Začínající Lem - to byly časy, když hvězda komunismu byla mladá a plná nadějného optimismu a mimo ní - jak řekl tuším Nezval - "nebylo modernosti". Nějak si ale nevybavuju, že by třeba v knize "K mrakům Magellánovým" (Češi to velmi velmi volně v r.1963 natočili jako IKARIE XB-1") bylo sebemenší zmínky o nějaké komunistické straně nebo vůbec o čemkoli jako politika a moc (na to dnešní distopie rozhodně nezapomínají).
Myslím, že se mi v "Mracích" popisovaná společnost jevila, když jsem to někdy kolem roku 1967-70 četl, jako taková nějaká přirozená, společná a politicky neutrální budoucnost ať už jakkoli orientované společnosti. Něco, co reálný socialismus se svou diktaturou a věrchuškou nikdy nebyl schopen (na rozdíl od takové Skandinávie) ani naznačit ...
Politické náznaky se zde týkaly dávné minulosti, jakéhosi dávného strašného XX. imperialistického (amerického) století, které ještě po takové době zabíjí (tichá, záludná a zlověstná kosmická loď plná mrtvol a atomovek exploduje).

Je skutečností, že Lem později (po r. 90) mluvil o této knize jako o "komunistické utopii" a nedával souhlas k jejímu opětovnému vydávání. Stejný osud stihl sbírku povídek Sezam z 50. let (zajímavou snad jen tím, že se v ní poprvé objevuje Ijon Tichý, jinak spíše chabé literární úrovně, ještě to zdaleka nebyl ten Lem, jak ho známe) o níž se autor pohrdavě vyjádřil jako o "socrealistické" (ačkoliv si myslím, že socrealismu v ní moc nebylo, jen Lemovi později asi dost nepříjemná prvoplánová a propagandistická tendenčnost - tam se naopak "politické reálie" vyskytují dost často).

Já Vám čtenáři naprosto věřím, že Lem po r.1990 odmítl dávat souhlas k dalšímu vydávání "Mraků Magellanových"- až na to, že mu to vůbec neslouží ke cti. A to jednak proto ŽE to zakázal, ale hlavně KDY to zakázal (po r.1990 ! - to je přece ubohé ! proč ne např. po Jaruzelského puči v prosinci 1981)

Mně je taky mnohem bližší Lem Futurologického kongresu a nebo nebeletristického díla s pseudotomistickým názvem "Summa technologiae", dokonce natolik, že mám pocit, že Astronauty a Mraky Stanislaw Lem snad ani nikdy nenapsal.
Ale nestyděl bych se tolik za vlastní práci, jenom proto, že komunismus se už nenosí ...

Inu vývoj - ale zenit asi byl v 60. a 70. letech. V 80. letech to už byl tak trochu pokus o permanentní duchovní "kšaft" s akcenty dané polskou realitou (církev, Solidarnošč, Jaruzelski).
K silným sociálním utopiím patří ještě např. Powrót z gwiazd, či k technickým sfi-fi Eden. I to patří k tradicím polské sci-fi (stejně jako Konrad Fialkowski aj.)
Taky ne každý musí být naladěn na pitoresknost jeho "tichiád" - ale v tom byl literárně objevný asi nejvíce.
A ke komentáři PŠ - nevím co je nepochopitelného na Solaris, spíše jsou filosoficky zamotaná a literárně méně "jedlá" nejpozdnější jeho díla jako např. Golem XVI.

Srdnatá bojovnice proti komunismu Petruška Šustrová v Posledním slova na poslední straně dnešních Lidovek vzpomíná, jak v mládí se zaujetím poslouchala na pokračování v sobotním rozhlase "K mrakům Magellanovým" a navzdory Lemově přesvědčení asi nemá pocit, že tím tehdy byla nějak indoktrinována komunismem - to by se nezapomněla asi zmínit, jak jí znám. Spíš to bylo asi tak jako se mnou - "komunismus" v tomto scifi románu se jevil i jí jako něco politicky neutrálního obecně budoucího, o čem jako o "komunismu" vůbec neuvažovala, vůbec jí to nenapadlo o tom takto uvažovat ...
A Petrušku Šustrovou nenapadlo odsoudit Mraky ani v tom jejím dnešním sloupku - naopak uvádí, že těm komplikovanějším Lemovým dílům příliš nerozuměla a že pro ní byly zklamáním (Solaris) i když uznává jejich silný humanistický náboj.

1. Souhlasím s Vámi, že je případ PŠ a vztahu k starším i novějším Lemovým dílům trošku komický. Neřekl bych ani, že vize MM byla "neutrální", spíš bych myslel, že i pro PŠ byla "přirozená" ve smyslu "jedině myslitelná" (pikantní, což? -:).
2. Nechtěl bych být brán za slovo, KDY přesně Lem zakázal další vydávání "Mraků", nevím ani přesně, jestli by byl před r. 1989 mohl (technicky) něco takového vůbec udělat.
3. Jen pro pořádek je asi správné připomenout, že Lem má také práce (z "grotesek" i z "Deníků I.T."), které lze chápat jako dosti ostře "společensky kritické" vůči některým rysům "reálně socialistické" skutečnosti. Asi nejvyraznější je povídka, v níž se popisuje "záchranná" expedice I.T. na planetu, kterou před časem ovládli zbouření roboti, a na níž se už beze stop ztratily malé armády ze Země vyslaných lidí-špehů. Odvážný I.T. zjistí, že už tam žádní roboti nejsou (postupně "odrezavěli"), a vše jsou jen převlečení lidé.

Píšete "....2. Nechtěl bych být brán za slovo, KDY přesně Lem zakázal další vydávání "Mraků", nevím ani přesně, jestli by byl před r. 1989 mohl (technicky) něco takového vůbec udělat."
Zdá se, že by (technicky) mohl, kdyby chtěl. Copyright se týká fyzické osoby a pokud jde o nátlak ? Zde k tomu literární server elidor.cz říká uvnitř hesla Stanislaw Lem následující :
"Začátkem osmdesátých let dochází v Polsku k dramatickým událostem. Vlna stávek vyvolaná odborovým sdružením vede k jednání s vládou a ke změnám v politickém životě země. V prosinci 1981 je vyhlášen výjimečný stav a potlačena občanská práva. Lem se rozhodne opustit Polsko a nasledující rok odjíždí do západního Berlína. OD roku 1983 žije ve Vídni, kde 14. dubna 1986 obdrží od rakouského ministra osvěty, umění a sportu státní cenu v oblasti evropské literatury za rok 1985. Po pádu socialismu v roce 1988 se vrací do Polska."

V chvatu - nemám momentálně čas pátrat ani na webu ani jinak: Pokud si vzpomínám, žil Lem ve Vídni oficiálně nikoliv jako emigrant, ale jako na stáži. (do uvozovek by bylo monžo dát "jako" i "na stáži"). Je tedy možné, že si nechtěl "zabouchnout dveře".

Před pěti lety jsem viděl jeho medailonek k jeho úmrtí, takže mě překvapuje, že by zemřel až letos.

No, nakonec TAK slavný autor sci-fi může mít i medailonek k úmrtí pár let dopředu.