marxistů má levice hodně, ale ekonomů málo - takže podobně kapriciozní otázka se nabízí "proč se marxovska abstrakta tak málo protínají s praktikujcí ekonomií"

Na té otázce nevidím nic kapriciózního - není ani rozmarná, ani náladová, protože míří správně k meritu věci. Levice byla v minulosti vždy obchodnicí s přáními, s idejemi, s potřebami lidí. Podle mne to byl skutečně až Marx, kdo se vědomě pokusil založit ideologii levice na vědě, a to i pokud jde o ekonomii.

Problém ale je, že se pak na Marxovi stavěla současně jak věda, tak komunistické náboženství. To ale prostě nejde moc dohromady - buď jedno, nebo druhé. Naposledy se to asi pokusila propojit Róza Luxemburgová - a měla se svou kritikou velké problémy. Jenže bez kritiky se věda prostě dělat nedá.

Takže podle mne proběhlo 20. století bez významného posunu v oblasti marxistické ekonomické vědy. Podle mne na to také dojel celý reálný socialismus. Zkrátka systémový průser. A v něm je skryta odpověď i na tu Vaši "kapriciózní otázku".

20. století proběhlo bez významného posunu ...?

vždycky jsem měl za to, že Kalecki a Sweezy snad marxisté byli ...

:-) Nerad bych někoho urazil, kdybych ho za marxistu považoval nebo naopak nepovažoval :-))

Ale ano, oba je za marxisty osobně považuji. Ale zrovna Kaleckého poválečný osud v Polsku ukazuje, jak to s tou marxistickou ekonomií vlastně bylo. Proto říkám a myslím - žádný významný posun (relativně vůči jiným směrům).

Toto je jediné s čím u vás můžu souhlasit. Proč bylo postaveno mauzoleum? Aby se nic božského nedalo kritizovat. Další vývoj marxáku vidím po ořezání všech zbytečností, ale kdo bude rozlodovat o zbytečnost. Aby se ideologické boje nerozhořely dopravdy (citát od p. Topolánka - noc dlouhých nožů a jiné)

z marxe udělali vševěda až marxisté - neříkejte že ekonomie neprošla za těch 150 let po něm nějakým vývojem, ale pokud je to pro levici jen buržoasní vulgarizace tak asi bude problém spíš u té levice než u té ekonomie

Marxistická ekonomie se ale taky změnila - a prošla nějakým vývojem ...

U hlavního proudu přece taky, snake curve, nenapíšete :

"Neříkejte, že ekonomie neprošla od doby Marshalla, Jevonse, Walrase nějakým vývojem ..."

Hlavní proud prošel nějakým vývojem, marxisté, rakušáci, všichni ...

Já vlastně nevím, proč bylo postaveno mauzoleum. Lenin si to rozhodně nepřál. Ale že byl ruský marxismus naroubován (vědomě či nevědomě) na pravoslavné křesanství, to je nad slunce jasné.

Pokud jde o ten "marxák", nevidím to tak jednoduše jako Vy. Nepochybně se na něj usadily vrstvy, které na něj asi nepatří a měly by dolů. Na druhou stranu je spousta věcí, která do společnosti pronikla z marxismu "víc než si myslíte". Teď nemám na mysli některá společenská pokřivení daná minulým režimem, ale skutečně přínosy v oblasti vývoje vědy - třeba Marxův vícesektorový model ekonomiky. No a v neposlední řadě je tu otázka - a Mirek Tejkl ji prosazuje, jestli mu dobře rozumím -, zda není správné vidět marxismus jen jakou součást současné stavby, podobně jako Newtonovskou mechaniku chápeme už jen jako teorii platnou za určitých konkrétních podmínek.

....zda není správné vidět marxismus jen jakou součást současné stavby, podobně jako Newtonovskou mechaniku chápeme už jen jako teorii platnou za určitých konkrétních podmínek.....
Považujem to za objektívny názor a doplnil by som, že pod marxizmus by sa nemala zahrňova predovšetkým jeho politická čas, teda taktika ktorá musí zodpoveda konkrétnym podmienkam (viď Lenin).
Pokiaž sa týka stratégie tak "zospoločenštenie" je platné pre prechod od kapitalizmu k socializmu. Ak spoločnos vygeneruje teoretický revolučný krok na odstránenie socializmu tak on už v sebe bude obsahova liek na problém "súkromné vlastníctvo" ktoré sa stane bezproblémové.

Teoreticky perfektní, ale proč např. Američané nebyli spokojeni s králem a naházeli čaj do moře? Neděje se zde něco obdobného s tou jejich teaparty a nevyvře zde nespokojenost, kterou kapitál tlumí dlouhodobě nepředstavitelným prezidentem jiné pleti. Já bych se na temné síly moc nespoléhal a trošku toho Lenina nebo Washington přidal , vždy je zde možnost výběru. Když jsem se nakoukl do dějin am. revoluce, tak jedinou větou tvrdili, že se muselo pacifikova až jedna třetina tzv. přislulhovačů ang. krále. A že se to neděl v rukavičkách, na to dám krk.

no jo, Lenin jako první revizionista toho pravého marxismu - ale spory o autentického marxe taky patří do mausolea. Lenin, Trockij, Mao ce tung - panteon bubáků i myslitelů současně. Ale hledat zde řešení bez rukaviček a jen tak přes kopírák pro dnešek ? Copak jsme nějaká Světlá stezka ?

