Mečiar prásknul Klausovi dveřmi

Koncem září pokračovaly ODS a HZDS v přípravách na rozdělení Československa. Mečiarovi tou dobou již docházelo, že se svými počátečními požadavky a špatným odhadem přání českých politiků dostal do slepé uličky, ze které nebylo úniku. (Pěkný popis situace po volbách si můžete přečíst v článku "Kdo může za rozpad Československa?" v The New York Times).

Klaus se totiž po volbách jednoznačně rozhodl odhodit Slovensko jako nepotřebnou zátěž, která brání "jeho" republice k vzestupu vzhůru. Odmítal jakékoliv další závazky ČR vůči Slovensku v budoucnu v přesvědčení, že bez Slovenska bude další cesta ČR podle jeho - Klausova - scénáře jednodušší. Mečiarovi to v plném rozsahu došlo patrně až na zasedání Rady obrany státu (ROS), kdy se měly řešit otázky spojené s dělením československé armády. Proto se také rozhodl jednat s českou opozicí.

Mečiarovo jednání na ROS i s opozicí pokryly zpravodajsky české deníky 29. září 1992. Dnes se můžete seznámit s tím, jak obě témata komentovaly deníky Rudé právo a Prostor. Úmyslně jejich zprávy klademe do sloupců vedle sebe (Prostor je vpravo).

Studium těchto článků by mohlo přispět k lepšímu pochopení skutečného obsahu tehdejších událostí. Kdo má zájem, jistě si rád přečte příspěvek historika a esejisty Dušana Třeštíka "Za vše, co nás čeká, si můžeme sami", který vyšel v tehdejším vydání Prostoru a podíval se na třetí pokus konstituování českého státu z širšího hlediska.

Milan Neubert, 29. září 2002


Mečiar práskl dveřmi
Incident na pondělním zasedání ROS v Praze

PRAHA (Vlastní zpráva, s použitím ČSTK) - K nečekaně dramatickému incidentu došlo v pondělí na zasedání Rady obrany státu (ROS), které se týkalo dělení armády: v 10.55 opustil slovenský premiér Vladimír Mečiar demonstrativně jednání, nasedl do bílého bavoráku s pražskou značkou a odjel.

Z informací, které jsme získali, vyplynulo, že jeho náhlý odchod z Rady způsobila odmítavá reakce české strany na Mečiarovu snahu změnit dohodnutý způsob dělení federálního majetku. Český premiér V. Klaus k Mečiarovu odchodu uvedl: "Myslím, že tady měl ještě své jiné cíle, ale bylo by asi dětinské zakrývat, že to byl také výraz určitého nesouhlasu s navrženým řešením."

Na dotaz, zda tedy jednání ROS došlo v případě dělení armády k výsledku, který by vyhovoval oběma stranám, odpověděl: "Ano i ne." Podle Klause myšlenku, že by společná armáda existovala o minutu déle než společná federace, nikdo z žádné strany nevznesl, nezpochybnil. K administrativnímu dělení armády by tedy mělo dojít ke stejnému datu jako dělení federace. To je jednoznačný závěr jednání. "Nepadá v úvahu, abychom si tady vytvořili nějaký nadnárodní expediční sbor, kterému by vládl kdosi, který by mohl dělat, co by případně uznal za vhodně," uvedl.

Podle Klause "je třeba odlišit konec jedné armády od konce delimitací, od konce toho, kdy se na území jedné či druhé republiky bude nacházet něco, co ještě nebude převezeno na místo svého konečného určení". Fyzické rozvezení materiálu může trvat po rozdělení armády déle. Klaus uvedl, že k dohodě došlo i v otázce vojenského školství a důstojníků české národnosti sloužících na Slovensku a opačně.

V. Klaus řekl, že problém dělení majetku federace zdramatizoval Mečiar, a tím se nedošlo k žádným závěrům. Vyslovil domněnku, že slovenští členové federální vlády nebyli dostatečně instruováni ze slovenské strany a přihlásili se k návrhu řešení dělení federálního majetku, které možná nebylo přijato politickým vedením na Slovensku. "To je pro mne velmi zneklidňující věc," uvedl V. Klaus a dodal, že nepředpokládal, že by slovenští ministři nekonzultovali své postoje ve federální vládě doma.

Na dotaz, jaký navrhuje Mečiar poměr dělení majetku, Klaus odpověděl, že neví. "Ale jisté zpochybnění toho dosud navrženého zde padlo." Uvedl dále, že "po jistém vystoupení v Norimberku, které zpochybnilo koordinaci zahraniční politiky do budoucna, je to pro mne další signál, který musím vzít v úvahu a který musíme projednat na nějakém užším sezení s panem Mečiarem."

