To je zcela názorná ukázka, že "ve velkém" byly podmínky kapitalismu nastoleny násilím.
Kapitalismus mohl staletí někde ve Švýcarech taky růst "úplně přirozeně" jen tak bez násilí, ale to je jedno. Ostatně kdyby byla Amerika bez domorodců, mohlo jít o laboratorní - i když džunglovní - příklad vzniku kapitalismu TAKY přirozenou cestou
(i když s reprodukcí role kapitalisty to bylo zpočátku dost nahnuté - viz další, poslední kapitola prvního dílu Kapitálu, dvacátápátá ... - ta událost na Labutí řece)
Pravidlem ale bylo to počáteční násilí, prvotní akumulace kapitálu a nuceně vyvlastněný dělník
A tady je třeba zdůraznit rozdíl mezi kapitalismem a reálným socialismem.
Oběma systémům lpí na rukou krev.
Banda pokryteckých žvanilů, apologetů kapitálu jako všichni ti Mejstříkově, Štětinové a spol. hovoří o socialismu jako o něčem v tomto ohledu podstatně horším. Zapomínají, že Gottwalda nelze srovnávat s Adenauerem, ale se Saint Justem, Couthonem nebo Robespierrem.
Oběma systémům lpí na rukou krev.
Moc krve.
Strašně krve.
Potoky krve.
Ale potom probíhala reprodukce kapitalismu jako - systémově, reprodukčně - přirozené soustavy, která je v souladu s úrovní výrobních sil, kdežto socialismus se musel uzavírat před okolím, vytvářet autarkní akvárium výrobních vztahů oddělených hranicí a nakonec stejně vyrostla v socialismu sociální vrstva, která měla zájem na znovuobnovení kapitalismu a tato vrstva nemohla nevyrůst.

To je ten základní problém ...

O drsné podobě původní akumulace kapitálu počátkem novověku snad nikdo nemůže mít pochyb. O tom jak z výhně třídního střetu vznikal sovětský typ socialismu snad také ne. Estébácká propaganda či jáchymovská lež dnes strhne jen okraj poltického spektra.
Otázkou je jaký učinila společnost pokrok, když byl kapitalismus po roce 1989 ve východní Evropě restaurován a ta původní akumulace se v rámci tzv. transformačních procesů opakovala. To na ty žvanivé i nežvanivé apologety kapitalismu.
A jak násilný by měl být v 21. století přechod k novému socialismu. Má pravdu senátor Štětina když mezi 76 důvody zákazu KSČM opakovaně uvádí špatně utajovanou inklinaci k násilí jako za Lenina, Stalina či Gottwalda ? To na ty apologety stalinismu, který na rozdíl od moderního kapitalismu prohrál.

To je, astreame, fakt, ale to není hlavní důvod, proč jsme tuhle kapitolu Kapitálu vytáhli. Tím jsou úvěry, tedy očekávání věřitele, že dlužník zaplatí. Tohle očekávání, tedy predikce (často chybná) účastníků hospodářských transakcí je něco, čím bychom se měli s ohledem na globální průsery trhu s nemovitostmi či takovými "futures" intenzivně zabývat.

A tahle kapitola shrnuje Marxovy úvahy o veřejném dluhu. Marxovo zavedení "úvěru" naservírujeme v nejbližší budoucnosti.

hlavně z toho nevyvozujte, že veřejný debet je něco apriorně špatného - objektivně přeci vyplývá z funkce peněz i z funkcí státu. A dá se ekonomicky použít i zneužít.

ale samozřejmě že Marx nezatracuje peníze - jejich objektivnost vyplývá i z jeho analýzy zbožně peněžních vztahů. Osdtatně trh a zbožní výroba za socialismu by\ mu určitě nebyla cizí.
Nenechte se strhnout jeho místy hněvivým a až karikaturním stylem. Moneyless economic je z toho pohledu pouhou utopií (podobně jako opačný extrém - free banking) popř. lpění na jebvových záležitostech.

Aha.
Tak to jste to vzali za dobrý konec. Někdy si říkám, že by se Kapitál měl číst odzadu.
Jak konstatoval už Smith, kapitálu je nejlépe, když je všude co největší vzácnost, chudoba nebo dokonce všechno napadrť (viz jak udatně zapracoval za NEPu - za tři roky od hladomoru se ze SSSR vyváželo obilí). Vzácnost má pak velký převis nad náklady, což je zisk.
Když si někdo kdysi nesl z Trhu peníze, bylo to proto, že tam udal nějaký statek a společensky snížil vzácnost - čili mírně podřízl větev, na které seděl, chuděra ...
Ale vzácnosti bylo všady plno, mnoho potřeb ještě čekalo na to až vzniknou, nových statků jakbysmet ... to byly časy pro kapík.
Kdežto dneska je to už holé neštěstí, takovéto "podřezávání větve", které tenkrát tolik nevadilo. Dneska je společensky žádoucí nejlépe si rovnou odnášet peníze (abstraktní pohledávku vůči Společnosti) ale vzácnost radši snižovat svými výkony postupně až zítra a pozítří, když se splácí, navíc kousek po kousku - a mezitím další úvěr vytlouká klín klínem ...
A to lidí mezitím ještě vynalezli ničím než důvěrou v Systém nekryté peníze (krytí jsou jen nějaké ty desetinové rezervy - že je peněžní ústav vždy insolventní, což prověří run, je známá věc). Z nekrytých peněz se ale normálně vybírají úroky, takže úvěrové peníze se mění na kapitalizovaný úrok a to ještě z nekrytých peněz.

O tomto nádoru, který kapitalismus vyrábí kvůli tomu, že má pořád málo hodnoty (reprodukčního deficitu, odstranitelné vzácnosti) a když jí - kromě rozšiřování potřeb a podpoře NOVÉHO konzumu, což je další způsob - nějak řeší, tak jako byprodukt hromadí tento rakovinový nádor, v Blistech píše Jan Mertl (Co ukazuje finanční krize, 18.9.2008) :
"Vývoj ukazuje, do jaké velké míry jsou finanční trhy dneška virtuální realita. Jestliže je schopna pražská burza spadnout v tržní hodnotě o 300 miliard korun pouze od začátku září (jak uvádí server IHNED.cz), pak je zřejmé, že určitá část finančních trhů (ta, která nyní zmizí) nemá vůbec žádný

obsah – snad kromě naděje a víry. Pomiňme nyní otázku, zda tedy majetek a společenská pozice jejich vlastníků a manažerů není virtuální realita taktéž.

v první části mělo být správně :

"Z nekrytých peněz se ale normálně vybírají úroky, takže úvěrové peníze rostou o kapitalizovaný úrok a to ještě z nekrytých peněz až jsou nakonec skoro všechny akumulovaným úrokem - stejně jako o kapitálu marx říká, že jde nakonec o kapitalizovanou nadhodnotu, a´t už ten startovní měl jakékoli kořeny..."

Abychom to, astreame, odlehčili, doporučuji podívat se na otázku úvěrů a nemovitostí očima dvou anglických komiků (John Bird a John Fortune). Lze najít na youtube:

Tržní sentiment a hypotéční krize
www.youtube.com/watch?v=YbD-omir4c0

Morá lní hazard a run na Northern Rock
www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_F0

abychom tenhle druh debat shrnuli i s tou humornou vložkou - současná krize na finančních trzích ještě není verifikací víry o konci kapitalismu ani počátkem návratu k autentickému marxovi.
Spíše vízvou myslet na úrovni, včetně toho Marxe ale nejen. Objevují-li v ČSSD zbiovu marxe - ať. Hlavně ale recepty nebudou v pseudorevoluční zkratce a la znárodníme jako Chavez a uvidíme, Putin vsegda s nami.

pánové se opravdu na současné finanční krizi dobře baví, ale opravdu to nebude potvrzení konce kapitalismu, pouze připomenutí, že zdaleka není nejlepší z možných světů. Stejně jako existuje nezodpovědnost byrokracie v netržní ekonomice, tak se v tržním systému vyskytnou spekulanti, kteří využití odělení rizika od byznysu.
Chápu že antisystémová levice současné krize využívá k propagandě ale řešení není tak jednoduché, že by se řeklo že musí přijít globální postátńování (jeden extrém) či rozbití globální ekonomiky do menších kontrolovatelnějších celků (druhý extrém).
Odpověď na to jak by měl vypadat moderní globální finanční řád není tak jednoduchá. Náklady určitě přesáhnou bilion US dolarů, vedle krachů dojde i k významným majetkovým přesunům, ale není to stát vers. trh. To určitě ne.

Aha.
Tak nezodpovědný spekulant.
Je tedy třeba nebýt nezodpovědným spekulantem a vše bude v pořádku.

Nějak Vám Egone uniklo, jaké to peněžní ústavy byly (jejich místo a postavení ve společnosti), jaký byl jejich význam, nikdy jste si asi nepoložil otázku, proč tu vůbec nastoupil u gigantů jako FM et FM takový riskantní finanční produkt zvaný sub-prime hypotéky, proč jsou potřeba další zákazníci - třeba i socky, když není nikdo jiný.