Za revizionistu treba považova človeka ktorý bez rovnocennej náhrady odmieta zospoločenštenie VP a tým Lenin rozhodne nebol.
Možno diskutova či Lenin a iní v konkrétnom čase a mieste použili správne politické prostriedky na ceste k zospoločenšteniu
ale toto vo väzbe na vstup MN a moje vyjadrenie nemá nič spoločné s marxizmom.

myslíte že z teoretiků Kautskij či Bernstein, nebo z praktiků Nagy či Dubček odmítali zespolečenštění práce ? A přesto měli nesmyvatelnou nálepku zlých revizionistů....která revize je která by asi bylo na subtilnější debatu. V každém případě čas od času je objektivně revidováno vše.

Len poznámka lebo mate pravdu, že „ by (to) asi bylo na subtilnější debatu“.
Nálepka revizionista sa vežmi často a v mnohých prípadoch bezdôvodne zneužívala v mocenskom boji a tak ju dostal aj Dubček. V rokoch 1977-79 som sa zúčastnil v Moskve mnohých diskusii na tému 1968 a z kuloárnych debát by som pri aplikácii neskorších udalosti povedal, že strach KSSZ nebol z „glasnosti“ ale z plazivej „perestrojky“ cez „robotnické rady“ ktoré mali rozparcelova „všežudové vlastníctvo“ a teda základy socializmu. Dubčekovi sa pripisovala neschopnos tomu zabráni a nie revizionizmus.

Brávo, Milane !

Ty by sis dobře rozuměl s profesorem Milanem Sojkou, hlavním ekonomickým protagonistou ČSSD, než před lety umřel.

Ten vždy říkával - i ve svých knihách - že hlavní proud se už vyčerpal a poslední odstavce jeho knihy o Keynesovi (vydala GRADA) má už charakter tak trochu věštby.

V těch 90. letech byl Sojka v akademickém světě nesmírně sám - to, že fandil postkeynesovsko-neoricardiánskému proudu, který je menšinový, z něho dělalo "podivína" - jeho pravicoví kolegové si ho velice vážili, ale divili se, v čem se to ten moudrý muž patlá, když přece pravdu každý inteligentní člověk už dávno zná, že ...


A přesto ...

Kdo tedy tu krizi viděl přicházet než Sweezyho nástupci?

Kdo předpověděl pád socialismu v SSSR a zahanbil Brezinskeho než jejich patriarcha - tedy Sweezy sám?

Marxismus na to má - pochopitelně ne nějaký superčistý, i kdyby inovovaný, "hellerovský" ...

... marxismus jako podstatná součást kritické syntézy ...

jako rovný mezi rovnými uvnitř konkurenční, alternativní SYNTÉZE ...

No jo, Mirku, tady jsme u problému - to je ta Janusova otázka. Vypadá to, že lidská snaha jít v šiku s vítězem a mašírovat podle jeho p횝alky zasahuje i tu část lidstva, která se zapletla s vědou :-)

Jinak ale: spolupráce ve vědě není žádná hanba, protože to je absolutní nutnost. Vědu lze sice stavět na učení někoho, ale nelze z toho základního substrátu žít věčně.

Myslím, že to - alespoň pokud jde o politickou ekonomii - pochopili už dávno Marx s Engelsem. Zkrátka je to problém poněkud větší, než si na počátku mysleli.

Jak jsem se teď díval, 2. dubna 1851 píše Marx Engelsovi toto: "Nejhorší ze všeho je teď, že jsem najednou zdržován v práci pobytem v knihovně. Už jsem ale natolik pokročil, že tu celou ekonomickou záležitost vyřídím do pěti týdnů. Pak už tu politickou ekonomii dopíšu doma a v Muzeu se pustím do studia jiného oboru. Začíná mě to nudit. Tahle věda neudělala od Smithe a Ricarda žádný pokrok, i když se vykonalo mnoho individuálně..."

No a pak uplynulo přes 30 let a ....

Já vím, psals o tom, svou esej téměř detektivní, i jak to popisovala Robinsonová. Jenomže já si myslím, že to byl spíš problém nedostatečné znalosti matematiky. Ale to prostě filozofu Marxovi nelze vyčítat, i tak se dostal až někam k derivacím. Klobouk dolů. Jenže jeden život bylo prostě málo...

co je mainstream ? značně heterogenní směr ve kterém se prof.Sojka od neoklasické synstézy příliš nevzdáli. On byl vzdálen od v čechách dominujícího liberálního kultu, ale i když marxe dobře znal nelze o něm mluvit jako o marxistickém ekonomu.
Ostatně to že levicí znmítají spíše emoce než věda ukazuje histerický čláínek od Chrise Hedgese (překlad na BL "Epitaf levici"). Lká v něm že buřiči typu Chomského josu yvtlačování a říká že ti co na levici (mylšeni spíš američtí liberálové) se bojí irelevance jsou zbabělci a nejvgětší nepřátelé.
No nazdar babi, tak jsme došli....že by někdo přidal něco o ještě něco osociálnfašismu ?