Zabouchl tedy V. Mečiar svým odchodem za zákonem o dělení majetku dveře? Na tuto otázku nám V. Klaus odpověděl: "V politice slovo zabouchávání dveří je přílišná nadsázka a nemohou být dveře zabouchnuty. Musí být vždycky otevřitelné."

Podle českého premiéra jde spor o obecný územní princip dělení u majetku nemovitého, zatímco dělení 2:l u majetku movitého zpochybnění snad nenastává. Prvořadé je pro V. Klause, jak řekl, setkání české a slovenské vlády 6. října v Židlochovicích. Na otázku RP, zda pondělní konflikt v ROS může předznamenat úterní projednání zákona o způsobech zániku federace ve FS, Klaus řekl: "Doufám, že s touto předlohou to nebude mít bezprostředně nic společného."

Co nám řekl slovenský premiér

Na otázku RP, proč odešel z jednání Rady obrany státu, V. Mečiar v pondělí vpodvečer odpověděl: "Při jednání ROS jsem navrhl projednání některých základních dokumentů. Myšlenky, které jsem rozvinul, směřovaly ke dvěma věcem. Předně jsme měli jednat k rozdělení armády. Jestliže se má něco rozdělit, nejsem proti, ale chci vědět, co bude potom. Dal jsem otázku, zda bychom se nedohodli na nějaké společné instituci či společném konstituování obrany. To však nebylo přijato," uvedl slovenský premiér. "Navrhoval jsem tedy - když ČR nechce mít s námi nic - abychom přijali alespoň dohodu, že na sebe nebudeme útočit. Také nebylo přijato. Druhá věc, kterou jsme projednávali, souvisela s vypořádáním majetku. Zástupci České strany, Pospíšil. Klaus a Stráský oznámili, že poměr územního principu chápou ták, že co je na území ČR, zůstane jí, a co na území SR, zůstane Slovensku." Mečiar ale zdůraznil, že tyto majetky jsou výrazně nevyvážené. Navíc česká strana nechce uznat vlastnický podíl SR, protože ve velení jsou mnohé věci společné a jsou umístěny na území ČR. Navíc podle Mečiara žádá, aby slovenská strana pro budoucí období platila poplatky, nájemné, a za to bude moci spoluužívat některá zařízení. "To bylo trochu příliš. Požádal jsem je, že až budou připraveni jednat věcně a ochotně a komplexně, že jsem ochoten v jednáních pokračovat. Ale v hrátkách s dětmi pokračovat nemíním. Na to nemám čas a pak jsem se omluvil, že mám jiné pracovní povinnosti, a z jednání jsem odešel." uvedl Mečiar.

ROS doporučila předsedům svých republikových Rad Klausovi a Mečiarovi, aby jmenovali zmocněnce, kteří budou řešit úkoly spojené s výstavbou obou národních armád. Uložila ministru obrany Andrejčákovi připravit příslušná smluvní řešení o spolupráci národních armád. Zrušila své původní rozhodnutí o zřízení meziresortní komise pro vývoz vojenského materiálu a její pravomoci přenesla na příslušné federální a republikové orgány.

Od našich zpravodajů 

Vladimír Mečiar opustil zasedání ROS
Expediční sbor nepadá v úvahu

PRAHA - Návrh týkající se případného rozdělení Československé armády předložilo včera ministerstvo obrany na zasedání Rady obrany státu. Návrh obsahuje možné termíny a důsledky rozdělení a vychází z politické dohody mezi ODS a HZDS.

"Myslím, že jsme k určitým závěrům dospěli, protože se jasně ukázalo, že je třeba odlišit konec jedné armády od konce delimitací," řekl krátce po ukončení zasedání Rady obrany státu premiér vlády České republiky Václav Klaus. "Nepadá v úvahu vytvoření nějakého nadnárodního expedičního sboru. V tomto smyslu je myšlenka, že by společná armáda existovala o minutu déle než společná federace, jednoznačně uzavřena," uvedl dále český premiér. Termín ukončení samotného průběhu delimitace však neuvedl s ohledem na jeho složitost a technickou náročnost. Podle slov V. Klause je jasno i v dalších otázkách, například jak dále naložit s vojenským školstvím nebo důstojníky, kteří slouží na území "druhého státu".

Jak se novináři dále dozvěděli, na zasedání se otevřel problém obecného dělení majetku federace. Podle V. Klause tuto část jednání V. Mečiar zdramatizoval. "Ukázalo se, že slovenští členové federální vlády nebyli dostatečně instruováni ze slovenské strany. Přihlásili se k návrhu řešení dělby federálního majetku, o kterém nevědí, zda byl přijat politickým vedením na Slovensku. To je velmi zneklidňující," poznamenal V. Klaus. Podle jeho slov tedy došlo ke zpochybnění dosavadních návrhů, což je signál, který bude pravděpodobně potřebné znovu projednat na užším sezení s V. Mečiarem. Není jasné, zda právě diskuse okolo obecného dělení majetku federace byla důvodem předčasného odchodu V. Mečiara ze včerejšího zasedání Rady obrany státu. "Myslím, že V. Mečiar tu měl ještě jiné cíle, ale bylo by asi dětinské zakrývat, že to byl také výraz určitého nesouhlasu s navrženými řešeními," poznamenal k odchodu slovenského premiéra jeho český protějšek.