V roce 2001 jsem nebyl dostatečně vhodným pro jistý finanční produkt. Za rok a půl - aniž by se cokoli změnilo na mém statusu - mně tentýž produkt cpali horem dolem a otravovali, dokud jsem je neupozornil, že zájem jsem měl tehdy, když oni neměli a teď už jejich produkt nepotřebuji

Váš příspěvek Egone, je otřesný ve svém celkovém zabarvení -jste ponořen v jakémsi bezčasí, které nezajímají trendy, zužující se okruhy možných voleb pro panstvo, které se stává dobrodruhem i proti své vůli.
Podle Vás Egone se prostě se opraví rozbité kolínko, udělá se tytyty, někdo se potrestá a dál močálem podél bílých skal ...

Jako léčbu Vám samozřejmě nedoporučuji léčbu Klausem ale např. Hypotéku Země, Cílkův článek v pravicovém RESPEKTU 32 (4.8.1008)

jste vedle jak tak jedle Astreame... právě naopak. Reagoval jsem na časté moralizování v této kauze. Samý loupežník a zlotřilec Nevím proč by mělo jít o nějaké otřesné zabarvení když nehlásám ani konec kapitlaismu ani krach USA.
Opravdu myslím, že k systémovému zhroucení nedochází .... splaskla bublina, bohužel velká. Snad jste ale z této situace nedostal nějakou levičáckou znárodňovací euforii ? nereálná utopie je také forma bezčasí.
Poukázal jsem i na to, že jako jsou nedostatky v liberálně nastaveném systému finančních derivátů, tak jsou i nedostatky v systému financí, když ho svěříte státním úředníkům.
Kolem celé události panuje řekl bych příliš hysterie a málo analýzy. To víte že to bude něco stát a že se asi přesunou i nemalé majekty. Tak řešme jak a také ty chyby v používání finančích nástrojů, aniž bychom se zablokovali.

Egone, my dva se rozhodně shodneme v odmítání zbytečného moralizování.

Já to taky nemám v oblibě - obvykle to k ničemu není a všechny ty havlovské strany morálních vzorů jsem nikdy moc neuznával (natož abych je volil), protože instinktivně těmto lidem nevěřím - a jak ukazuje poslední klon - dnešní Zelení - příliš jsem se zatím nespletl.

Ale Váš chlácholivý tón obešel určité nadhozené otázky, před kterými prostě neutečete.
O.K. - jsou jistě takové či onaké nedostatky v regulacích trhů s deriváty a je třeba to napravit.

Ale ještě jednou :

PROČ určité motivy se v jisté době stanou reálným jednáním, ale třeba před lety ne ? Snad nejste tak naivní, abyste si myslel, že lidé byli nějak morálně lepší např. před dvaceti lety.

Není to proto, že dnes je už koridor určitých voleb užší než byl ?

Proč si nekladete tento druh otázek ?

Víte přece, že já sám si nepotrpím na nějaké znárodňovací blouznění - a já se zas tak často neměním.

Václav Cílek, geolog a jeho článek v RESPEKTU (víte dobře, že nejde o levicový týdeník) je vše jiné než blouznění a skupina na kterou odkazuje (Green New Deal Group) i jejich návrhy zvané Nová zelená smlouva taktéž.

Myslíte, že editor ekonomické rubriky v Guardiánu je nějaký politická adamita vzývající konec světa ?

Víte, ono všeho moc škodí - a to platí i o konformitě.

I když já tedy uznávám, že člověk má už takovou vlastnost, že cokoli odpovídá jeho světonázoru a nalezne v nějakém článku, hned tomu přikládá enormní váhu.

Jiní už nebudeme.

Takže, pokud já si například myslím, že zhodnocování nadkritických peněžních kvant a odvozeně peněz vůbec bude v budoucnosti zase nahrazeno zhodnocováním faktorů jako to bylo před kapitalismem, tak mě přirozeně návrh rozdělit banky a podřídit je regionům, obcím, aby peníze více sloužily a méně panovaly - tak jako před kapitalismem - pochopitelně potěší.

To není žádné staromilství - to už je taková dialektika návratů na vyšším stupni. Samozřejmě na vyšším - za francouz

za francouzské revoluce proti feudálům se shlíželi v antice, římské právo obnovili v Code de Napoleón, ale otrokářství samozřejmě nikdo neobnovoval - všichni měli TENTOKRÁT být občany.
Se zpožděním (od r. 1793-4) dokonce i dosavadní otroci na Santo Domingue (Haiti) ...

inspirace mohou být v minulosti, ostatně zdejší diskuse běží pod článkem o Marxovi. Jen je třeba nezapomínat jak pokročil svět financí od té doby.
Nejde jen o to že na rozdíl od splasknutí technologické bubliny v roce 2000 (Dot.com) dosahuje rozdíl mezi virtuální a reálnou ekonomikou už více jak 2 tisíce milard US dolarů a zasáhl i akcionvé trhy. V bankovní krizi v ČR v 2. polovině 90. let jsme tam narvali také nemalou částku (více jak bilion kč).
Ale z diagnozy vyplýv i terapie. FED uvolní na 700 mld USD, něco přidá Evropa, Japonsko (Čína a rusko řeší své). Fajn - a co z toho plyne.
Znamená to, že předejde krachu privátních firem (tj. že vlastně jako už dříve chyby v privátu zaplatíme z veřejných rezerv) ? A nebo stát získá levně po rozvalu řady firem klíčové majetkové podíly, se kterými bude nějak dál nakládat (znárodńovací přenesení komerčního rizika z privátu na stát).
Pravděpodobněší asi bude varianta 1 - pak hlavní efekt na ekonomiku bude vyčerpání rezerv, decelerace růstu, v bankovní sféře horší parametry zhodnocování kapitálu a ve firemní sféře zhoršení přístupu k penězům. Politicky výhodná pozice k obraně sociálního státu, ale žádníá změna kvality. ostatně nový globální (!) finanční řád zrovna dvakrát vydiskutovaný mezinárodním společenstvím není.

takže vám vadí označení rozbití globální ekonomiky do menších celků za extrém ? Nu, ano postřehl jsme u pana paroubka tuto mylšenku o regionalizaci bankovnictví v jeho článku o finanční krizi. Staré dobré "mysli globálně, jednej lokálně".
Paradoxně lze ale obdobu naléz u klausovských ekonomů -ta léčba Klausem zní "vlastní měna, vlastní bankovní regulace" bránící na národní úrovni přelévání krizí a reagující na asynchronní efekty z venčí.
Pokud chcete vidět opravdovou konformutu, přečtěte si tohle : http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-kohout .php?itemid=4687
Já tvrdím, že naporcovat gobální finnční sítě je blbost, stejně jako bránit finančníkům ve vymýšlení nových a nových produktů. Problém zní zda v oblasti zprostředkování Special vehicle a v činnosti hedgeových fondů (rady zčala subprime crisisi 2007) je regulační vakuum a nebo zda šlo spíše o špatnou regulaci navozující tržní selhání asymetrickým informováním (tzv. morální hazard).
Při hledání systémové chyby pak se ukazuje jako viník centrlní banky a další regulátoři, ratingové agentury, u samotných specielních fondů lze dohledat možná i chyby krimináního charakteru. "Rustikální" peněžnictví ppř. duržstevmí samospráva v bankách asi zůstane jen doplňkem systému.

Není přece možné podporovat donekonečna morální hazard - když je dobře, shrabuju peníze hráběmi, když je zle, tak se tvářím zkroušeně, stát zaplatí, ale nenechá si znárodněné, ale levně zase předá nějakému budoucí morálnímu hazardérovi, aby po dobu slunečnou zase shraboval zisky hráběmi a pak opět tak jako shora a znovu a znovu a znovu.

jestli toto považujete za neodstranitelnou věc, se kterou se musíme smířit, budiž, ale mně se takto snížovaná legitimita nejeví jako něco, co může pokračovat donekonečna

takže místo mudrování o Marxovi jeho aplikace - to je rozumné. K této praktické diskusi ale mám 2 poznámky :
1) levice a specielně ČSSD mají blízko ke kampeličkám (i když exminsitr metrlík na ně netrpěl), Paroubek rád připomíná rakouské zkušenosti s municipálním bankovnictvím, možná že potencionální oranžoví hejtmani chtěji vstoupit do světa velkých financí - ale souhlasím že je to jen doplněk.
2) pojem morálního hazardu je podle mne terminus technicus z teorie tržních selhání (tedy asymetire v informování tržních subjektů) - nejde o agitku ve stylu tlustého buržui shrabující "schmutzig judisch" svými pařáty krvavé peníze
Informační asymerie je věc, která se musí systémově řešit (samotné znárodnění efektivní rozhodování nevytvoří), ale nejde rozhodně o nějakou etickou maximu.

Já nevím, ale tady někdo asi nechce rozumět.

Na etickou maximu vám kašlu - jako člověk postmoderní doby se pokouším chovat slušně, ne jako gauner, ale nějak zvlášť nepočítám s etickým chováním od jiných nebo lépe - nepoužívám to jako předpoklad, se kterým bych pracoval, ať už uvažuju o čemkoli ...