Alfe, profesor Sojka se SKUTEČNĚ NEHLÁSIL k neoklasické syntéze - ba právě NAOPAK ...

Sám to zdůraznil - a ne jednou.

Sojka ovšem nebyl marxista - ale ani hlavnoproudník.

Opravdu tím postkeynesovcem byl - a to není mainstream.

A s vyjímkou Miroslava Rumlera nenajdete akademického (ani jiného) ekonoma, který by se v 90. letech v akademickém světě aspoň trochu zabýval neoricardiánskou školou.

Takto neoklasický syntézník nepracuje ...


Nějaké spekulace, co je k čemu blízké, nemají cenu - to by vůbec žádné ekonomické směry neexistovaly ...

že Sojka má k něčemu blízko není až tak irelevantní, pokud nejsme schopni říci co to ten mainstream je a zda lze Sojku zaškatulkovat (čistým postkeynesiáncem určitě není).
Když opustíme horizonty české kotliny, tak mainistream není urážka a hlavně se dost vyvíjí (absoprbovala i teoprii veřejn é volby i raciopbnální očekávání). A Sojka mněl k neoklasice určitě blíž než např. k monetarismu.

omyl - čistým postkeynesiáncem v zásadě BYL ...
(jak ještě jednou upozorňuji - už není naživu!)

pokud chápu postkeynesiánství jako posun od aktivní rovnovážné hospodářské politiky k levičácké redistribuci společenského bohatsví, pak se pan profesor nikdy nedeklarovat tímto směrem.
Ale nechme to - jestli je to vaše "V zásadě" jen projekce vašeho přání nebo i něco víc nám už Sojka sám nezodpoví. Rozhodně ale je problém pokud různí lidé chápou mainstream různě. Já ho vnímám jako dost heterogení.
Zcela mimo mainstream jsou jen různé radikalistické koncepty typu zelené ekonomie, syndykalismus či etatismus bolševického typu. A to je jako nosná hypotéza dnes přeci jen dost exotika.

Chápete postkeynesiánství samozřejmě špatně - ostatně jak jinak, když používáte jakási prapodivné ideologické šablony.

Opakuji ještě jednou a vezměte to už jednou konečně na vědomí - pan profesor Sojka se k postkeynesiánské škole hlásil výslovně, studenti na školách ekonomického zaměření v rámci dějin ekonomického myšlení ho dokonce normálně uváděli, jako jednoho z protagonistů z naší země - vedle Robinsonové, Minskiho, Kaldora, Victorie Chick ...

To jsou fakta, se kterými nikdo nic neudělá, i kdyby se na hlavu postavil.

Největším důkazem je obsah a jeho vlastní slova v knize o Keynesovi, která vyšla v nakladatelství GRADA

Slova "zcela mimo mainstream" jsou jen Vaše snaha Alfe, uhrát aspoň nějaký bod v předem prohraném boji - smiřte se s tím, že neokeynesovská škola do mainstreamu patří stejně tak, jako postkeynesovsko-neoricardiánská, marxistická a institucionální nikoli ...

a že Sojka byl kritický k té první a hlásil se (ano "v podstatě" - žádný superčistý stoupenec nějakého ismu neexistuje) k té druhé ...

beru navědomí vaše prohlášení i to že je pro vás nálepka mainstreamu negativum - co si kriticky myslel sám Sojka (jestli se přiřazuje k Robinsonové a jejím časům) a co si o tom myslí ostatní lidé je už jiná věc.
Srovnávání ideologičnosti diskutujích raději nechám stranou - každý jsme nějaký a vᚠzápal vám bvboji s mainstreamem nikterak neberu. Ale nepotřebuji uhrávat nějaké body - prostě mainstream je dost široký aby se tam věšli mnozí.
Vyčleňovat se z nějakého myšlení za každou cenu jen abych si mohl říkat alternativa se mi zdádost ideologické Shodněme se ale aspon na tom, že žádný superčistý stoupenec nějakého ismu neexistuje pokud se nejedná o zaslepeného fanatika.
P.S. též si myslím, že k tomu postesknutí o levicové stagnaci v oblasti ekonomie jsme moc pozitiv nepřidali

vás spor je poněkud "knižní", ale abyste se nehádali zde je jedna z definic postkeynesiánství :
K výkladu keynese a aktivních zásahů státu připojují problematiku teorii rozdělování mezi třídami a důraz na důchodovu politiku. odmítá ale pracovní teorii hodnoty.
Mluví o pojetí hospodářství jako systému, který se v čase mění, roste ale to paltí i na vývoj od jeho vzniku v 50. let v cambridgi. Vymezuje se sice vůči neoklasice (otázkou je validita argumentů s pohledu dnešní skutečnosti), ale o ostré hranici vůči mainstreamu bych asi nehovořil.

ostré hranice ...

ostré hranice neexistuje asi nikde - jeden rakouský (ve smyslu ekon. směru) ekonom (Huerta de Soto) hledal a taky nacházel styčné body mezi marxismem a rakouskou teorii cyklů ...

