V Právu z 12.9. jsou citovány názory dvou soudců Ústavního soudu, kteří se neztotožnili s přijatým většinovým stanoviskem. Jejich výhrady považuji za přesvědčivé.I z mnoha dalších nesouhlasných názorů ústavních právníků vyplývá jeden závěr. Ústavní soud překročil své pravomoci. Obsáhlé zdůvodnění zmiňuje kde co a v obecné poloze obsahuje řadu pravdivých připomínek.

V Právu z 12.9. jsou citovány názory dvou soudců Ústavního soudu, kteří se neztotožnili s přijatým většinovým stanoviskem. Jejich výhrady považuji za přesvědčivé.I z mnoha dalších nesouhlasných názorů ústavních právníků vyplývá jeden závěr. Ústavní soud překročil své pravomoci. Jeho obsáhlé zdůvodnění nálezu zmiňuje kde co a v obecné poloze obsahuje jistě řadu pravdivých varovných příkladů pošlapávání zásad právního státu (Výmarská republika atd.) Bohužel, jsou obecné. Cožpak by tento parlament mohl suspendovat prezidenta? Nebo ústavní soud? Naše ústava něco takové v žádné obecné formě nepředjímá ! Proto by takovéto jednání ÚS právem zrušil.
Problém je v tom, že jednorázový zákon o zkrácení volebního období této Sněmovny zakládá pouze racionálnější technickou proceduru zkrácení volebního období. Tak jak to jde bez problémů v řadě srovnatelných demokratických zemí. Samotné krácení volebního období ústava předjímá jako možné. To je důležitá okolnost. Řeči o tom, že pak by si ústavodárci mohli jednorázovým ústavním zákonem odhlasovat cokoliv, třeba že senátorem bude kůň nebo že prezident bude suspendován, i když se nedopustil vlastizrady, jsou účelové argumenty. Jediný skutečný spor je zde veden o to, zda Ústavním soudem zrušený zákon o vyhlášení předčasných voleb ohrožoval základní náležitosti právního státu (materiální ohnisko ústavy). Jsem přesvědčen, že se o tom ještě dlouho povede debata.

Na stránkách Ústavního soudu jsou k dispozici kompletní stanoviska obou soudců - ale je třeba vzít v úvahu, že ÚS jednal v plénu a takovéto votum separatum dali pouze dva soudci. Ostatní se s většinovým stanoviskem ztotožnili.
Hlavně ale: nemá cenu o výsledku mudrovat, je tady. A teď záleží hlavně na dalším postupu Sněmovny - případné další námitky Melčáka a spol. se mohou opírat výhradně o namítanou retroaktivitu, a to zřejmě nebude stačit.

nebude stačit k zrušení rozpuštění sněmovny, mimořádných voleb ale v boji o čas to působit může, ne ? Nejdříve volby měli být 9.1., pak 7.11. a potom ?

I když má "čtenář" v zásadě pravdu, že PRAKTICKY není moc o čem mudrovat, já budu přeci jenom trochu reagovat.

Problém vidím já především v tom, že se parlamentní politické strany cítí více než státotvorné. Všimněte si projevů a chování jejich představitelů, když se začalo ukazovat, že by jejich představa "lid jsme my" mohla dostat (a dostala) vážnou trhlinu. Představa, že parlament může udělat JAKOUKOLIV změnu ústavy, a to mnozí představitelé velkých politických strana jasně říkali a libovali si, že dosáhli široké jednoty, taková představa je podle mne vadná.

Nejsem žádný právní vědec - ostatně mám problém obecně přiznat "právní vědě" označení věda, protože její poplatnost aktuálnímu společenskému zřízení a konstelaci politických sil je zjevná - ale věc se mi jeví tak, že je u nás narušena rovnováha moci zákonodárné, výkonné a soudní. Zcela evidentně jsou moc výkonná a zákonodárná spolu prorostlé, takže moc soudní skutečně vypadá jak ten třetí nejslabší vzadu. A to je hlavní důvod, proč já osobně postup ústavního soudu vítám.