Mě nezajímá shrabující buržoa OBECNĚ - mně zajímá TAKOVÝ SHRABUJÍCÍ buržoa, který když je CO shrabovat shrabuje, ale KTERÝ současně (já už nevím, jak to říci, aby to bylo jasné), KTERÝ současně přileze a nechá si zaplatit ztráty, když přijdou ztráty, buržoa, který podniká, předá k vyčištění státu ušpiněný frak a čistý si ho levně vezme zpět a zas jede dál ...

Tento buržoa pro mně není legitimním a u TOHOTO buržoy se zabývám teď otázkou LEGITIMITY !!

Ne u jiného, ať už sebebohatšího ...

Janus to řekl za mne - morální harazrd je opravdu specielní ekonomický termín, nic z hodiny etiky. Jestli američtí republikáni hysterčí, protože možná prohrají volby a protože majetek některých je ohrožen, není důvod hysterčit taky. Situace je vážná a sládkovské hulákání to nevyřeší. Vemte si z Marxe aspoň ten nadhled.
Přijde mi že možná poněkud běsníte jako by vás zklamalo, že buržoa musí být ex definicione či z logiky systému čestný. A proboha proč ? Stejně jako není apriorně čestný komunista. Tohle s legitimitou nesouvisí.
Příležitost dělá zloděje - tak se bavme o systému, který dá méně příležitostí. Heslo částečného znárodnění není srozumitelné. Může taky znamenat, že na levici a na veřejných zdrojích je hradit ztráty a rizika. Zestátnit privátní dluhy a až přijdou zisky, ty zase zprivatizovat. To není o systému a o promyšlené dělbě mezi privátní a veřejnou sférou.

Zajímavý dialog. Asi to zatím opravdu tak funguje( na veřejných zdrojích je hradit ztráty a rizika. Zestátnit privátní dluhy a až přijdou zisky, ty zase zprivatizovat). Dcera prohlásila, že řešením je ustanovit státní komerční banku jako konkurenci soukromým. poslední kotrmelce se mi zdá napovídají, že to není nemožné, tedy samozřejmě, pokud by byla politická vůle. Zatím se tomu volební programy vyhýbají. A pokud by tam nebyly výplaty jako někde v ČEZu.

můj skromný názor je, že nyní nejde o to horovat o Saint- Justovi a krvavých revoltách, ale říci si co dál a za co se má postavit levice. Americký záchranný plán anrazil na prezidentské volby, Evropa záchranný plán ani nemá.
Včerejší zprávy i pravicových deníků hovoří o "znárodnění" tří evropských hypobank. Dá se mluvit o znárodńovací vlně ?
A nebo jde jen o úhradu dluhů, jako když v ČR v období 1997-2000 byl ophropžen bankovní sektor a z peněz daňových poplatníků se tam postupně napumpovalo cca 500 mld Kč ?
Výsledkem může být spíše vlna fúzí, která vyčistí trh od rizikových firem a posílí oligarchizace sektoru -opět s přispěním veřejných peněz. No pěkně děkuju -a klausovští ultraliberálové mlčí.
Vzpomínáte jak se počátkem roku utkali o charaktwer amrrické hyúpotéční krize Klaus se Švejnarem. Provinční profesor Klaus uklidňoval, že se nic neděje, cizácký profesor Švejnar věštil prohlubování. A čas dal za pravdu Švejnarovi. To také o něčem svědčí.

Pán Marx záhadne zabudol na niektoré fakty.
Napr. šľachta-feudáli sa predca tiež len premenovali
na kapitalistov-demokratov.
Aký majetok, kapitál vskutočnosti táto vrstva vlastnila? Určite
to bol riadny balík. A koľko nadnárodných spoločností dnes
vlastnia ich potomkovia?
Pán Marx proste "záhadne" na niektoré fakty zabudol.
Možno to bol zámer.

Ale o to přece vůbec nejde, že se někteří (mnozí) feudálové "přejmenovali" na kapitalisty nebo demokraty, podstatné je, že začali VYDĚLÁVAT PENÍZE jako KAPITALISTI, tj. v rámci kapitalistického výrobního způsobu. VEDLE nich přitom existovali nepochybně mnozí KRAMÁŘI (jak by asi řekl KM), kteří si "nadělali takové peníze" (naakumulovali takové kapitály), že stčřili do kapsy mnohé (skoro všechny) feudály. A "vo tom to je".

ano, co do názvu květiny, hlavně když voní jako růže, že ?
Takhle mnozí nepřejmenovaní komunisté v Číně už jsou kapitalisty... u nás stejné nomenklatury zahodili legitimace a začali privatizovat. Prostě sociálně - ekonomické procesy jsou na slupkou názvů a rituálů. Taky marxismus.

Výborne! Ste kůzelník, veštiec, alebo sam diabol? Myslím, že ste prvý, kto Marxa takto prohliedol!

pán peso je ozajstný figliar - čierne je biele a Marx je agentom židobolševických plutokratov

pro Egona :

blisty, 29.9.2008

Sleduju ekonomiku už třicet let. Teď mám opravdu strach

Kdyby víc lidí rozumělo tomu, co se stalo v americkém a britském bankovním systému, finanční krize by se dala zvládnout jen okamžitým částečným znárodněním všech britských a amerických bank. Na banky nezaútočili malí střádatelé, kteří by požadovali vydání všech svých úspor. Děsivým způsobem na sebe zaútočily banky navzájem, píše v týdeníku Observer známý britský ekonomický komentátor Will Hutton.

V Británii totiž finanční trhy, které banky provozují mezi sebou, okamžitě a úplně zamrzly. Došlo k tak obrovskému rozkladu důvěry a vznikla taková panika, že si nejznámější britské banky navzájem odmítly půjčit peníze. Namísto toho jim musela miliardy liber půjčit sama ústřední Anglická banka.




Toto není konec kapitalismu, jak někteří přehnaně tvrdí. Neexistuje žádná intelektuální, společenská ani politická alternativa pro tržní systém, založený na respektu pro soukromá vlastnická práva, a neprosazuje ji ani čínská komunistická strana. Je to spíš krize určitého druhu kapitalismu, který přestal dodržovat zásady důvěryhodnosti, integrity a férovosti jako "zastaralé" překážky při "výrobě zisků". Podstatou tohoto poučení je, že bez důvěryhodnosti a férovosti ztrácí kapitalismus životnost, a to i tehdy, když pustí ze řetězu síly, které právě tyto hodnoty ochromují. Londýnské peněžní trhy zamrzly, protože se rozložila důvěra. Banky si prostě teď navzájem už nevěří, když tvrdí, že to jsou solidní instituce a že budou schopny plnit své závazky. Důvěryhodnost je důležitá.

A i když někteří konzervativci v Británii i v Americe dál ideologicky argumentují proti vládním zásahům v nynější krizi - vlády nutně dělají všechno hůře než trh - nemají alternativní řešení, jak obnovit jednou otřesenou důvěru. Důvěryhodnost je vzájemný vztah. Záleží to na úsilí, aby vás druzí považovali za slušného a počestného. I v agresivním světě finančních trhů jsou důvěryhodnos

ještě na téma strachu a analýz - starší, ale platné :
"Likvidity bylo dosud u nás dostatek, naopak byla sterilizována. V ČR není tolik rozvinutý sektor podílových fondů. České finanční instituce také nemají přímé expozice vůči americkým hypotékám. V každém případě ale vzrostou náklady na financování. 96% aktiv finančních institucí je také v ČR kontrolovaná zahraničním kapitálem. V EU je to jen 26% aktiv. I tento fakt stojí na zamyšlení přes povinný klid našich finančníků. Nestandardní operace mezi zahraničními matkami a českými dcerami jsou předmětem zájmu odpovědných orgánů."
(z aktualce.cz, blog J. Dolejš, leden 2008)

Ten vyšší podíl cizího kapitálu v bankách ČR je určité riziko (matky našich bank ale nepatří k těm ohroženým), EU také zvažuje větší dohled nad bankami působícími ve více státech. Pobaltí či Maďarsko ale asi bude rizikovější.
Evropské země si ale pomáhají víceméně sami - evropský záchranný balíček, jako něm mluví Sarkozy (zvíci 300 mld eur) není a a si ani nebude. Centrální banky dotují provoz bank desítkami miliard eur, obdobně se má zapojit i ECB. Jsou tu i politické (populistické) tahy - např. návrhy střihout platy managerů v bankách.
Problém v Evropě je ale spíše v podpoře růstu výroby, než v lití peněz do bank jako v USA - to jsme ostatně zažili už za Kklause a Zemana (proto také náš prezident ztaím opatrně mlčí). České banky jsou relativně solventní - takže místo krize likvidity hrozí "credit crunch" proto, že budou bankéři držet peníze na účtech a obchodovat jen se státem. Zamrzlé mezibankovní obchody asi hned tak neroztají.
Nedostupným, drahým úvěrům možná bude chtít čelit ČNB dalším snížením úrokových sazeb - co udělají obránci inflačního cíle se zatím můžeme jen dohadovat. Recese, zpomalení investování, znehodnocení klasických vkladů a inflační rizika to je to co nás čeká. Možná ne kataklyzma, ale i tak příští desetiletka bude stát za to.

