Opravdu podrobná analýza, jen máloco vidím jinak (a i to většinou jen trochu).
Jednu připomínku ale přece jen mám: k závěru, resp. z něj celkem jasně plynoucímu vývodu o nutnosti "plynulé transformace". Obávám se, že to bylo právě toto uvažování ("neztratit své jisté a s nimi spojenou pozici"), které zabránilo radikálnějším reformám v rámci KSČM v průběhu 90. let. Teď je snad situace paradoxně "výhodnější" v tom, že s ohledem na slábnutí KSČM si i řada konzervativnějších členů uvědomuje nutnost "něco dělat", a snad by tedy spíše "spolkli" i nějakou tu reformu, na druhou stranu ale je tady problém věrohodnosti "starých lidí" (mám tu na mysli stáří služební).
A jak, ukazuje projev V. Filipa na ÚV, není asi snadné nějak začít, ke každé "reformní frázi" je (zatím?) nutné přidat také "frázi konzervativní".

Kdyby se nejednalo o slušně provedenou analýzu, nestálo by za to převádět text z papírové podoby do elektronické.

Standovi bych vytkl jedině to, že pro svá kvantifikující tvrzení nepřináší žádné argumenty - takhle jsou jeho závěry o pravděpodobnostech jednotlivých scénářů snadno napadnutelné. Doporučil bych mu pokusit se o vývojový model, který by s nějakými vahami modeloval KSČM jako stranu členskou a současně volební.

Ahoj kluci, diky za uznani a vytky. Nejdriv pro Jirku: Dnesni situace je v necem jina a v necem stejna jako pocatkem devadesatych let: Opet se ozivil antikomunizmus, mj. i pod volebnimi uspechy levice e a kscm v letech 1998 - 2004. neni ostatne nahodou, ze nejmensi roli hral antikomunizmus ve volbach roku 2002. KSCM je opet v krizi ale ta krize je podle meho zasadnejsi, nebot pocatkem 90. let mela KSCM stale kde brat: kdyz odesla generace reformatorska, mohla nastoupit skupina grebenickovsko-ransdorfovsko-filipovska. Dnes uz zadna takova alternativni skupina v KSCM neexistuje. Jedina obemna v ridicich funkcich KSCM je cas od casu prichod neuspesnych podnikatelu a byvalych aparatciku do aparatu (viz. Rab, Milota nebo Skala).
Ad Milan ohledne empirickeho podlozeni mych tvzeni. Vis sam, ze prognostika se da jen velmi tezko empiricky dokladat. Maximalne se daji extrapolovat urcite casove rady: Muzeme se domnivat ze vime ze bude rusta socialni nerovnost, bude stagnovat nezamestnanost, ekon. rust bude spise prumerny, ovsem asi nas bude predbihat Slovensko, Polsko a Madarsko. Kdyz tam zapocteme demografii a volicska smysleni, muzeme se domnivat ze bude do vysokych funkci v zemi vstupovat velice pravicova generace let sedesatych a sedmdesatych. Naopak vime ze se bude zmensovat clenksa zakaladna KSCM. Ale jaky vysledek budou mit tyto makrotrendy na smerovani cele spolecnosti a KSCM je praktiky nemozne odhadnout, nebot nezname vsechny z nich, nezname jejich vahu, nevime jak se bude vaha promenovat v case. je to rovnice o prilis noha neznamych. Lze konstruovat pouze scenare.

zdravi STanda

Maně si vzpomínám na podobnou analýzu pocházející před několika lety od Hellerovy skupiny, ledacos se shoduje.

Asi se shodneme na tom, že je situace HORŠÍ než na počátku 90. let, i když to řadě aktérů prostě zatím nedochází.

Já sám jsem byl překvapen tím, jak se věková struktura KS v posledních letech negativně projevuje na časové řadě počtu členů.

Jinak s Tebou souhlasím, že lze konstruovat POUZE scénáře. Proto mne překvapilo, že k nim dáváš konkrétní procentní váhy.

Zdravím. Článek se mně silně zamlouvá, ale myslím, Stando, že bych si asi troufnul při "vážení" jednotlivých scénářů - přesně z důvodů, které říkáš - asi jen krotce na jakous takous komparaci - "nejpravděpodobnější", "nejméně pravděpodobné" atp.

I když to možná tak z mých příspěvků třeba nevypadá, je mně líto postupného oslabování KSČM - voliči od středu doleva tím totiž ztrácejí jako celek. Střední strana má totiž větší podíl na "volební nadhodnotě" než třeba dvě radikálně levicové šestiprocentní strany až se po italském vzoru snad někdy v budoucnu zformují (jedna bývalá KSČM, a druhá ..... prostě "ta druhá").

