tohle téma mi přijde v předvečer kongresu ODS, českého předsednictví a eurovoleb za akutnější než znárodňování bankovnictví. A cítím, že vážně, opravdu vážně chybí srozumitelná a realiziovatelná levicová alternativa - internacionálně -emancipačně transnacionální.
Říkám to proto, že česká levice (zejména její konzervativní část - KSČM) je výrazně zasažena klausovskou euroskepsí. Čtenář CEPu ale i Halo novin musí mít pocit, že se schyluje k renesanci národního státu společný dílem pravicových a levicových konzervativců.
A to mám za základní strategickou chybu - provinciální národovectví nám kulturní hegemonii nevrátí. Obdivné vzhlížení k populistickým útokům Bobošímové na EU, které si nezadají s dr. Sládkem je špatnou vizitkou levice. Včetně blábolného přirovnávání EU s protektorátem a rovnítkem mezi Lisaboskou smlouvu a zrušení benešových dekretů.

1) v žádném případě se nestavět za ultrakonzervativního prezidenta klause ve věci evropské integrace - on integraci jako takovou odmítá a che jen volný hospodářský prostor - to nemůže být cílem levice.
2) spor není o převodu kompetencí a národní suverenitě, to je v rámci utváření politické unie potřebné, ale o demokratické kontrole toho co bude svěřeno Bruselu - subsidiarita a transparence při správě a posílení Evropského parlamentu
Na tom je třeba postavit postup evropské levice za lepší eurosmlouvu či kiidně za lepší euroústavu. Ať již Lisabon bude či nebude ratifikován, je třeba v reformách EU pokračovat (a ne se vracet zpět k pouhé mezinárodní kooperaci) s cílem sociální a mírové Evropy

opravdu existuje národovecky konzervativně orientovaná pravice a také levice. Část je v klausovském křídle ODS a má kontakty na všechny nacionalistická uskupení. Druhá část je v KSČM a osciluje mezi nacionální inovací stalinismu a bývalým národním socialismem. Cíl mají ve svém staromilství obdobný - svézt se s populisticky šířeným strachem z cizího. Objektivně ale brzdí integrační proces. Proto by bylo dobré vrátit se k diskusím o evropské integrační alternativě které se vedly během ústavodárné iniciativy evropského konventu.
U příznivců internacionálního a transnacionálního uspořádání nějal chybí levcová protiváha kompormisu na kterém je dotváření politické unie (cíl definovaný už maastrichtskou smlouvou), který je kompromisem "pravého středu". Máte pravdu, že je to odraz slabosti levice, která pak v tomhle vakuu propadávlivu levice konzervativní, nahrávající geopolitickým hrátkám konkurenctů Evropy.
Asi by ti levicové síly, které pro integraci opravdu jsou, měly zkusit nějaký "levicový konvent pro evropskou ústavnost". A začít zde psát návrh konkrétního smluvního textu a ne jen memorovat slogany o jiné evropě.

příznivcům konzertativního proudu na levici, specielně doc. Sirůčka - 4.12. napsal do Halo novin něco, nad čím kroutím prostě hlavou. Npasal tam :
1) Ideologie tzv. lidských práv a evropská integrace se staly novým náboženstvím.Tomu je třeba nebojácně čelit.
2) V otázce Lisabonské reformní smlouvy je třeba postavit se za prezidenta. Bez ohledu na stranické knížky a sympatie.
3) Společně usilujme o návrat k osvědčenému mezivládnímu uspořádání. Nevadí, že za to bojují hlavně stoupenci trhů bez přívlastků.
4) Mnozí stoupenci tzv. radikální levice nechápou, nebo jsou motivováni, aby nechápali. O stoupencích mylných tzv. třetích cest ani nemluvě.
Tohle je jistě konzervativní, ale levicové ? Těžko. Vždyť tam už chybí výkřik nic než národ !

Ano, taky jsem zvyklý na jeho feudální, korporativně-participační a sociálně-zelený tón.

Toto mně poněkud zneklidňuje ...

tím participačním a sociálně zeleným tónem myslíte klause ?

Právě že ne - tím jsem chtěl zdůraznit rozdíl :
Participační, zelený a sociální po vzoru Chestertona býval vždy konzervativní Sirůček, který se v této věci postavil za někoho tak odlišného jako je euroskeptický ale liberální Klaus ...

v politice je Klaus spíše konzervativní než liberální ne ? Alerspoň to zastydlé národovectví zaměňované za národní zájmy je hezky zakonzervovaný pohled.
Jeho liberalismus končí volným trhem.

vyrazit místo k politické unii (smysl lisabonské mslouvy) k mezistátnímu uspořádání je přístup konzertvativní a ne liberální. Klaus mluví za českou byrokracii a její předstih nad tou evropskou - jinak by nemluvil o národní suverenitě ale o volném trhu.
Myslet si, že dnešní oligarchizovaný a globalizovaný svět ovlivníte z národní pozice je přitom minimálně staromilské a stavět se v tomto za Klause je od jedva čtyřicetiletého docenta s údajně levicovou orientací paradox který lze těžko vysvětlit.
Až příliš to připomíná optiku pánů Vandase a spol z Dělnické strany. U politika možná záměrný a účelový populismus, ale u akademického hodnostáře, kterému vášně davu mohou být lhostejné ? nemluvě o tom pohrdání "lidskoprávníky".

Vážený pane administrátore, anglickou versi si, prosím, srolujte a strčte do kapsy.