Pokud by Alf tvrdil někde u zkoušky, že postkeynesiánská teorie do hlavního proudu patří, nevím, jak by obstál ...

Zápas obou Cambridgí skončil do ztracena - Samuelson někdy v roce 1966 ale spíš uznal argumenty britské (nemainstreamové) strany ohledně měřitelnosti kapitálu, ale palmu vítězství jim odmítl přiznat - podle postojů protagonistů neoklasické syntézy (americká Cam) mají protihráči sice asi formálně pravdu, ale pro běžnou ekonomickou teorii prý není důležité, že v případě definování kapitálu jako substance, která nese zisk, jehož výší je hodnota kapitálu určena, se všechno točí v kruhu.

Ve zvl᚝ pokleslé chvíli, prohlásil zoufale jeden člen hlavního proudu při zápasu dvou C. :
"Jaktože nelze určit, jakou substancí kapitál obecně je?
Kapitál je prostě hromada železa ..."

Jiní mluvili o modelíně, o kytu atd. ...

E.T. naznačuje pochybnost ohledně validity argumentů té jedné strany - neměl by ale zapomínat na tu druhou.

Protože pravda totiž je, že ve skutečnosti to byl především hlavní proud (ta hlavnoproudá americká Cam), který si ty svoje Achilovky nikdy nevyřešil ...

... jenom se o nich prostě přestalo mluvit a ekonomové si našli nějaké jiné hračky ...

že se leví keynesiánci vymezili vůči neoklasice (dříve ukázka buržoasní vulgární ekonomie, že ?) je pochopitelné - řeč byla ale o syntéze neoklasiky a keynesiánství. Tam ty styčné plochy jsou a svatý boj za jedibnou pravdu je orpavdu spíše ideologická věc..
K postkeynesiáncům patří jak americká tak britská větev, ta britská je více archaická - u staré paní Robinsonové bych ještě připomněl její ekonomiku nedokonalé konkurence (tu napsala ještě před WW II.).
nechme škatulkovací sproy raději stranou - vážnější je spíš toto. Na otázku britské královny navazuje otázka co s tím. A tady je to s levicovými ekonomy ještě hroší než u té otázky první. Ostaně kam fandové tea party dotalčí Obamu olvivní svět víc než cokoliv jiného.

Souhlasím, nechme škatulky škatulkami ...

a přejděme k těm dvěma otázkám :

"Proč si toho nikdo předtím nevšiml?"

"Co s tím?"


Nevím, Alfe, jak jste přišel na to, že to je s "levicovými ekonomy" u obou otázek zlé a u té druhé ještě horší?

Tím chcete naznačit, že u "pravicových ekonomů" to je nějak "lepší"?


Podle mého názoru jsou na tom u druhé otázky "leví" i "praví" zhruba stejně a pokud jde o The First Her Majesty´s
Question, tak tady je na tom LEVICE lépe !!!!

Kniha z dílny Monthly Review (a to je radikálnější, "marxizující" větev toho, co já vidím jako "kritickou syntézu")
"Velká finanční krize - příčiny a následky" (Magdoff, Foster) je sborníkem článků z doby PŘED rokem 2008 ...

Kromě Celenteho a Roubiniho se nikdo netrefil lépe ...

Sojku opravdu ani já za marxistu nepovažuji, ale to nezbytně neznamená, že si ho nevážím. Ono už pouhé "nestát v hlavním proudu" vyžaduje jistou statečnost (nebo bláznovství).

Levice dnes tápe, hledá svou pozici. Shodne se dohromady na tom, že "jiný svět je možný", ale to je tak maximum. Ale právě z tohohle možného maxima bych dnes vyšel - a se zkoumají všechny pohledy osvětlující svět kolem nás z jiné perspektivy, než dnes dělá hlavní proud. Beru dnes zkrátka na vědomí, že marxistická ekonomie je součástí disentní, chcete-li heterodoxní ekonomie. Pokud má hrát v budoucnu silnější úlohu, bude to muset zpočátku ukázat právě tady.

Slabina východoevropského postkomunismu spočívá v tom, že si odmítá brát za partnera jiné menšinové pozice a snaží se vymezit vůči, ale současně kohabitovat s hlavním proudem. Dneska už víme, jak to pak končí - volbou Klause prezidentem. Že na tom má svůj podíl i sociálně demokratická politika, to je jiný šálek kávy, ale tady je podle mne třeba začít. Jedna věc je podíl na moci, druhá hledání cesty. V tomto aspektu by ČSSD mohla a měla změnit svou politiku - to je vzkaz pro Mirka Tejkla.

