Zboží je dnes chápáno jako statek určený ke směně.
Nebylo tomu tak vždy - za starých feudálních časů říkal majitel panství, že se třeba zakoupil na Jičínsku a že má zboží na Smiřicích, na Potštejně atd. To byly statky ve smyslu "grunt" a nebyly určeny ke směně, ale název zboží svou logiku měl : nebylo to léno, panství šlo přecejen koupit, tak snad proto "zboží" - slovenčina za feudalismu ještě vlastně nebyla /až v 19. století/ a tak nevím, jestli slovanským dialektem hovořící magnát z Hornej země /pokud vůbec někdo takový byl/ by o sobě řekl, že se třeba odebral na svůj kysúcký nebo lučenecký "tovar" ... asi ne ... Ale v českých tzv. historických zemích se to takhle říkalo ...

Jestli je zboží učeno ke směně, muselo by se zrušit s příchodem nějaké obnovené autarkie lze si např. představit malá zařízení, domácí replikátory vyrábějící podle programu jakékoli spotřební výrobky - ale i pak by asi byly předmětem směny nějaké programové matrice, podle kterých by se vyrábělo ....

To je úvaha spíše etymologická než politekonomická.
Podle Marxe je zboží především společenský vztah daný oddělenou existencí účastníků směny. A hodnota v něm obsažená pocházela ze společenského charakteru lidské práce.
Ekonomický pojem statek (má nejspíše kořeny v onom středověkém) se váže na jeho jevovou stránku, na užitnou hodnotu, nikoliv na směnnou hodnotu či hodnotu vůbec.

"...za starých feudálních časů..." jestli to tehdy nebylo "zboží milosti" :-)))

Ak občas sa nepozabudnem tak TOVAR a TRH vždy píšem s veľkými pismenami, aby aj čitateľ neznali marxizmu pochopil, že ak píšem o TOVARe, tak je tu reč o niečom inom a nie o zemiakoch, dreve či otrokoch a TRH to nie je reč o tržnici, obchodch a pod. ale o ekonomickom prostredí všeobecne vratane politickej nadstavby. TOVAR v chápani Marxa je ekonomická kategória ktorú najlepšie vystihuje veta z Kapitalu "TOVAR=cena=hieroglyf, ktorý sa zatiaľ nikomu nepodarilo rozlúštiť". TOVAR v mojich článkoch počnúc "Genetickým kódom ..." však už nie je hieroglyfom, ale má svoje presné matematické vyjadrenie i keď vzhľadom na poznanie spoločnosti zatiaľ nie je ovladateľný, možno pre lepšie pochopenie uvediem toto prirovnanie: TOVAR je "matematický obrazec - MO" (hodnota) hmotného či nehmotného produktu ktorý mu stanovil TRH pri zmene jeho majiteľa. Pôvodnému majiteľovi ostáva "MO" a nový majiteľ ziskáva produkt (hoci aj tovar s malými pismenami). Úloha TOVARu v tejto chvíli skončila vo vzťahu k predavajúcemu a kupujúcemu, ale neskončila v spoločnosti ako takej. Nakoľko "MO" bol deformovaný (nedokonaly obrazec) vznika disproporcia medzi skutočnými hodnotami produktov a ich obrazcami, teda medzi materiálnou stránkou produkčného procesu a jeho duchovným vyjadrením v sume matematických obrazcov. Socializmus reálny či neutronový môže blokovať antagonistický účinok ktorý z toho plynie na spoločnosť, ale nie je schopný blokovať iné negatívne dopady.

Zboží, že je hyeroglyf, který se podařilo rozluštit teprev Vám ?
Poněkud esoterický přístup - a používání slov zavánějící vědeckostí jako matematika či neutrony na tom nic nemění.
A ten váš MO nebyl nijak deformovaný - jde jen o úroveň abstrakce (to ostatně stojí i za fiktivním rozporem mezi I. a III. dílem Kapitálu).

Nedalo mi to a začal jsem hledat "hieroglyf" v Marxových pracech. V češtině jediný internetový záznam v Kapitálu (výpisky z dílny KSČM). V němčině (mlwerke.de) jsem jsem našel 4 záznamy - 2x Kapitál, 1x Svatá rodina, 1xTřídní boje ve Francii. V posledních dvou nesouvisí výskyt s ekonomikou - je to jen symbol pro nemožnost (dočasně) něco rozumem vyhodnotit. Není divu - Champollion teprve nedávno (1822) hieroglyfy rozluštil.