Vladimír Mečiar svůj odchod později zdůvodnil takto: "Mělo se jednat o rozdělení armády a jestliže se má něco rozdělit, nejsem proti, ale musím vědět, co bude potom. Položil jsem otázku, zda bychom se dohodli na společné unii nebo konstituování obrany státu. To nebylo přijato. Navrhl jsem tedy, abychom přijali alespoň dohodu, že na sebe nebudeme útočit. To však také nebylo přijato."

Ke způsobu dělení majetku čs. armády V. Mečiar uvedl: "Poměr územního principu česká strana chápe tak, že co je na území ČR, je jejich a naopak. Vzhledem k tomu, že majetek je nevyvážen ve velkém nepoměru, nepřipadá do úvahy finanční vypořádání. Nechtějí uznat majetkový podíl Slovenské republiky na tomto majetku a ještě žádají, abychom platili některé poplatky za to, že budeme společně moci používat některá zařízení."

Rada obrany státu také doporučila předsedům republikových Rad, Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi, aby jmenovali zmocněnce, kteří budou řešit úkoly spojené s výstavbou obou národních armád. Rada Obrany státu také uložila čs. ministru obrany Imrichu Andrejčákovi, aby připravil příslušná smluvní řešení o spolupráci národních armád a některá další nezbytná opatření. (ajo) 


Předseda HZDS získával českou opozici pro zákon o zániku federace

PRAHA (Vlastní zpráva) - Lepší přijmout špatný zákon než nepřijmout žádný, řekl v souvislosti s chystaným projednáváním návrhu zákona o způsobech zániku federace v pondělí zástupcům české opozice slovenský premiér a předseda HZDS Vladimír Mečiar. Jednání s ČSSD a LSU se konalo popáté. Poprvé - odděleně - se představitelé HZDS setkali s poslanci Levého bloku.

Schůzky se zástupci těchto tří stran se konaly odděleně, neboť ČSSD odmítá jednat společně s komunisty. Při této příležitosti prohlásil poradce předsedy FS J. Šabata, že opozice by se neměla rozdělovat.

I když obsah všech tří jednání byl více méně konzultativní, podle našich informací V. Mečiar při nich zdůraznil názor, že je lepší přijmout špatný zákon než nepřijmout žádný. HZDS si je podle V. Mečiara vědomo, že oba národy na rozpad doplatí, ovšem delší perspektivu nevidí až tak špatně.

K zákonu o způsobech zániku federace V. Mečiar prohlásil, že pro slovenskou stranu je nejpřijatelnější způsob dohody národních rad. Dohody by pak měly akceptovat zájem Čechů a Slováků žít spolu, avšak jiným způsobem. Slovenská strana má - podle premiérových slov - zájem na co nejširším, trvalém a nefederativním uspořádání s Českou republikou. V krátkém čase hodlá slovenská strana předložit náčrt těchto budoucích vztahů.

Opozice je vedena odpovědností za osud republiky a hledá cestu, jak zajistit pokojný vývoj, chce proto zabezpečit ingerenci občanů do řešení státoprávních otázek a orientuje se na referendum, řekl novinářům V. Mečiar.

Opozice podle něj hledá cestu. jak zabezpečit program budoucí spolupráce dříve, než dojde k rozpadu. "To je v souladu i s našimi zájmy," zdůraznil Mečiar. Pro prosazení zákona o zániku federace bude HZDS i ODS podporu opozice potřebovat, dodal. "Kompromis navíc potřebujeme i proto, aby se našla širší platforma, která by se přenesla do národních rad pro budoucí dohody," prohlásil.

Opozice představitelům HZDS tlumočila svá stanoviska opírající se o nutnost schválení novely zákona o referendu a jeho použití jako jediného ústavního nástroje k zániku federace. Podle předsedy KSČM J. Svobody je návrh zákona o způsobech zániku federace legislativně technický omyl.