Ale abych se vrátil - vy máte, Alfe, něco hezkého k sociálfašismu? :-)

pane MN, ta zmínka patřila k tomu překladu Hedgese na BL. Mě ty nadávky na zbabělost amerických liberálů připomněly doby, kdy čačtí bolševici obviňovali socany ze sociálfašismu, aby pak společně s nimi úpěli pod skutečnými fašisty.

Ano, Marxovy "Matematické rukopisy" (Svoboda 1978) ukazují, že se opravdu dostal k derivacím.

Ale na marginalistickou revoluci zrovna moc nereagoval ani jeden ze známého tandemu - i ten Engels v předmluvě k III. dílu Kapitálu se o Jevonsovi a Mengerovi zmiňuje stručně a jakoby štítivě a fabiáncům v Británii doporučuje Viléma Lexise, který se stále ještě přidržoval objektivní teorie hodnoty ...

88% Nemcov posiela kapitalizmus do prdele. Čo je tých ostávajúcich 12%? toto je mainstream (hlavný prúd) spoločnosti ku ktorému patria ekonomickí, politickí a masmediálni lokaji kapitalizmu, ktorí vedú túto spoločnos do záhuby. SDS tak ako jej veličenstvo dokáže klás správne otázky ale nechce na ne poču správnu odpoveď a preto ju ani nedostáva.
Za socializmu sme ekonomické krízy nepoznali lebo ekonomiku ovládal, síce s primitívnymi nástrojmi zdedenými po kapitalizme, ale ovládal človek. V kapitalizme ekonomiku človek neovláda, tu podlieha ekonomika živelnému TRHu ktorý možno plnohodnotne a obrazne stotožni s horúcim jadrom zeme či nad ním plávajúcimi zemskými platňami. Rozumný človek vie, že sopečnej činnosti a zemetraseniam nemožno zabráni ale nevie kde a kedy oni prepuknú. Rovnako je to so svetovou ekonomikou ktorá je ako kotol pod ktorý mainstream stále prikladá a v kotli je čoraz väčší a väčší tlak nuž a tak to občas nadvihne pokrievku a je tu kríza. Kapitalistický mainsream sveta oheň nezoslabí ale len zaaží pokrievku a v kotli znovu narastá exponenciálnym spôsobom tlak. Toto už pochopil a žudstvu vysvetlil Marx. Ja som toto matematický objasnil vo svojej knihe z roku 2003 a (mimo samizdatu) aj na týchto stránkach pravidelne uverejňujem a aktualizujem nárast tlaku v číslach. Nárast tlaku po roku 1993 je tak enormný, že pre tých ktorý tento vývoj sledujú kríza i jej rozsah vôbec neboli prekvapením. Rovnako vzhžadom na to, že podstata tlaku (prikladanie ohňa) sa nerieši ale len sa zaažuje pokrievka nebude pre nás prekvapením keď sa kotol roztrhne v podobe celosvetovej vojny alebo nezvládnutežného sahovania národov (lepší variant).
Nuž vážení páni kžudne diskutujte so zatvorenými očami ďalej o “všetkom a ničom“.

Vážený Andreji, vždycky jsem si na Slovácích cenil toho, že na jednu stranu dokážou být ráznější než my Češi a na druhou stranu že jsou mnohdy neskonale slušnější.

Rád bych Vám na tomto místě pouze připomněl, že ctím starou zásadu hájit právo druhého na vyslovení jeho názoru, třebaže s ním nesouhlasím, a že se dokonce snažím dovést tuto zásadu ještě dál, totiž vytvářet pro toto vyslovení prostor.

Nikdo není dokonalý, ani my ne. My to ale víme, a tak se snažíme na těchto stránkách více poslouchat než mluvit, i když to možná občas porušujeme.

Třebaže si myslíme, že význam společenského vědomí neustále narůstá, neradi bychom podcenili sílu nutného. Rozhodně bychom se nechtěli dostat do pozice některých našich historických předchůdců, která se dá popsat pěkným slovenským "čo sa babe chcelo, to sa babe snilo".

Vaše lichotka, že SDS patří k mainstreamu, je společensky velmi roztomilá, ale - bohužel a bohudík současně - tomu tak není.

I mně "by sa chcelo", aby 88% Němců "posílalo kapitalismus do prdele" (citlivější nech mi citát odpustí), ale pak otevřu oči, podívám se na výsledky posledních voleb v Říši a svou říši snů rychle opustím.

Hezký den.

já nejsem cimprlich, jen nevím co to je posílat kapitalismus "do prdele"... znamená to že jsou většinově připraveni na definovanou změnu, protože mají jiné, lepší řešení ?
Když nám ho prozradíte, třeba se rádi k tomuto novému proudu přidáme - pokud ne, tak kverulantství je sice pochopitelné, ale málo nosné. Tzv. protestní hlasy jsou myslím využity jak pravicí, tak levicí, ale převahu rozhodně zatím (možná naštěstí) nemají.

