že to je pro mně spíš druhotné, méně důležité ...

Vážený pán Heller,
Je toho mnoho čo by si mali vyjasniť zástancovia marxizmu a preto mám obavy, že nám dvom, ale ani veci samotnej, by na to diskusia (a na tomto mieste) nestačila a naviac pre mnohých by bola nezáživná. (Len na ilustráciu uvediem: pre Vás je „jakýsi zákon z r.1988“ zanedbateľnou udalosťou, pre mňa je to deň kedy prebehla v ČSFR kontrarevolúcia. Podľa Vás niet rozdielu medzi štátnym a spoločenským vlastníctvom, podľa mňa je to úplne iná spločensko ekonomická formácia a pod.)
Doporučujem, aby sme v diskusii pokračovali priamo (osobne) s tým, že po jej skončení alebo aj priebežne sme informovali SDS cez p. Milana Neuberta. Pán Neubert sa k nej môže vrátiť podľa jej vývoja na stránke SDS.
Pre hlbšie poznanie mojich myšlienkových postupov Vám posielam prílohy, ktoré som napísal v poslednej dobe (SDS ich pozná ako: „Žijeme v ekonomickom stredoveku tak skúsme niečo spraviť, aby sme si priblížili novovek“ a „Marxizmus, socializmus, komunizmus a politické rozprávky o týchto pojmoch, alebo ako prebiehala kastrácia marxizmu“).
Principiálne je rozdiel medzi našimi názormi v týchto bodoch:
A/ Socializmus je alebo nie je samostatná spoločensko ekonomická formácia so svojou vlastnou základnou bunkou (negatívnou)? (moja odpoveď: „je samostatná spoločensko ekonomická formácia)
B/ Je človek schopný nahradiť TRH alebo nie? (moja odpoveď znie nielen môže, ale nemá inú cestu ak nechce zničiť seba a zemeguľu)
Andrej Sablič

Vážený pane Sabliči, na Váš článek na hlavní stránce SDS jsem už odpověděl, snad se zase něco vyjasní. Jinak musím konstatovat, že v podstatě nikdy nereagujete na moji argumentaci. Mám podezření, že ji nerozumíte, protože kde jste sebral ten nesmysl, že považuji za rovné pojmy státní a společenské vlastnictví? Státní vlastnictví v protosocialistickém kontextu (při diktatuře řídícího aparátu) byla první a velmi nedokonalá forma společenského vlastnictví. V socialismu skutečném musí být jiná forma společenského vlastnictví - samosprávné vlastnictví.
Nesdílím Váš názor, že diskuse mezi námi by nezajímala ostatní účastníky - jen pěkně začněte odpovídat na moje konkrétní teze a uvidíte - možná, že k tomu dojde v rámci diskuse nad Vaším článkem Marxizmus,komunismus a politické rozprávky apod..
Samozřejmě se vůbexc nebráním osobnímu setkání. Pro tento případ Vám pošlu na Váš mail telefon a přesnou adresu.
Jen tak globálně zdůrazňuji:
Je možné říci,že první historická foprma socialismu - protosocialismus byl určitou samostatnou formací, která se odklonila od hlavní linie dějinného pokroku. Socialismus v představách klasiků je pouze první fázekomunistické společensko-ekonomické formace. Vy tyhle dva dějinnné procesy zřejmě ztotožňujete a přenášíte závěry o protosocialismu na socialismus.

Dobrý den!
Pane Neuberte, myslíte, že by nešlo tento typ "diskuse"
nějak zcivilizovat? Nebo snad to nikdo nečte?

Protože jsem využil toho, že nový komentář diskusi k článku "vyzdvihl" v čase, a vymazal jsem několik desítek spamových komentářů, považuji za nutné to zde napsat (aby bylo jasné, na co značka -ik- reagovala).
Pokud jde o vlastní problém spamových komentářů - už jsem to zde někde napsal, s jistým vypětím sil (hodným lepších věcí, např. psaní nových článků) odstraňujeme nově došlý spam, ale stále se porůznu najdou stopy rozsáhlého útoku, jehož cílem jsme byli ve druhé polovině září. Mazání spamu v takových starších diskusích je obtížnější (vyžaduje to o dost více "kliknutí" na klávesnici) a nadto na ně nezbývá moc času, proto jde jen pomalu (ale pracujeme na tom).
Pokud máte nějakou radu, jak (jendoduše a účinně) na spamdexing, sem s ní.