I v agresivním světě finančních trhů jsou důvěryhodnost a integrita záležitostmi přežití těchto trhů. Ať už jste jakkoliv amorální, je ve vašem vlastním zájmu starat se o svou pověst, protože jestliže se budete chovat špatně, už nikdy nebudete moci podnikat se mnou ani s nikým jiným za výhodných podmínek.
Avšak výše osobních platů v Londýně a na Wall Street - nejvyšší finančníci vydělávají běžně 15 - 20 milionů liber ročně - spolu s přesvědčením, že chtivost po penězích je tou správnou doktrínou, zlikvidovala nutnost, aby se jednotliví finančníci starali o svou pověst. Tito lidé se nemusejí starat o svou pověst. Stačí jim jen jedna dohoda nebo jediný rok ve vrcholné funkci a už nikdy pak nemusejí znovu pracovat. Byly tak zlikvidovány pobídky, na jejichž základě lidé kdysi jednali férově - úměrný vztah mezi přidanou hodnotou a odměnou.

Nejrozumnějším postojem při jakékoliv finanční transakci je dnes nepředpokládat vůbec žádnou integritu. Úvěry nejsou k dispozici, a tak mizí životně důležitá míza ekonomiky.

A co je ještě horší: Finančníci se nyní obracejí o pomoc k daňovým poplatníkům, aniž by chápali druhou klíčovou zásadu férovosti - že se pomáhá těm, kdož se bez vlastní viny dostali do potíží, nikoliv však těm, kdo si z vlastní vůle problémy sami vytvořili.

Americký ministr financí Henry Paulson, bývalý generální ředitel banky Goldman Sachs, který si vyjednal, před tím, než to místo přijal, zvláštní výjimku, že nebude muset platit daně, nemá zrovna smysl pro férovost.

Jeho původní plán chtěl zachránit celý bankovní systém beze změny. Plán neobsahoval vůbec žádné požadavky, že by ředitelé finančních institucí měli obětovat svůj plat nebo prémie, navzdory tomu, že přivedli své banky i širší ekonomiku na pokraj bankrotu. Chce, aby vláda od bank odkoupila jejich pochybné dluhy a celý systém chce nechat beze změny. Kromě toho ještě chtěl právo na to, aby mohl rozhodovat v tajnosti bez jakéhokoliv dohledu.

Američtí ekonomové nejrůznějšího politického

Američtí ekonomové nejrůznějšího politického přesvědčení podepsali společný dopis, jímž protestovali, že je záchranný plán neférový. Paulson nyuní zřejmě přijme dohled Kongresu, nabídne pomoc nejen bankám, ale i americkým majitelům nemovitostí, kteří se dostali do problémů a zavede určitá omezení nejextravagantnějších platů ředitelů bank.

Avšak jádro záchranného návrhu zůstává stejné. Pokud nedojde v angloamerickém bankovním systému k radikální, vládou prosazované změně vlastnictví, struktury, regulace a pobídek k férovosti, neexistuje šance na návrat důvěryhodnosti a integrity, bez nichž k dlouhodobému ozdravění ekonomiky nedojde.

Politická debata v Británii a v Americe tuto potřebu dosud dostatečně nereflektuje - ale ono se to stane. Je pravděpodobné, že prezidentem se stane Barack Obama. A diskuse v Británii bude následovat. V nadcházejícím týdnu britská vláda zřejmě znárodní krachující hypotéční banku Bradford and Bingley. Zase jednou levice kapitalismus zachrání.

Kompletní článek v angličtině ZDE

tak nám republikáni zabili plán na záchranu, paní Millerová. Inuprezidentské volby jsou asi důležitější než záchrana světa. Možná propto že jejich zadky asi bezprostředně ohrožené nerjsou. Ale na téma přiměřenosti analýz jeden střídmý pohled klasika :
"Nejvědečtěji se do hospodářské krize „zakousl“ komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Současná krize podle něj kapitalistický systém „zatím ještě“ nezničí. „V USA jde o tři bubliny, které jsou navzájem propojeny. Jedná se o krizi hypotéčního trhu, krizi úvěrového trhu a krizi peněžního trhu. Zatím to ale nezasáhlo nijak hluboce výrobu,“ vysvětluje Ransdorf.
Již brzy ale může být podle europoslance daleko hůře. „Osobně si myslím, že americkou ekonomiku čeká hlubší propad tak za čtyři roky. To bude ale mít dopady i na čínskou ekonomiku, protože tyto dvě ekonomiky jsou dnes velice silně propojeny,“ říká Ransdorf."
(Lidovky 17.9.2008)

blisty, 29.9.2008

Neschválíme-li balík, americká ekonomika zkolabuje


Činitelé blízcí Paulsonovi soukromě kreslí daleko temnější potrét globální ekonomiky, než jak o tom hovořil ve svém televizním projevu minulý týden George Bush.

Jeden republikán konstatoval, že signál od vládních činitelů zní, že "ekonomika jde do hajzlu". Dodal: "Mohli bychom být tak za dva dny svědkem poklesu indexu Dow Jones o 3000 - 4000 bodů." Index má nyní hodnotu 11 000.

"Za scénou se hovoří o tom, že jsme jako v třicátých letech dvacátého století. Pohlížíme na katastrofu, obrovskou, neuvěřitelnou katastrofu. Všichni mají obrovský strach. Bude to opravdu strašné."

Nic ve zlém ale asi trochu té současné mediální hysterie na vás astreame zřejmě padlo. Zkuste hledat serioznější debatu než jen tu na BL. Končí éra jistot a bohatnutí, někteří milionáři přijdou o majetek a zbrzdění rozvoje padne na všechny.
Samozřejmě že se s těmito událostmi sveze protiamerická popř.protikapitalistická propaganda. nic proti levičáckému zápalu. Propaganda je ale jen propaganda - ostatně užívají jí na téma finanční krize dokonce i oba prezidentští kandidáti (Obama s McCainem).
I u nás je před volbami a že se toho po rathovsku někdy semele. A aokec si stejně ODS a ČSSD možná pv těch krajích lácnou. Já osobně trvám na tom, že se zatím kapitalismus ani USA se nehroutí, jen finační trhy prochází bolestivou adaptací. A kolik a koho to bude bolet se ještě ukáže.
Konkrétnější řešení z té přemíry citací, kterou jste sem vložil, bohužel nevyplývá. Takže v klidu - kampańe a emoce nechme politikům. přeci nebudem jak náš známý Rokytka, který nás už delší dobu vynechal. A vraťmě se případně k tomu co už tu bylo na téma řešení napsáno.

Dobrá, Egone.

Já taky neočekávám konec světa a Armadegon.
Ale pokud jde o tu legitimitu, neutíkejte mi z toho pekáče, kde jsem si chtěl vychutnat Vaše postoje.

Takže :

Jak přetrhnout pravidlo, že se znárodňují ztráty, když je zle a privatizují zisky, když je dobře, případně - není podmínkou - kdy se znárodněné předává motivačně levně, když se bouře přežene ?

Naznačte aspoň směr, kterým byste tuto nevhodnou situaci eliminoval aspoň v rámci možného.

nechme legitimitu (zváště tu právně definovanou, de facto legalitu) být - když chytnete někoho u podvodu tak ho potrestejte a basta. S kredibilitou je to jiná, ale běžný klient bývá stejně obětí mámivé reklamy... jinak by se nepůjčovalo i těm nejchudším a za lichvářský účet.
Rozhodování o záchraně institucí "příliš velkých, aby mohly padnou" bývá politické, a také post festum. V kapitalismu hádejte kdo většinou vyhraje. takže lidé vládě při sanaci ztrát moc nevěří... tuší že to ankoenc zaplatí.
Pokud jde o skupování a prodej vadných částí protfolia, je to bysnys sám o sobě. Zhodnotit jde jen zlomek a tak se musí namíchat takové pakety,aby se to těmhle firmám vyplatilo. jeslti firmy s akumulačními přebytky do téhle souěže půjdou se ukáže. hypobanky s hroutí ale jsou i stále bohaté firmy.
Možná že stát nemusí sanovat "jedovatá portfolia" se ziskem, případný nákup majetkových podílů za sníženou cenu ale může být využit buď k získání strategické kontroly (rozhodnou politické podmínky, leč levice je příliš v defenzivě a státní banvnictví je spíš problém), dovedu si představit i pozdější propachtování firem kontorlovaných dnes fondy zaměstnaneckým kolektivům - téma zatím spíš pro teoretiky samospráv.
Nejpravděpodobnější je opětná privatizace, kde kriteriem budou privatizační výnosy podporujíc veřejné rozpočty. Špatné by bylo jenompřisypat penize bez převzetí kontroly, protože by těch 700 mld USD nemuselo stačit a co dál. Debata republikánů s demokraty na tohle téma bude ještě zajímavá.

Ba ne. Egone, já dobře vím, proč jsem použil PRÁVĚ termín legitimita.

Společenské řády se střídají právě s ohledem na legitimitu - nikoli legalitu.

