Zákonitost "čím chudší země, tím větší nostalgie po reálsocu" slovinský výsledek bourá : dnešní nejbohatší postkomunistická země světa byla předtím zároveň tou nejbohatší, nejsvobodnější reálsocialistickou zemí se (abych nezapomněl na p. Hellera) samosprávným společenským vlastnictvím vyrobních prostředků a svobodou menšího podnikání.
A lidé po 15 letech (od r. 1991) dávají socialismu stejnou známku jako kapitalismu a absolutně nejvíc jich říká, že je jim to jedno. To u nás je podpora socialismu menší a jsme chudší než Slovinsko je a bylo.

:-)))) Ano, to je argument pro ty, kdo jsou přesvědčeni, že vliv ekonomiky je sice rozhodující "v poslední instanci", ale jen přes složité "zprostředkování"...

Možná byla otázka špatně položena - měli se zeptat, kolik lidí považuje za nejlepší demokratický socialismus -:))))

Interpretace takového výzkumu je samozřejmě účelová - ztotožňování stalinismu s jakýmkoliv socialismem je problém nejen pravicově orientovaných novinářů, ale i konzervativní levice.
A tak je myšlenka na socialismus pro jedny hrozba a pro druhé signál velkého návratu. Ony ty jednoduché a polarizované schemata se lépe prodávají - k realitě ale mají daleko.

Já myslím, že SDS by měl tento výsledek spíš potěšit - to, že čím vyspělejší stát, tím menší nostalgie po sovětském socialismu, svědčí pro ně, no a ta asymetrie mezi ČR a Slovinskem - ta vlastně taky. Vždy je snad dobře, že lidé i bohatého státu vnímají lépe než by odpovídalo standardním relacím ten nejsnesitelnější reálný socialismus světa, ve kterém někde poblíž lublaňského Trg Masaryka tleskalo v lóži divadla na premiéře Havlovy Audience stranické a státní vedení Slovinské socialistické republiky, zemi revizionistické skupiny marxistických studií Praxis a nejsvobodomyslnějšího reprezentanta reálného socialismu Edvarda Kardelja

1. Tentokrát bez legrace: ono skutečně nepochybně dost záleží na tom, jak zněla položená otázka. Zda šlo o hodnocení minulost/současnost (jak by naznačovala citace z článku "myslí, že bývalý režim byl lepší než ten současný, demokratický") nebo o hodnocení "hodnot" či "forem uspořádání společnosti". Bez toho je těžké celý průzkum nějak seriozněji hodnotit. (Nemluvě o tom že si SKUTEČNĚ myslím, že v případě demokracie/socialismus nejde o dva vylučující se pojmy, a odpověď "obojí je dobré" tam na rozdíl od "nic z toho" postrádám).
2. K problému základna/nadstavba. Nevidím na datech nic, co by mne přesvědčovalo o "výrazně zprostředkovaném" ovlivnění nadstavby. I ve vztahu k "základně" je dvojí možnost, proč by se někdo mohl přát návrat k minulosti a) byla "nadprůměrně dobrá", nebo b) současnost je "nadprůměrně špatná". A tomu výsledky vcelku odpovídají.

Zmysel otázky je iný ako jej forma. Ak by znela socializmus alebo kapitalizmus, teda odborne správne, občan by sa zamyslel nad tým, ktorá spoločenská formácia mu poskytovala viac hmotných a duchovných statkov. Fakt, že kapitalizmus v celej Východnej Európe v priemere na občana nedosiahol produkciu z konca 80-tich rokov je alarmujúci a tak túto skutočnos treba zakry a tak vznikla hlupá ale účinná ozázka. Obdborne protikladné otázky mali znie socializmus alebo kapitalizmus a totalita alebo demokrácia. Takto porovnavajú žudia zemiaky s čokoládou.

"....Fakt, že kapitalizmus v celej Východnej Európe v priemere na občana nedosiahol produkciu z konca 80-tich rokov je alarmujúci a tak túto skutočnos treba zakry a tak vznikla hlupá ale účinná ozázka...."

Víte, zákonitosti fungování reálsocu byly takové, že o tom, jestli byl určitý objem výroby adekvátní poptávce a potřebám ve společnosti nepanovaly jen nějaké pochybnosti - doslovně šlo o motivace, které neměly s poptávkou a potřebami moc společného a poptávka pracujících byla hájena uměle a politicky.
Reálsoc fungoval způsobem, že konstatování, že produkce na hlavu klesla oproti reálsocu má význam a o něčem vypovídá snad jen u gigantických krachů zemí jako je Moldavie nebo Arménie.
Pro Česko, Maďarsko, Polsko a i Pobaltí jde o naprosto irelevantní a bezcenné konstatování.

