Předsedou KSČM zvolen Miroslav Grebeníček · V čele přípravného výboru Strany demokratické levice J. Mečl · M. Štěpán a J. Obzina vyloučeni z KSČM
PROSTĚJOV (vlastní zpráva) - To, co bylo dlouho dopředu signalizováno a připravováno, je tohoto víkendu skutečností. Druhá nejsilnější politická strana se štěpí na dva politické subjekty KSČM a Stranu demokratické levice. Do budoucna chtějí spolupracovat v rámci LEVÉHO BLOKU. Rozhodlo se o tom při jednání III. sjezdu KSČM, který se konal tuto sobotu v Prostějově.
Jednání sjezdu se zúčastnilo 369 ze 370 zvolených delegátů, z toho 50 žen. Ve věku 18 - 40 let bylo 90 delegátů, do 50 let dalších 199, a ostatní byli starší. Sjezdu se zúčastnilo 58 dělníků, 26 zemědělců, 85 pracovníků OV KSČM, 45 důchodců, 3 nezaměstnaní a 13 podnikatelů. V řadách delegátů zasedlo i 10 poslanců Parlamentu ČR, 15 poslanců bývalého FS a 61 členů zastupitelstev.
Od samého počátku bylo zřejmé, že otázky, které delegáti považují za klíčové, souvisejí s vyřešením názvu strany a volbou nového stranického vedení. I když neprošel návrh, aby sjezd neprojednával koncepci pro přípravu komunálních voleb, šlo o výmluvný signál o starostech, s nimiž se KSČM potýká. Konečné, půlnoční vzetí podkladového materiálu na vědomí bez jakékoliv rozpravy, stvrdilo, že KSČM v těchto dnech řeší jiné problémy. Potvrdila to i úvodní vystoupení M. Ransdorfa ke zprávě ÚV KSČM o vývoji ve straně od II. sjezdu a V. Čady k vyhodnocení vnitrostranické diskuze. Oba jmenovaní zdůraznili, že uplynulé období prokázalo, že členové KSČM chtějí i do budoucna zachovat svou stranu jako slibnou, masovou a akceschopnou organizaci, potvrdit kladenský sjezd a jeho program. Jak zdůraznil V. Čada, žádná okresní konference se nevyslovila proti pokračování politiky v posilování síly a váhy LEVÉHO BLOKU. Uvedl rovněž, že dvě třetiny okresních konferencí vyslovily názor, aby název strany zůstal nezměněn. Diskuze k těmto dvěma zprávám v zásadě potvrdila to, co v úvodu bylo řečeno, či delegátům písemně předloženo. Atmosféra však byla poklidnou jen zdánlivě.
V samotném úvodu navrhl J. Matějka (Praha), aby se o názvu strany hlasovalo po jménech delegátů. L. Urban (Mělník) naopak požadoval tajné hlasovaní. Neprošel první ani druhý návrh. Objevily se však i dosud neznámé návrhy na název strany (např. Komunistická strana samosprávy). Ve večerním hlasování o této otázce, kdy nebyl problém, zda a o čem, ale hlavně jak hlasovat, III. sjezd, po bouřlivé výměně názorů, kdy proti sobě stáli delegáti trvající na potvrzení názvu, a ti, kteří se snažili o vyjádření vůle po změně, rozhodl 217 hlasy o zachování stávajícího názvu - Komunistická strana Čech a Moravy. V reakci na toto rozhodnutí odevzdal jeden z delegátů členský průkaz strany a L. Urban (Mělník) vyzval všechny kteří s tímto výsledkem hlasování nesouhlasí, aby opustili sál a poradili se jak dál. O. Malý (Praha) navrhl setkání regionálních delegací k posouzení vzniklé situace, neboť k otázce názvu strany se nevyjádřilo 152 delegátů, tj. 44,2 %. Nepřehledná situace, která vznikla, byla způsobena, jak řekl Z. Klanica (Brno) několikerým porušením zásad jednání sjezdu. Mnozí delegáti hovořili o manipulaci sjezdem.