úzký vztah politiky a ústavního soudu je vidět i v tom jak chtějí politici trestat soud za neposlušnost. Mluvit o soudcokracii je jen jefna stránka. Nejde o přehnanou, abstraktní úctu k ústavě když se experti brání silným slovům o ústavním puči a snahám o ohábání ústavy podle momnetáoních potřeb.
Politická krize a neschopnost uzavírat věcné dohody v situaci hospodářské krize je neméně vážná. A spískal to paorubke už v březnu když položil vládu a nevěděl co dál.
Země směřuje možná záměrně (nikdo nechce nést před volbami politickou odpovědnost za veřejné finance) k rozpočtovému provizoriu. A sést vše na úřednickou vládu a přijít s velkou koailicí až když budemem z nejhoršího pryč se může mnohým líbit.

M. Neubert si všímá projevů a chování představitelů politických stran. Já jsem si zase všimnul projevů a postojů soudců (Balík, Wagnerová, Hollander), viz k tomu např. komentář M. Hekrdly v Právu 11.9. 2009. Navíc nešlo o jakoukoliv změnu, jak tvrdí M.Neubert, ale o změnu, která tady už jednou byla. Argumentace P. Rychetského (jak tvrdil v rozhovoru pro deník Právo), že jednou to prošlo, ale po druhé to projít nemůže, je slabomyslná. Když zkrácení volebního období po prvé prošlo a nebylo to protiústavní, pak ani po druhé totéž nemůže být protiústavní.
Moc zákonodárná je skutečně ten třetí vzadu: ústavní soudci nejsou (na rozdíl od poslanců a senátorů a prezidenta) voleni přímo občany, ale jsou jmenováni, jejich moc je odvozená od moci zákonodárné a výkonné (jsou jmenováni prezidentem a schvalováni senátem).
Je krajně podezřelé, jak pravicoví novináří nadšeně rozhodnutí ÚS přivítali a poslanec Melčák se pro ně stal málem národním hrdinou. Už jenom proto, ale nejenom proto, že stížnost podali pánové Melčák a Kalvoda, je důvod, proč já osobně postup ÚS nevítám.

animozita stranických sekretariátů k ústavnímu soudu, který jim zborual hračky je pochopitelná, ale proč by jedni papaláši byli lepší těch druhých ? A nenahrává to snad ani pravici ani levici, ne ?
Obecně platí, že tyhle urychlené a účelové změny ústavy v takřka revolučním tempu nejsou dobrou vizitkou zákonodárců. Řeší vlastní problémy a hledají hromosvod na své politické hříchy.
Navíc je otázka zda Ficherova vláda napáchá tolik škody když bude vládnout o nějaký ten měsíc déle, než velká koalice na kterou to tady vypadá (v tomhle vyjímečně s Milošem Zemanem souhlasím). Možná že dokonce pvládne senát, když ty volby nakonec v listipadovém termínu nebudou také.
Takž nechme Melčáka Melčákem, to je jen figurka a zástupný problém, stejně jako jsou zástupné takové ty animozity k pravdě a lásce a mediokracii, zatímco ti druzí mafiáni bezostyšně drancují a tváří se jako pilíř demokracie.

teď už je to asi jedno - prostě v krizi nikdo nechce vládnout a tak nejspíš bude do jara provizorium a volby pokud padne i Fischerova vláda (nejspíš kůli neschválení rozpočtu) budou tak v únoru, březnu. Tipolánek utekl, ostatní se budou státotvorně alůer marně prsit. Otázkou je co to udělá s voliči levice.

Ona věc samozřejmě není černobílá a docela chápu, že se někomu příčí skutečnost, že si nějaká najmenovaná skupina soudců fakticky rozhoduje o politických věcech. Jenže:

1) Politici tomu mohli zabránit, kdyby v minulosti přijali obecnou změnu ústavy. Jenže to je jako s volbou prezidenta - kecají o tom, když je to problém, ale pak - ticho po pěšině. Chyba politiků, ne soudu.