"....Pro Česko, Maďarsko, Polsko a i Pobaltí jde o naprosto irelevantní a bezcenné konstatování....
1) To, že jedný zbohatli oproti väčšine nie je irelevantné. Nový kapitalizmus v tomto priestore treba chápa ako celok. Každé tretie diea v Rusku pod hranicou chudoby je produktom kapitalizmu v tomto priestore.
2) Rovnako irelevantné to nie je ani v "Česku, Maďarsku, Polsku a Pobaltí ". Hovoril som o produkcii hmotných a duchovných statkov na uspokojovanie priemerného človeka a teda nie len tých čo sa dostali pod hranicu chudoby. Spotreba mäsa, mlieka na občana, výstavba bytov na 1000 obyv., produkcia pôvodnej národnej kultúry, počty hodín zdravotnej starostlivosti na občana, počet žiakov na učiteža atď. atď. v ktorých naše zaostavanie za "vyspelými" štátmi sa nezmenšilo ale prehlbilo a to nie je "irelevantné a bezcenné konštatovanie".

To že má madarský průzkum problematickou metodiku je možné. Ale vaše závěry mi také přijdou svérázné a bzer analitické hloubky.
Ve střední a východní Evropě není homogenní kapitalismus a specifikum demokratických a kulturních tradic má svůj význam. Stejně tak nejde jen o míru zaostávání vůči tzv,. vyspělým kapitalistickým zemím.
Stačí se podívat na rozdíl vztahu k socialismu v Lukašenkově Belorusii a třeba Bulharsku. V obou zemích životní úroveň spíše tragedie. Ale v Bulharsku se už otevřené diktatury zbavili a tak tam vzpomínku na "socialistické" jistoty nikdo nekazí.
Na Slovensku byla možná normalizace měkčí, ale dnešní KSS tam sotva žije - ani tlak současných pravicových reforem jim nepomáhá (jak si pomůže populistický Fico se ukáže v červnu).
Takže uveřejněná data nejsou ani taK irelevantní, jako je spíše třeba se zamyslet nad tím, jak je interpretovat. Celkově nejde o nostalgii po socialismu, ale po jistém pohodlí - a jako každá nostalgie, jde omjev iracionální.

"Spotreba mäsa, mlieka na občana, výstavba bytov na 1000 obyv., produkcia pôvodnej národnej kultúry, počty hodín zdravotnej starostlivosti na občana, počet žiakov na učiteža atď. atď. v ktorých naše zaostavanie za "vyspelými" štátmi sa nezmenšilo ale prehlbilo"


Kde berete tyto údaje? Nejsou také vysvětlitelné trochu prozaičtěji? Jíme více zeleniny a ovoce na úkor masa:-), o zdravotní péči snad radši ani nemluvit, počet žáků na učitele - na konci 80. let bylo ve třídách více než 30 dětí - a produkce původní národní kultury...co to je??? Muž na radnici, Okres na severu, spisby Černíka či Kozáka, Kroky Františka Janečka?

Nezapomeňte Lucie, že jste na netu a že pan Sablič se Vám nehlásí ani z Prahy ani z Olomouce ba ani z Blavy ne, ale odněkud z karpatoruské hranice - třeba jeho osobní zkušenosti jsou o něco bližší té moldavské variantě než ty naše z historických českých zemí. Moje matka například pochází z končin ještě o nějakých 100 km východnějších než pan Sablič, konkrétně z podkarpatské Iršavy na jih od Mukačeva a proti ní jsou i ty poměry v Sabličových Sobrancích nebo Bardejově nebo odkud je, malá Amerika ...

To ale nic nemění, že ani pro Slovenskou republiku by jeho tvrzení platit nejspíš neměla ....

Je pravdou, že my čo žijeme podža Vás na „konci sveta“ možno nemáme Vaše „civilizované spôsoby“ urážania diskusného partnera, ale číta sme sa naučili a čítame radi. Naviac nediskutujeme „pri pive“, ale berieme v úvahu reálne hodnoty. Také nájde každý kto naozaj chce ich pozna v medzinárodných, ale aj domácich štatistických ročenkách.
Prosím: Ak zoberieme za základ rok 1990 ako 100%, tak požnohospodárska produkcia v ČR klesla v roku 1999 na 81,6%, priemyselná produkcia v ČR na 80,9%, Estónsku na 54,8%, Lotyšsku na 39% , Rusku 45,4%, Slovinsku 84,4%. Ak v roku 1989 sa v ČSFR stavalo na 1000 obyvatežov 5,6 bytov tak v roku 1999 v ČR už len 2,2. Ak v roku 1989 sa dorábalo v ČSFR na obyvateža 104 kg mäsa a 454 litrov mlieka tak v roku 1999 to bolo v ČR už iba 81 kg mäsa a 268 litrov mlieka. Ak v roku 1993 ČR dorábala 573 tis. ton zeleniny a 545 tis. ton ovocia, tak v roku 2001 to bolo už iba 427 tis. ton zeleniny a 418 tis. ton ovocia. Ak v roku 1993 mala ešte ČR 2512 tis. ks hovädzieho dobytka tak k roku 2001 sa jej podarilo vykynoži takmer jeden milión a ostalo jej len 1582 tis. ks. Atď., atď., atď.
Skuste sa pozrie a porovna tieto údaje so štátmi ktoré vraj dobiehame, pretože v diskusnom príspevku na to niet priestoru.
Fakt, že tento drastický pokles produkčnej schopnosti ČR sa zatiaž neprejavil tak drastický na životnej úrovni strednej vrstvy je odvodený predovšetkým z toho, že štát rozpredal národný majetok (prosím zistite si kožko majetku pripadalo na jedného občana a kam sa podeli tržby za jeho rozpredaj).