Zatímco v hlavním jednacím sále se v hloučcích diskutovalo o tom, jak dále v jednání sjezdu pokračovat, zda vyměnit řídícího či nikoliv, ve vedlejším sále, za účasti asi 70 delegátů a zástupců Demokratické levice ČR, se připravovalo založení nové strany - Strany demokratické levice. L. Indruch, předseda DL ČR přivítal tento krok a vyjádřil naději, že LEVÝ BLOK bude udržen. Poslanec V. Řezáč poukázal na účelovou manipulaci sjezdu. Uvedl, že zatímco V. Papež, J. Boháč a mnoho dalších stoupenců komunistické orientace strany dostali slovo několikrát, on a další, kteří zastávají názor opačný, slovo nedostali. Účelově, podle jeho slov, byla zpracována i zpráva o vyhodnocení vnitrostranické diskuze. Předseda OV KSČM Liberec P. Havlík pak přítomné seznámil s návrhem programového prohlášení „Za demokratickou levicovou stranu“. (Uvádíme jej na jiném místě listu.) Předsedou přípravného výboru, v němž jsou zastoupeny všechny regiony, byl zvolen Josef Mečl. Dále v něm působí mj. H. Entlerová, J. Svoboda, V. Řezáč, Z. Masopust a další.
Jestliže ještě dopoledne kandidovalo na funkci předsedy KSČM 10 delegátů (Bleier, Grebeníček, Klanica, Kuchař, Maštálka, Ortman, Ransdorf, Řezáč, Soural a Stiborová), pak po hlasování o názvu a odchodu části delegátů zbyli: M. Grebeníček, T. Bleier, Z. Klanica, M. Ransdorf. Ostatní se postupně své kandidatury vzdali.
V prvním kole tajných voleb žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů, nejvíce získali a do druhého kola postoupili M. Grebeníček (170), T. Bleier (76) a M. Ransdorf (33 - vzdal se ve prospěch M. Grebeníčka). Z. Klanica získal 13 hlasů. Napoprvé byli zvoleni předsedové ústřední rozhodčí komise - Z. Levý (260 hlasů) a ústřední revizní komise - O. Zmítko (270 hlasů).
V další volbě byl za předsedu KSČM zvolen Miroslav Grebeníček. Od delegátů obdržel 186 hlasů. T. Bleier, který byl jediným protikandidátem, získal 113 hlasů.
III. sjezd na základě návrhů regionů zvolil 110členný ÚV KSČM, 8člennou ústřední rozhodčí komisi a 24člennou ústřední revizní komisi.
Kolem tvorby ústředních orgánů strany však před samotnou volbou vzniklo mnoho dohadů. Diskutovalo se zejména o zastoupení poslanců Parlamentu ČR a o přímé volbě členů orgánu sjezdem. „Zvítězil“ názor, že ÚV bude tvořen výhradně na základě delegací regionů a pro poslance Parlamentu ČR bylo po dohadech (padaly návrhy na jednoho či tři) uvolněno pět míst. Na návrh klubu poslanců se členy ÚV KSČM stali J. Ortman, Jos. Hájek, I. Kuchař, Z. Vorlíček, J. Soural.
Několikrát byla snaha zařadit do programu jednání otázky související s platformou »Za socializmus« a ukončením členství M. Štěpána a J. Obziny. Když se to vpodvečer podařilo a mělo se hlasovat, ukázalo se, o jak složitý problém pro některé delegáty jde. Nakonec počtem 222 hlasů bylo M. Štěpánovi a J. Obzinovi členství ve straně ukončeno. Václav Papež byl zvolen členem ÚV KSČM.
O půlnoci dospěl sjezd ke schválení Stanov KSČM. Základní změna je v otázkách členství. Byla přenesena plně do základních organizací. Pouze v případě bývalých členů politických stran je zapotřebí souhlasu okresního vyberu. Nově se pojímá hmotné zabezpečení strany. Na vůli okresů je, aby se samy rozhodly o výši stranických příspěvků. Výrazné a podstatné změny stanovy nezaznamenaly. Poté, co delegáti schválili Stanovy KSČM, vystoupil A. Černý (Olomouc). Ve svém vystoupen zdůraznil, že je zapotřebí začít neprodleně připravovat nové stanovy, neboť, jak uvedl, ani současné úpravy neuchrání KSČM před dalšími krizemi.
Přijetím usnesení III. sjezd v neděli nad ránem skončil.
Pavel Šafránek
Haló noviny, 28. 6. 2003