Souhlasím s oběma poznámkami. Ta druhá je současně lapidárním shrnutím diskusí u nás ohledně razantnějšího politického vystupování.

1) na sektářském pojetí revolučnosti a vzývání duchů minulosti (hra na avandgardu minulých časů) - včetně toho strašení leninismem, do kterého se nechal "pragmatik" Filip vlastním přičiněním uvrtat.
2) na neschopnosti zvládat dělbu rolí mezi ČSSD a KSČM - radikálně opoziční KSČM musí být jasně rudozelená a ne hnědočervená - to neznamená, že se rozhádá s ČSSD, když ta se posune do středu nebo že bude alergická na zelené.
Lát po grebeničkovsku, že se ČSSD rozkročí na úkor KSČM nemá smysl - kdo aktivněji prostor na levici obsadí, ten ho bude mít - včetně komunikaci s prespektivními sociálními skupinami (nejenom s důchodci snícími o starém režimu a s "für sich" neexistujícím proletariátem).
Ale upřímně, Milane - zvládá modernizaci např. Die Linke, jeden s pilířů SEL (ta má trochu módnější evropskou fazónku) ?
Svou volitelnost do Bundestagu rozhodně nemá Die Linke vyřešenou nějak trvaleji. O komunistické levici ve Francii, Italii či Španělsku ani nemluvě. To je těch astreamových 6% (5-10%) zisku pro takové strany oslovující proestní voliče levičáckou frází. Ukáží to asi už eurovolby 2009.

Pokud jde o Die Linke - samozřejmě pohledem zvenčí - se ta modernizace taky moc nedaří, protože ani ona nemůže ze dne na den změnit svou členskou strukturu. Rozdíl oproti ČR ale vidím v tom, že 1) už dnes existují pod střechou Linke/PDS názorové proudy, 2) díky kulturnímu vlivu západní části Německa je si Linke té POTŘEBY modernizace vědoma daleko více.

Řešení situace dnes většina rozhodujících struktur Linke vidí ve sloučení s WASG, které bude nutně znamenat příchod dalších názorových proudů na palubu radikální levice.

Bude-li to řešení, které povede k boomu německé radikální levice, to si netroufnu povědět, ale 1) rozhodně to je šance a 2) rozhodně se to podle následné dynamiky pozná dříve než až při eurovolbách v roce 2009.

šance je tu určitě, ale slučovací sjezd Die Linke nemusí dát plody až tak rychle - eurovolby jsou vlastně už za 2 roky a prostor, který dává velká koalice CDU/SPD se může zase zmenšit. Vzpomeň vzestup Špidly když končila oposmlouva. Slouzli jsme do příkladu Die Linke, ale pro možnosti renesance v KSČM o které píše Standa H. je to dobrý příklad.
Překřtěný subjekt nemusí přilákat nové radikály nutně (stigmatizace SED jistě působí nadále a Lafontaine s Gysim i přes jisté charisma nedokážou vše) - koneckonců, ona západní modernizace s sebou nese i upřílišněnost trockismu (viz nedávný spor o Prodiho vládu) a příliš tradiční obranářství trade unionismu (lpící na jistotách staré dlěby práce).
Chápu snahu o sociální aliance a o širší voličské souručenství, je tu i paralela s LB. Ale formálně je to podobné jako španělská Izquierda unida a ta nyní zrovna nevzkvétá. Levicové občanské fórum znamená fungující strukturu strany jako hnutí, vrostlé do občanské společnosti. Vídíš to snad kolem sebe ?
Širší záběr na laxnější voliče vyžaduje i reálný projekt, ne jen hrdinný odpor, i ono alter- a ne jen anti- a na tomto poli překonat SPD (u nás ČSSD a SZ) bude složité. Vidět je to dobře třeba na tématech evropské integrace. "Jiná Evropa je možná", ale kdy ? A do té doby ? Prostě ona šance má svá omezení i svá rizika. A levice tak ráda utíká k frázím.

Levice, bohužel, tak ráda utíká k frázím.
Ano reálný projekt něčeho v okolí levého středu. Umožnit účast i mladších aktivních lidí. Snad všichni nepapají momentální odeesáckou módu. Někteří možná jen nechtějí přežvykovat ty šroubované věty z okolí stranických sekretariátů, ze kterých je stejně cítit lpění na slušném živobytí pro sebe než snaha o obecné blaho.
Tzv. levicové strany dnes hovoří o "modernizaci". To by musely změnit své myšlení a to tedy nevím. 17 let po tzv. sametu mi to přijde už jen prázdné povídání, aby se vůbec něco řeklo a taky aby nám neutekli i poslední voliči.
Projekt něčeho, co by zahnalo současnou stísněnost v mysli při vyřčení slova levice.