Jeden výskyt u Kapitálu odpovídá českému výňatku, ten druhý se objeví záhy poté v pasáži, která je v českém výňatku vypuštěna. Celý text uvedu v dalším komentáři - vyplývá z něj, že Marx je přesvědčen, že hieroglyf už BYL rozluštěn: "produkt práce, pokud je hodnotou (rozuměj pokud je statek zbožím, vyrobeným pro směnu), je pouze věcným výrazem lidské práce..." Taková je alespoň má interpretace Marxe.

Je teď nepodstatné pro naši diskusi, zda Marx měl či neměl v něčem pravdu - kritizovat ho je vědecky naprosto korektní. Jen jsem si uvědomil, že pak ale autor při práci musí jasně a přehledně oznámit, jaká jsou jeho východiska a postuláty. Dokonce si myslím, že pokud se od Marxe podstatně odchýlím - a to je tento případ - bylo by správné vyjít ve svém výkladu téměř od nuly, protože jinak bude neporozumění posluchači zákonité.

Die Menschen beziehen also ihre Arbeitsprodukte nicht aufeinander als Werte, weil diese Sachen ihnen als bloß sachliche Hüllen gleichartig menschlicher Arbeit gelten. Umgekehrt. Indem sie ihre verschiedenartigen Produkte einander im Austausch als Werte gleichsetzen, setzen sie ihre verschiednen Arbeiten einander als menschliche Arbeit gleich. Sie wissen das nicht, aber sie tun es.(27) Es steht daher dem Werte nicht auf der Stirn geschrieben, was er ist. Der Wert verwandelt vielmehr jedes Arbeitsprodukt in eine gesellschaftliche Hieroglyphe. Später suchen die Menschen den Sinn der Hieroglyphe zu entziffern, hinter das Geheimnis ihres eignen gesellschaftlichen Produkts zu kommen, denn die Bestimmung der Gebrauchsgegenstände als Werte ist ihr gesellschaftliches Produkt so gut wie die Sprache. Die späte wissenschaftliche Entdeckung, daß die Arbeitsprodukte, soweit sie Werte, bloß sachliche Ausdrücke der in ihrer Produktion verausgabten menschlichen Arbeit sind, macht Epoche in der Entwicklungsgeschichte der Menschheit, aber verscheucht keineswegs den gegenständlichen Schein der gesellschaftlichen Charakter der Arbeit. Was nur für diese besondre Produktionsform, die Warenproduktion, gültig ist, daß nämlich der spezifisch gesellschaftliche Charakter der voneinander unabhängigen Privatarbeiten in ihrer Gleichheit als menschliche Arbeit besteht und die Form des Wertcharakters der Arbeitsprodukte annimmt, erscheint, vor wie nach jener Entdeckung, den in den Verhältnissen der Warenproduktion Befangenen ebenso endgültig, als daß die wissenschaftliche Zersetzung der Luft in ihre Elemente die Luftform als eine physikalische Körperform fortbestehn läßt.

Lidé tedy neuvádějí produkty své práce ve vzájemný vztah jako hodnoty proto, že se jim tyto věci jeví jako pouhé věcné obaly stejnorodé lidské práce. Naopak. Tím, že při směně navzájem porovnávají své různé výrobky jako hodnoty, porovnávají navzájem své různé práce jako lidskou práci. Nejsou si toho vědomi, ale dělají to.(27) Hodnota nemá napsáno na čele, co je zač. Nejen to: hodnota mění každý produkt práce ve společenský hieroglyf. Později se lidé snaží rozluštit smysl tohoto hieroglyfu, proniknout do tajemství svého vlastního společenského produktu, neboť určování užitných předmětů jako hodnot je jejich společenským produktem stejně jako např. řeč. Pozdější vědecký objev, že produkty práce, pokud jsou hodnotami, jsou pouze věcným výrazem lidské práce vynaložené na jejich výrobu, tvoří epochu v dějinách vývoje lidstva, ale naprosto nerozptyluje věcné zdání společenského charakteru práce. Jen o dané zvláštní formě výroby, zbožní výrobě, platí, že specificky společenský charakter navzájem nezávislých soukromých prací spočívá v tom, že jsou si rovny jako lidská práce vůbec, a v tom, že produkty práce dostávají charakter hodnoty. Kdežto lidem, kteří podléhají vztahům zbožní výroby, se tyto speciální zvláštnosti zbožní výroby - před oním objevem i po něm - zdají všeobecně platnými, podobně jako vlastnosti vzduchu - jeho fyzikální tělesná forma - existují dál, přestože věda rozložila vzduch na jeho základní prvky.