Já o tom nic moc nevím - Andrej Sablič jen snad druhdy zmiňoval nějaký průzkum veřejného mínění. Na druhou stranu bych si nedělal iluze, že když bude v nějaké otázce 88% lidí pro A, že jich bude taky 88% proti non A a už vůbec že to budeme mít nějak racionálně zdůvodněno, nedej bože že bychom byli na důsledky vlastního rozhodnutí skutečně připraveni.

Na druhou stranu bych s Vámi E.T. úplně nesouhlasil - málokdo bude v reálu uvažovat jako teď Vy - tedy že se rozhodne pro změnu, jen když zná přesně důsledky. Běžně se přeci chováme jinak - kdo by se jinak třeba ženil nebo měl děti?

přesně předem nelze samozřejmě vědět skoro nic - to by asi nešlo. Ale řád řešení problému by opravdu neuškodil.
Bude celkové znárodnění a lidová fronta socialstických sil, a nebo soutěž socialistických i nesocialistických sil provázená vlastnickým mixem , je koncept pluraltiy příliš povrchní a nebo za tutohranici nechceme jít ?
To jsou věci, které levice sama neví - kritizuje excesy kapitalismu, formuluje sociální požadavky, ale jaké klíčové parametry má mít cesta k nové alternativě se moc nedovídáme. O to mi šlo. Aby to tzv. odvážné mylšení neskončilo u moralismů a zatínání pěstí.

ještě podpis k tomu ujasnění

Nᚠproblém - teď myslím problém levice obecně - má podle mne dvě roviny založené na dvou otázkách: "co dělat?" a "jak to dělat?"

Zní to trochu leninovsky, ale přeci jen v tom je velký rozdíl.

Na tu druhou otázku máme (SDS) odpověď: celá levice společně - a to už ve fázi hledání odpovědi na první otázku. Nalezení společné odpovědi není zárukou, ale určitě předpokladem stability nalezeného řešení.

Proto klademe důraz na společné hledání a na to, aby byly vyčerpány všechny pokusy o společenskou dohodu na levici. O to jde nám.

Problémem na této cestě však nejsou jen zatínané pěsti na straně jedné, ale i kšefty s pravicí na straně druhé. Obojí totiž to společné hledání znemožňuje.

S hrůzou si teď čtu o dohodách mezi ODS a ČSSD. Snad chápete proč.

88% a zdroj som uviedol v článku http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2010100101.
Je to masa žudí ktorí nemajú žiadne organizačné štruktúry ktoré by hžadali riešenie (vedecké politické či masmediálne) a teda nemajú ani žiadne riešenie pre odstránenie kapitalizmu ale túto potrebu jednoducho cítia. Keď príde čas a prejde ich trpezlivos vyjdu do ulíc tak ako mnohokrát v minulosti a buď budú slepo revoltova a niči, alebo sa postaví na ich čelo človek s emóciami a peklo je na svete. V roku 1989 to bolo jednoduché, bezhlavý návrat ku kapitalizmu a naviac pripravený vládnúcou triedou v čele s komunistami (mimo Juhoslávie), ale kam bude smerova ďalšia revolta ulice ak príde a ona príde, vývojové tendencie ekonomického napätia vo svete sú napriek vežkohubým politickým prehláseniam stabilne exponenciálne.
SDS preto, že má organizačnú štruktúru a mienkotvornú www stránku k 12% (mainstreamu) patrí a osobne si ju vysoko cením pretože na svojich stránkach kladie správne otázky ktoré by mohli by prvou časou dobrého systémového (revolučného) riešenia. Žiaž pri otázkach obvykle aj končí a v diskusii sa problematika vyparí. Nemám tým namysli len môj posledný článok ale aj mnohé diskusie predtým. Problém kapitalizmu totiž nie je v politickej rovine ale v číro ekonomickej. Zdá sa, že nielen SDS ale žavica všeobecne sa dostala s pádom socializmu do krízy v ekonomickom poznávaní a tak sa dala na bezobsažné politikárčenie ktoré pekne vyzerá ale nič nerieši.
Prosím, ja píšem o veciach tak ako ich vidím zo svojho zorného uhla, teda z teoretickej pozície po prekonaní socializmu revolučnou cestou, je to alternatívne myslenie a som si toho vedomí a preto nech nikto to nepovažuje za kritiku ale len a len za podnet k inému pohžadu na možný vývoj spoločnosti.
Nie je žahké diskutova ak medzi diskutujúcimi leží jedna celá SEF (socializmus) a naviac tabuizovaná.