2) V roce 1998 to prošlo ne proto, že by to bylo ústavní, ale protože se nenašel žalobce! Teprve stupňování tlaku na jednotlivé poslance přivodilo současnou situaci. Chyba politiků, ne soudu.

3) Melčák je mi ukradený, je jedno, jestli je vydíráný, zaplacený nebo čistý jako lilie. Ani o Kalvodovi si nedělám žádné iluze. To ale nesmí hrát roli při posuzování toho, je-li něco zákonné, ústavní nebo ne.

4) Oba si postavili proti sobě představitele všech (parlamentních) politických stran. Ale ani to přece nesmí ovlivnit můj úsudek. Nepřítel mého nepřítele prostě není a nebude kvůli tomu můj přítel.

5) Není podle mne pravda, že rozhodnutí ÚS přivítala celá pravice. Dehonestace a nátlak na ÚS probíhal i ze strany ODS. ODS měla podle mne největší zájem na tom, aby byly předčasné volby. Hospodářská krize ještě neskončila a oni to dobře vědí.

6) Jako volič nemám pocit, že mohu ovlivnit víc prezidenta, předsedu vlády, předsedu parlamentu nebo předsedu ÚS. Je zcela jedno, je-li zvolen nebo jmenován. Situace je ale jiná z pohledu stranických sekretariátů, to uznávám. Každopádně i když připustím (a já to fakticky dělám), že mandát parlamentu je pro mne vyšší, mandát vlády a mandát ÚS je na téměř stejné úrovni.

Nepolitická vláda není bez mandátu - má ho rozhodně větší než Topolánkova přeběhlická.
Její handicap ji odpustím, když se rozpočet nebude jmenovat provizorium - z hlediska toho, kolik nás stojí státní dluh, je řádný rozpočet lepší než provizorium, zatímco pro většinu lidí je jedno, jestli tu vládne něco politického nebo úřednického - když to má důvěru v Parlamentu.
Navíc Češi nemají rádi jimi samotnými zvolenou politickou verbež - kromě těch obecních tatíků.
Češi mají tradičně celkem rádi panovníka (např.prezidenta), akademiky, profesory a úřednické politiky (Telička, úřednické vlády)... nejlepší kombinace je panovník-profesor na trůně (Masaryk)
Já myslím, že i za první republiky měli Češi radši Černého a Benešovy úřednické kabinety v první polovině 20. let než ty politické...

a kvalita politických elit v ČR je důsledek a nebo příčina téhle smutné tradice ? Třeba jsme jen moc malí abychom skutečné elity měli na vyšší než té obecně tatíkovské úrovni.

Právní věda je politice poplatná minimálně, Ústavní soud není souborem právních vědců (ti jsou na fakultách, někteří ústavní soudci na fakultách působili, ale obyčejně ne jako odborníci na ústavní právo, třeba Židlická je mistryně římského práva), ústavní soud je souborem lidí, kteříbyli vybráni panem Klausem a potvrzeni senátem a to podle pro občana naprosto neznámých kritérií
obecná změna ústavy byla kupodivu navržena v časech opoziční smlouvy, ale v senátu neprošla díky hlasům 4koaly, i když ti to asi odmítli kvůli jiným ustanovením té novely
jestli by teď ta retroaktivita stačila na zrušení nebo ne, to vám nikdo nezaručí, ta situace je poněkud jiná než u toho jednorázového zákona, je asi pravděpododobnější, že by to nezrušili, ale pokud se nezeptáte přímo těch soudců, jak by hlasovali, tak jistotu mít nebudete, ani kdybyste si nechali udělat sto expertíz

pepo, to je s tím právem přání a nebo realita ? No snad jsme od dob vyšínského a Urválka dál. Ono taky jde o právní kulturu a ne jenom o ty soudce a jejich paragrafy.
A přeci byste nechtěl soudce volit na náměstí - aby to pak nebyl soudce Lynch. Nebo aby poslouchali tatíčka klause na slovo.