To, že například Vítězný únor byl zároveň i legální, (komunisti toho Tigrida opakují rádi až pomalu do zblbnutí) nemění nic na tom, že měl TAKÉ slušný potenciál legitimity ...

v každém případě když je vývoj finančních produktů rychlejší než vývoj regulace, tak vám jaksi na rozeznání Štětináčů a Mirků Dušínů chybí mustr. Místo cejchování ex post lépe přemýšlet jaký řád financím v přístím období dát.

Poslední Obamovo vyjádření je myslím jasné, zkusím ho parafrázovat svými slovy, ale význam týž :

"Vážení, tady se žádné prachy jen tak nikomu sypat nebudou.
vážení daňoví poplatníci - to, co teď budeme dělat, je nutno považovat za investici a ti, komu je pomáháno si musí uvědomit, že my budeme vydělávat, slyšíte vydělávat na této investici - a na JEJICH úkor...."

Do budoucna už žádný hodný Děda Mráz stát, který jen solí na ztráty a pak s úklonou a levně předá privatizací vše, co bylo draze znárodněno kvůli oddlužení.

Lidem došla trpělivost, jinak by to neříkal KANDIDÁT prezidentského klání, kandidát, jehož zásadním úkolem je vyslovovat, co si jeho voliči myslí a chtějí ...

Prohlášení volebního kandidáta samozřejmě není prohlášení prezidenta - nicméně je ukázkou, že lidem dochází trpělivost.
Je to indikátor, lakmusový papírek, že s tím nezadržitelným sestupem legitimity to je spíš tak, jak odhaduji já ...

A ještě něco - po černém pátku na newyorské burze se všechno na jistý - a nikoli krátký !!!! - čas zlepšilo.

Jako tehdy i dnes jsou k dispozici jen krátké nástroje.

Vtip je v tom, že ty dnešní nástroje jsou schopny řešit a skutečně vyřešit podobnou krizi jako ta z 30. let - jsou dlouhými nástroji pro včerejší krizi.

Dlouhé nástroje pro tu dnešní krizi podle mého názoru nemáme.

ne za měsíc - na jaře a v létě 2009 si to řekneme ...

Nabubřelé předvolební agitky ve stylu Putinovy kritiky americké neschopnosti nechme stranou, stejně jako touhu levice po předrevoluční psychóze v masách. Srovnání s Černým pátkem je dost literární záležitost a lidé vědí houby co mají v téhle situaci chtít (veřejné mínění se v této vci přelévá) - mluvíte na racionálního člověka dost jako Pýthie.
Těch chybějících 13 hlasů z pondělka je možná tak trochu jak ta slepička co oběhla před kooutkem hnojiště ještě jednou aby ji neměl za kurvu. Obavy že se uvolněné zdroje nalijí do černé díry tu prostě byly a balancuje se mezi zájmy. Firmám ulevit na daních znamená přemístit problém do sféry veřejného dluhu.
Co je reakcí ex post je nutné rozšíření regualce a zvýšení pojištění vkladů. Odkup špatných aktiv státem (u nás známe z kompostování téhož v ČKA) jsou jen finančí injekcí trhům. nejde o znárodnění bank přes nákup jeich akcií (Soros mluví o rekapitalizaci).
Faktem je, že systém částečného krytí závazků může i nadále vést k nafukování a splaskávání úvěrových bublin a s tím spojeného přerozdělování bohaství. Chcete tomu ale čelit globálním monopolem na peníze nebo naopak nějakou liberatiánskou koncepcí free bankingu ?

k vašemu Baf !!! před obědem spíše zvesela - vzpomněl jsem si na jednu starou píšničku Paleček - Janík. Šlo o "Slušovickou romaci" - zakázka na reklamu Slušovic, ale pojali to spíš jako srandu. Inu vrazi z Wall Stretu je poněkud jasánkovské.
Nějak takhle to bylo :
"Docházej nám zprávy že prej v Manhatanu
boháči si berou život, který pro ně ztratil cenu.
Z oken mrakodrapů skáčou do ulice,
střechu nad hlavou jim vzali - SLUŠOVICE"
Zatím tedy z oken neskáčou - jen se navzájem obviňují z "klouzačky ke socialismu"a "bananizace USA" - ono je fakt že po roce 1929 spadl ekonomický výkon USA o -30%, kdežto dnes jsou stále v plusu. A Slušovice už asi globální finance neovládnou. Ale užijeme si minimálně do zvolení prezdienta ještě srandy.

"... už jezdí slušochod po povrchu Měsíce
a kolíkuje parcely -
- pro Nové Slušovice"

Znám, znám, líbila se mi tehdy i teď

Postavení Slušovic by dávalo reálný rozměr ekonomické demokracii Jaroslava Vaneka - kdyby mi někdo byl schopen odpovědně říci, nakolik hrály roli VNĚJŠÍ institucionální podmínky
Lidi nikam nezmizeli - ale po r. 1989 se nový Baťa nevyskytuje - natož družstevní.



A pokud jde o to mé tvrdošíjné beranidlo se socializací ztrát - viz ekonomický komentátor a analytik Jim Rogers :

O co víc Čína komunistickou být přestává, o to my v USA víc a víc budujeme socialismus - pro bohaté ...

nebo tak nějak

Moore na dnešních blistech.

Nemá sedm doktorátů ekonomie z Chicaga, MIT, Cambridge.
Ale to Cromwell ani Robespierre taky ne

Až konkretizaci dělají specialisté - vize je něco jiného

..... a Moore jistě hovoří americkým lidem z duše ...

... to Bůh mluví lidem z duše občas taky, a je to jen představa věřících. Nechtělo by to přeci jenom něco praktičtějšího než nějaký Sluneční stát ?

jaký Sluneční stát máte na mysli ?

nerozumím.

např. představu o zestátnění globálního finačního sektoru v chavezovském stylu, nebo anarchosyndikalistické "vize" lidové banky jako kardinálního řešení krize.
Michale Moor je v tomto ohledu poněkud radikalistickým exotem (připusťme že má v tom liberatiránském ideliasmu blízko k takovém Wallersteinovi).
Nechť má někdo utopický idealismus v duši, ale zde to chce racionální řešení. Bolševické utopie ukázali co se může stát když se podceňuje rozum.

Bolševické utopie chtěly rozhodovat, jaké zboží mají lidé chtít a řídit výrobu bez ohledu na trh jako v celostátní dílně.

Bolševik byl schopen přivést národy RSFSR k hladomoru a
když přišel na poslední chvíli k rozumu, země se zmátořila tak obrovskou rychlostí jako nikdy nic na světě (NEP) - bez KAPITALISMU ! (Tzv. státní kapitalismus vznikal s určitým zpožděním).


Anarchisticko-proudhonovská republika svobodných selských sovětů (bez kolchozů) Nestora Ivanovyče Machna byla schopna v nejhorších dobách občanské války dostatečně nasytit všechny obyvatele (zdůrazňuju slova dostatečně a slovo nasytit) - to, co bolševická RSFSR před NEPem nikdy nezvládla a k čemu Stalin potřeboval ještě jeden hladomor a zbrusu nový koncentrák !

Pařížské komuně nedal nikdo šanci, Pražskému jaru nedal nikdo šanci, Socialistická federaticní republika Jugoslavie byla v 60. letech jeden ze tří nejrychleji rostoucích států světa (spolu s Jižní Koreou a Izraelem).

Tak o čem probůh mluvíte ?

O jakých bolševických utopiích ?

Aspoň neurážejte přívlastkem "bolševický", když už v tom máte maglajs ...

nebuďte nedůtlivý - prezentoval jste se tu kdysi jako poměrně racionální liberální právník s kořeny v ČSSD. Jestli je teď vašim favoritem baťka Machno a anarchie a to vše pod ochrannou značkou bolševismus - beru s trochou lítosti na vědomí váš posun, ale vytýkat vám pro změnu váš aktuální velemaglajz (ve stylu někdješího zdejšího fantoma Rokytky) by asi byla ztráta času.

raději ducha M. Rokytky nevyvolávejte - nebo se zjeví. A vraťte se k tomu co platí z toho Marxe a jak by se třeba na ten syndykalismus dnes díval.
Starý pán by třeba napsal o Wallersteinovi něco podobného jako o Proudhonovy - třeba "bída politické ekonomie" ? Celospolečenská samospráva v jeho pojetí je asi o něčem jiném -viz často diskutovaný J. Heller.

Starý Pán napsal taky V.oddíl III. dílu Kapitálu - nejen ten první díl ...

Celospolečenská samospráva nevznikne sama od sebe a ze sebe na základě přelomu ala "grand soir" - ráno se probudíme a zavádění bude v běhu ...

Nejde o rothbardovce Rokytku - věc se má úplně opačně :
Keynes mockrát prohlásil, že není žádný racionální důvod, proč by kapitál musel být vzácný.

starého baťku Machna (pohřbeného u Zdi komunardů) jsem použil jenom jako příklad rozdílu - stejně neotesaný jako bolševici, ale ekonomiku na svém území Guljajpole nerozvrátil, protože jeho utopie nebyla platónsko-faraonská a respektovala trh.

Trh je to, oč tu běží - tam už nesmíme nikdy udělat chybu.

naproti tomu nechápu, proč být konformní vůči kapitálu a kapitalismu.

Podle mého taje legitimita finanční oligarchie jako sníh na slunci.

Vy se zjevně domníváte, že nikoli.