"Nᚠproblém - teď myslím problém levice obecně - má podle mne dvě roviny založené na dvou otázkách: "co dělat?" a "jak to dělat?"(M.N.) - - Pohled na volební výsledky po 20tiletém hledání je smutný. Už jsem se tu v minulosti zmínil o téměř nulových volebních ziscích samotné sds. Proč si toho nikdo nevšímá? Jste vysoce vzdělaní lidé, proč se nepídíte PROČ je úbytek hlasů pro levici? Neptejte se, co dělat a stavte nosný program i za cenu, že samostatně, i bez ksčm, i bez čssd. Kritikou jejich politiky jim pomůžete nejvíce, k tomu jste se snad původně rozhodli? Hůře posloužíte věci, necháte li se napsat na jejich kandidátky a pak ztichnete. Máte tu asi dost dobrý web, co tu takhle zřídit internetové noviny a odhalovat tu manipulační praktiky a pravice, ale i samotné "ulítlé" levice. Pro společnost jsou prospěšné kritické připomínky pléna více než nějaká diskuse několika pánů "socialistů" zde. Když už jste zmínili Lenina s jeho otázkou "Co dělat", určitě by nepřehlédl, že Vaše povídání zde je odloučené od praxe a pro společnost nemá praktický význam.

"Problémem na této cestě však nejsou jen zatínané pěsti na straně jedné, ale i kšefty s pravicí na straně druhé. Obojí totiž to společné hledání znemožňuje.
S hrůzou si teď čtu o dohodách mezi ODS a ČSSD. Snad chápete proč."(M.N.) - - Myslím, že chápu. Ale v tomto kontextu je mi s podivem, když v této diskusi čtu jak teoretici levice promýšlejí různé teorie, jak postupovat a přitom nikdo beze zbytku nepojmenuje to obchodování v praktické politice. Lze potom ještě nazývat např. soc dem levicí? Vždy je to přímo gangsterismus! To mají lidé volit? A koho mají volit, nechtějí li volit sami proti sobě? Mrzí mne, že to takto nechápete!

Myslím, že problém spočívá -iku v tom, že člověk má tendenci zjednodušovat. To je v pořádku, bez určitého zjednodušení se prostě nehneme prakticky z místa, zkrátka přístup typu "ceteris paribus" je absolutně namístě.

Má to ale svoje limity, zejména pokud zanedbáte nějaký podstatný parametr. Podle mne je třeba neustále dělat rozdíl mezi zájmy a morálkou, tedy kondenzovanými hodnotami.

Můžete samozřejmě založit definici "levice" jen na hodnotách - dělají to i jiní, včetně ortodoxních komunistů. Problém však vidím v tom, že jakmile to uděláte (nebo oni, zkrátka kdokoliv), podstatně zúžíte pole těch, kteří mají shodné nebo podobné zájmy. Jakmile to uděláte (a věřte že za SDS vím, co říkám), jste v uličce, která se neustále zužuje.

Jistěže můžete cíleně budovat nějakou sektu a za nahodilých historických podmínek můžete mít třeba i jednou šanci, že vás většina společnosti podpoří. Jenže tato podpora se pak může snadno obrátit ve svůj opak. Takhle čtu třeba já jeden z odkazů komunistického hnutí.

Moje vlastní vnímání "levice" také prošlo svým vývojem a mám proto pro hodnotový přístup pochopení. Dneska ale dávám raději přednost přístupu zájmovému. Zároveň si však uvědomuji, že někteří lidé na takto chápané "levici" nikdy nedají hlas komunistům, jiní by si zase ruku usekli, než aby hodili do urny hlas pro sociální demokraty, přestože z čistě zájmových důvodů není ve střednědobém výhledu rozdílu mezi oběma přístupy. To je ten vliv úzkých ideologií.

Proto podporuji spolupráci širší levice, v níž si každý ponechá svou subjektivně vnímanou identitu, ale bude schopen reálně fungovat v zájmu všech se stejnými zájmy.

Začnem u ik „Když už jste zmínili Lenina s jeho otázkou "Co dělat", určitě by nepřehlédl, že Vaše povídání zde je odloučené od praxe a pro společnost nemá praktický význam“ a pokúsim sa poveda aj prečo.
Pokiaž existoval socialistický tábor (ST) tak žavica v kapitalistických štátoch pomocou implantácie prvkov z ST požudšovala kapitalizmus a preto bola úspešná. Požudšovanie kapitalizmu má však svoje medze a tie boli vyčerpané a naviac ST (laboratórium pre experimenty) zlikvidovaný. Socialistická pravica (komunisti) ktorá bola v socializme brzdárom teraz rozšírila rady kapitalistickej žavice a tak vznikol magžajz ako keď prílivová vlna narazí na skaliska a plná špiny sa valí nazad do mora (ku kapitalistickej podstate). Ivan Svitak, ktorého tu niekto pripomenul, to vedel a vedel aj prečo hovorí, že to bude kruté prebudenie. Vie to aj 88% Nemcov ale nikto z žavice im nič neponúka a potom sa divia, že ich nikto nevolí.
SDS by si mala položi otázku čo dala žavica ktorá bola pri moci v kapitalistických štátoch či post socialistických nové žuďom za posledných 20 rokov? To sa chce pripoji k ich strmhlavému návratu ku kapitalistickej podstate?
Myslím si, že SDS chýba odvaha vyrazi vpred vo chvíli keď celá pragmatická žavica sa ženie spä do útrob kapitalizmu.