ústavní experti myslí, ústavní soudci rozhodují - na to téma :
"Přijetí ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny považujeme za krok na hraně ústavnosti, za další uplatnění postupu, který povyšuje výjimky do role pravidla".
(z prohášení CV SDS)

Tomu příspěvku nerozumím, já přece nevolám po Urválkovi nebo aby někdo poslouchal tatíčky na slovo, takže především, právo není matematika a vždycky je nutně poznamenané lidským faktorem jak pozitivně, tak negativně a to se nedá zcela odstranit, ale lze jen zmenšit nebezpečí nějakých postranních úmyslů, ohledně fungování ústavního soudu by šlo kupříkladu o znemožnění opětovné kandidatury do ÚS stávajících soudců (což by byla určitá pojistka tomu, že by se soudci mohli chtít zalíbit tomu, kdo je vybral, tak to je v Německu), aby byla zajištěna kontinuita soudu, tak by se obměňovala vždy jedna třetina soudu každých 5 let (mandát soudce by tak byl 15 let) a právo navrhovat a schvalovat ústavní soudce by měli různé instituce, přičemž by zejména při navrhování měly silné slovo profesní organizace, jednoduše by pro soudce neměla být hlavní kvalifikací jejich výhradně politická minulost, takže podezírat mě, že chci, aby ústavní soud někoho poslouchal na slovo, to jste trefil vedle, mé myšlenky se ubírají právě opačným směrem, kdy dnes je ÚS politicky konsenzuální a na jeho judikatuře je to znát
ještě jedna poznámka- ústavní soud není strážcem právní kultury jako takové, on je strážcem ústavnosti, i když ta s právní kulturou úzce souvisí, ne každý zákon, který je výrazem pokleslé kultury politiků, je nutně protiústavní, a tady podle mě právě povýšil právní kulturu nad ústavnost, i když ten zákon byl jinak nesystémový a tudíž nevhodný, ale že je ten zákon špatný není důvod pro jeho zrušení, vřele doporučuju přečíst si ten nález a odlišná stanoviska těch 2 soudců, z nich je to krásně znát

tak to jsme dva, ale když nevím, zeptám se.
Psal jste že právo je politice poplatné minimálně, ale taky že ústavní soudce vybíral Klaus podle neznámých kritérií.
Takže vlastně že soudci jsou málo nositeli práva a přeci jen pod politickým vlivem. Říci že dešní soudcise kvalfikovali hlavně politicky - a co byste řekl jejich politickému hodnocení lidmi jako prof. jičínský či prof. Pavlíček ? To byla právní kultura ?
Experimenty s také nevyzrálými a kdoví jak kulturními profesními organizacemi v téhle oblasti by mohli vést k účelovému (politickému) přístupu - navím myslím že tato kauza zas tolik ÚS nezpochybnila jako strážce ústavnosti. A ti dva soudci zrovna etalonem úsatvnosti nemusí být. osvělti jste svůj názor víc, ale pořád mám pocit ohýbání reality, která postranní úmysly neřeší, jen vychází z jiných.

Jičínský, Pavlíček nebo Koudelka jsou mi šumák, ti dva soudci tím etalonem skutečně být nemusí, leč v tomto případě prostě podle mého skromného právního názoru jako jediní nepodlehli spasitelskému komplexu, určité výtky (třeba k odůvodnění předběžného opatření, které nebylo v podání navrhováno) zkritizoval i Balaš, prostě ne všechny příměry, které ta většina použila, byla adekvátní situaci
to zapojení profesních organizací není žádnou zárukou, protože absolutní záruka je nemožná, ale klíčová je pravě ta diverzifikace navrhovatelů a schvalovatelů a obměna soudu v různých údobích, která skýtá možnost určité obměny složení těch orgánů, které ty soudce schvalují, protože systém, že jeden člověk někoho navrhne a schvaluje to orgán, který pár měsíců před tím toho člověka sám zvolil, tak to je špatně, ono sice několik návrhů pana prezidenta neprošlo, ale to na věci nic moc nemění
jinak to téma by bylo spíš na osobní diskusi, a opravdu, na základě toho, co jsem si přečetl v těch nálezech a jaké mám povědomí o právu, jsem prostě došel k tomu, k čemu jsem došel