Tak se prostě neshodneme - to se stává ...

A za liberála se považuju stejně jako se za něj považuje Bělohradský

nic ve zlém, astreame, ale vaše hořekování nad legtimitou finačního kapitálu působí poněkud ideologicky, ne-li nábožensky. To snad není problém legitimity - o co je nahrazení velkokapitálu kampeličkami legitimnější?
Vašemu horlení prostě také nerozumím.... kapitálismus bez kapitálu, nebo socialismus bez sociálu. Budem na sebe tržně hodní, ale statečně nekonformní - samá scholastika a víra, Marxe pomálu.

Mně přijde, že astream nad průsery (a konsekventně nad legitimitou) finančního kapitálu nijak nehořekuje. Spíš mi přijde, že se mu zdá (a já bych se k tomu přiklonil taky), jakoby "kapitálu" dochálo, že finanční oligarchie je jeho nechtěnou brzdou, slepou uličkou vývoje. To není nijak ani proti astreamovu liberálnímu přístupu, ani proti Marxově představě, že si kapitál rodí při vlastním rozvoji jako byprodukt pěkné rozpory.

debata tu jak vidím uhnula poněkud bizarním směrem.... asi to s tím Proudhonem myslíte někteří vážně. Jinak byste nemohli napsat, že koncetrace finačního kapitálu je historický omyl. Rustikální idylka "green new deal" proste je víc přáním (Small is beatfull ?) než nazrálou realitou. A to že přináší nové cesty svého zhodnocování je také přirozené.
Vždyť je to s tou oligarchizací právě naopak - je to v Marxově logice zákonitý důsledek rozvoje kapitalismu do jeho monopolního (globálního stádia). Nebo spolu s Klausem věříte na český kapitalismus, dokonalou konkurenci atp. ?
Taky by asi bylo lepší vynechat tu podivnou subjektivní rovnici průsery=legitimita. Co by pak bylo legitimní ? Nic ! Otázkou je spíš zda objektivní rozpory dosáhky intenzity která by vedla ke kvalitativnímu skoku ve vývoji. A tady se kloním spíše k odpovědi, že ne, nyní půjde spíš o adaptaci než o transformaci.

Vy myslíte, že lidé, kteří tvoří jádro green dealu jsou nějací výstřední hippies ?

Podle toho, co Cílek píše v článku Hypotéka země v Respektu z 4.8.2008 není nic vzdálenějšího pravdě.

A ohledně toho z nich, kdo je asi tak nejméně tím vědcem :

Guardian je sice spíše středolevý list, ale obskurního ani bizárního na něm není nic a jeho reputace nedovoluje si o šéfovi jeho ekonomické rubriky myslet, že to nemá v hlavě v pořádku.

Fiktivních peněz je na zeměkouli zhruba 10x tolik než těch výkonových založených na hodnotě (HDP). To ostatní je filatelie (známky jsou čistě záležitost poptávky, nabídky).

Někdy by ekonomům prospěly i jiné vědy biologie a přírodní vědy vůbec - rustikální ekonomika je oproti tomu křehkému, co je kolem nás, poměrně robustní systém a když se na konci římského dominátu pomalu sunula k zániku sama Říše, totéž se týkalo latifundií oligarchů, kteří měli původně taky své místní ohromné říše. Ekonomické důvody to byly, že se začaly drolit.

neznámkuji ani Guardiuan ani Respekt - pouze mám anarchosyndikalismus za politický folklor, o kterém píši občas i seriozní média. Věřte si klidně i zenovému budhismu, ale zralý projekt to zatím rozhodně není.
A ekonomiku tlačenou dluhy a inflačním financováním přeci dělá i levice .... jenom za tím stojí autorita vlád a ne trhu. Tohle by si zase mohli nasudovat neekonomové. Prostě současná mediální panika vyvolává u ideologičtějších lidí pocit konce kapitalismu jak ho znali.
Samozřejmě že i v pravo - Fukuyama nedávno naspal knížku "After the Neocons" ... myslím že bude mýt stejný osud jako jeho někdejší manifest "The End of History". prostě je to jinak.

" ekonomiku tlačenou dluhy a inflačním financováním přeci dělá i levice .... jenom za tím stojí autorita vlád a ne trhu."

No však. Až na to, že by mohl konečně hrabat veřejný sektor, když to nakonec musí stejně zaplatit.
Právě proto, že to je vlastně jedno.
Dobrá, tak žádná myšlenková exotika, když Vám to nevoní, jen velmi konzervativní nikterak kreativní postoj :
Ať je vše stejné jak teď - až na to, že bude TAKÉ hrabat a shrabovat když je dobře ten, kdo nakonec stejně platí, když je zle - společnost, stát, veřejná sféra.
Ostatní může zůstat stejné, dluhové peníze, třeba klidně i všechny ty nešvary, které nás k ničemu dobrému nepřivedou, ale budiž :
pak tedy stačí prozatím jen toto :

"Už jste nás omrzeli se svými kydy, že vy velcí nesmíte padnout, že by to těžce poškodilo nás malé a tak stát vám musí pomoci. O.K.
Tak jo.
Úvěrová emise je zřejmě jak sirky, do rukou Vám to nepatří, žebráte už po několikáté, vydíráte už poněkolikáté, společnost si toto sama obslouží, ve finančním sektoru žádné Bati nepotřebujeme - ty potřebujeme ve výrobě, aby snižovali výrobní náklady a zaváděli technická a organizační zlepšení ve výrobních silách ...
Co ale hlavně potřebujeme je dost peněz ve veřejném sektoru, který podle Kellera je poslední překážkou před tzv. refeudalizací ...
Takže nešvary budou dár, ale aspoň bude padat zrní jinam než předtím - naprosto konzervativní a konformní úprava současných poměrů, vlastně systémově a kreativně naprosto nezajímavá ..."
Nevím, kdo rozšířil představu, že soukromé musí být všechno, kromě represe a úřadů.
Soukromá by měla být výroba, pokud se nestane - bez umělých konstrukcí - samosprávnou.
Ostatní - podle toho, jak to bude vyhovovat občanům

nějak jsme ten obrat od víry k praktické debatě minule přechválil... jen jste se od krvavého Saint Justa posunuli k bludaři Proudhonovi a jeho ekonomické metafyzice.
Cožpak si nepamatujete jeho experimenty s "lidovou" bankou před 160 lety ? Vážně je kapitál jenom nástroj oběhu a zrušením úroku lze zavést peníze zdarma jako celkovou mravní reformu ? Proboha to vyměnit velké banky za Slušovice - to byl jen fór. Tenhle živnostenský kapitalismus s privátními firmičkami a postátněnými bankami by byla docela rarita.
A zapálené debaty o totální kolapsu jsou ve vleku zbožných přání. Sarkozy hlásá konec laissez faier (jak může skončit něco, co není), jiní používají otřepané fráze "svět nebude jako před tím" ve stylu 11. září a nebo hledají v nějakém podivném geopolitickém žoldu "egoistické" země.
Neblbněte - lví podíl na dnešní situaci má psychologie zpanikařeních lidí a ne jen ekonomie. Ta snad řeší věcnou otázku regulace a dělbu garancí mezi veřejným a státním sektorem. Vina je totiž na obou stranách. A specielně na astreama - tak řekněte co vám není moc konzervativní, plamen u zadnice taky není návod.

Mě žádný Proudhon a jeho lidová banka nezajímá.
Nevím ostatně proč se tady tvrdošíjně opakuje Marxova kritika Proudhona - Marx se zmýlil v mnoha věcech a kritika je obtížnější jen proto, že z něj nikdy nevypadlo nic takového jako konkrétní projekt.

Mně inspiruje naprosto konformní občan naší měšťácké společnosti - dokonce nedědičný anglický šlechtic - lord Keynes, který tvrdil, že nevzácný kapitál není žádná utopie z technického hlediska (viz J.V.Robinsonová, Ekonomická filozofie, Professional Publishing 2000, str. 77 - odkaz na Obecnou teorii J.M.Keynese).

A pokud je něco pro Vás utopie proto, že je s tím potíž z hlediska MOCENSKÉHO, tak dost dobře nechápu, proč Vás tedy přitahuje k účasti sajt Strany demokratického SOCIALISMU ...

astreame, asi vás teď v noci nepotěším, ale já stále nějak nechápu vaše emoce v téhle debatě.To spojení Marxe s finační krizí vás nějak bere - ale bohužel bez onoho posunu v teorii i v praxi.
Anarchosyndikalismus jste sem zatáhl vy ... když vás nezajímá Proudhon ale baťka Machno, co to mění na podstatě. A NEP bez kapitalismu ? Pouhá hypotéza, bez empirických důkazů a hlavně bez propracovanosti na dnešní poměry.
Nechcete být konformní ke kapitalismu, ale od krvavého kapitalismu tu voláte po tom legitimním (důvěryhodném). A lord Keynes není nic jiného než řízený kapitalismus v reakci na zvýšenou entropii v systému, který se pak stejně znovu rozvolnil.
Když jste tu citoval prvky německého plánu na sanaci, byl jste víc věcný - prostě se nadkritické množství nekrytých peněz musí nějak vykompenzovat. A jde o to kdo to zaplatí. Tak proč ten filosofický chaos - nebo si ten anarchosyndikalismu nechcete přiznat ?
P.S. nevím jestli jste socialista (u sociálních demokratů to není nutné), ale je-li se socialismem MOCENSKÝ problém, co vám vadí, tak ho nějak řešte. Proč by měli na sajtu SDS jen utopisté ? Proč by to nešlo v rovině projektu, třeba nějaké meziformace, ne hned socialismu. Podle gusta. Ale je v tom teď tady ale opravdu maglajz.