Máte pravdu, Andreji, že toho levice na východě, ani na západě za poslední léta lidem nic moc nového nedala. Když se obě části sešly, ukázalo se, že obě očekávaly, že to řešení má ta druhá strana.

Pokud jde o ty "útroby kapitalismu", v těch už jsme zpátky. Ona totiž má ta naše česká pravice tak trochu pravdu, že je dneska Evropa socialistická. Samozřejmě že relativně. Tady v Čechách je v některých ohledech kapitalismus daleko tvrdší než v západní Evropě. To jen tak na okraj.

Jediné, co je ve Vašem stanovisku trochu nefér, to je tvrzení o nedostatku odvahy na straně SDS. Jen Vám za prvé připomenu, že SDS je přejmenovaný Levý blok, a zadruhé, že byl tento "odvážný" pokus lidmi ve volbách NEpodpořen. Taková je - tedy byla realita. Takže nedostatek odvahy, to neberu. Jiných nedostatků samozřejmě najdete dost :-)

ano nestačí se zaklínat marxismem a že už Marx věděl že to ude s kapitalismem nahnuté. tahle prognóza nemá k hypotéční krizi ranně globální éry až tak jasný vztah.
Po poučení XX. stoletím je dobré si říci, zda chceme čelit molochu privátních TNC jen decentralizovanou samosprávou a nebo má být po verikále také budována nějaká neprivátní korporátní strktura, zda cheme aby stát vlastnil nejen infrasdtrukturu ale i banky a průmyslové podniky atd.

Vážení páni,
až teraz mi došlo čo Vás nahnevalo (posledná veta) a tak sa ospravedlňujem i keď som ju myslel úprimne a nie urážlivo. Pôvodne som pripravoval vyhodnotenie k svojmu článku a diskusie k nemu a v ňom som napísal „že konanie tých 12% je vysoko sofistikované a zahŕňa v sebe od mlčania cez chválu až po kritiku toho najhrubšieho zrna všetky mienkotvorné prostriedky. Osobitne treba upozorni na kritiku ktorá napadá kapitalizmus vežmi hrubo ale pritom rafinovane tak, aby neublížila samotnej podstate kapitalizmu. V podstate kritika sa dotýka všetkých oblasti života v kapitalizme ale jeho podstata ktorú tvoria súkromné vlastníctvo, peniaze, TOVAR a TRH (v článku ako FES) teda tie prvky ktoré definoval K. Marx ako základ kapitalistickej spoločnosti (problémov 88% členov spoločnosti a úspechov bohatých) sú tabu!“ Táto myšlienka priamo bola podnetom pre uvedenú vetu.
Ak sa pozriete na, aj tie najotvorenejšie masmédia, tak všetky články a diskusie k ním končia na hranici kapitalizmu a nikto sa nedotýka jeho podstaty a už vôbec nie pokusu o definíciu revolučnej zmeny. Som si vedomí toho, že SDS je historický len žavicová strana a nie ultražavicová a teda, že jej poslaním je údržba (požudštenie) kapitalizmu a nie jeho odstránenie ale ak položí otázku na odpoveď ktorej treba is a definova korene kapitalizmu (jeho problémov) tak potom by mala v diskusii vytrva.
Samozrejme príčinou tohto stavu ktorý drží v rukách tých 12% môže by aj niečo iné a pekný postreh v tomto smere som čítal od Jána Štasného v BL „Strach je velmi silnou a velmi negativní emocí, která prostupuje celou naší společnost už dlouhá léta. Strach ze starého, strach z nového, strach říkat věci upřímně, na rovinu, samozřejmě slušně, ale bez samoúčelné „politické korektnosti“. A hlavně strach dívat se na věci kolem sebe jinak a strach připustit nová řešení, nové společenské modely a vztahy. Dokud budeme omezeni starými myšlenkovými rámci a vlastním egem, tedy mentální iluzí našeho já, jež nám neus

pokračovanie:
egem, tedy mentální iluzí našeho já, jež nám neustále vnucuje pocit ohrožení, zmatku a bezmoci, těžko můžeme pomýšlet na nějakou změnu.“
Už za socializmu som sa myšlienkovo pohyboval na jeho prednej hranici keď som hlásal, že socializmus treba odstráni revolučnou cestou a po návrate ku kapitalizmu som svojimi myšlienkami úplne niekde inde než je dnešný mainstream. Ja si myslím, že 88% rozumiem a preto považujem to čo som napísal na adresu nielen SDS ale aj 12% nielen za moje právo ale aj povinnos.
Ešte raz sa ospravedlňujem, že moje slova nie sú občas dostatočne livrejované ale už asi iný nebudem. Určite však ich vždy myslím úprimne a nikdy nie hanlivo.