Model socialismu potřebuje dopracovat
Patřím k těm, kteří se podíleli na zpracování až posledních verzí modelu socialismu, ale musím se také, společně s Josefem Hellerem (Haló noviny 14.07.07) přiznat, že ta úplně poslední verze, která má zřejmě zajistit široký vnitrostranický konsenzus, mne neuspokojuje. Své výtky jsem formuloval hned při diskusích pracovního týmu a v rámci rozbíhající se předsjezdové diskuse k tomuto dokumentu je ta pravá chvíle k debatě širší a hlubší. A nebojme se, slovy našeho předsedy Vojtěcha Filipa, ten dokument překopat.
Tak především v materiálu absentuje důkladná historicko-analytická část. Prý na ní nebyl konsenzus a tak v zájmu konsenzu byla historie utlumena, resp.eliminována. Na jednom semináři tento postoj vtipně parodoval ekonom Petr Gočev: Mohli jsme pro vás udělat analýzu, důkladnou a marxistickou, ale my jsme řekli NE a k všeobecnému pobavení předvedl ony parohy losa z reklamy. Ale ona to zase až taková legrace není, neboť pokud nezanalyzujeme minulost a neidentifikujeme chyby, jichž se naši předchůdci dopustili, může se stát, že je budeme opakovat. Za vítězstvím fašizující pravice - nejen aktuálně v České republice - stojí totiž vždy a všude chyby levice.
Podívejme se proto do díla jednoho z klasiků marxistického myšlení a porovnejme jeho analýzu, diagnózu a prognózu se skutečným vývojem. A začneme od Adama:
(...) SSSR vyšel z Říjnové revoluce jako dělnický stát. Státní vlastnictví výrobních prostředků, nutný předpoklad socialistického rozvoje, otevřel možnost rychlého růstu výrobních sil. Avšak aparát dělnického státu podlehl zároveň úplné degeneraci: přeměnil se z nástroje dělnické třídy do nástroje byrokratického násilí proti dělnické třídě a stále více jako zbraň pro sabotování hospodářství země. Byrokratizace zaostalého a izolovaného dělnického státu a přeměna byrokracie v privilegovanou kastu představovala nejpřesvědčivější vyvrácení — nejen teoretické, ale i praktické — teorie budování socialismu v jedné zemi. SSS