1. Jsem zakládající člen zdejší v r. 1989 obnovující se socdem (samozřejmě ne té, která držela kontinuitu v cizině), ale třebaže jsem takto i člen Socialistické internacionály, považuji se za levicového liberála, dost radikálního, inspirovaného hodně zelenými (včetně zelených ekonomů) a trochu (jako pepř) i anarchistickými názory - tak jako valná většina krajní levice americké Demokratické strany (tzv. liberálové), která má tamější Socialistickou a Sociálně demokratickou stranu jenom jako marginální součást - kdežto většina této krajní levice není socialistická.
(poznámka : o tom baťkovi Machnovi jsem nemluvil proto, že ho obdivuji, ale abych na příkladu ukázal stejného neandrtálce jako bolševici, který si ale zachoval zdravější rozum ohledně trhu - a nasytil ovládanou oblast - nic víc nic míň. Takže přestaňte mi prosím už předhazovat Machna jako mého favorita - je to argumentačně ubohé a neslouží vám to zrovna ke cti. Když zavadím o nacistickou ekonomii (např. prof. Wagemann), aniž bych jí v konkrétním okamžiku spílal - tak to budu potom nacista ?)

Stručně řečeno : považuju se za svobodomyslného levičáka, který považuje základ levice v osvícenectví a její kořeny považuje za liberální. Utopický socialismus znamenal obvykle nejen moralizování, ale i požadavek reglementace - toto vše není můj šálek čaje.

2. Pochopitelně bych si přál samosprávnou ekonomiku popisovanou Jaroslavem Vanekem, Františkem Neužilem a Josefem Hellerem.
Pouze se domnívám, že pro vznik této ekonomiky musí nastat určité předpoklady.

Ekonomika chrlí dnes úvěrové peníze jako posedlá, inflace je ovšem normální běžná, dokonce nižší než v keynesiánských časech.
Pochopitelně existuje nadvýroba reálných statků. Ta tu ovšem byla v kapitalismu vždy - peníze ovšem tenkrát víc putovaly mezi lidi a cirkulovaly - holt stát sociální v době rozkvětu ...

Dneska je tu hlavně obrovský nádor privátních úvěrových peněz a úroků z nich vzniklých. Tento je naopak nějak koncentrován v rukou oligarchů,

Dneska je tu hlavně obrovský nádor privátních úvěrových peněz a úroků z nich vzniklých. Tento je naopak nějak koncentrován v rukou oligarchů, slouží jako nástroj ekonomické moci, reálné statky se za něj nekupují, aby to stálo za řeč. Jsou vynalézány další a další finanční produkty, deriváty tvoří jakousi babylónskou věž, které rozumí čím dál méně lidí.

Schéma, kdy práce si najímá kapitál dominantně, jako převažující a efektivnější stále nemůže a nemůže nastoupit.

Třebaže zejména lidský kapitál je spíš relativně dražší - a platilo by to i o práci, kdyby se tak výrazně nezvýšily vyjednávací pozice oligarchie a globální konkurence veškeré práce mezi sebou je naopak nesrazila (ty vyjednávací pozice práce) dolů ...

Peníze znamenají samy o sobě velice málo, ale chrlení bankovních peněz asi 10x převažujících hodnotu statků planety, nese úroky, čili další peníze, které by v případě nutnosti úplného reálného krytí nikdy neměly z čeho vzniknout a zvyšuje rozestup mezi mocí oligarchie, která není bohatá, protože má hodně peněz - ale protože jich má nesrovnatelně víc než měli kdy jejich předchůdci relativně oproti standardní držbě - a ten nekrytý pramen nekrytých peněz je používáním čím dál vydatnější než aby slábnul.

Bohatí bohatnou, protože mají prostě čím dál větší náskok - ne protože by chudí museli nutně absolutně chudnout.
A tento náskok je nekonečně zesilován jako zesilovačem chrlením dluhových peněz - jinak by asi narazil na určitá omezení.

Mám pocit, že dluhové peníze by měly sloužit jinak - v prospěch dnes silně podvyživeného veřejného sektoru a zvyšování vyjednávacích pozic neprivilegovaných (ne nutně hned do vulgární spotřeby - do zvyšování jejich vyjednávacích pozic, což je něco jiného než plný vozík zboží a lepší auto).

Ale tyto dluhové peníze by měly sloužit na základě určitých mechanismů, protože politikům ani státním úředníkům nelze věřit vůbec nic ani to pokrytecké have nice a day, korupci považuji za naprosto zákonitý jev, výjimky, kde

výjimky, kde je jí podkritické množství (Skandinávie) jsou nezajímavé, protože je nelze použít jako vzorové řešení (jak se chudák domnívá naivně Miloš Pick).

Nešťastný konec keynesiánské revoluce - vysoká inflace a nakonec stagflace - třebaže byl urychlen energetickou krizí 70. let - ukazuje že naše cesta musí být konformně tržní, nesmí spoléhat na subjektivitu (viz nová politická ekonomie, o veřejné volbě a jiné) ALE jistý radikalismus a překročení jistých standardních myšlenkových Rubiconů a názorová odvaha jsou rovněž nutné.

a) dluhové peníze musejí téci do podfinancovaného veřejného sektoru

b) musejí tam téci takovými mechanismy, aby na ně nedosáhly dílem nenechavé dílem populistické pracky těch, kteří buď bezostyšně kradou nebo prostě touží po znovuzvolení a být "hezcí" v očích veřejnosti. Tyto pracky zakroutily krkem legitimitě keynesovského welfare státu a udělaly by to vždy znovu, znovu, znovu a znovu

c) současně známé konzervativní ordinování washingtonských receptů selhalo na celé čáře, zničilo, co se dalo - znamenalo horší tragédii než ty nejhorší výstřelky deficitní ekonomiky - protože ničilo reálnou ekonomiku místo aby ji zefektivňovalo, ale

d) jednostranně keynesovské recepty zas ale tlumí materiálně technickou obnovu produktivního kapitálu, ekonomika ztrácí na výkonu a ti, kteří naopak namíchali ten správný mix hospodářských a finančních politik, mezitím vítězí a zvedají pomyslnou laťku, přes kterou musejí skákat všichni ...

e) na závěr si odvážím říci, že by možná samosprávná ekonomika práce vanekovského typu už dominovala, pokud by nebylo NEKRYTÝCH privátních úvěrů. Pokud si Marx nevymýšlel, tak družstva byla kolem let 1860-80 izolovaně, kalkulačně vzato efektivnější než soukromý kapitál (III. díl Kapitálu, 5.kapitola o úvěrech a penězích, konec první části).
Tak už to není.
Lze sice říci, že šlo jistě o sektory se specifickými výrobními prostředky – jenže dnes to tak není ani v TĚCHTO sektorech.

A proč ?

odvaha myslet je v pořádku, jenom zkusme společně oddělit vyargumetované návrhy od snění.
Ten váš second New deal jako protiváha washingtonského konsensu má totiž slabinu. Tvrdíte,že
a) práce si nenajímá kapitál, protže vanekovská (švejnarovská ?) ekonomika nemůže překročit kapitálový náskok oligarchů - není to marný sen po laissez faire ?
b) dlouhové peníze ají jít do veřejných služeb - dobrá ale co návratnost "lidského kapitálu" a co poltická kontorla když vadí jak politici tak úředníci. Kruhem se vracíme ke snu o anarchosyndikalismu a překročení rubikonu společenské samosprávy.
M. Hekrdla tento týden dobře v Právu (předposlednísoud, 8.10.) napsal že současné problémy globálního kapitalismu nedosahují ani úrovně Černého pátku - není ani velká deprese, ani neexistuje SSSR ke kterému by se šlo jako ke "koletivnímu bludu" modlit. Ono "ceterum autem censeo" - kapitalismus musí být svržen se stále nekoná.
Radikalizujme tedy evoluci jak libo, ale co nejkonkrétněji.