Mečiar: ČR bude muset zřejmě dělat jednostranné kroky

Pokud nebude ve FS přijat zákon o způsobu zániku federace, bude muset ČR dělat jednostranné kroky, prohlásil na tiskové konferenci po jednání s opozicí V. Mečiar. O budoucích vztazích mezi republikami řekl, že HZDS navrhuje metody, jak k nim dospět: dohodnout se na úrovni společných zájmů a vztahů. Pak podle něho nejde o negaci federace, ale o transformaci na jinou úroveň. HZDS je přesvědčeno, že dříve než se přijme rozhodnutí o zániku, musí být jasná představa, co bude po něm, uvedl premiér. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí podle něj živelný vývoj, který poškodí obě republiky. "Jestliže si někdo myslí, že z krátkodobých výhod při vypořádání majetkových vztahů vytluče politický kapitál s tím, že řeknou, že důsledně prosazují české zájmy, musí počítat s odvetnými kroky ze slovenské strany," řekl Mečiar. Odmítl, že by zákon o způsobu zániku byl přijat pouze prostou většinou, a nikoli třípětinovou, neboť by dokumenty pak byly z mezinárodněprávního hlediska sporné. "Riziko každého, kdo by šel k rozhodnutí při menším počtu hlasů, by bylo velké, neboť by tím dotyčný ztratil širší politické zázemí a ztratil by i způsobilost občanů akceptovat takové rozhodnutí," uvedl Mečiar.

Vzhledem k odlišným postojům ODS navrhlo HZDS podle slov V. Mečiara uskutečnit v úterý jednání vládní koalice a opozice o možném kompromisu ve věci zákona o způsobu zániku federace.

Naďa Adamičková,
Marie Königová


 


Podmínky české opozice jsou v souladu se zájmy HZDS
"Pomoc opozičních stran potřebujeme"
Vladimír Mečiar kritizuje federální vládu

"Jestliže by se zákon o způsobu zániku federace stal neprůchodný, musíme si uvědomit, že sami nemáme dost hlasů na to, aby prošel. Pomoc opozičních stran potřebujeme," zdůvodnil včerejší jednání HZDS s představiteli KSČM, ČSSD a LSU slovenský premiér Vladimír Mečiar.

V. Mečiar ocenil, že podmínky české opozice, tj. zajistit účast občanů na uspořádání dnešních státoprávních vztahů, záruky, že nedojde k divokému rozpadu státu a zabezpečení programu budoucí spolupráce dřív, než dojde k rozpadu státu, jsou v souladu i se zájmy HZDS.

Slovenská strana ze čtyř možností, které navrhuje předloha ústavního zákona o způsobu zániku ČSFR, upřednostňuje vznik dohody národních rad. "Pokud jde o obsah dohod, tak říkáme, že by měly hovořit nejen o zániku ČSFR, ale klademe důraz i na nové uspořádání těchto vztahů. Proto upřednostňujeme právě program dohody, která by jasně akcentovala zájem Čechů a Slováků žít spolu v jiném uspořádání," upozornil slovenský premiér. Zároveň připustil, že budoucí uspořádání česko-slovenských vztahů by mohlo být inspirováno ideou Evropského společenství. "Pokud hovoříme o Maastrichtu, tak ne jako o metodě, ale jako o úrovni společných vztahů, do kterých ES vstupuje. Nás může 1. ledna 1993 ve vztazích takto uspořádaných již nalézt," uvedl slovenský premiér. V. Mečiar se negativně vyjádřil k průběhu plnění dohod uzavřených s ODS. Zdůraznil, že vinu nenese HZDS a v této souvislosti se kriticky vyjádřil i k činnosti federální vlády.

V. Mečiar odmítl možnost vyhlášení deklarace FS o zániku federace, která by nebyla přijata třípětinovou většinou, jako ostatní ústavní zákony. "Jestliže méně závažné normy vyžadují kvalifikovanou většinu, tak u tohoto zákona by to nebylo dobré a riziko z každého politického rozhodnutí, které by prošlo menším počtem hlasů je příliš velké. Ztratilo by se širší politické zázemí, způsobilost občanů akceptovat toto rozhodnutí." Slovenský premiér dále nevyloučil, že pokud se nedospěje ke kompromisu, bude česká strana zřejmě nucena dělat jednostranné kroky. Podle jeho názoru na Slovensku referendum proběhne nezávisle na tom, zda bude i v Čechách. Toto "ratifikační" referendum se podle jeho slov vyjádří k otázce budoucích vztahů s Českou republikou, které buď potvrdí nebo odmítne.

I když hlavním bodem včerejší schůzky byly otázky státoprávního uspořádání, za nejdůležitější téma rozhovorů ještě před jeho zahájením předseda LSU František Trnka označil výroky V. Mečiara, které vyslovil minulý týden v Německu. "Považují to za netaktní vůči českým zájmům." Po ukončení schůzky V. Mečiar své výroky konkretizoval: "Slovenská strana je ochotna jednat i o některých historických dosud nevypořádaných závazcích. Jestliže by však měla být vedena o odškodnění občanů německé národnosti na území SR, musely by být vedeny i rozhovory o odškodnění Slováků z období druhé světové války."

Kateřina Vomlelová,
Jiří Šindelář