teda pánové astreame a Mikeši, marně jsem hledal, kde tu někdo z vás cituje Merkelové plán z Handelsbaltu, který mně zajímal protože avízoval nějaké systémové zásahy. Až na www.lavka.info jsem nalezl astreamův příspěvek, který se tam jaksi neujal (každý si tam bohužel dál mlel to svoje). Šlo o "Tageszeitung" a 8 receptů pro budoucnost :
1) Obchodní restrikce - BaFin prostě zakáže "nekryté prodeje blanko " až do konce roku spekulující s kursem německých papírů -sázející se přesunou na zahraniční burzy
2) Ratingové agentury - už nesmí zůstat bez kontroly. Jde o silnější veřejný dohled až po zestátnění (Die Linke).
Politika má zrušit úzké zájmové vazby na klienty.
3) Platy manažerů - omezení někdy až astronomických platů členů představenstev, regulovány i manažerské odměny v tzv. opčních akciích. Opce mají být zacíleny dlouhodoběji.
4) Bankovní záruky - větší podíl bank na riziku (např. prodávající si ponechá 5% procent papírů v bilanc, větší kapitalizace u rizikových obchodů) a nižší firemní kredity.
5) Skleněná banka - do bilancí bank by se zahrnovaly i bilance jejích zahraničních poboček. Vyžaduje to skutečný přehled o všech obchodech, i v zahraničí.
6) Dozorčí kolegia - banky působící nadnárodně mají dostat navíc nová státní dozorčí grémia. Jde o koordinaci, nikoliv efektivní integraci evropského bankovního dozoru.
7) Větší kontrola hedge-fondy (fondy s termínovanými devizovými obchody) a tzv. private-equity-fondy. Dobrovolá samoregulace - prosazení etického kodexu.
8) Tobinova daň - mezinárodní daň na spekulativní obchody z obratu burzy a z obchodování s měnami. Atraktivitu ztrácejí krátkodobé obchody, které se nyní postaraly o tolik neklidu na finančních trzích. Prostor EU na takovou finančí dań nestačí.

vidím že k Marxově metodě z 19. století se vám pod tlakem aktuální krize vracet nechce. No nic. Ale jestli bolševické utopie chtěli jak říká astream nadekretovat výrobu, nechtějte podobně administrativn+ě převzít sféru peněz (a nechme tedy Proudona, který tíhnul k témuž).
Astream rád cituje BL, ale tam jsou materiály velmi různého charakteru - od rozború až po cílenou propagandu kalkulující s panikou. Místo panikářství je ale lepší zravý úsudek a nadhled.
Pokud jde o řešení krize často ze zapomíná na to, že např. je rozdíl mezi garancí (která nemusí být vyplacena) a přímým výdajem (na kapitalizaci bank či převzetí podílů). Nebo že rizika za podnikání v bankovnictví nemůže převzít stát.
Veřerjný dluh není od ďábla, ale je třeba si říci jak jej umořovat - směřování veřejného dluhu do veřejných služeb znamená složitější umožování. nemluvě o kvasiveřejném spojení státu a privátu. Jiným probléme je přerozdělování vlivu a bohaství díky adaptraci na krizi - mění se majitelé a to nejen v rámci jednotlivých ekonomik, ale přes skupování podílů i dluhopisů vstupují do hry kapitálově silné země, zejm. z Asie.
USA přes globální finannčí toky modergovla dění v ostatních zemí. Pokusí se Čína, usko a další země moderovatprůběh krize v USA a zprostředkovaně i v EU) To jsou výzvy pro úvahy chladnou hlavou.

ano, země jako Rusko a Čína mají devizové rezervy ale také problémy s vlastními akciovými trhy. Takže mohou nabídnout "Marshalův" plán Islandu, ale ne moderovat finance USA či EU.
Rozdíl mezi garantováním privátního byznysu bank státem z peněz daňových poplatníků a potřebou kapitalizovat banky aby byly schopné nést riziko je zjevný, i když zatím EU ani ČR ne příliš reflektovaný.
A tak místo aby platili za bubinu ti co ji spůsobili, budem eplatit všichni. Ale o tomhle problému zvolit politiku přísnější regulace a ne drahé sanace už tu byla řeč.

doc. J. Havel (expert ČSSD) včera napsal :
"Finanční krize vzbuzuje silné emoce. Jedni křičí, že všechno zavinila kapitalistická honba za ziskem, jiní prohlašují, že za to všechno mohou „kryptokomunisté“, kteří oslabili zdravé síly trhu až pod úroveň potřebného minima. Strach excituje naše ideologické předsudky do krajností".
S tím lze maximálně souhlasit - a platí to také to, že ani v geopolitice nemá smysl dělat závěry ve stylu "přáíní otcem myšlenky".

já jsme řekl, že se možná průběh krize v atlantickém okrohu moderovat pokusí. že to není jednoduché je jasné. Mexická krizer, asijská krize ... na té se také ukázali velcí hráči. Spekulanti typu Soroshe zaútočili i na anglickou libru.
Viortuální bulbiny umocňují novýmé technologie ICT, které jsou v krátkém čase manipolovat s virtuálnm e-kapitálem. Ale ani sofistikovaný model v určité mířže chaosu nemůže predikovat vývoj.Skryté parametry, umělá očekávání, chybějící integrita systému.
Ale nikdo jiný než klíčoví hráči otázklu nového finančího řádu proglobální trh otevřít nemůže. A že budou hrát ve svém zájmu je asi taky jasné. Proto analýza přístupů USA, EU ale i Číny a Ruska je na místě při hledání adekvátní strategie.

dobrá, jste zelenočervený liberál v ČSSD a toho baťku Machna necháme bokem. Jenom pochopte, že vaše slova jako "Anarchisticko-proudhonovská republika svobodných selských sovětů Nestora Ivanovyče Machna byla schopna v nejhorších dobách občanské války dostatečně nasytit všechny obyvatele" zni poněkud jako návod.
Rozdíl mezi reglementací a regulací samozřejmě je - kam byste zahrnul opatření jako ve zmiňovaném plánu pí Merkelové (vaše odvolávka tuším na Handelsblatt). On ten kapitalismus je do té míry pružný, že i své chyb dokáže využít kopatřením které pak zase opouští (viz kenyseyánství).
Osamostatnění financí od výroby je vlastně funkcí rostoucího trhu v rozvinuté zbožně peněžní ekonomice - systémově pak jde jen o mechanismy obnovování rovnováhy. Dnes už na globální úrovni, kam se samospráva (ekonomická demokracie) ještě dlouho nerozšíří.
Co také dnes s keynesiánstvím a jeho politikou fiskálních impulsů když síla národních státu je vážně narušena, že v EU nefunguje vazba centrlaizované monetární a národní fiskální poltiky a kdy nefunguje ani ten pakt staility. Globální sítě navíc nabourali vliv velkých odborových svazů a zakopat se v lokálních ekonomikách zavání postkatastrofickými scénáři hodící se do zelených eschatologií, ale ne pro reálnou politiku.

Mimochodem Chavéz není žádný zvláštní favorit pro mně -země plovoucí na naftě nemůže být příkladem pro modelování.

Můj oblíbenec je současný Ortega, odborářský prezident Lula i chilská prezidentka

Cítím i s Morálesem ...

J.M.Keynes vytvořil svébytnou praktickou ekonomickou teorii, kterou v její svébytnosti dovršuje postkeynesiánský, dnes zejména americký, peněžní směr
Keynes ale měl i své vize. Neopíral se o Marxe, kterým pohrdal, ale o Silvia Gessela, stejně jako dnešní zelená levice (viz M.Kennedyová).
A jaké to byly vize ?

"... I kdyby tato situace byla zcela v souladu s určitým stupněm individualismu, nezabránila by však postupné euthanasii rentiéra, tedy ani euthanasii stále více rostoucího útlaku kapitalistů, jehož účelem je těžit z hodnoty kapitálu, která vyplývá z jeho vzácnosti.
Úrok v dnešních podmínkách není odměnou za nějakou oběť, stejně jako jí není pozemková renta. Vlastníku kapitálu plyne úrok proto, že kapitál je sotva dostačující, stejně jako vlastníku půdy plyne renta proto, že půdy není nadbytek.
Ale zatímco mohou existovat vnitřní příčiny nedostatku půdy, není vnitřních příčin pro nedostatek kapitálu. Vnitřní příčina takového nedostatku ve smyslu skutečné oběti, kterou by bylo možno vyvolat jedině nabídkou odměny ve formě úroku, mohla by z hlediska dlouhodobého existovat jedině tehdy, kdyby individuální sklon ke spotřebě byl tak silný, že by čisté úspory v situaci plné zaměstnanosti klesly na nulu ještě dříve, než by byl vytvořen nadbytek kapitálu. Ale i v tomto posledním případě by se mohly veřejné společenské úspory, vytvořené za pomocí státu, udržet na takové úrovni, která by zabezpečila růst kapitálu až k bodu, kdy přestane být sotva postačující.
Je-li správný můj předpoklad, že by bylo poměrně snadné vytvořit takovou hojnost kapitálových statků, aby mezní efektivnost se rovnala nule, pak by to byla nejrozumnější cesta, jak pozvolna odstranit odpuzující rysy kapitalismu. Není třeba mnoho přemýšlet, abychom pochopili, k jakým ohromným změnám by došlo, kdyby postupně zmizela míra zisku Z AKUMULOVANÉHO bohatství ..."

Tolik baron John Maynard Keynes, doživotní peer Spojeného království, jinak známý utopista, naivka a Baron Prášil.
Výše u

Výše uvedené věty nejsou zachyceny v opilství Keynese v nějakém britském pubu nebo na večírku - jsou čerpány z jeho klíčové práce Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz ...

(viz též Joan Violet Robinsonová, Ekonomická filozofie, Professional Publishing 2001, Praha, kapitola pátá - Problémy rozvoje, str. 77)